Fotografie z akce:
Milá Wahlgrenis,
zdravím tě z Jizerek, protože ti chci poděkovat.
Jsi dar.
Nevím co psát dál, protože slova jsou tak málo a každé z nich, i když má
jasný význam může znamenat tolik věcí
- stačí změnit intonaci, výraz
tváře..........
Chci tím říci, že říkám děkuji, ale ve skutečnosti tu sedím a jsem ti
nekonečně vděčná.
Děkuji ti.
Mirka 18.8.2007
Mila Wahlgrenis,
jsem ucastnici Tveho dnesniho seminare v Kudlove.
Moc rada bych jeste jednou chtela
podekovat za osobni vyklad.
Co dodat?
Dostala jsem odpovedi na otazky,
ktere jsem ani nestacila polozit a mam pocit, ze to bylo prave to, co
jsem potrebovala vedet.
Byla to pro me velice zajimava
zkusenost a utvrdila me v me ceste a jsem rada, ze jsem Te mohla potkat.
Bohuzel jsem v mem rozruseni zapomnela na mou modrou matraci AIREX na
cviceni.
Vim, mela poslouzit do konce, takze
jsem ji nezapomnela nahodou.
Ale presto me to mrzi, nezbyva mi,
nez nekoho z Vas poradatelu pozadat o kontakt a eventuelni moznost, jak
se k me matraci dostat.
Omlouvam se za komplikaci a prosim Te
o odpoved.
Pekny vecer a tesim se na dalsi kontakt
Dana 18.8.2007
Milá Wahl,
všechno je tak, jak má.
Nic není náhoda...
Nebyla náhoda, že jsem vystoupila ve
Zlíně z vlaku a potkala Libušku...
Měla jsem potkat ji.
Celý Tvůj seminář jsem měla zvláštní pocit.
Že tam prostě někomu zabírám místo...
Proto jsem nechtěla osobní výklad.
Vždyt´já mám Selmu a Radka.
Nejúžasnější Strážce, které jsem
mohla mít...
Selma mi pomáhá odvádět dušičky a
Radek mi pomáhá se sny......
Libušce jsem řekla, že pojedeme
pozdějším vlakem, at´ si na svůj výklad počká.
Nechtěla...
Wahl., měly jsme odejít dřív.
Abychom potkaly muže, který si k nám
přisedl na lavičku a byl nešt´astný ze svého života.
Přitom stačilo, aby za svou manželkou
zašel, pohladil ji a všechno si s ní vysvětlil.
Když jsme vešli do kupé rychlíku, pospával tam asi 40tiletý muž.
Všimla jsem si, jakou má vedle sebe
knihu.
KNIHU VYŠŠÍHO VĚDOMÍ.
Říkal, že ji měl 10 let schovanou na
půdě, ted´ji našel a začetl se do ní.
Potom nám vyprávěl příbeh se svou
láskou, kterou po 13 letech konečně získal, ale na přání jejích rodičů
vztah tento týden ukončil...
Proč???
Jde přece o Váš život a ne život
rodičů.
Ty víš, co bylo 18.8.za datum.
Celý den jsem cítila obrovskou
potřebu obejmout děti, manžela.
Být prostě s nimi.
Jsem nesmírně šťastná, že jsem mohla osobně potkat Auapé.
Její obejmutí bylo pro mě jako proud
živé vody, který na mě někdo nalil.
Moc bych si přála sednut si s ní
někam na kávu, nebo prostě někam na zahradu a povídat si... o rodině,
vaření, stromech.
Je kouzelná...
Cítila jsem k ní obrovský
magnetismus, který mě celou pohltil..
Wahl, děkuji, že informace, které ke mně měly přijít, přišly...
Pěkný den
Elkan 19.8.2007
Mila Wahl!
Prave si prezerame fotky zo seminara.
Bolo velmi prijemne a krasne stravit
den v Tvojej pritomnosti.
Myslim, ze kazdy z nas si odniesol
to, co mal.
Dakujeme, ze sme Ta mohli aspon trosku spoznat.
Si vynimocna zena a svojim konanim
siris lasku, dobro a krasu.
Ak nam to bude dopriate, tesime sa na
dalsie stretnutie.
Posielame Ti nase DAKUJEM a zelame
mnoho skutocnych okamihov na ceste za svetlom a pravdou.
Viera, Peter 19.8.2007
mila wahl,
rada by som splnit slub, ktory som dala sama sebe a vlastne tak vsetkemu okolo mna.
momentalne u nas na slovensku bezi lotto o dost velku sumu, je to nejako cez 100 milionov.
ja som vyplnila tiket so stastnymi cislami, ktore ty uvadzas v horoskope a slubila som si, ze ak nieco vyhram, dostanes polovicku :))
minuly tyzden v nedelu sme spolu vyhrali 198,- sk a ja by som ti rada tvoju cast odovzdat,
budem totiz v piatok a v sobotu v prahe.
ak si na mna najdes chvilocku, budem velmi rada.
ak nie, nevadi, ja sa znovu prihlasim na nejaku tvoju akciu a tam ti korunky s radostou odovzdam.
poznavacie znamenie :))
stretli sme sa na jar v kudlove, vestila si mi a moj prichod k tebe si "okomentovala":
"ach, tie tvoje oci, co tie tvoje oci" :))
neviem, co si v nich videla, ale tato tvoja veta mi este stale rezonuje.
a este jedna pripomienka na mna, ktora je stale v platnosti.
ja som ta osoba, ktora ta pozyvala k nam do Ruzomberka :))
dakujem, ze si si nasla cas na moje pismenka.
prajem krasny zvysok leta
dasenka 15.8.2007
(Mila Dasenka, jsi uzasna... Ale tento vikend sa nestretneme, som opet v Kudlove. Snad niekedy inokedy... Dakujem. W. 15.8.2007
Dasenka do Kudlova osobně dorazila -
s mužem a dvěma dcerami, udělali si údajně malý výlet - 180 km - a
osobně mi předala tuto stokorunovou bankovku. Nenechala si vymluvit, že
je celá výhra její... W. 18.8.2007)
Milá Wahl,
chtěla bych moc poděkovat za seminář v Kudlově.
Je neuvěřitelné, jak dokážeš šířit
lásku a prosvětlovat lidičkám jejich problémy.
Ukázat jim cestu ven z pochybností..
Když jsme odjížděli, cítili jsme,
jako kdyby nám ze srdce spadl obrovský kámen..
Jako kdybyste kolem nás vymetli mraky
a my uviděli sluníčko...
Jste s Auapé úžasné osůbky a my jsme
moc vděční, že jsme Vás mohli potkat..
