Wahlgrenis

Jsem 10 týdnů těhotná, za tu dobu se mi zdály dva velmi děsivé sny

Dobrý den paní Wahlgrenis,
mohla bych se prosím na něco zeptat?
Jsem 10 týdnů těhotná a za tu dobu se mi zdály už dva velmi děsivé sny.
Z jednoho mě dokonce probuzením zachránil můj milý muž, protože jsem volala o pomoc.
Nějaká síla mě chtěla stáhnout do podzemního jezera.
Ten druhý sen mi nejde z hlavy.
Mluvila jsem v něm s nějakou bytostí a položila jsem jí otázku, jak bych mohla překonat strach...
Ona se na mě podívala a řekla, že musí požádat o svolení mi odpovědět.
Bylo ticho.
Já se na okamžik podívala jinam a ona mezitím na sebe vzala podobu strašlivého démona nebo co to bylo.
Dívala se na mě upřeně rudýma očima.
Šíleně jsem se bála, stáhlo se mi hrdlo a vykoktala jsem, že se bojím..
Ona pokývala hlavou a řekla: "Ano, to vidím..!"
A ten děs hrozně rychle narostl.
Neuměla jsem s tím nic udělat.
Probudila jsem se - ten sen mne úplně vykopl ven.
Od té doby nad tím přemýšlím.
Skutečně jsem svůj strach nezvládla, asi je to pro mě nějaké téma, které bych měla řešit?
V reálném životě je mi dobře.
Mám milovaného muže, syna, tomuhle děťátku jsme s radostí a s těšením otevřeli cestu a hned jsme počali.
Ale na první prohlídce na gynekologii mě paní doktorka trochu smetla na zem, protože mě přesvědčovala o nutnosti jít na genetický screening, aby se zjistilo, jestli miminko není postižené, s tím, že chodí všechny maminky.
Já jsem řekla, že tam nepůjdu, protože bych si děťátko chtěla nechat v každém prípadě a nechtěla bych se trápit nějakým nejistým testem, který ani nemá 100procentní vypovídající hodnotu.
Dívala se na mě jako na asociála, byla jsem z toho docela vykolejená.
Nešla jsem tam.
Ale asi se ve mně usídlilo semínko pochybností.
Od té doby přemítám, jestli je to děťátko zdravé, i když přišlo hned a z velké lásky, ale mám 37 a můj manžel 45 let.
Vím, že potrat určitě nechci, ale i tak se nemůžu těch myšlenek zbavit a trápí mě.
Můj muž je přesvědčený, že všechno je a bude v pořádku a že si tyhle myšlenky nesmím připouštět.
Snažím se, ale úplně mi to nejde.
Moc mě to mrzí.
Poradila byste mi?
Jak z toho ven, nebo co se z toho mám naučit?
V žádném případě nechci takovými myšlenkami ani čímkoli ublížit miminku, které určitě vše vnímá.
Moc děkuji, s láskou
Tirien 04.12.2013

Dobrý večer,
dnes v noci se mi zdál další sen o podzemní vodě..
Tentokrát to bylo hluboké koryto čisté rychlé vody, v kterém jsem plavala a na dně byl kulatý otvor - vstup do podzemí.
Ve vodě plaval tvor mnohem větší než já, kterého jsem tím otvorem následovala dovnitř.
Cítila jsem k němu úctu a respekt a přijde mi zajímavé, že jsem se nebála - po těch hororech v předchozích snech.
Nevím bohužel, co tam bylo, ale celý den mám nejasný pocit lítosti, že jsem odtamtud vyplavala a jsem zase tady v jiném světě.
Měla jsem tam pocit hlubokého klidu a jakési správné aktivity - spokojené duše.
Snu předcházela včerejší kontrola na gynekologii.
Paní doktorka se mě znovu ptala, jestli opravdu nepůjdu na ten screening.
Ale jinak byla moc milá.
Asi jsem ji minule zaskočila a navzájem jsme se znejistěly.
Těhotenství se prý vyvíjí dobře, krev i ostatní vyšetření jsou v pořádku.
Je možné, že si ty sny vytvářím sama podle toho, jak sama jsem nebo nejsem v klidu?
Chudák miminko, doufám, že se mnou nenechává znejistět..
Snažím se povídat si s ním, ale zatím nevnímám žádnou odezvu..
S mým synem, který má dnes deset roků, jsme se vzájemně v myšlenkách poprvé vědomě dotkli na konci 3. měsíce a pak ještě několikrát..
Moc se těším, že to půjde i s touto dušičkou..
Jen nechápu to, že nejsem schopná zůstat v trvalém klidu, trápím se blbostma, přemýšlím, jestli bude zdravé a v pořádku, ta myšlenka mě nechce opustit..
Dá se na tom prosím nějak odpovědět?
Psala jsem před týdnem, nevím, jestli se mail neztratil..
Moc děkuji,
Tirien 11.12.2013