Rakovina se u mě ukázala měsíc poté, co jsem odešla k milenci
Milá paní Wahlgrenis,
obracím se na Vás s velkou prosbou.
Potřebuji poradit.
Jsem sice už po chemoterapiích, ale obávám se nejhoršího.
Mého manžela jsem potkala už na střední škole, jsme oba věřící, měli jsme církevní svatbu.
Prožila jsem patnáct let v manželství, ale ke konci to už mezi námi přestalo být ideální.
Potkávala jsem se s kamarádem, který se po nějaké době stal mým milencem.
V jeho náruči jsem si připadala opět jako žena, vnímala jsem od milence, že mě miluje.
Nakonec jsem se rozhodla k němu odstěhovat.
Nechala jsem doma manžela s dvěma dětmi.
Nebylo to lehké období, těch slz bylo na obou stranách hodně, plakaly i děti.
Přibližně po měsíci, co jsem se odstěhovala, jsem si objevila v prsu bulku, která se ukázala jako maligní.
Už to jsou dva roky.
Děti jsem potkávala, jak jen to šlo, mohla jsem přijít od našeho společného bytu, ale nebylo to už jako dřív.
Ano, pochopila jsem souvislost mezi rakovinou a mým vztahem s milencem.
On mě sice v mé léčbě podporoval, jezdil se mnou do nemocnice, ale nemohla jsem jinak - rozešla jsem se s ním.
Nyní bydlím sama v pronajatém bytě, děti jsou týden se mnou a týden s manželem.
Milá paní Wahlgrenis, poraďte mi prosím, co mám udělat, abych vrátila zpět to, co jsem pokazila.
Je tady šance na návrat k našemu manželství?
Mohu doufat, že mi manžel odpustí?
Brbr 08.02.2023
Milá Brbr,
děkuji Vám za důvěru, se kterou se na mne obracíte.
Váš příběh je bolestný, ale současně hodně zajímavý.
Sama to dobře čtete, nic v životě není náhoda, ani rakovina.
Ukazuje se mi, že to, co jste si prožila, je pro Vás důležitou životní lekcí.
Zmiňujete problém v prsou, což je propojení přes mateřskou linii, směrem k Vašim dětem.
Váš příběh je plný úkolů, ale také nepochopení.
Celkově tady vnímám zavřené nebe, dalo by se také říct, že tady není potlesk shora.
Jste tady lehce v roli oběti, ovšem nevidím tady konec života.
Dokonce mi to připadá, že jste pochopila v pravou chvíli, co se s Vámi děje a proč.
Aktuálně je tady Váš manžel velice raněný, neumí si představit, že by se mohlo Vaše manželství vrátit do stavu, než jste se rozhodla odstěhovat.
Ale ten duchovní plán tady je i přesto.
Když se podíváme, co byste měla udělat, pak se mi ukazuje rozhodující symbol Vaší rodiny.
Vy máte fungovat spolu, máte být pod jednou střechou, nemáte být každý někde jinde, je tady obrovský potenciál.
Celkově se mi ukazuje, že byste měli oba následovat svá srdce.
Od Vás je zřejmé, že jste pochopila, že tahle cesta mimo rodinu nebyla v pořádku.
Vnímám Vás tady v obrovské pokoře, jako byste sundala nasazenou masku, jako byste se svlékla z kůže.
Není tady nic, co byste měla před svými nejbližšími tajit.
Důvěra byla porušena, ale pořád je tady dobré podhoubí, na kterém se dá stavět.
Ve Vašem případě vnímám jako velké plus, že žijete s Bohem ve svém srdci.
Bůh miluje každého, rozumí všemu, co se děje.
Pokud Vy sama usoudíte, že Vaše cesta mimo manželství byla cesta slepá, Bůh Vašim slovům rozumí.
Nepotřebujete se neustále vinit, stalo se to, co se stalo.
Muselo se to stát.
Připadá mi, že Vy dva k sobě budete postupně nacházet cestu, dokonce mám pocit, že spějete k obnovení manželského slibu.
Nebude to hned, máte obavu, jak se na Vás bude Váš manžel dívat.
On byl tím, který zůstal, zatímco Vy jste utekla za "svým štěstím", ale s podporou Boha on věří, že patříte k sobě, ví, že co Bůh spojit, člověk nerozdělí.
Vnímám Vás na společné cestě od letošního července.
© Wahlgrenis
08.02.2023