Gabriela a Pepa 21.8.2007
Milá Wahlgrenis,
chtěla bych ti z celého srdce poděkovat za den, který jsi s námi všemi
(18.8.) strávila.
Myslím, že seminář a individuální
konzultace pomohly každému spoustu pochopit.
Mě určitě ano, i když jsem ze svého
činu z minulého života nešťastná.
V hlavě mi pořád zní otázka JAK JSEM
J MOHLA NĚCO TAKOVÉHO UDĚLAT
A JAK VŠE S TOUTO DUŠIČKOU NAPRAVIT,
jsem ochotná udělat cokoliv jen, aby mi to odpustila.
Pokud vůbec jde takový čin odpustit.
Hned v neděli jsem se snažila s
dušičkou komunikovat pomocí kyvadélka a psaním.
Levou ruku, malíček a prsteníček jsem
měla obzvlášť ze začátku celou ztrnulou, pak už jen spíš mravenčení.
Pořád jsem měla vždy po chvilkách
povídání silné nutkání kreslit (já, která se jakémukoliv kreslení
vyhýbám),
tak jsem kreslila... květinku,
lísteček, sluníčko, jablíčko, postavičku, kohoutka.
Do toho mi chvilkami začal silněji
hořet plamínek bílé svíce, ke konci blikala lampička.
Ale to tě asi nepřekvapuje.
Doufám, že jsem opravdu mluvila s
dušičkou, se kterou mám co napravovat,
protože ze snů, které se mi zdály
právě z neděle na pondělí mám špatný pocit... zlí lidi nelidi.
Celé pondělí jsem potom cítila levou
část těla...buď ruce, tvář, ta mi trne i teď, když píši tento dopis.
Snad ve všem postupuji správně a a
dušička mi aspoň trochu odpustí.
Jestli odpustím sama sobě, nevím.
Mám jednu prosbičku...
Na konci výkladu už nebyl čas.
Tak jsem se nestihla zeptat na
otázkou, kterou (aspoň si myslím) bys mi mohla odpovědět právě ty, Wahl.
"Útočí" na mě ze všech stran číslo
33.
Např., když mi před nedávnem měl jet
trolejbus v 17.33, přijel do toho autobus s číslem 33
a při jeho odjezdu mi přitáhlo oči
jedno jediné písmeno, které tam bylo W.
Proto ten pocit, že to nějak souvisí
s tebou, i když jsem si myslela, že právě po tvém semináři se mi už na
ničem ukazovat nebude.
Ani mě moc nepřekvapilo, když jsem
den před tvým seminářem zjistila, že je v 33. týdnu.
Přesto na 33 narážím i po semináři a
já netuším, co mi tím chce jemnohmotný svět říci.
Mohla bych tě poprosit i v tomhle o
tvou radu a pomoc, Wahl?
Moc ti děkuji ještě jednou za to, že jsi mi otevřela oči, i když asi
potrvá déle než strávím, co jsem v minulém životě provedla.
Hodně mi toto sdělení pomohlo v
pohledu na mé starosti v minulosti i současnosti.
VŠE SE DĚJE NAPROSTO ZASLOUŽENĚ.
Samozřejmě moc děkuji i Auapé a oběma posílám moc lásky.
Nataša 21.8.2007
Milá Natašo,
děkuji za Tvá slova.
Číslo 33 vnímám v této souvislosti
jako roztrženou osmičku.
A osmička představuje svět mezi nebem
a zemí, tedy je to pro Tebe alarm.
Myslím, že chápeš...
W. 21.8.2007
Ahojky Wahl,
včera jsem ti dvakrát psala a když jsem byla u konce bum bouřka a vše se
mi ztratilo.
Ještě jednou díky, vše bylo FANTASTICKÉ. Nikdy na ty zážitky nezapomenu.
Byla jsi skvělá a holky taky.
Tak papa myslím na tebe a vše mám
uložené hluboko v srdci.
Alex 22.8.2007
Drahoušku Wahlgrenis,
když jsem odjížděla z Tvého semináře v Kudlově, byla jsem rozhodnutá Ti
hned v pondělí napsat své dojmy
a najednou jsem zjistila, že to není
tak jednoduché a že nestačí jenom slova díků.
Musela jsem napřed vše znovu prožít a
pochopit souvislosti a najednou jsem věděla, že to pro mě bylo víc než
seminář.
Hlásila jse se s velkou radostí, takže jsem nemohla pochopit své pocity
dva dny před uskutečněním cesty.
Vůbec se mi nechtělo.
Můj zdravotní stav se prudce zhoršil.
Jsem diabetička a moje glykemie se
vyšplhala na 26,5 moll, aniž bych udělala nějakou dietní chybu.
Ve čtvrtek jsem byla v nemocnici pro
inzulin a sestra se mě lekla.
Bylo mi opravdu hodně zle.
Málem jsem tam uvízla.
Ještě štěstí, že jsme to obě svorně
svedly na horko.
V pátek jsem se snažila dát fyzicky dohromady a s velkým úsilím jsem se
chystala na sobotu.
Prázdná, vyprahlá, ale nevzdávající
se.
Prostě jsem v sobotu ráno stála na nádraží,
naposledy jsem silou vůle zahnala
hlas, který mi našeptával vrať se a reálný důvod by byl.
Veškeré spoje, mapu, číslo autobusu
jsem si nestihla vytisknout, protože jsem to chtěla udělat v pátek.
Jediný pevný časový údaj byl 7:18
Otrokovice.
A pak jsem se opravdu zdravě naštvala a nasedla jsem do vlaku s tím, že
pokud mám na ten seminář jet,
přestanu svou cestu řídit sama a Bůh
mě tam dovede.
V tom okamžiku se začaly dít zázraky.
V Olomouci jsme měli zpoždění a já vůbec nevěděla, jestli na nás vlak do
Zlína v Otrokovicích počká
a už vůbec ne, z kterého nástupiště
odjíždí.
Tak jsem tak seděla na peroně a
pozorovala lidi.
Najednou jsem uviděla takovou
křehoučkou blondýnku jak nastupuje do "mého" vlaku.
Něco mě z té lavičky zvedlo a já si
sedla k ní do kupé.
Pochopila jsem to až když se ptala průvodčího, jestli na nás vlak do
Zlína počká.
Je Ti jasné, že jsem ten úprk na
nástupišti v Otrokovicích absolvovala s ní.
Nastoupily jsme do vlaku a ten se
rozjel.
Ve Zlíně jsem vystoupila s úmyslem,
že když mi bylo dovoleno dojet tak daleko,
že si prostě vezmu taxi a do Kudlova
se už dostanu a potkala jsem Elkan.
