Wahlgrenis

Vaše osudy

Pořád mi přicházejí dopisy se žádostí o řešení partnerských vztahů. Každý dopis má v sobě příběh, city, lásku i nenávist.

Někdy jsou si totiž příběhy až neuvěřitelně podobné. Každý mohl něco podobného prožít na vlastní kůži.

Věřit - nevěřit? Jít do toho znovu nebo ne?

Vaše poradna k vašim osudům

Vaše zkušenosti, případně rady pro pisatele dopisů, je možno vložit prostřednictvím této PORADNY. Každý může přispět svým názorem, odkrýt svůj úhel pohledu, který dotyčný v tu chvíli nevidí, nemůže nebo nechce vidět. Všichni prožíváme své osudy, nenaplněné lásky, zklamání, ale zase přicházejí nové naděje, nikdy není dnešek tím poslední dnem, pro který by už následující neměly přijít. Za tohle tedy rozhodně ten druhý nestojí. A dělat toto "gesto" se nevyplácí... Když jsem prožívala jedno z těch větších životních zklamání, podržela mě nad vodou písnička - "Nebreč, kdyby za to stál..., nebreč, byl by tady dál..." Ono to totiž docela funguje, to umění v pravou chvíli se odstřihnout...

Osobní konzultace: lze se objednat do mého atelieru v Krásném Lese.

Archiv (záznamy 1 - 500): 1-100, 101-200, 201-300, 301-400, 401-500

Novější osudy jsou přístupné pouze registrovaným uživatelům. Pro jejich zobrazení se musíte přihlásit.

Několik let jsem udržovala kontakt s člověkem, kterého jsem poznala v r.2004, když jsem se rozhodla po 20 letech ukončit své první manželství. Po našem seznámení jsme se několik měsíců občas vídali, bylo nám spolu dobře, ale oba jsme věděli, že spolu nikdy jako partneři žít nebudeme. Já jsem od prvního momentu věděla, že to není muž pro mne. Nijak zvlášť mne nepřitahoval ani fyzicky a dost věcí by mi na něm jako na partnerovi vadilo. Spíš jsme si rozuměli názorově a tak nějak jinak. On byl ženatý, rozvádět se nechtěl, žije celý život tak, že vedle manželky má občas i několik kamarádek, jak říká, a je schopen povídat každé, kolik už měl žen atd. Do mě se prý zamiloval, jak tvrdil, ale já jsem všechno tohle brala s rezervou, můj vztah byl z mé strany víc kamarádský a spíš jsem tehdy od něj cítila určitou podporu, kterou jsem potřebovala... Za to jsem mu přes všechno co se stalo i dnes vděčná... Po pár měsících od našeho seznámení ale přišel pro mě osudový muž, nynější manžel, tak se naše kontakty omezily jen na občasné SMS. Cítila jsem k němu jakousi duševní vazbu a to od prvního dne, kdy jsme se poznali. Jak čas plynul, naše kontakty byly někdy častější, někdy míň časté a mně stačilo jen vědět, že žije a jak se má... Občas mi zavolal a povídali jsme si o životě. Nedávno jsme spolu zase mluvili a jeho první slova byla, že mě má rád, ostatně tak zahajoval rozhovor často. Došlo taky na to,že bychom se rádi viděli a on mi řekl na rovinu, že pokud se s ním nevyspím, nepojede za mnou takovou dálku. Nějak jsem to zahrála do autu, protože o tohle mi s ním nikdy nešlo/ostatně už v době po našem seznámení byly jakékoli intimní věci mezi námi z mé strany spíš rozpačité, prostě mi to "nešlo", měla jsem zábrany/ a domluvili jsme se, že si ještě zavoláme... Všechno se mi ale rozleželo a chtěla jsem, aby bylo mezi námi jasno. Napsala jsem mu,že spát s ním prostě nechci, že mám své zásady a taky svědomí. Navíc vím, že má přítelkyni, doma manželku a ještě nějakou kamarádku... Napsal mi ošklivý mail, kde se o mně vyjádřil tak, že mě to doteď bolí. Od člověka, který mi celou dobu říká, že mě má rád jako svou sestru, mé názory respektuje a věří mi, bych to tak úplně nečekala. Věděl, že jeho názory na vztahy se ženami nesdílím, ale asi se ozvala jeho ješitnost. Myslím, že je zvyklý mít tu, kterou chce, jinak si to neumím vysvětlit.
Vím, že se s tím člověkem znám z minulosti, vnímala jsem ho asi jako partnera duše, možná proto mě tahle reakce tak bolí... Prosím Vás je o to,pokud je to možné, objasnit mi naši minulost - jaký vztah jsme měli v minulých životech. Nebo jsem mu v minulosti ublížila a teď se mi to vrací? Necítím k němu ani nenávist, nechci se mu pomstít, jen to opravdu hodně bolí, i když jsem mu napsala, že mu zmizím ze života, pořád cítím nějaké spojení. V manželství jsem spokojená, neměnila bych, přesto tohle ve mně zůstává jako otevřená rána. Možná k tomu přispívá moje velká citlivost a to, že jemu chybí takt a diplomacie.
544

