Malá je dosti divoká a ohnivá a nesnáší jakékoliv omezení
Milá Wahlgrenis,
už jste nám mnohokrát pomohla, tak Vás prosím o radu i teď.
Naše maličká ohnivá holčička nemůže usínat.
Dobrou zprávou je, že
ekzém skoro zmizel a bolení bříška také .
Za to jsem moc ráda!
Ale stále držím dietu a hodně jí kojím.
Nic jiného než mé mlíčko pít nechce.
K tomu musím dávat pozor na to, co jí dám jako příkrmy, už jednou ošklivě otekla.
A také já, když jsem snědla něco, co jí vadilo, tak se zase osypala.
Tak jsem dost opatrná.
Malá je dosti divoká a ohnivá a nesnáší jakékoliv omezení.
Miluji jí celým svým srdcem, muž a starší dcerka také.
Ale občas už jsme dost unavení.
Dříve se ráda nosívala na rukou, tak jsem jí koupila nosítko a zkoušeli jsme šátek, ale vůbec se to nesetkalo s úspěchem.
Brala to jako velké omezení své svobody.
Nesnáší spací pytle, nechtěla zavinovat, nechce deku..
Přebalení je úkol hodný obdivu, protože to prostě nechce.
V kočárku se jí také nijak extra nelíbí.
Ještě neběhá, ale jinak je moc šikovná a obchází nábytek a hrozně ráda leze a vše prozkoumává.
Krásně žvatlá, opakuje slova a přijde mi, že nám stále něco povídá.
Z toho mám velkou radost.
Má veliké kulaté oči a takový chlapecký kukuč, většina lidí si jí plete s chlapečkem.
U
I u Vás ve výkladu tehdy chlapeček vyšel a já jsem žila několik měsíců v domnění, že to klučina bude.
Tak snad jsem ji tím nějak moc neovlivnila.
Ale mám dojem, že má prostě mužskou dušičku, jak už jsem Vám jednou psala.
Přijde mi hodně divoká a nezkrotná a k tomu přecitlivělá na jakékoliv venkovní vlivy a potraviny, lidské myšlenky.
Na vše velmi reaguje a to dost nahlas, aby jí každý slyšel.
Radostně se směje při pochvale a tleská ráda ručkama.
Přijde mi, že prostě už do narození rozumí.
Přes den se ráda ke mě při kojení zatulí a zklidní.
Ale večer už bývá unavená, ale ještě víc čilá.
Když má usínat, tak už ani nechce mlíčko, hrozně jí buší srdíčko, šije sebou a je celá udýchaná.
Pořád jí něco nutí vstávat a prozkoumávat okolí.
Někdy pomůže, když jí opakovaně položím k sobě do postele a kojím jí a hladím.
Ale v poslední době to taky bere jako své omezení.
Přitom sama být rozhodně nechce, ale nechce ani chovat.
Občas jsem jí uvozili v postýlce, ale to už taky nechce.
Stojí v ní a zoufale volá Nene! a hodně se zlobí.
Je to občas hodně únavné a náročné.
Starší holčička potřebuje v klidu usnout a maličká ji budí.
Vše, co platilo na starší, u ní vůbec neplatí.
To usínání trvá kolikrát až do jedné hodiny či druhé hodiny v noci..
A jsou to takhle už tři měsíce.
Čím je později, je více unavená a nevrlá.
Padá pak a chce se prát, když se ji snažím chytit.
Pak si občas hajne a zase znova chce na průzkum.
Bojovat silou se s ní nedá, tím víc pak protestuje a hrozně pláče a výsledek žádný.
Plakala by klidně do rána a to já nechci.
Něco ji trápí a já nevím co a proto Vás prosím o radu, Wahlgrenis.
Co bych mohla pro malou udělat?
Můžu jí nějak pomoci vylepšit spaní?
Já sama už jsem z toho dost rozhozená, že když malá konečně zabere na chvíli do dalšího kojení, tak já nemůžu taky usnout.
Máme se jako rodina nějak více sladit?
Je to nějaký zdravotní problém?
Nechci do ní ládovat léky na zklidnění, navíc ani na ní neúčinkovaly v miminkovském věku.
Rostou jí zoubky a jistá souvislost tady bude i s očkováním.
Nechtěla jsem ho a měla ho dlouho odložené.
Ale před několika měsíci dostala nějakou šetrnější a méně nemocí obsahovou vakcínu.
A přijde mi, že jí to neudělalo dobře.
K tomu ten ekzém...
Na kůži není nic vidět, ale já nevím, zda jí to v noci ještě nesvědí a nebudí.
Nebo je jen taková průzkumnice, pro kterou je spaní zbytečné?