Takové živé stříbro, plné energie,
kterou já jsem postrádala.
Zjistila vše, co bylo třeba a první,
kdo mě vítal v Kudlově, jsi byla TY.
Wahlgrenis, ta věta "děvčata vy se mě bojíte ?" nebyla náhodná.
Ale to už by bylo další povídání .
SEMINÁŘ ?
NEPOPSATELNÉ.
Vrátila jsem se do dětství..
Libuško mi naposledy říkala babička.
To už je hodně dlouho.
Takže i když mě bolelo břicho, nebylo mi dobře,
díky tomu jsem ani nezvládla ten
magický ornament, má Duše zpívala a byla šťastná.
Dodnes nechápu, proč jsem se bránila Tvému výkladu a zároveň ho tak moc
chtěla.
Vyřešila jsi to za mě a já jsem Ti za to nesmírně vděčná.
Obsah?
Přesně to, co mi ráno vyšlo v
kartách, a já jsem nechápala a nepřikládala tomu žádný význam.
Proto jsem musela přijet za Tebou,
abych pochopila.
Ten zbytek mi pomohl vysvětlit
setkání s člověkem, které jsem brala úplně jinak,
i když si naše Duše rozumí a celou
dobu, co jsme kousek od sebe, o sobě víme, ale mluvili jsme spolu jenom
třikrát.
Wahlgrenis, ale to nejdražší co jsem si ze semináře odvezla bylo Tvoje
obětí.
Bylo lehoučké, jako by se mě dotkl motýlek a přesto jsi mi dodala tolik
síly.
Můj blok mizí a já se opravdu začínám
mít ráda.
Byl to od Tebe nádherný dar, který
nebyl poslední.
To jsem pochopila z
Tvého horoskopu na tento týden pro Štíry.
Vrátilas mi klid a rozvahu.
Ale ani tím to neskončilo.
Dlouho jsem se na tvých stránkách
vyhýbala rubrice o magii.
Prostě další z mých bloků.
V pondělí jsem ji s klidem v Duši
otevřela jako první.
Kdybych měla psát o všem, co mě
oslovilo, bylo by to na dlouho.
Přesto musím zmínit to nejdůležitější
- smaragdové desky.
Při čtení těch veršů mě běhal mráz po zádech /začíná to znovu/
a cítila jsem, že to, co jsem tak
dlouho podvědomě hledala, mám před sebou.
Wahlgrenis, stalo se mi něco divného.
Už včera jsem měla zvláštní pocit,
když jsem ten článek našla.
Chtěla jsem Ti napsat verš, který mě
nejvíce oslovil a ten článek už tam není.
Vůbec se se mnou od neděle dějí divné
věci.
Ale už tak je můj dopis tak dlouhý,
že se s tím budu muset poprat sama.
Přesto si neodpustím ještě jednu
větu.
Máš oči, které nejsou z tohoto světa.
Je v nich všechna Tvoje velká síla,
kterou máš.
Pokud je mi souzeno tě ještě potkat, moc se na to setkání těším, bez
bloků a se světlem.
Zatím ho vidí děti, prostě ty úsměvy a pozdravy, aniž bychom se znaly,
jsou kouzelné.
Mám se ráda s pokorou v srdci a s vděčností, která patří Tobě.
Libuška 22.8.2007
PS: Od pondělka je moje glykemie naprosto v pořádku, zato se mi zhoršily
klouby.
Ale tam kam nedojdu, se prostě nějak doplazím.
Milá Libuško,
víš, že každá nemoc je jen výkřikem
duše, nic jiného za tím není.
Tvoje klouby reprezentují v této
chvíli Tvoji životní cestu, řešíš, kudy a jak jít dál...
Rozumím tomu.
W. 22.8.2007
Milá Wahlgrenis,
děkuji, že jsi mi odpověděla a omlouvám se, že jsem tě tím obtěžovala.
Vím, že toho máš hodně a jsem ti
opravdu vděčná za vše.
Možná ti i můj popis povídání s
dušičkou a kreslení přišlo divné, že vše byla jen má představivost.
Přiznám se, že si nevěřím, že nemám
takové schopnosti....
Budu se dál snažit povídat s dušičkou
a prosit o odpuštění, ale také vyhledám pomoc kinezioložky,
i když vím, že veškerá práce je na
mně a na nikom jiném.
DĚKUJI a těším se, že se opět setkáme na některém z tvých seminářů.
Nataša 24.8.2007
Milá Natašo,
nic mi nepřipadá divné. Neboj,
děkuju.
W. 24.8.2007
Drahoušku Wahlgrenis,
dnes ráno jsem před sebou měla opravdu nepříjemný den.
Aspoň jsem si ho sama v mysli takto
vytvořila.
Měla jsem pro to reálný důvod, čekala
mě návštěva zubaře.
Dostala jsem ale od Boha laskavé
napomenutí, že pokud jsem se plně odevzdala jeho vedení, už to nemám
nikdy dělat.
Laskavé proto, že mi vytvořil
naprosto zvláštní a nádherný den.
U zubaře se vše odložilo a já měla
před sebou spoustu volného času.
Najednou jsem necítila žádnou potřebu
nikam spěchat, nic nebylo důležité.
Zůstala jsem jenom já sama s klidnou,
vyrovnanou myslí a prostor, který mi byl darován.
Má mysl se odpojila z hmotného světa
/mohla jsem si to dovolit, protože jsem mezi tím došla k lavičce v
parku/
a já jsem se znovu zabořila do veršů z článku
smaragdové desky.
Četla jsem ho stále znovu a stále to
bylo nové a já se od toho textu nemohla odtrhnout.
Ale mí ochránci na mě dávali pozor.
Najednou jsem byla zpátky a byl
akorát čas dojít / doprocházet se/ do práce.
To co mě čekalo tady o tom jsem neměla odvahu ani snít, natož si to
přát..
Otevřela jsem poštu a byl tam email
od Tebe.
Ani nevíš, co to pro mě znamená.
Po celou tu dobu, co jsem Ti začala
psát a Ty jsi moje příspěvky dávala na net, to pro mě hodně znamenalo.
Nebyla to pýcha, že si je zveřejnila,
ale veliká radost, že s Tebou mohu
navázat spojení aspoň tímto způsobem
a že sis mě všimla a tím jsi mi
dodávala odvahu, setkat se s Tebou osobně.
I když jsem se opravdu bála, jakého
člověka ve mě vlastně uvidíš.
Jaké zrcadlo mi nastavíš ?
