Manžel dítě miluje, já ale tajně trpím
Drahá Wahlgrenis,
již to bude rok, co čtu Vaše řádky. Musím přiznat, že mi pomáhají v situaci, která není pro mě vůbec jednoduchá. Jsem vdaná, mám dvě děti, které mi dělají velkou radost. Svoji práci opravdu miluji a naplňuje mě. S manželem to nebyla láska na první pohled. Byl ke mně hodný a já byla šťastná za pohlazení. Vše se ale změnilo, když jsem porodila prvního syna. Přestal si mě všímat jako dříve. Začala jsem se cítit sama. Manželovi jsem své pocity vysvětlovala, ale marně. Vždy to přešel a říkal, že se mám jít léčit.
Po čtyřech letech manželství jsem si začala psát s člověkem, kterého jsem znala od dětství a ho milovala před manželem. Začali jsem se stýkat a trvalo to skoro pět let. Byla jsem vždy šťastná v jeho náruči, ale taky jsem věděla, že on mě tak nemiluje jako já jeho. Ale vždy to bylo velmi krásné. Nedokázala jsem mu říct sbohem. Udělal to za mě, když jsem byla těhotná. Nedokázal žít s pocitem, že jsem ho podvedla a dítě si nechala. Ani vteřinu jsem nezaváhala jít na interupci. Brala jsem to jako dar. Co jsem zažívala a zažívám dodnes se nedá popsat. Manžel dítě miluje a já tajně trpím. Nevím, jak dlouho tohle vydržím... lhát vlastnímu manželovi...
Milá Wal, prosím Vás o radu. Vážím si Vás a děkuji za všehny lidičky, kterým pomáháte. Děkuji s láskou
Valentýna 12.02.2010
Milá Valentýno,
popsala jste naprosto přesně, co se ve Vás odehrává. Vnímám nevyslovenou otázku, jak s tím žít dál... Manžel, který je s Vámi, nic netuší. Ve Vás je ale obrovská výčitka. Vztah s přítelem neměl déle pokračovat, předali jste si všechno, co jste měli. Ale dušička, která k Vám přišla, je tady správně, na tu se zlobit nesmíte.
Přišla k Vám, Vy jste tou branou. Je zásadní to, že jste se spolu potkali i to, že teď máte dítě.
Před časem se zde svěřila vdaná žena (Zizi), která měla milence černocha a s ním otěhotněla. Protože ale žila současně i s manželem, nevěděla, koho její dítě je... Pak šla na interrupci.
Vy tohle máte jinak, píšete, že byste nikdy na přerušení těhotenství nešla, ani na vteřinu jste nezaváhala. Dušička dobře ví, kdy a kam má přijít. O tom nepochybujte. Všechno je z vyššího hlediska v pořádku.
Největší problém, který nyní zpracováváte, je v tom, že jasně vnímáte, že svému muži lžete. Tohle byste chtěla mít před sebou jasné, ale v tuto chvíli to nijak vyjasnit nelze. Jste sice s ním, ale Vaše srdce pořád patří jinému muži. Toho byste chtěla mít zpátky, ale on už nemůže do Vašich kruhů vstupovat.
Čas, kdy jste měli být spolu, vypršel, už tady není možné nic dalšího očekávat. Vrátila jste se ke své rodině, máte muže, dvě děti, ale chybí Vám zde láska. Těžko ji tady najdete, protože už jste ji poznala jinde. Váš přítel Vám dal vědět, že jste žena, že k Vám něco cítí, probudil ve Vás to, co manžel nedokázal. Nyní budete muset začít sama u sebe, to nebude jednoduché, ale měla byste si pokusit o naladění na jinou frekvenci, měla byste přijmout sama sebe jako nejvic v celém životě. Jde především o Vás, Vy byste se měla mít ráda, nepochybovat o sobě, dělat si radosti. Nesmíte být jenom služkou, naučte se přijímat dary, které k Vám denně přicházejí. Je to složitý proces, ale mohla byste to zvládnout. Teprve potom, jakoby v druhé fázi, toto Vaše vyzařování bude viditělné i navenek, z dálky. Všichni si Vaší změny všimnou a dají Vám to také najevo. Ale nemůže to přijít dřív, než se na sebe sama naladíte. Nemůžete si vynutit lásku od jiného člověka, když ji nejdřív nedáváte sobě sama.
© Wahlgrenis
12.02.2010