Či ji pronásleduje něco z minulého života?
Budu Vám moc vděčná za jakoukoliv radu.
Moc předem děkuji.
S pozdravem
Elbereth 22.11.2013
Milá Elbereth,
pamatuji si na Vaši holčičku, ona je jiná, to víme.
Její duše sem přišla z jiných světů.
Na tohle téma jsme se spolu bavily, pokud si vzpomínám.
Ona je tady a teď úplně správně, jen okolí s tím má problém.
Vnímám ji jako neochočitelnou, jako svou...
K miminkům se v porodnicích nevydávají záruční listy ani žádné manuály.
Je na rodičích, jak se své rodičovské role ujmou, za který konec to vezmou.
Dítě by se mělo stát od začátku součástí života rodiny, do které přišlo.
Nesmí tady být rodiče na jedné straně a dítě na straně druhé.
Dítě nesmí představovat omezení.
Všechno, co se má odžít, je v okamžiku narození připravené.
Tato duše ví, čím si má projít.
Vaše holčička potřebuje vnímat Vaši otevřenou náruč, nesmí se cítit odstrčená stranou, nesmí si připadat, že je Vám na obtíž.
Její duše na Vás mluví, něco si žádá, ale Vy té její "řeči" nerozumíte.
Tady vnímám hlavní problém.
© Wahlgrenis
23.11.2013
Milá Wahlgrenis,
tak dnes se konečně dostávám k odepsání.
Moc si vážím Vaší odpovědi!
Přemýšlela jsem nad tím.
Dneska maličká konečně poprvé po hodně dlouhé době v klidu usnula.
Včera to ale bylo extra náročné.
Její noční program je neustálé šplhání na čelo mé postele a pokusy o skoky dolů, lezení, šmejdění všude možně a pak stálé padání, jak je unavená.
A stále dokola třeba pět hodin...
Pak se to snažím proložit zpíváním, nošením, hraním, zábavou v židličce, kojením, mazlením.
A to vše tak, abych pokud možno nerušila starší, aby zvládla usnout a spinkat.
Není na obtíž, jen už jsem občas bez síly jí chytat.
Ona má vždy velikou radost ze svých průzkumů, ale jde naprosto do všeho po hlavě.
Včera už toho bylo na mě moc.
Luplo mi z toho v zádech, bolel mě každý pohyb.
Mé tělo už řeklo - dost.
Hodně jsem se včera modlila a poprosila jsem anděly o pomoc.
A přišla.
Moc děkuji a děkuji i Vám.
Souhlasím s Vámi, ano maličká nechce být někde stranou.
V naprosté většině není sama, je se mnou, s tatínkem, sestřičkou, babičkou..
Když vařím nebo něco dělám, snažím se ji mít u sebe.
Když se nechá...
Nosítko nesnese, takže musí být volně.
Pokud ale nechce, tak jsem nucená jí přehradit část pokojíčku.
Aby se jí něco nestalo a já mohla něco uvařit.
Je ale pořád blízko u mě, protože to máme doma maličké.
Možná si ještě vzpomínáte...
Maličká je taky odjinud?
To jste mi kdysi říkala o mé starší holčičce.
Takže dvě nezkrotné dušičky odjinud, cítím, že jim něco dlužím a snažím se je chránit a léčit jejich bolístky a dát jim co nejvíc lásky, jak můžu.
Ale nejsem dokonalá a cítím, že holčičky chtějí a potřebují ještě více, tak se budu snažit jim to dát.
A přitom se snažit aby bylo co nejméně různých třenic.
Protože obě dvě jsou extrémně přecitlivělé a výbušné a přinesly si z minulosti své strachy a obavy.
Přes únavu i různé bolístky mě mateřství hodně naplňuje a musím Vám znovu poděkovat, že jste mi kdysi dala velikou naději, že se svého děťátka dočkám!
Dnes ráno se mi zdálo, že jsem znovu těhotná a že čekám dvojčátka.
Byla jsem z toho hodně překvapená.
Zajímalo by mě, co to asi pro mě znamená.
Ta další třetí dušička teď o sobě nedávala moc vědět.
Necítím se do ničeho tlačená, naopak si své možné další mateřství dovedu představit.
Ale poprosila jsem ji, že tento rok není vhodná doba.
Nemohla bych se jim všem naplno věnovat a také zdravotně se potřebuji srovnat.
Ale třeba někdy v budoucnu...
Je možné, že je to ještě otevřené.
Pokud byste k tomu měla ještě co říci, Wahlgrenis, tak budu jen ráda.
Děkuji.
A přeji Vám krásné dny.
S pozdravem
Elbereth 27.11.2013