Cítila jsem, že jsi byla sama ze
začátku na pochybách, kam mě máš zařadit.
Jsem Ti vděčná za to, že jsi se nevzdala a šla jsi hlouběji, až za ten
blok a tam jsi mě našla.
Bože, Wahlgrenis na Tvůj pohled, který mi řekl : Já tě vidím, nikdy
nezapomenu.
Proto teď nechápu, za co mi Ty děkuješ?
Ale ať už je to za cokoliv, jsem
nesmírně šťastná,
že jsem Ti alespoň malým zlomkem něčeho mohla poděkovat za Tvé moudré
vedení na mé cestě domů.
Libuška 23.8.2007
Drahoušku Wahlgrenis,
zrovna jsem Ti odeslala odpověď na Tvůj email, ale nevím, jestli se to
povedlo.
V odeslané poště jsem ho nenašla.
Víš, nedokážu Ti znovu napsat, co
obsahoval.
Vždy když jsem Ti psala, nebyla to
slova z mé mysli , to Ti odpovídá moje Duše.
Sama jsem se vždy divila, když jsi
můj příspěvek dala na net, kde se to ve mě vzalo.
Pokud jsi můj dopis nedostala, nevadí asi to tak má být.
Takže to nejdůležitější.
Z Tvého imailu, jsem měla velkou
radost.
Nevím, za co mi Ty děkuješ, ale
zahřálo mě to u srdce, že
jsem Ti mohla něčím aspoň trochu vrátit to co pro mě dělaš.
Nikdy Ti to nezapomenu a obyčejné
díky nestačí.
V duchu si představuji Tvou tvář a
cítím se v bezpečí a šťastně.
Libuška 23.8.2007
Drahoušku Wahlgrenís,
opět musím zareagovat na dnešní horoskop pro štíry.
Opravdu se mi ozývá starý muž z
rodiny a to můj otec.
Zemřel 18.8.1974 a přišel za mnou v
neděli, den po semináři.
Byla jsem jeho miláček a bral mě jako
syna, i když ho měl.
V neděli jsem jeho lásku cítila
opravdu intenzivně a vím o něm i teď.
Takže když vezmu Tvou radu doslova,
máš smysl pro humor, ale to už jsem poznala na semináři a bylo to super.
Jinak jsem moc ráda, že jsi se objevila na netu.
Přeji Ti hodně sil a pohody
Libuška 24.8.2007
Ahojky Wahl,
nějak jsme se už dlouho nepotkaly a tak ti posílám aspoň pár fotek.
Oleandr, který jsem dostala od Berunky (cestu autem přežil, to jsem ráda) a
potom zajímavou oblohu.
Snad se ti bude líbit.
A taky vrtulník, který
přistál najednou vedle na poli.
Pěkně jsem se lekla, to jen pro zpestření:
takový starší pán si fotil naši republiku z výšky a tady mu došel benzin
tak si udělal přestávku a šel na kafe k pumpě.
Jak je vidět i to se může
stát.
Měj se krásně.
Alex 27.8.2007
Mila a vazena Wahlgrenis,
17.08.2007 v patek jsem si precetla v Aktualitach na
Tvem webu o bodu Venuse
a ctverne konjunkci, ktera probehne
18.08., tedy nasledujici den.
Docela me to ohromilo vzhledem k
dalsim vyznamum, ktere tyto skutecnosti mely.
Z hlediska transformace, vztahu atd.
Uvedomila jsem si, ze na tento den jsme si uplne mimodek s Ebetem
naplanovali zacatek nasi vytouzene tydenni dovolene.
Vytiskla jsem si to z webu s tim, ze to Ebetovi prectu v sobotu vecer
az na miste.
Priznam se, ze trochu se zvlastnim napetim jsem ocekavala, jak probehne
den.
Mirili jsme do CS Svycarska.
Vecer pred 20 h jsme projizdeli Machovym krajem, míjeli hrad Bezdez
a najednou jsme zpozorovali na nebi
jakoby kousek duhy,
ale v takove pozici vzhledem ke
Slunci, ze to bylo nanejvys podivne a nevysvetlitelne.
A k nasemu jeste vetsimu udivu za
chvili jsme zpozorovali ve stejne vzdalenosti od Slunce ale na opacne
strane tentyz ukaz.
Snazili jsme se to co nejlip nafotit
a vysledek Ti posilame.
A na dovrseni vseho, kdyz jsme se
vydali znovu na cestu, mijeli jsme odbocku k hradu Houska.
"Nahoda"?
Samo ze jsem to nevydrzela do vecera a rekla jsem Ebetovi, co jsem si
precetla na Tvych strankach a jaky je pozoruhodny den.
Mimochodem, cela dovolena byla skvela, mame u nas opravdu nadherna
mista.
Jeste bychom priste poslali par fotek, treba jako inspiraci pro
dalsi "cestovatele".
At se Ti vse dari . Mej se krasne.
Mysli na Te
Taomi a Ebet 29.8.2007
Moji mili,
konecne se dostavam k tomu, abych vam
napsala alespon par radku
Jsem moc rada, ze jsem vas vsechny potkala...
Potkala "stare" zname a seznamila se
s novymi.
Dekuji Wahl. ze na mne tak pekne
cekala na letisti a nevzdala to, kdyz jsem cekala takovou dobu na kufr.
Wahl. a vis, proc jsme mely cervene
auto?
Jak jsi se ozyvala, zda jsem ho
objednala a nechtelo se ti do neho moc lezt?
Protoze cervena preci uzemnuje
A my dve jsme to urcite potrebovaly
Cesta probehla docela v klidu, kdyz nepocitam vecne se vraceni a
bloudeni...
i kdyz je fakt, ze jsme nebloudily
tak moc.
Intuice mela vetsinou pravdu.
Ale couvat na dalnici jenom proto, ze
jsme se tesily na veceri u Deviti krizu
a nakonec jsme ji prejely, byla sila...
ale vycouvaly jsme to zpatky.
Potom bylo krasne seznameni s
Janickou... nesmela, hodna, krasna holka.
Zpocatku byla trochu nejista, asi
nevedela, co ode mne muze ocekavat, ale casem se komunikace rozjela.
Jani, musim ti znovu pochvalit vas
krasny barak.
Bylo mi u vas moc pekne a jeste
jednou ti dekuji, ze jsi se me ujala a nechala me u sebe prenocovat.
Kdyz jsem videla, jak ti treti vecer uz
pada hlava, musela jsem se usmivat.
No jo, ja jsem sova...
Nerada vstavam, ale v noci vydrzim
hodne dlouho...
Zuzka by mohla povidat.
