Do nového domu, který dostavíme koncem roku, jsme chtěli přivést i miminko FRANTIŠEK
Dobrý den milá Wahlgrenis,
nevím, jestli mi budete moci odpověď, protože vím, že se na Vás obrací hodně lidí s prosbou.
Ale i přesto se o to pokusím a poprosím o nějaké vyjádření k tomu, co se momentálně děje v mém životě.
S manželem stavíme rodinný dům, do nového domu, který dostavíme koncem roku, jsme chtěli přivést i miminko.
Jsme spolu 12 let.
I když jsme si prošli i krizí, která nás skoro rozdělila a byla před svatbou, našli jsme sílu jít dál a začít znovu.
Začali jsme si znovu důvěřovat a uvědomili si, že spolu chceme žít, milovat se a podporovat toho druhého.
Když jsem zjistila v červnu tohoto roku, že jsem těhotná, měli jsme velkou radost a s úsměvem jsem říkala, že miminko pracuje na domečku už společně se mnou a manželem, že je toho součástí a jednou mu budu vyprávět, jak jsme společně dělali schody, zdi aj.
Bohužel mi v 10+1 týdnu (v srpnu) museli dělat odsátí plodu z důvodu zamlklého těhotenství.
V tu dobu jsme měli s manželem 14 dní dovolené a dovolená už nebyla dovolená.
S manželem jsme to nesli statečně, hlavně on mě podporoval a řekla jsem si, že zřejmě to tak mělo být.
Možná jsem si měla uvědomit nějaké věci ve svém životě, přehodnotit priority...
Vrátila jsem se do práce a čekalo na mě překvapení v podobě sesunu z mé pracovní pozice v administrativě, kde jsem pracovala 9 let.
Chtěli, abych se přesunula na dělnici.
Podepisoval se papír na snížení platu v době mé dovolené a se mnou to bylo řešeno s novou vedoucí pouze po telefonu.
Chtěla jsem vysvětlení, ale jelikož nerozumí mé práci, tak mi řekla, že mi k tomu vlastně nemá ani co říct.
Myslím si, že vždy jsem svou práci dělala svědomitě a každému vždy pomáhala, protože při mém nástupu mi odcházející kolegyně házela klacky pod nohy a dávala mi hodně najevo opovrhující pohledy.
K lidem, kteří pak nově postupně nastupovali, jsem se chovala vždy přátelsky a se vším jim pomáhala.
Nechtěla jsem, aby zažívali pocity, jaké jsem prožívala já v prvopočátcích.
Jeden den přijít o miminko a další den vlastně o práci, která mě velice bavila, už toho bylo na mě hodně...
Psychicky jsem se s tím vším už poprat neuměla a vyhledala psychologa, který mi doporučil na delší dobu klid.
V práci už mě vlastně nic pěkného nečeká, jelikož nás před několika měsíci nechali podepsat, že v případě potřeby budeme dělat úplně vše.
Ze dne na den mě odstřihli a na mé místo dali kolegyni, která se mnou již jednou pracovala, ale jelikož jsem se jí snažila vždy pomáhat, ale zjistila jsem, že mě začíná zneužívat a donášet vymyšlené historky vedoucí spolu s její kamarádkou druhou mou kolegyní, která jí tam místo zajistila, už jsem se tam necítila dobře, ale pouze do té doby, než ji přesunuli na jinou pozici a druhá kolegyně byla zase jiná.
Nikdy si na moji práci nikdo nestěžoval, ale lidé, kteří této práci rozumí, mě chválí.
Nevím, kde jsem udělala chybu.
Na mou práci, kterou jsem dosud vykonávala byla zvláštním způsobem dosazena ta, která byla přesunuta na jinou pozici a tím mě to zlomilo ještě více.
Vždy záviděla, že svou práci vykonávám lépe.
Má to znamenat, že tím, že jsem ztratila miminko a práci v jednu chvíli, mě má zastavit a uvědomit si, že nikdy nic není stabilní?
S manželem si přejme mít znovu miminko a co nejdříve, které by se narodilo, ale bojím se, aby se to neopakovalo znovu a opět o něj nepřišli.
Vím, že budeme o něj pečovat a vychovávat ho, jak nejlépe to půjde.
Také vím, že bych měla myslet hlavně pozitivně a nemyslet na špatné věci.
Milá Wahlgrenis můžete mi odpovědět, zda a kdy se zrodí v mém těle nový život?
Budu Vám velice vděčná, pokud mi odpovíte.
S přátelským pozdravem
Lubleni 16.09.2011
Milá Lubleni,
zpočátku jsem si myslela, že Váš dotaz se bude týkat budoucího miminka.