O

Dobry den.
Nevim uz co se sebou mam delat.
Nemuzu zapomenout na jednoho cloveka.
Strasne si tim ublizuju.
On momentalne nereaguje a mlci. Takze nevim na cem s nim sem.
Je to stale dokola. Meli jsem se sejit, ale nejak to nevyslo.
V loni jsme se rozesli ale on se pak v zari jakokdyby vratil.. proste se mi ozval ...
na konci rijna mi zavolal ze chce abych za nim letele do New York.
Ze to je jedina cesta jak se ten nas vztah muze pohnout dal.
Na Vanoce mi vsak nezavolal a ja se strasne rozcilila, strasne se me to dotklo.
Zacla sem tedy delat to cim ten nas vztah vzdycky nakonec pak skonci............. psat mu ......................
nicmene jsme spolu mluvili jeste 3. ledna kdy mi zavolal a rekl mi ze to nejsem ja ale on... jako ze to neni moje vina, ze sem nic neudelala, ze on proste neco si resi.......... a pak se stalo neco zvlastniho prisla nejaka zena a mluvili spolu a on uplne ignoral me na telefonu a pak to polozil.............. nicmene par dni na to mi rekl ze chce me videt a ze chce abych za nim letela..........
to bylo naposledy co jsme spolu mluvili...........
protoze on se mi pak neozyval............ a neudelal co rekl ze udela a ja ztratila trpelivost a zacla mu psat.................. takze sem to zase nezvladla.........
pokazde to takdle skonci.........
videla sem ho pred dvema rokama ............. deset dni jsme spolu byli... chtel me pak moc ... ale casem to vyprchalo............ no a ted se stalo zase todle... ja ho snad v zivote uz znovu neuvidim a ja proste nejsem schopna se s tim smirit...
ja ted mam mesicky a uplne sem se z toho zase slozila .. nedelam nic jineho nez ze mu pisu a myslim na nej a totalne z toho blbnu... uz uvazuju ani o tom ze uz nechci zit... hruza
a on proste nemluvi.............. v loni mi to taky udelal............. dva mesice se neozval......................................
to je strasne muceni!
ja nejsem schopna pohnout se z mista a vubec pripustit moznost ze treba se jednou zamiluju do nekoho jineho..................
pro me ta moznost prestava byt moznosti..............
ja to proste citim tak ze bud on a nebo je to konec
jak se mam vylecit?
uz se mi z toho chce zvracet
pro me ten clovek je jedinej na koho myslim
hrozne s nim potrebuju mluvit ....................
nechapu co zase dela a nevim co citi........... protoze se mnou opet nekomunikuje...
ja mu zacala psat az po te.......... co mi opakovane nezvedel telefon a proste zase uz sem videla to ze zmizel........ i kdyz byt to tak nemuselo ale zvhledem k tomu ze to uz tolikrat drive udelal tak reaguju podle toho..............
proste sem tu zkousku nezvladla!
mela sem mlcet!
ale ted uz to zpatky nevratim a jestli sem ho tim ztratila tak ja se asi zabiju uz!
ja vim ze to je hrozne co rikam
ale ja mam pocit ze ten zivot bez lasky nestoji za to zit!
k cemu mi je vsechno to duchovno ......... navic v tom vsem duchovnu mam sileny zmatek zase protoze to co ctu si mnohokrat hrozne protireci a ja ted nevim podle ceho se mam vlastne spolehlive ridit.......
mam pocit ze se nemuzu spolehnout ani sama na sebe kdyz neustale ztracim chlapa ktereho miluji
samota mi vyhovovala ale naveky to takdle nechci
a uz neni cas
mne bude 29 ...
to uz je docela pozde potom mit deti......................
chtela bych s nim aspon tak 3 roky zit.............. nez bysme ty deti meli...
ale ja mam pocit ze sem ten svuj zivot zpackala a propasla!!!
ze uz je vsechno ztraceny!
ze je to moje vina
on se chova tak jak se chova ale kdybych ja byla schopna zachovat klid u toho ................................ tak bych ho treba nemusela pokazde ztratit!
ja ho miluju
ja nevim jestli dokazu zit bez nej
nevim co je ale horsi byt bez nej nebo byt s nim
hrozne se toho bojim
nemyslim si ze on je schopen mi byt vernej
on proste neni ten typ
ale ja bez nej trpim mozna vic nez bych trpela s nim!
prosim vas pomozte mi
proc to tak citim?
proc je to pouto k nemu tak silne a proc ho nemuzu prekonat i kdyz sem hrozne chtela a snazila se....................
ale nedokazala sem to
sem z toho uplne vyrizena
mohla byste se prosim na muj pripad mkrnou to plastvi nebo neceho?
ja potrebuju nejakou nadeji nebo smer ... neceho se chytnout abych se mohla odrazit
vzdyt ja uz se chovam jak blazen
furt mu pisu
nebo brecim
nebo na nej aspon myslim
furt presmyslim jestli tam jeste nebo uz me nechce videt...
a kdy zavola...
nakonec me prestalo zajimat si i cist protoze sem zacla mit pocit ze to moje duchovni hledani nefunguje............ protoze bez lasky jeho... je mi to nanic...
kdyz nemam tu lasku...
ja totiz sla do obchodu a nasla sem tam kyticku uplne stejnou kterou mi pred dvema roku dal ............. a to me totalne dostalo...
ja si uvedomila ze ho nutne potrebuju videt , ze s nim musim mluvit...
tu kytku sem si musela koupit
jediny co me zajima je on
a to je spatne!
a ja to vim
ale co s tim?
ja tak moc potrebuji ho videt
a mluvit s nim
prosim vas pomozte mi
ja sem z toho tak nestastna
ono to snad nikdy neskonci
jak dlouho na neho budu muset jeste cekat?
nebo na neho mam opravdu zapomenout? ale jak to mam udelat?
dokazu to vubec?
prijde mi to nad me sily
neprijde mi to ani jako spravne
myslim ze mam byt proste s nim ale on furt slape vedle..............
kdy uz s tim prestane?
a probudi se?
potrebuju ho jenom dostat k sobe blis... potrebuju ho videt a pak uz bude vsechno ok...
dopadne to dobre?
nebo ten zivot mam uz opravdu zpackanej?
prosim poradte mi....
moc moc moc dekuju
543