Ta mne kontroluje, kdyz priijde z
nocni, do kdy jsem byla na skypu
A vetsinou se mijime
Potom jsem po dlouhe dobe potkala Zuzku... moc jsem se na ni tesila.
Nevidela jsem ji dva roky a za ta leta
pismenkovni mi prirostla moc k srdicku.
Myslim, ze mame hodne stejny nahled
na zivot.. bereme vse, pokud je to mozne optimisticky.
A take vim, ze se na ni muzu kdykoliv
spolehnout, kdyz mne neni treba do smichu...
budete se divit, ale i takove dny mam
i kdyz ne moc caste
Na seminari jsem poznala Alex a Berunku....
Beru mas fakt moc krasne oci, jsou
jako studanky - ciste.
A Alex- klobouk dolu, takto bych take
chtela vypadat v tech letech, co mas ty.
Kdyz jsi mi rekla, kolik ti je, malem
jsem spadla z ty lavice.
Ale klobasy byly fakt dobry.
Stale vzpominam na nase zazitky a vybuchy smichu.
Vzpominam na faninku, ktera mne
prisla sprdnout, ze neni na nase kdakani zvedava,
ze prisla na konzert... a po me odpovedi, ze my taky, se cela roztrasla a jeste neco
zanadavala...
to uz si moc nepamatuju, prestala mne
zajimat
Bylo mi s vami moc prima a jsem nabita obrovskou energii.
Tak dozufam, ze budu zase chvili
fungovat a starat se o rodinu.... bla, bla, bla...
Takove kraticke zavzpominani... kdyz Alex fotila pul hodiny jednoho cloveka a
nakonec ji ujel blesk a ona vyfotila...
Alex, co jsi to vlastne vyfotila? Tam
bylo myslim jenom krovi
Potom jsem jela se Zuzkou za grev - Lenkou.
Mmnch, ma krasny obchudek v
Prostejove a je to moc hodna holka.
Take jedna z tech, co mne prirostly k
srdicku.
Moc casto si nepiseme, ale kdyz se
neco deje, Lenka je schopna zalarmovat vsechny zname i nezname, aby mne
pomohla.
Udelala mne supr masaz - zdarma! a
namerila mi skodliviny v tele.
Take je mam
Ale plice mam v pohode
Leni, ten ekzem mizi, na dlani uz nemam temer nic - je to supr.
Kapicky uzivam, tak verim, ze budu
brzy uuuuplne zdrava
Vzpominam na noc u Lenky... komari, kteri stipaji, i kdyz je v pokoji
roozsviceno
To jsem jeste nevidela.
Takze moje noc vypadala asi tak, ze
jsem usnula az nekdy nad ranem, totalne vycerpana.
Ono tech nocnich bylo skutecne hodne.
Rano jsem byla na rukach cela
popichana... mrchy jedny.
Moc nerada jsem se loucila, jako
ostatne s nikym z vas.
Potom jsem to vzala smer Liberec.
Ale misto na Olomouc, jsem zabocila
na Prahu.. neptejte se mne jak, do ted to nechapu.
Olomouc mne uplne vypadl z hlavy.
Takze jsem si rekla, no co, zastavim
se u 9 krizu na drzkovou a syra
Sice mne maminka Zuzky navarila cely
kotel drzkovy, ale mezitim jsem ji dva dny nemela, tak jsem dostala
abstak.
A kdyz uz jsem tam jela, tak jsem se spojila s Alex, jestli si nechce
jeste chvili popovidat.
Nesedela jsem dlouho, prihnala se
Alex, hodila pusu na tvar a hubana na krk
))
Byla jsem myslim cervene az
tam.... protoze se na nas vsichni podivali, jak na teple
A jeste za mne zaplatila pulku jidla... proc?
Tak na to jsem neprisla ani ja.
Alex, diky!
Potom cesta dal do Liberce, byla dlouha, moc.
Bylo vedro a ja byla ospala.
Ale v 7 vecer jsem stastne dojela a
Akiae (ktera mi pomaha se strankami) nasla.
S tou jsme kecaly az do 3 do rana.
Mela jsem tam jet... v tu chvili mne
potrebovala a ja jsem byla rada, ze jsem se s ni seznamila take osobne.
Rano ve 3 jsem vyrazila na Prahu.
Holky, mne se zaviraly oci a ja se
jenom modlila, aby mne neprepadl mikrospanek.
Ale nakonec jsem stastne do Prahy
dojela, i kdyz s 20 min. zpozdenim, protoze jsem trochu bloudila.
Ale auto jsem predala a hura na letadlo.
Kdyz jsem si sedla do prvniho
(prestup v Mnichove), tak jsem ihned usnula.
Pomalu jsem se probouzela a rikala
jsem si, ze uz bychom mohli odstartovat.
Podivala jsem se z okynka a my uz
davno leteli.
Ve druhem... tak tam jsem zaspala i jidlo
jenom jsem v polospanku slysela " pripoutejte se prosim, vletame do
turbulenci" !
A ja v duchu rikala...."turbulence
NE, turbulence NE, ja bych chtela spat.
A fakt...zadne nebyly
, takze jsem ve spanku pokracovala.
Dva dny jsem doma dospavala...fyzicky totalne na dne, ale psychicky
totalne nabita.
Vsem vam moc dekuji, ze jste se mnou stravili par vasich chvilek.
Byla jsem s vami moc rada a zase se
za vami rada vratim.
DEKUJI, MAM VAS RADA !!!!!!!!
Auape 29.8.2007
Nejmilejší Wahlgrenis,
chtěla bych Tobě, Auapé i všem ostatním poděkovat za seminář v Kudlově.
Auapé jsem si představovala úplně
jinak.
Neumím to popsat,ale když jsem četla
její příspěvky a pak jsem ji osobně poznala,nikdy bych neřekla že je to
Auapé.
Byla prostě taková správňácká ženská.
Však víš,že se neumím tak vyjádřit.
Píšu trochu opožděně.
Po každém semináři na kterém jsem
byla,jsem ti musela ihned napsat.
Ale teď ne.
Měla jsem takový pocit ,že to není
třeba.
Nevím proč.
Tvoje semináře mi daly hodně.
Každý seminář byl úplně jiný,vždycky
byl pro mě naučný a posunul mě o kousek dál.
Teď jsem si uvědomila,že ti tykám,moc
se omlouvám.
Je to takové osobnější.
Stejně nejvíc vzpomínám na seminář v
Poteči,kde jsem tě poznala,protože byl takový vzrušující.
Myslím tím jedny rozbité dveře a pak
druhé zamčené dveře.
Uvědomila a pochopila jsem tolik
věcí.
