WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Byl jsem Budha milujících očí?


Otázka:
Milá Wahlgrenis,
srdečně tě zdravím.
Na jednom diskuzním fóru jsem našel odkaz na tvé stránky.
Zaujaly mě a tak jsem přemýšlel, jaký byl asi důvod, abych našel tvé stránky.
Nejdřív jsem nemohl na nic přijít, ale když jsem si tvé stránky víc pročetl
a dozvěděl se tak víc i o tobě, nějak mi došlo, že by jsi mi možná dokázala odpovědět na jednu otázku.
Stala se mi zajímavá příhoda.
Totiž loni v září po zasvěcení do II. stupně Reiki jsme se ve skupince zkoušeli dívat jeden druhému na čakry.
Teda abych byl přesný, byli jsme ve dvojících a ačkoli u každého se čakry podařilo "vidět", u mě ne.
Teda ne že by nebylo vidět nic, každý, kdo to zkusil, tak mi říkal,
že vidí jen tmavou postavu, která má zářící oči a obočí.
A mně dodnes vrtá hlavou, co to mělo znamenat.
Později jsem zjistil, že takto byl v Tibetu znázorňován Budha milujících očí.
Ovšem podle jiných "zpráv" jsem za posledních 2000 let v Tibetu nežil.
Tak vážně nevím.
No a potom, co jsem našel tvé stránky, mě napadlo, že by jsi mi třeba mohla pomoci vyřešit tuto otázku.
Moc děkuji.
S láskou
Pleyanis

Odpověď:
Milý Pleyanisi,
při podobných terapiích nebo praktikách lze zažít nejrůznější příběhy z minulosti.
Už se jich tady také objevila celá řádka.
Mohou to být události příjemné i nepříjemné...
Někdy časové údaje nesouhlasí a je potřeba je hodně prokombinovat, abys zjistil tu správnou pravdu.
Přiznám se, že nevím, jak by v Tibetu znázorňován Budha milujících očí...
Ale to není podstatné.
Ve Tvém vývoji došlo k obrovskému zklamání v partnerce.
Takovému, že ses rozhodl už nikdy více nic podobného nezažít.
Neuměl sis představit, že by některá jiná žena mohla být lepší...
Udělal sis pro sebe kategorii: ženy a jednoznačně jsi ji vypustil ze svého života.
Byl jsi hodně na dně, ale v pravou chvíli jsi dostal impuls shůry.
Bylo to volání, aby ses stal mužem na duchovní cestě.
Pochopil jsi, že tak bys mohl té své jediné dívce, která Tě tolik zklamala, ukázat, že ženy už nikdy nechceš.
Stačilo...
Stal jsi se vlastně obětí, ale současně přicházely signály ke spolupráci.
Měl jsi duchovní program, přestože původně to byla jen maska, jen póza.
Ta žena odešla z Tvého života, ale nastoupilo něco mnohem silnějšího.
Byla to láska i přítel v jednom, bylo to obrovské objetí, žádné zklamání.
Byly u Tebe všechny vyšší síly, které být mohly.
Posunul jsi se totiž jinam.
Nepotřeboval jsi brýle k pohledu na tento svět, přestal jsi být v něm cizincem.
Našel jsi se velice dobře, a to místo Ti vyhovovalo.
Bylo to najednou tak naprosto samozřejmé a logické, že nebylo o čem pochybovat.
Nebolelo to.
Nepociťoval jsi žádné problémy, závist, nic z toho, co je běžné lidem.
Ani peníze pro Tebe nehrály žádnou roli.
Poznal jsi, kdo je pro Tebe pravým partnerem v životě.
Poznal jsi své místo.
Bylo to maximální naplnění, uspokojení vlastního nitra.
Byl jsi šťastný a nepotřeboval jsi k tomu žádné ocenění druhých, žádný potlesk.
Ano, byl jsi mužem, na kterého se ptáš.
© Wahlgrenis 26.05.2005