O

Moje srdce je roztrhané na tisíc kousku, dělám věci, které jsem nikdy nedělala. Po šesti letech jsem se rozešla s přítelem který mi byl hodně blízký asi jako bratr a to si myslím, že byla ta chyba. Za moje odláskování může jiný muž. Mám silný pocit, že už touží po jiné a neví, jak mi to říct (ten druhý). Vidí, jak jsem rozsekaná na kousky, asi mi nechce ještě víc ublížit. Nevím, co dělat, když tohle píšu, píchají mi jehličky do prstu. Připadám si úplně na dně. Vím, že s ním určitě nebudu, i kamarádka s kyvadlem mi to potvrdila. Ted ho strašně miluji a nedokážu zatím bez něj žít, ale také ho nechci omezovat. Chtěla bych to aspon zkusit. Několikrát jsem ho zklamala, proto se asi ode mě odvrátil k jiné. Vůbec nevím, jak to se mnou v budoucnu bude. Připadám si vnitřně, jako bych zemřela. Nedokážu své city krotit.
Dolejzám, podlejzám, to jistě není dobré. Myslím si, že nedokážu být sama. Příjde mi, že už rok žiju v silné depresi a ted je to ještě horší, něco se řeší.
542

O

Už sa dlho trápim kôli tomu, že nemám štastie na partnera ktorý chce deti a spoločný život. Nejak sa mi to vyhýba a pritom už po tom túžim niekoľko rokov, tento rok oslávim 33. narodeniny. Mám priateľa, ktorého milujem, ale už rok je vzťah na pokraji rozchodu kôli tomu, že mi neverí a já mu nedokážem vysvetliť, že som verný partner. Jeho nedôvera vznikla na začiatku vzťahu, z nedostatku komunikácie, okrem toho je to vzťah na diaľku, ale nikdy som si nebola viac istá tým, že práve s týmto človekom chcem zdieľať spoločný život! Stále sa rozchádzame, ale v ten moment, keď to riešime, som úplne zúfalá a neviem sa ztotožniť s myšlienkou, že už spolu nebudeme. Navzájom sa veľmi milujeme a sme na sebe hrozne citovo závislí, ale jeho myslenie neviem zmeniť a vzájomne sa trápime! Som z toho všetkého zúfalá a unavená, ale snažím sa ukľudniť myšlienkou, že všetko príde, len si musím počkať a nebyť urputná.
541

O

Mám pocit, že už nevím jak dál. Mám strach, že ať udělám jakékoliv rozhodnutí, rozhodnu se špatně. Je mi neskutečně smutno, děti mi chybí, miminko, které bych si přála, nepřichází. Mezi manželem a mnou je velká bariéra, kterou se snažíme překonat, ale překonáme ji vždy jen na den nebo dva, pak se pohádáme, a tak to jde den za dnem. Nyní jsem se rozhodla, že se vrátím domů, koupím si byt a budu bydlet částečně s manželem a částečně s dětmi, ale v koutku duše si nejsem jistá, jestli dělám dobře. Máme nový dům a já odtud utíkám. Přesně ve chvíli, kdy jsme se do tohoto domu přestěhovali, se manžel změnil, pamatuji si to jako dnes, je to víc než rok, vrátili jsme se z dovolené do našeho nového domu a on na mě začal křičet, chovat se ke mně jako k malému dítěti, on věděl, jak všechno dělat lépe. Tenkrát už jsem chtěla odejít, pak to bylo znovu nahoru, dolů a od léta je to čím dál horší. Teď hledáme chyby jeden na druhém, nedokážeme se na ničem domluvit. Já mám pocit, jako bych žila s jiným člověkem, to byl ten, kterého jsem milovala a tento je někdo úplně jiný. Probudím se někdy z tohoto zlého snu??
540

O

Jestli nepochopím, co mám dělat, cítím, že umřu, jestli mi někdo nepomůže. Vím, že si vědomě ničím. Poznala jsem někoho, kdo mi slíbíl, že se mnou chce být a nakonec to vzdal. Rve mi to srdce, vím, že bych ho mohla udělat šťastnou, kdyby chtěl... On dělá lidi okolo sebe nešťastnými, neví si rady se vztahy, všecha rozhodnutí, co dělá, jsou špatně - jak to vidím já. Jsem schopná ho milovat za jakýchkoli okolností. Jsem úplně sama. Je cesta s tímto člověkěm reálná pro mě? Potřebuji šanci...
539

O

Měla bych jen jednu otazku.. Tyka se vztahu. Mam jednu platonickou lasku a chtěla bych vědět, zda z toho vznikne něco víc, nebo bych měla spíš svou energii směřovat jinde.
538

O

Asi před dvěma lety jsem si Vám dovolila napsat a Vy jste byla tak laskavá a odpověděla mi. Tenkrát mě Vaše odpověď nepotěšila, protože nebyla taková, jakou jsem si přála, nicméně jsem se díky ní posunula dál. Jednalo se mi o vztah s mužem, který nešel ukončit, ani v něm smysluplně pokračovat, i když já v to doufala. Vy jste mi odpověděla, že on už je jinde a mám jít dál, že až to pochopím, najde se jiný muž. A tak se mi opravdu podařilo zahodit ty zoufalé naděje a zapomenout na něj. Ale bohužel od té doby se žádný jiný muž neobjevil. Víte, jsem mladá, řekla bych, že celkem normální holka, nechápu, proč se mi tak ta láska vyhýbá. Respektive bych byla ráda, kdybyste mi opět dala radu nad zlato a řekla mi, v čem tkví problém. Pomalu si začínám myslet, že jsem udělala něco špatného a jsem ted za to trestaná samotou. Nebo jsem moc náročná na výběr partnera? Já prostě nechci vztah jen proto, abych nebyla sama, chci se znovu zamilovat. Mám snad po posledním "fiasku" blok, o kterém netuším? Cítím, že v tom je prostě něco víc, že mám něco pochopit.. jen nevím co.. Poradíte mi prosím? Mám pocit, že já už to sama nevykoumám.
537