Ale mělo to tak být.
Ještě jsem ti chtěla poděkovat za
to,že jsi dala na tvoje stránky stránky těch,které jsi poznala.
Myslím tím třeba Kytičku.
Na chatu jsem se dozvěděla,že bydlí
kousek od nás a domluvily se,že se sejdeme.
Nemůžu vůbec vyjádřit co
cítím,protože nebýt vás všech,trápila bych se někde v koutku.
Ještě jednou moc děkuji za to,že jsem
vás všechny mohla poznat a být s vámi.
Katka 30.8.2007
Milá Wahl,
děkuju ještě jednou za kyvadýlko, cos mi přivezla do Pardubic, a také za
mnohé, co se ani nedá vyslovit,
ale co se pro mne tam ve Zlíně stalo
osudové.
Říkala jsi mi při výkladu větu: Vidím, že se nemáš ráda.
A já jsem si říkala: Ale vždyť já se
mám ráda...
Ale všechno ... hlavně moje oči..
duše... vypovídaly z podvědomí jinak.
Auapé také říkala: nemáš se ráda...
Obě jste mi to říkaly, střídavě,
každá z jedné strany.
Nešlo nikam utéct...
Jako v kleštích...a pak přišla ta
nejdůležitější otázka, kterou mi Auapé i ty tak tvrdošíjně opakovala,
pořád, stále:
Proč se nemáš ráda?
Já: ale vždyť já se... tma ... nemám přístup k odpovědi na tuto otázku
A+ty: Proč se nemáš ráda?
Já: něco se vynořuje... je to jak oceán v bouři... něco velmi, velmi
dávného se pohnulo a já pro slyzy nevidím..."já nevím"
A+ty: Proč se nemáš ráda?
Já: pláču, sbírám slova. snažím se to vyslovit.
Vypadlo to ze mně, že jsem někomu, tehdy (v min. životě) strašně moc
ublížila.
Někomu nebo sobě
(Jednou jsem měla sen o sobě z min. života, že jsem si pod tíhou
nesnesitelných okolností vzala život.)
Vím , že někdy dávno jsem sobě a možná i někomu druhému ublížila.
Už tam, když jsem plakala, jsem si u
v ě d o m i l a, že já jsem si sama sobě za ty věky ještě NEODPUSTILA!
Že to něco s sebou tahám tak tak
dlouho a že jsem se na podvědomé úrovni neměla ráda
a můj život tomu odpovídal a všechno
to zrcadlil.
Střih: sobota večer, po Zlíně: -----------------------------
Je mi zvláštně, hlavou se mi honí myšlenky.
Přemýšlím, co se to všechno
stalo...plakala jsem a poprvé jsem vyřkla nahlas to, co bylo příčinou.
Ve Zlíně nebylo tolik času a
prostoru, abych svým pláčem vše vyčistila.
Auapé a její tvrdošíjné otázky....
přišla mi tvrdá, neoblomná... člověk by hned chtěl soudit.
Pak jsem si řekla: chtěla ti ublížit?
Ne.
Jen se mi to zdálo takové dost
nejemné, ten způsob, jak se k těm hlubokým věcem dostávala.
Taková léčba šokem.
sobota večer, před usnutím: ----------------------------
Přečetla jsem si v jedné knize, že
čl. když se chce vyléčit z nějaké nemoci, tak má rozmlouvat s orgány, s
tělem.
neděle ráno: -----------------
Jsem rozhodnutá se vyléčit.
Najednou navštěvuju své orgány,
mozek, procházím se tam a hovořím k buňkám v mozku,
k imunitnimu systému, který je při mé
diagnose důležité zkontaktovat.
Navštěvuji různé základny ve svém
těle a říkám, že nastala veliká změna.
Že mají nového "šéfa" - to jako mě,
ale novou mě..:-)
Bude to teď jiné.
Vysvětlila jsem jim, jak si teď
všichni budou navzájem pomáhat a spolupracovat,
i ten imunitní systém, že už nepůjde
proti nervovým buňkám.
Objímala jsem je a říkala jim, jak je
mám ráda....ale já to tak v tu chvíli už cítila!!! sláva!!
Pak jsem se zastavila u očí.
Také jsem jim to všechno říkala a
ptala jsem se jich, co pro ně mohu udělat.
Odpověděli mi, že mám co nejméně
nosit brýle.
A pak mi řekly důležitou věc: my jsem
ale jen zrcadla.
Jak fungujeme, to záleží na tom, koho
zrcadlíme...
....a tak jsem znovu potkala svou Duši.
Já jsem ji totiž přehlížela, celá
léta!!
Hrozné.
Asi jsem ji přehlížela proto, že duše má paměť do minulosti, do všech
prožitých činů a tam já jsem nebyla sama se sebou srovnaná.
Krásné ranní setkání s mojí Duší...
po tolika letech..
Kolika vlastně?
Hodně jsem plakala, svou duši jsem
objala a také jsem ji viděla.
A pak jsem si odpouštěla to všechno,
to všechno.......to všechno...
Potom jsem ji vzala na seznámení zpět
do svého těla, ke všem orgánům a pak hlavně k mysli..
Svou mysl jsem s Duší seznámila a
postavila je na roveň.
Trochu jsem se bála, zda můj Rozum
bude chtít spolupracovat s mou Duší.
Ale dopadlo to dobře.
Oni na sebe čekali:-)
Toto vše se odehrálo v mé mysli ráno v neděli.
A pak přišla očista těla: začalo mne
bolet v krku, k večeru klouby, záda, zuby.
Druhý den uši....celý člověk
procházel očistou.
Tak jsem celý týden spokojeně
marodila a měla jsem v sobě pocit klidu, že je všechno v pořádku.
Celý krásný týden v Medlešicích se zahrádkou...:-)
V sobotu jsem pak jela do Pardubic k Tobě pro své kyvadlo.:-)
A jak se na to dívám teď?
Jsem Vám - Tobě i Aaupé - nesmírně zavázána.
Za to, že jsem mohla po několikráte
slyšet otázku, která vynesla na světlo boží všechno to skryté.
Jsem vděčná, že jste se nezalekly
mých slz a že jste mě "donutily" to vyslovit nahlas.
Někdy člověku opravdu pomůže léčba
šokem, vím, že se to stalo skrze Vás...
Pro mé uzdravování má toto odkrytí
nesmírný význam.
Je to podstata té nemoci, která mi
byla diagnostikovaná (RS).
Na úrovni hmotné u RS imunitní systém
jde proti svému vlastnímu tělu, mozku.
Když se člověk nemá rád.. jde proti
vlastní Duši.