Ahoj Wahlgrenis,
moc děkuji za tak rychlou odpověď, abych řekl pravdu, ani jsem nijak moc nedoufal, že mi vůbec odpovíš.
Ale stalo se a tak ještě jedno moc děkuji.
Tvoje odpověď mi teda "vyrazila dech".
Takže jsem opravdu kdysi žil v Tibetu.
To je fakt síla.
Tibet mě už odmalička přitahuje.
Ne snad ani svojí geografickou polohou, ale spíš po duchovní stránce.
Jak píšeš, že tenkrát jsem odhodil brýle a přestal být na tomto světě cizincem,
tak v tomto životě jsem si až do loňska jako cizinec připadal a ty problémy s ženami my asi také zůstaly
a zdá se, že i tentokrát jsem "našel" podobné řešení.
Začalo to totiž loni v lednu, kdy jsem prošel zasvěcením do Reiki I.
A to jsem se k tomu dostal vlastně skoro nechtěně.
Ale stalo se.
Tenkrát mi Ludmila, tak co mě zasvětila, dala ještě jednu knihu.
Jmenovala se Vzestup - nová zasvěcení.
A mě z ní zaujal vlastně jen jeden citát.
Pochází prý až Lemurie.
"Pravda sídlí v srdci. Následuj své srdce a najdeš svojí cestu domů."
Po tom, co jsem si ho přečetl poprvé, jsem ho nemohl dostat z hlavy a myslel na něj intenzivně skoro čtrnáct dní.
Potom, bylo to, když jsem byl v práci a místo na prací myslel zas na ten citát,
jsem najednou měl intenzivní pocit tepla u srdce a cítil jsem,
jako by za mých srdcem začínal další prostor, měl zlatorůžovou barvu.
Tento pocit se již nikdy neopakoval, ale já vím, že cesta k "bohu" vede přes srdce.
No a pak následovalo zasvěcení do Reiki II a tak příhoda, o které jsem ti již psal.
A můj pohled na svět se postupně měnil a měnil.
Teda můj pohled na svět byl vždy jiný.
Vždy jsem věřil, že svět není skrze materiální, jak se nás tenkrát snažili ve škole přesvědčit,
ale zas ten křesťanský pohled si mi také nezamlouval a tak vlastně celý život hledám svou cestu, kterou jsem teď již snad našel.
Alespoň doufám, což ale neznamená, že jsem přestal hledat, právě naopak.
Myslím, že fixace na jakékoli "jistoty" člověka omezuje, kdežto při úplné absenci těchto jistot má člověk neomezené možnosti.
Ale to jsem trochu odběhl od toho, co jsem psal.
Takže jak jsem psal, ty problémy s ženami my asi zůstaly a loni na podzim jsem se rozhodl, že si dám rok dva
takovou "pauzu" a budu se věnovat duchovnímu "studiu" nebo jak to nazvat.
Ještě k tvé odpovědi.
Píšeš, že jsem byl tím mužem, na kterého se ptám.
Nechce se mi tomu ani věřit.
To jsem byl skutečně tím mužem, kterému dnes říkají Budha milujících očí.
Loni jsem byl u kamarádky v Brně a ona mě vzala na budhistickou meditaci.
Měl jsem tenkrát takový zážitek, kterému jsem ani nevěnoval moc pozornost, ale teď jsem si na něj vzpomněl.
Při meditaci jsme si měli vizualizovat před sebou budhu a dívat se mu do očí.
Když jsem tak udělal, po chvilce jsem zjistil, jako kdybych byl ten budha a díval se na sebe,
nebo spíš jako kdybych byl zároveň oběma.
Tenkrát mi to připadlo jako nesmysl, ale zdá se, že to až tak velký nesmysl být nemusel.
A když jsem byl loni v prosinci v Liberci na setkání s lámou Ollem Nydahlem a on na konci dával budhistické útočiště.
Stálo nás kolem něj mnoho, ale on si jako prvního vybral mě a dokonce se dotkl čelem mého čela, což prý často nedělá.
Jsou to všechno jen střípky do mozaiky a budu jich muset ještě mnoho "sehnat", ale už teď vím,
že výsledek bude nádherný a určitě bude stát za to.
Píši moc dlouze a asi tě zdržuji.
Omlouvám se.
Ale moc prosím ještě o pár střípků do mé mozaiky.
Přemýšlím, proč se dnes musím učit vše znova.
Ne že by to nebyla úžasná "cesta", ale to jsem v některém ze svých dalších životů provedl něco tak špatného,
že jsem vše zas "zapomněl"
(někdy mám totiž dojem, že vím mnohem víc, než si uvědomuji a jenom mám nějak zakázán přístup k těmto informacím).
Anebo se časem k těm informacím dostanu a mám v tomto životě nějaký zásadní úkol,
přičemž uvědomění toho, co jsem už kdysi poznal, by mi v jeho splnění zabránilo.
Ještě jednou se omlouvám za svou dotěrnost.
Ale lidí jako ty je moc málo.
A já mám dojem, že brzo budu třeba, abych "věděl" co nejvíc, protože to "nějak" bude potřeba.
Moc děkuji za odpověď a přeji krásný den.
S láskou
Pleyanis 26.5.2005

Milý Pleyanisi,
ptáš se na složité věci kolem reinkarnace.
Nepochybuj o těch informacích a nezkoumej je z druhé strany.
Neohlížej se do minulosti, ale žij dneškem, touto minutou.
Uvidíš, jak rychle půjdeš dopředu.
Skládej si postupně jednotlivé dílky své mozaiky.
Jednoho dne uvidíš nádherný obraz.
W. 27.5.2005

Milá Wahlgrenis,
díky za odpověď.
Máš pravdu, že minulost je už pryč a žít se má přítomností.
Jen jsem myslel, že když lépe poznám sám sebe a tudíž i své minulé životy,
protože v nich je spousta odpovědí i na současné problémy, budu si moci přítomnost lépe "vychutnat".
Ještě jednou moc děkuji za odpovědi.
MOc bych si přál ti poděkovat osobně.
No, třeba se to jednou povede.
Měj se moc hezky.
S láskou
Pleyanis 28.05.2005


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.