O

Doma s rodiči to nevypadá zrovna nejlépe. Pořád se jen hádají, není den, kdy by na sebe nějak škaredě nevyjeli. Já a sestra už nevíme, co si počít. Chtěla jsem se Vás zeptat, jestli nevíte, jak dlouho to bude ještě trvat? Zlepší se to?
536

O

Poslední dobou mám pocit, že žiju ve zlém snu, že se hroutí vše na co sáhnu, že nic nedělám dobře. Nevím, jak z toho všeho ven. Myslela jsem si, že budu žít vysněný život a zatím tápu a tápu. Mám pocit, že bych se chtěla probudit z tohoto zlého snu. Stále se v myšlenkách vracím k mému bývalému a zjišťuji, že ten vztah asi nebyl až tak špatný, pokud to srovnávám s mým nynějším manželem. Mám pocit, že jsem byla úplně slepá, když jsem se vdávala, když jsem se kvůli němu rozváděla, lhal mi mnohokrát a já to bohužel zjistila příliš pozdě, jak z toho ven? Bojím se odejít, abych neudělala ještě horší rozhodnutí. Byla jsem v minulém životě opravdu tak špatná? Mám zůstat nebo odejít? Nejraději bych se vrátila ke svému bývalému, ale když se s ním setkám, tak vím, že by to vůbec nefungovalo. Skutečně už nevím co chci. Dokážete mi, prosím, nějak poradit?
535

O

Skoro dva roky jsem zasnoubena s pritelem. On se o me snazil skoro 3 roky a bylo to hezke. Ale od te doby, co jsme spolu, jsou mezi nami strasne problemy, hadame se, rveme se a rozchazime se a porad se davame dohromady. Od prvni chvile, co jsme se poznali, je nam jasne, ze se musime znat snad z minuleho zivota. Myslim si, ze se ty hadky deji z nejakeho karmickeho duvodu, ale nechapu, co s tim mame delat. V cem je nas ukol nebo co tady spolu musime udelat, proc si nerozumime atd.
534

O

Brzo rano jsem si cetla vas clanecek o casu.... zaujala me ta tabulka... pozdeji jsem pak sla jeste spat................ mela jsem sen............ 08.05..... za prve jsem se podivala na hodinky, kdyz sem jeste byla vzhuru.... a za druhe kdyz jsem pak spala............ jsem si ve snu nasla podobnou tabulku jakou mate vy.... s otazkou co to znamena... 08.05 .. a vysla mne laska! :-) v tom snu to bylo jeste takdle: jak jsem sla dolu po te tabulce, tak na te cislici kterou jsem hledala s tim urcenym casem byl i mimo-jine muj prst.... to bylo potvrzeni.... ze opravdu to je poselstvi pro me..................
Ja vam to musim rict.............. mam pritele daleko .. az v USA... a on chce abych jela za nim............... je to starsi muz .... cernoch - nadhernej... je o 23 let starsi nez ja.... mne je 28 mu je 51.... hrozne me ten clovek pritahuje........... stale se k sobe priblizujeme ale zatim nas vzdycky neco rozdelilo............ted uz to vypada ze se skoro po dvou letech znovu setkame............. on chce abych ja letela do New Yourk za nim.................jedine pry tak se ten nas vztah muze posunout dal... on potrebuje takovy to ujisteni, ze ja jsem schopna letet .... ja jsem si vyslechla rady mych bliznich uz drive o tomto vztahu a prakticky vsichni jsou proti...... kazdy si mysli ze mi ten vztah prinese jen nestesti....... ted kdyz jsme spolu opet zacali mluvit...... on mel mezitim nejaky jiny vztah s nejakou cernoskou ale ona se vratila k svemu byvalemu.... kazdy jsme si za ten posledni rok prozili sve..... a ted se chceme konecne sejit... ja se moc bojim aby to byla ta prava cesta pro me a ne cesta treba do pekla............ on neni zrovna moc spolehlivy ani staly....... ale treba ho neznam jeste dost do hloubky, abych to mohla posuzovat..... bojim se aby ta jeho laska ke me jednou byla ta prava.... zatim si myslim ze je ke me jen pritahovan ale laska z toho teprve muze byt casem..... a ja jsem k nemu take pritahovana.... musela bych celit nesmirne vyzve bydlet s nim v USA... protoze on tady bydlet v Cechach nebude....... pro me rodice to bude tezke a urcity lidi na kterych sem byla tady zavisla me asi zavrhnou...........
533

O

Bydlí s námi mladší dcera. Přistěhovala se jako vdaná z jiného města (přišli o byt) s manželem a dcerou. Její manžel byl o 24 roků starší, ženil se už po čtvrté, byl hudebníkem. My jsme jim s manželem udělali bydlení u nás (s problémy), bydlela zde ještě manželova matka (jim dříve barák patřil). Vnučku jsme měli moc rádi, kolikrát říkala, že ... když tatínek bije maminku...., já jsem tomu nevěnovala pozornost, ale když se to vystupňovalo, došlo to tak daleko (po 11 letech), že jsme drery manžela policejně museli nechat odvést. Já jsem od začátku neměla dcery manžela ráda, byl to takový divadelník, na okolí úsměv, pusinky a doma něco jiného.... Neštítil se opravdu ničeho. To, co je dcery chyba, je, že dcera nebyla ochotná být potichu, když se dělo nějaké bezpráví, na což doplácela. Nyní už je po rozvodu a dcera je se svou dcerkou sama. Nyní se se ale dali dohromady se synovcem bývalého manžela. Ten je rozvedený jedenkrát, má byt a práci. Jsou v kontaktu necelý rok. On by se chtěl i přistěhovat, ale nemůže sehnat práci. Mám ale strach, aby to nebylo z bláta do louže, jak se říká. Navíc z jedné rodiny. i když ten bývalý manžel měl svou rodinu v pořádku, byl prý po svém otci. Kolik lidí, když se doví, že je to jedna rodina, tak se tomu diví. Prosím poraďte nám, jestli vidíte do budoucnosti, jak by se dcera měla zachovat?
532