Ale vypadá to zcela jinak.
Vy řešíte problémy v práci, s pozicí, na které byste měla být, ale nejste...
Stejně ale je třeba od nějakého konce začít.
Vaše budoucí miminko se na své cestě k Vám zastavilo.
Nějak si nebylo jisté, jestli je to přesně to, co si představovalo.
Možná tady bylo z Vaší strany nějaké znejistění nebo přišly pochyby a strach, jak to všechno zvládnete.
Teď stojí stranou a jen se tak dívá... pozoruje, co se to u Vás děje.
Vy jste plna zloby a podivných energií, není to nic hezkého.
Kdyby bylo možné přirovnat Vás k nějakému úkazu v přírodě, byla byste požár v pralese.
Šíří se naprosto neorganizovaně, nikdo neví, jak dlouho bude trvat a kam až dojde...
Jste celá tak trochu mimo.
Nic není po Vašem, neznáte pocit "plout" životem.
Drhne toho tady docela dost.
Teď je pro Vás prioritní práce, tady si máte uhájit svou roli, na tom teď záleží...
Lepší by samozřejmě bylo, abyste tohle všechno hodila za hlavu, kdybyste to nemusela řešit, ale to nejde.
Vnímáte, že Vám bylo ublíženo, proto se teď snažíte uhájit, co to jde.
Je to ale boj, násilí, krize.
Opět by měla celým Vaším tělem, ale nejen tělem - i celým Vaším životem začít proudit láska.
Ta se najednou vzdálila...
Jakmile tento proud lásky opět uchopíte, mohlo by se k Vám přiblížit miminko.
V tuto chvíli to vypadá na malinkou holčičku.
© Wahlgrenis
18.09.2011
Milá Wahlgrenis,
velice Vám děkuji za odpověď.
Máte pravdu, na některé lidi jsem se opravdu zlobila.
Od té doby, co jsem se v práci psychicky zhroutila, marodím a začala jsem nějak více myslet na rodinu, a jak přesně píšete i zamýšlet se nad láskou k druhým.
Zdá se mi, že začínám lépe dýchat a všímám si krásných věcí okolo sebe, kterým jsem si nikdy nevšimla.
Dokonce s manželem je milování jako na začátku vztahu.
V práci mi dali najevo, že už se mnou ani nepočítají - čekají, že dám výpověď.
Teď si říkám, že na ty, u kterých jsem viděla křivdu, vlastně hájili sebe.
Nechci být plna zloby a ničit to hezké okolo sebe.
Chtěla bych právě krásně plout životem, jak píšete.
Chtěla bych vše zlé ze sebe dostat pryč, aby se i miminko cítilo v bezpečí a lásce.
Prosím o radu, jak tu zlou energii ze sebe dostat.
Byla jsem u jedné mladé paní, která mě nabíjela energií.
Říkala, že jsem úplně bez energie a že vidí do několika měsíců těhotenství.
Doufám, že se mi podaří vše zlé ze sebe dostat pryč, aby těhotenství probíhalo v pořádku, tak, jak má, aby mohla přijít na svět ta malinká holčička.
Moc děkuji za odpověď.
Pěkný den přeje
Lubleni 19.09.2011
Dobrý den milá Wahlgrenis,
ráda bych si objednala Vaši knihu Proč k nám miminko nechce, kterou jste jistě potešila řadu žen tak i pánů.
Již loni jsem Vám psala e-mail ohledně mého zamlklého těhotenství ve 3. měsíci a práci, kde se vše otočilo proti mně.
Musím Vám s velkou radostí napsat, že to, jak jste mi psala, abych se dostala na vlnu lásky a v tu dobu přijde i miminko...
Tak ten náš andílek zrovna leží u mě v posteli a oddechuje.
Moc jste mi tenkrát pomohla a patří Vám velké DĚKUJI.
Práci jsem úplně vypustila z hlavy a těšila se na miminko.
Opravdu za necelé 2 měsíce od zamlklého těhotenství jsem otěhotněla.
Knihu si velice ráda přečtu a budu ji mít i jako památku na Vás.
Mějte se moc krásně a smekám před osobou, jakou jste Vy.
Tak jako obdivuji a i v mém srdci má místo Nicolas Winton, tak i Vás velice obdivuji, jak pomáháte ostatním.
Lubleni 19.11.2012
Ještě jsem zapomněla napsat, že se ten náš andílek jmenuje František a narodil se 29.5.2012 ve 14:50 h.
Měl přesně 3000g a 47 cm.
Porod byl vyvolávaný kvůli těhotenské cukrovce.
Mějte se.
Lubleni 20.11.2012