Jak vše do sebe zapadá, jsem si uvědomila pak záhy.
Připravuju se na výuku na waldorfském
lyceu.
Na podzim budu učit epochu, kde budeme sledovat 2 díla - Parsifala a
Labyrint světa od Komenského.
Parsifal - příběh mladíka, poté
rytíře, který se dostane do Hradu sv. Grálu.
Setká se tam s králem Rybářem, který zjevně trpí nějakou nemocí, uvidí
grál, procesí...
Tolik, tolik se chce zeptat, co je
královi, co se ta nádoba....co to všechno má znamenat...
Neudělá to, nepoloží otázku, protože mu v jinošství kdysi jeden stařec
(kt. z něj udělal rytíře) řekl před cestou do světa:
"a na nic se zbytečně nevyptávej!"
to se vrylo Parsifalovi do mysli.
A přitom:
Krále Rybáře mohla vysvobodit z
prokletí jen položená o t á z k a, která směřovala na to: Co se ti
stalo? Proč jsi nemocný?
Je to zvláštní...ale tato otázka vysvobodila i mě, jestli mi rozumíš.
Dokonce mám pocit jako by mi něco
odešlo z hlavy.
Vnímám to všechno jako znamení...
Věřím, že jdu správným směrem,
věřím, že se vyléčím..
S Láskou k Tobě i Auapé
Adéla 30.8.2007
Když to píšu, znovu to prožívám a
pláču...
Někde jsem zrovna četla, když člověk pláče, setkal se právě s pravdou.
Milá Adélo,
poslala jsem tyto Tvoje řádky Auapé
ještě během dne...
Tento dopis je soukromý, je hodně
soukromý, stejně jako celý tento web.
Tady se odžívají v přímém přenosu
obyčejné příběhy, které jsou živější než přítomná vteřina.
Proto sem patří i Tvé vyznání, jak
jsi pochopila svoji cestu.
Nemohl by zůstat někde zapadlý v
imaginárních internetových sejfech, které stejně neexistují.
Ty ale existuješ, jsi reálná a víš
konečně, jak to je s Tvou Duší...
Jsi úžasná.
Jsi reálný důkaz, jak to funguje
W. 31.8.2007
P.S. - Taky pláču, taky se potkávám s
pravdou, dnes a denně...
Ahojky z Vysociny vsem mym starym i
novym kamaradkam!
Konecne reaguji na krasny mailik od Auape.
Ted jsem mela 14 dnu skutecne
hektickych a nic jsem nestihala.
Ono se taky neda nereagovat a navic
musim nektere veci uvest na pravou miru.
Jen me mrzi ze tam neumim dat ty
smailiky abyste se opet taky trochu pobavily (urcite bych vybrala ty
prave).
Taky bych chtela jeste jednou vsem
podekovat ovsem hlavne Wahl ze to opet tak dobre naorganizovala
a nic pro ni nebyl problem ani to ze
Beru mela letni obleceni a ja si dala rano dve becherovky i kdyz jinak
si je cely rok nedam.
No Jani ma prece auto a navic jsou u
ni karimatky kde prespime.
Nasmala jsem se za tu noc tolik kolik
se zde nezasmeju cely rok.
Proste ta energie musela ven.
Kdyz ctu jak po dalnici holky couvaly
tak se mi jezi vlasy na hlave.
To ze Wahl zjistila ze 9 krizu je
bliz Brnu nez Praze to me ani neprekvapuje ale ja to neresila.
Proste jsem ji rekla ze ji odvezu tak
jsem to udelala.
Jen se divim ze si v klidu sedla v
bource do aute, ktere je taky cele cervene.
(No neni moje tak to asi nemelo vliv
??)
Jeste jednou musim podekovat Berunce ze se o me tak starala (citila jsem
se jak v nebi)
ale ty nase cesty taky byly moc
zajimave a pekne jsme se u nich taky nasmaly.
Delalo mi moc dobre ze jsem vas
vsechny mohla obejmout a poradne pomackat.
Taky jsem prijela nabita energii jako
kdybych se dobijela cely rok a ne pouhe dva dny.
Je videt ze nakonec vse vyslo tak jak
melo a jsem za to vsem moc vdecna.
Jarunko trefila jsi to o vsech velmi presne.
Janicka... nesmela, hodna, krasna
holka, misty me ji bylo lito protoze uz ji padala hlava a mela se co
drzet aby neusnula.
Wahl drobounka stale usmevava dokonce
i letajici
a jeste tomu chybel poradny smich od
plic to je jedine co ji chybi, ale myslim si ze parkrat takova sestava a
i ona se rozchechta ??!!
(jak dobre rika Jarunka my z ni jeste
udelame "normalniho"cloveka)
No uz ji slysim jak mi rika nezlob me
zase !!!!
Zuzka vecne se chechtajici ma pravdu smich je koreni zivota.
Zuzko diky jsi jedinecna !!!!!
Stale citim jeji pevne objeti a je mi
u tech vzpominek moc dobre.
Vzpominam take jak jsme si s Wahl na chvili vyrazily a ja ji vsude
delala ostudu
ale klobouk dolu vydrzela to a
nakonec to dobre dopadlo.
Byla jsem nadsena ze si Jarunka popletla smery
ja sice v ten moment byla asi 25 km
daleko na noze nalepene proudy protoze chodim na rehabilitaci
a protoze tam mam znamou rikam rychle
to strhni specham k 9 krizum.
Taky si o me myslela ze jsem trochu
ujeta no ale vse jsem stihla.
To ze jsem musela Jarunku podlachnit
mi prislo tak nejak samo sebou
a vubec mi nevadilo ze tam jsou lidi
a navic co by delali aspon se trochu pobavili no ne ??
Hihi ted se musim opet smat sice jsem
chtela zaplatit ten obed... hadej Jaru proc ?.....
No byla jsi prece u me na navsteve a
to bylo to nejmensi co jsem mohla udelat ale stejne to dopadlo jinak
protoze mi vnutila zpet 2 eura a to
bylo vlastne vic nez jsem zaplatila ja ????
No ale eura nosim schovane a stale u
sebe pro stesti a nikdy je neutratim.
Diky Jaru.
Pak jsme se stavily na chvili zde u
nas ja hledala nejlepsi cestu do Liberce.
Stejne dodnes nevim kudy vlastne jela
ale mela jsem opravdu strach kdyz jsem videla jak je unavena.
Druhy den rano jsem se vzbudila
presne v pet (ac se jindy nebudim)
a premyslela jestli uz je v poradku
na letisti a v klidu jsem usnula dal a vedela jsem, sice nevim jak, ze
tam je.!!!!!