O

Před několika lety jsem Vás žádala o radu při rozchodu v partnerském vztahu. Vzpomněla jsem si na Vás a chtěla bych Vás poprosit o radu. V současné době řeším opět partnerský problém. Byli jsme s přítelem téměř čtyři roky spolu. Poslední dva roky byly náročné, nemoci v rodině, příteli zemřela maminka, se kterou měl velmi velmi blízký vztah, následně babička. Myslela jsem si, že nás všechno to špatné, co jsme spolu zvládli, posílí, sblíží, ale opak je pravdou. V tuhle chvíli jsme od sebe a řešíme naši situaci. Rozešli jsme se s tím, že mi nechce ubližovat, že si zasloužím někoho lepšího, s kým budu víc štastná, kdo mi dopřeje rodinu po, které toužím. Prý mě má tolik rád, že mi nechce ubližovat. Rozhodnul za mě a já nevím, zda vůbec chce náš vztah řešit, zda to pro něj nebyla pouhá záminka ukončit ho. Kontaktujeme se navzájem, miluji ho, nechci ho ztratit, ale vím, že někoho nemohu poutat silou a vůlí. Nechci aby ta snaha byla jednostranná, pokud opravdu chce být sám, případně s někým jiným, chci mu dát tu volnost a sama si nedělat naděje, že to zvládneme. Myslím, že mě miluje, ale občas přeci jen vyvstanou pochybnosti. Nerozumím jeho důvodům.. navíc se do toho často vloudí má žárlivost, že je v tom třeba někdo třetí (při tom nechci tuhle vlastnost, tak ráda bych ji změnila), ale při tom cítím obrovskou lásku a respekt k němu jako k člověku. Emoce mi nejdou utišit a při tom bych to chtěla nechat jen tak plynout, ale nedokáži se na to v tuhle chvíli podívat s odstupem.
531

O

Chtěla bych se zeptat na mého současného přítele, s kterým jsem teprve asi 3 měsíce. Zdá se mi, že má uvnitř "zamrzlé" city, nevím, jestli jen ke mně a nebo je to prostě v něm a zda se to dá změnit. Ještě když jsem ho moc neznala, jsem vycítila z jeho fotografie (z jeho očí), že něco v něm není v pořádku a pak jsem začala postupně zjišťovat, že to je tohle.
530

O

Ocitla jsem se ve velmi složité situaci. Narodila jsem se XXXXX ve XXXXXX, můj manžel se narodil v XXXXXXX ve XXXXXX. Poslední dobou se pouze hádáme, nemůžeme najít společnou řeč. Navíc máme pocit, že se vše obrátilo proti nám, manžel ztratil práci, má dluhy, mně chybí mé děti, které zůstaly u bývalého manžela, v práci také nejsem spokojená. Je nějaká šance na záchranu našeho vztahu, je šance, že mé děti budou zase se mnou? Nebo to byl všechno omyl a náš vztah neměl vůbec vzniknout?

529

O

Jsem nespokojená v manželství, protože už spoustu let miluji muže, který je katolický kněz. Poznala jsem ho dříve než manžela. Ale nedozvěděla jsem se, zda mě také miloval, nebo to byla pouze jednostranná záležitost. Napsala jsem mu kdysi dopis, na který nereagoval, a tak jsem to pak pojala, jako že mě nemiloval a snažila se najít si jiného muže a vdala se. Jenže jsem na něj nezapomněla a někde uvnitř duše pořád cítím, že mě rád má. Někteří kartáři mi tvrdí, že to bylo a je vzájemné a že spolu do budoucna budeme jako partneři (žít spolu). Jen se neshodují v tom, zda odejde z církve nebo přestoupí na jinou církev, což není až tak podstatné. Má mě rád nebo je to jenom můj pocit (a celý život jsem žila pouze v nějakém omylu), rozhodne se pro mě a budeme spolu žít jako partneři?
528

O

Je mi 18 let. Našla jsem svou životní polovičku, která ke mně opravdu patří. S přítelem jsme se však už v červenci rozešli. Rozchod mi otevřel oči a vše vidim pod jiným úhlem než tehdy. Pořád oba vzpomínáme, jaké to mezi námi bylo. Jsme v kontaktu. Já přítele nemám, ale on přítelkyni ano. Chtěla bych prosím vědět, jestli se naše životy ještě spojí.
527

O

Mám 4,5 letou dceru s H., se kterým jsme letos v červnu byli 6 let, ale náš vztah byl prázdný, nebyla jsem šťastná, jelikož mi často lhal, nebyl často doma ráno odešel a vnoci přišel, a často jsme se hádali. A v létě jsem potkala M., který je velmi pozorný, má mě rád, vídáme se každý víkend i dcerka ho už přijala, ale čím dál tím víc se mi stýská po H., který by to chtěl moc napravit a prý přišel na to, co pro něj znamenám a že si mě moc váží za to, jaká jsem. Po měsíci se odstěhoval, ale dcerku vídá dvakrát v týdnu, a jednou za 14 dní o víkendu. Když jsem včera M. řekla, že bychom se neměli nějakou dobu vídat, abych si mohla utříbit myšlenky, strašně se mi ulevilo, že jsem mu to řekla, protože mi na něm začaly vadit nějaké věci a způsoby života, ale nechci mu ublížit. Prosím, co mám dělat. Nevím, zda mám být s M. nebo s H. Na jednu stranu bych H. ještě chtěla dát šanci, ale mám strach, že to bude chvíli dobré a pak se to vrátí do starých kolejí. M. mě má moc rád a nechci ho zase úplně ztratit, ale plácám se v tom už od června.
526

O

Dobrý den Wahl, dnes jsem poprvé četla Vaše stránky, myslím, že byste mi mohla pomoci, jakým směrem se dát. 18 let žiji ve vztahu bez lásky a opory a zvykla jsem si na něj, letos v létě jsem poznala na dovolené muže, který mě "lapil" do spárů lásky tak silně, že z něj nejde vycouvat. On žije v Turecku a přestože se velmi milujeme a on chce se mnou žít u nich, já si momentálně nevím rady.
525

O

Poslední dobou se snažím přijímat za své různé myšlenky, které se ke mně dostávají, a snažím se odbourávat své chyby, některé mi byly nabízeny už dřív, ale neviděla jsem to... Chtěla bych se zeptat na vztah mezi mnou a přítelem, vím, že nemá cenu nic lepit, co je rozbité... tak teď přemýšlím, jestli zrovna tohle teď nedělám... vím, že mi nikdo nepatří, ani on ani děti, uvnitř bojuji se svou povahou, abych to dokázala přijmout za své hlavně ve způsobu myšlení, aby mě nesžíraly žárlivé pocity, které mě díky jeho zájmu o ženy dostávají kam nechci... snažím se naučit, že co má ke mně přijít, tak se ke mně dostane... žít teď, a všechno, co si prožívám brát jako postrčení dál... je náš vztah možno dovést k harmonii a oboustrannému uspokojení? Chtěla bych být umačkaná, jak mám pořád málo jeho zájmu a přitom se snažím dát mu prostor k dýchání... dráždí mě představa, že jsem jen další na jeho cestě... a teď se trápí, protože nechce být opuštěn, ale vlastně by to pro něj bylo správné? Chtěla bych najít rovnováhu s vědomím, že jsem jeho Žena a svým Já jeho netrápím a nebrzdím na jeho cestě, pokud nemá být naše společná... snad to není moc zmatené... děkuji.
524

O

Dobrý den, v posledním období se mi příliš nedaří v partnerských vztazích, proto bych se na Vás chtěla obrátit s otázkou, zda nevidíte na cestě nějaké zlepšení? Předem Vám děkuji za přečtení této zprávy i za případnou odpověď. Velmi Vám děkuji.
523

O

Dobrý den paní Wahlgrenis, dnes jsem si otevřela Vaše stránky, protože hledám odpovědi na své otázky ohledně jednoho muže, kterého znám asi rok. Vídáme se občas jako kamarádi. Já však k němu cítím již od prvního setkání mnohem víc. Ba dokonce na něj každý den myslím....atd. Myslím, že naše sympatie jsou vzájemné, ale zajímá mne, jak to vidí on a jak se bude "vztah" (jestli se to tak dá nazvat) dále vyvíjet. Nikdy jsem nic tak silného ve vztahu k muži necítila. Myslím, že pokud budu znát odpověď, sklidní se mé emoce. Možná se budete divit, proč se ho nezeptám sama. Je to asi proto, že se o intimních věcech nebavíme a vzhledem k tomu, že já i on máme partnery, jsou takovéto rozhovory spíše nevhodné. Vysvětlete mi prosím jeho náhled na mne a co se bude dále dít či nedít.
522

O

Před 2 měsíci jsem se díky ledvinové kolice dostal až do nemocnice na operaci, kde jsem ještě ten den po operaci potkal pro mě krásnou, mladou, sympatickou zdravotní sestřičku, měl jsem pocit jako by přeskočila jiskra, nebo sjel blesk z čistého nebe, ještě ten večer jsem od ní telefonní číslo, od té doby se vídáme, povídáme si, píšeme si sms, jenže je bohužel vdaná, i když oba cítíme, jak nás to k sobě táhne, bojíme se překročit určité hranice, zajímalo by mě, zda tenhle vztah bude pokračovat dál, nebo se vyvine v něco hlubšího nebo jestli skončí.
521

O

Přijde mi, že tyto tři roky nežiji podle mých představ a nějak mám i starosti. Nejdříve bych se chtěla zeptat, jak je možné, že nejsem schopná najít přítele, vždy když se s někým seznámím, tak to nevyjde, myslíte, že si za to můžu sama mým jednáním a zda už jsem tímto chováním nepropásla toho pravého a zda nevíte, co bych měla změnit. Dále mi dělá starosti byt, ve kterém žiju, občas mě přepadají zvláštní myšlenky a kolikrát bych nejraději bydlela někde jinde, myslíte, že jsou mé pochyby na místě. Také bych se chtěla zeptat na mou maminku, která mi zemřela náhle před rokem, nějak by mě zajímalo, jak je to s odchodem duší z tohoto světa, myslíte, že by nade mnou mohla mít nějakou ochrannou moc.
520

O

Dobrý večer, je mi 25 let, za nedlouho tomu bude rok, co ode mě odešel přítel, se kterým jsem žila 3 roky, nějak se s tím stále nemohu srovnat, i když teď mám nového přítele, se kterým chodím půl roku. Stále často myslím na bývalého přítele a tak nějak si asi přeji, aby se ke mně vrátil, zůstali jsme přátelé a i s jeho rodinou se docela často setkáváme. Ale nevím, jestli bych neměla být raději sama. Současného přítele mám velice ráda a nerada bych mu ublížila, ale to, co jsem cítila k bývalému, prostě necítím... Můj bývalý přítel se vrátil ke své bývalé přítelkyni, se kterou chodil přede mnou, je to takový začarovaný kruh a já mám strach, abych tím vším neublížila mému současnému příteli, který je v tom všem tak nějak nevinně ... Jsem z toho tak nějak celá zmatená.
519