Taky diky za fotky jeste ze fotila Wahl jinak kdyby to bylo obracene a
fotila bych ja tak tam mela opet kere.
Ale na druhou stranu kdybych je
nevyfotila tak byste se ani nezasmaly
tak jen se klidne smejte dal ja to
taky davam k dobru jak jsem zdatna fotografka ?????
Tak moje zlaty holky i kdyz toho nevim tolik co vy
a asi nikdy vedet nebudu tak jste mi
moc prirostly k srdci a mam vas vsechny moc rada.
Myslim ze je zbytecne rikat ze jsem
zde a kdykoli cokoli budete ode me potrebovat rada to udelam
a prosim neberte to jako frazi tak to
opravdu citim.
Kdyz se takova setkani budou opakovat
budu nejstastnejsi clovek na svete.
SUPER !!!!!!!!!!!!
Velkou pusu vsem a poradne objeti az kosticky praskaji
Alex 2.9.2007
Dobrý večer Wahlgrenis,
moc se omlovám, ale na akci do Luhačovic nedorazím.
Píšu to až dnes, protože jsem své místo ještě nabídla kamarádce, ta však mně
dnes sdělila, že se také nezúčastní.
Byla jsem na akci v Kudlově v srpnu
2007.
Tam jste mi i s Auapé sdělily, že kolem mne krouží duše miminka.
Ano, týden poté mi lékař potvrdil, že jsem už těhotná.
Takže nyní máme půlročního úžasného chlapečka, je to slunce našich dnů.
Moc krásně píšeš o mateřství a i když už máme starší holčičku, znovu a ještě
více si uvědomuji ten zázrak.
Mít děti je překrásné.
Když jsem se na začátku září přihlašovala do Luhačovic,
byla jsem přesvědčená, že Mareček v půl roce vydrží jeden dne beze mě,
že ho bude manžel krmit sunarem a já se bezvadně odreaguji.
Synek však odmítá cokoli jiného než mateřské mléko, tak ho nebudu trápit a budu
s ním.
Určitě to pochopíš a snad bude nějaká další akce v tomto regionu zase příště.
Posílám ti naše sluníčko i na fotce a taky se mnou, možná si na mě vzpomeneš.
Měj se krásně, ať se akce vydaří a hodně štěstí!
Soňa 10.10.2008
Milá Soňo,
větší radost jsi mi udělat nemohla! Gratuluju k miminku.
Jsem ráda, že Ti je jasné, že nikam nemáš jezdit, teď jsi maminka na plný
úvazek.
Přeci bys Marečkovi nechtěla působit trápení.
Užívejte se, dokud to jde...
Je to poklad, nesmíš se od něho vzdalovat.
W.
10.10.2008
Drahá Wahl.
Obraciam sa na Vás už po niekoľký krát a tentokrát
s prosbou, ktorá sa týka mňa.
Na stretnutí pri Zlíne ste nám s manželom predpovedala
dievčatko, ktoré by sme spolu ešte mali mať.
Možno dozrel čas, bodaj by, veľmi by sme si ho priali -
pretože som tehotná.
Dozvedela som sa to na dovolenke v Chorvátsku, kde sme boli
2 týždne.
Ku koncu som však začala krvácať, a tak som skončila
v nemocnici, kde som pobudla 10 dní.
Teraz som v 8. týždni a zatiaľ je miminko v poriadku, čomu
sa veľmi tešíme.
Tehotná som už štvrtý krát a mám jedného syna, tak mám
v sebe rešpekt a trošku obavy, ako to dopadne tentokrát.
Urobím všetko, čo bude v mojich silách, aby som dieťatko
donosila a všetko bol tak, jako má byť.
Možno by som to nemala vedieť, možno uznáte, že na môj mail
nebudete odpovedať, nechávam to na Vás.
Píšem snád kôli väčšiemu pokoju, alebo sebectvu vedieť, že
to bude dobré, že naozaj to dieťatko bude v poriadku.
Ani neviem, či mám právo Vás s niečím takým obťažovať.
Len som túžila vedieť, či moje tehotenstvo bude ukončené
krásnym narodením dieťatka, na ktoré sa tešíme.
DAKUJEM a prajem veľa síl v práci pre druhých.
Viera, Slovensko 5.8.2009
Milá Vierka,
o své současné těhotenství se už obávat nemusíš.
Všechno by mělo dopadnout nejlépe, jak může.
Jsi naladěna na správnou vlnu, hodně ses za poslední měsíce
změnila, už si ničím neubližuješ.
Jsi konečně sama sebou a miminko - pravděpodobně chlapeček -
k Tobě přichází jako velký dar.
Užívej si toto období, buď hlavně hodně šťastná.
Dělej jen to, co se Ti líbí, žádné násilí.
Myslím na Tebe.
W.
6.8.2009
Milá Wahl.
Ani neviem napísať, ako neskutočne ste ma potešila.
Veľmi pekne dakujem.
Aj vdaka Vám mám teraz väčší pokoj v duši.
Ste anjel s ľudskou tvárou.
Ked som bola na posledné sono v pondelok, ako ma prepúšťali z nemocnice, primár
povedal, že mu už pučia ručičky.
Je to zázrak, miminko má 1centimeter a už to tam vidieť.
Určite pošlem fotky zo sona, ked bude anjelik väčší.
DAKUJEM ešte raz a prajem pevné zdravie.
Nech Vaša pomoc príde ešte ku mnohým ľudom, ktorí ju potrebujú.
Viera 7.8.2009
Milá Wahlgrenis.
Práve som čítala na Vašej stránke príspevok od Mirky asi z
Partizánskeho..
Ak by bola tá možnosť, že by sme spoločne zorganizovali
akciu u nás v meste, možno by sme sa do toho mohli spoločne
pustiť.
Rada by som Vás požiadala o nejaký kontakt na Mirku, alebo
dajte, prosím, môj mail jej, aby sme sa mohli spojiť.
Skúsili by sme sa možno nájsť vhodné priestory a potom výber
zladiť s Vašim časom.
Ludí, ktorí by Vašu akciu navštívili, je tu v okolí určite
veľa..
Bola by som veľmi rada, keby ste naše mesto navštívila.
A ako vidím, určite nielen ja.
Dakujem vopred za sprostredkovanie spojenia sa s Mirkou.
Viera, Partizánske 6.10.2009
PS: Zatiaľ som v poriadku, dúfam, že aj bábätko je na tom
rovnako...
Chystáme sa na 4D sono, tak budú snád aj nejaké pekné fotky.
DAKUJEM.
Prajem príjemný slniečkový deň.