O

Na jaře jsem potkala muže, dá se říct, že svých snů a pro oba toto setkání bylo osudové. Přišel mi tak blízký a podobný, jako spřízněná duše... Neskutečný pocit. Je to zvláštní vztah a já si už nevím rady. Pár týdnů jsme spolu chodili a já si procházela různými stavy, kdy jsem se jako by skrze něj poznávala a odblokovávala. Řešila jsem si, že od sebe odcházím k němu - že více řeším jeho nálady a život a svůj jsem odsunula na vedlejší kolej, řešila jsem si sebelásku a své srovnávání s jinými ženami a spoustěla jsem ho "zachránit" před jeho nemocemi a spoustu dalších věcí... On mi po pár týdnech řekl, že někoho potkal, zajiskřilo to a že mu já připadám jako matka, že budeme přátelé. On s ní nikdy nebyl... Paradoxně po tomto "rozchodu" jsme se ještě více sblížili. Více jsme se otevřeli jeden druhému a navázali skutečné blízké přátelství. Trávili jsme spolu několik odpolední a nocí v týdnu, celé víkendy jsme byli spolu... Bylo to něžné, objímali jsme se, povídali si a měli spoustu společných zážitků... Bylo to svobodné a nádherné. Jen jsem si pak přiznala, že stále toužím po partnerství, že mi to je málo, že chcvi více a řekla jsem mu to... On řekl, že více to nebude, že by mě zklamal... Já přemýšlela a měla jsem pocit, že musím odejít. Že dokud budu s ním, budu ho milovat a nepustím k sobě nikoho jiného. Že už chci vztah, rovnocený, že chci partnera a dítě a rodinu a jako by on nevěděl ani kdo je ani kam míří... A když jsem si nedovedla představit být bez něj, ale ani ne takto, po dlouhém rozhodování jsem mu to napsala s tím, že si dáme nějaký čas oddech, že já se odmiluju a potom se budeme dále přátelit, ale že takto dál nemůžu... Na to on přišel, že mě miluje a že mě nechce ztratit, že budeme spolu... Trvalo to dva dny a mě přišlo divné se líbat, jako by po tom přátelství to fyzické bylo nepatřičné... Řekli jsme si, že budeme upřímní a já to řekla nahlas... A on přitakal, že to tak také cítí... Do noci jsme si povídali a přišli jsme na to, že se hluboce milujeme, naše duše, ale fyzicky jako by jsme se nedokázali potkat... Řekli jsme si, že si dáme pauzu, že se nebudeme vídat a uvidíme, na co přijdeme. Bylo to dlouhých 10 dní a bolavých. Bylo mi strašně smutno, takový až žal... Strašně mi chyběl. Potom jsme se viděli a on řekl, že to ítil podobně. Řekli jsme si, že se budeme dál vídat a uvidíme, co bude dál... Tak jsme byli dál přátelé a já minulý týden opět přišla do stavu, že takto nemůžu... Byla jsem na týden u kamarádky a když jsem přijela, byla jsem rozhodlá mu to říct... Ale on se choval jaksi jinak... Líbali jsme se a milovali a choval se jako partner... Já se ho bojím zeptat, co bude dál... Jen mám zvláštní pocit, že tím, že jsme teĎ partneři se jaksi vzdalujeme, že mám pocit opět, že od sebe odcházím k němu, že ztrácím svou sílu, svou sebejistotu... Mám pocit, že jako přátelé jsme si blízcí a svobodní a je to úžasný vztah a jako partneři jsme vzájemně pod kontrolou... Jako bychom nedokázali být spolu, ale ani bez sebe...
518

O

Mam přítele, co žije daleko v cizine, nemůžeme byt ani spolu, ani jeden bez druhého. Moc mně to trapi a nevim JAK TO BUDE MEZI NAMA DAL A JESTLI NAS VZTAH MA BUDOUCNOST, citim mezi nama velke pouto, nejak se nam od sebe nechce, jsme jakoby na sebe napojeni.
517

O

Je mi 25 let, mam pritele, v prosinci spolu budeme 2 roky. Bydlel se mnou v Praze, ale odstehoval se po pulrocni znamosti zpet do sveho mesta / na Moravu. Od te doby jsem jako v zacarovane kruhu. Dala jsem vypoved v praci a chtela jsem se stehovat za nim. Chodila jsem s nim kratce, ale mela jsem pocit, ze se zname veky. Je tam neco, co nedokazu normalni cestou popsat. Uklidnuje me, jsem v jeho pritomnosti naprosto v pohode, citim se v bezpeci. I on to vi a je nam spolu dobre. Je to souhra. Nemluvim o zamilovanosti. Je to neco jineho. Moje rodina si neprala, abych odjela za nim. Kvuli tomu, ze oba se nemame jak zabezpecit a zacinali bychom od nuly. Pro me to takovy problem nebyl, ale postupem casu jsem si uvedomovala, jak je to tezke, zvlast kdyz je tam nouze o praci a lide jsou tam uplne jine natury. Vse jsem byla ochotna podstoupit. Abych nezklamala rodinu, zustala jsem tady, nasla jsem si par kratkodobych zamestnani a pak se vrhla na podnikani. Pritel je hudebni producent, ma studio u rodicu v rodinnem domku. Hudba je pro nej velmi dulezita. Od doby, co se odstehoval, za sebou jezdime skoro kazdy vikend. Trapime se, ze nemuzeme byt spolu, ze obcas nemame penize, abychom se videli. Kolikrat jsem ho premlouvala, at se prestehuje za mnou sem, ze to zvladneme ale nechce kvuli hudbe. Nemel by ji kde delat. Ja to chapu, ale strasne se bojim ze tohle vsechno spatne skonci. Milujeme se. Podvedome na sebe myslime a ja se kazdy den ptam, kdy se to vyresi a budeme stastni. Ze se preci musi neco stat. Nechceme prikladat penezum vetsi dulezitost, nez maji, ale take je potrebujeme a vime ze nam do klina nespadnou. Posledni dobou se mi hodne zda o zesnule babicce maminky, hodne na ni myslim a stale ji slysim pri vsech moznych situacich, jak mi rika ze to bude dobre. Ale sama sobe neverim. Mam strach, jak to vsechno dopadne a o vztah z partnerem nechci prijit. Nevim, jestli je to dulezite, ale stale se smeje a za to skryva svuj smutek. A take me velmi casto v noci chyta za ruce. Asi to neni dulezite, ale kdyz spi, navazuje se mnou hodne kontakt rukama. Ma je vzdy uplne horke.
516

O

Můj život je poslední dobou čím dál horší, osud mi do cesty staví překážky, které stále nezvládám a pak se moc trápím a obvinuji. Jediné, co mě zajímá, je to, co mě poutá s jedním člověkem, je to moc silné. Mezi námi je láska, ale taková trochu jiná než ta pravá milenecká, špatně se mi to popisuje, je to takové to souznění, že když jsem s ním, tak jsem moc štastná, když mě obejme, tečou mi slzy radostí a dokážu si s ním představit život. Známe se podle vidění dlouho, ale až teprve před necelým rokem nás osud svedl dohromady, za tu dobu se stalo hodně věcí, ale i přes to všechno jsme pořád spolu. On má dlouholetou přítelkyni, v době, co mě poznal, jejich vztah procházel krizí, no a po měsíci, co jsme spolu byli, ona zjistila, že je těhotná, pak o Vánocích jsem to podezření měla i já, že s ním čekám dítě, ale bohužel jsem o něj přišla. Asi to tak mělo být. Měli sme spolu krásný vztah, plný důvěry, lásky, bylo nám spolu moc dobře, jenže potom jsme se nemohli vídat už tak často. Nakonec, když se dítě narodilo, on ke mně dost ochladl, bylo to i pochopitelné. Snažila sem se na něj postupem času zapomenout, plánovala jsem si být s někým jiným, ale stále jsem cítila bolest, když mi nezavolal a když jsem si měla představit, že už se nikdy neuvidíme. Vždy jsem víc toužila po jeho objetí a po tom, že mě vždy pochopí a podrží. Věděla sem, že je to špatné, že má rodinu. Moje kamarádky náš vztah nechápaly, nedokázala jsem jim vysvětlit, co prožíváme. Hodně jsem se musela překonávat, abych to vydržela být bez něj, dokonce jsem to řešila i tím, že jsem byla s jiným mužem, jenže když jsem pak uviděla, co to s ním udělalo, jak ho to zničilo, tak mě to rozsekalo na kousky. Poprvé mi napsal, za tu dobu, že mě miluje a nikdy nepřestane, z těch sms jsem cítila bolest a beznaděj, dokonce kvůli mě brečel. Cítila jsem se strašně, že jsem ublížila člověku, co při mě vždy stál a jako jediný se ke mně choval vždy hezky. Ale odpustil mi, i když to v něm pořád je. Ví, že nemůže být se mnou a že svou přítelkyni nikdy neopustí, ale i přes to mi řekl, že napořád zůstanu u něj v srdíčku a já to cítím taky tal. Moc to bolí, je to jediný muž, se kterým jsem byla štastná, se kterým sem si dokázala představit svůj život. Vím, že i on má problémy sám se sebou, ale přesto vím, že má zlaté srdce. Kladu si otázku, zda to takhle mělo být, protože kdybychom se dali do kupy už tenkrát, když byl sám, tak jsme spolu možná zůstali. Oba cítíme to samé, ale oba víme, že v tomto životě pro náš společný život není místo. Trápí mě to a také vím, že se známe z minulých životů, ale moc bych chtěla znát, co nás tak poutá, on je pro mě jako, bratr, otec, milenec a nejbližší přítel dohromady. Prostě cítím, že je to jiná láska. Ale nerozumím tomu. Jmenuji se Petra a ten muž je Petr.
515

O

Jsem momentálně v těžkém duševním rozpoložení a popravdě zkouším "co se dá". Dříve jsem si problémy spíše řešila sama v sobě,e teď mám pocit, že to nezvládnu. Nepročítala jsem všechny příspěvky a tento můj "problém" je proti tomu všemu asi hodně banální, ale hrozně to bolí a nevím kudy kam. Zjistila jsem, je to 14 dní, že mě manžel podváděl několik let. A já se snažím najít odpověď jak z toho ven? Někdo radí rozchod, jiný - dej tomu čas ... Co si vy myslíte o nevěře a mohla byste mi pomoct najít odpovědi -konkrétně v mém případě?
514

O

Milá Wahlgrenis, ráda bych se zeptala jestli potkám ještě partnera, muže a s ním i lásku, zatím jsem štěstí na muže neměla. Je mi 50 let a dívám se na vztah už jinak, víc si všímám, co je uvnitř člověka než na materiálno. I když vím. že peníze jsou třeba, ale není to pro mě to hlavní. Je někde takový muž pro mě?
513

O

Minulý týden jsme doprovodili na cestě poslední mého dávného přítele, který utrpěl pracovní úraz a už nebylo žádné pomoci. Před devíti lety jsme se rozešli, mojí vinou. Měl mě upřímně rád a chtěl si mně vzít, ale já se tenkrát polekala toho, co mě čeká. Byli jsme v té době v podstatě rodičům na krku a já se nedokázala spolehnout na jeho pracovitost a snahu a šla si za jiným životem do města, kde byly větší šance pro budoucnost. On zůstal sám, já se za tři roky vdala. Mám teď hodného manžela, svůj dům, pracuji ve vlastní firmě a vcelku se mi daří. Moc mě ale trápí zlomené srdce mého tehdejšího přítele. Pamatuji si jeho oči, když jsem mu řekla že končím a jdu si za jiným životem. Opravdu si to v nejmenším nezasloužil. Milovat jsem ho ale nepřestala. Pamatuji si ho do detailu rysy jeho tváře, pohyby, hlas... Tak moc bych mu chtěla říct, že nebyl jen nějaký chlap, co mi prošel životem, ale největší láska mého života, se kterou jsem si, koza hloupá, nedokázala poradit a rozhodla si o svém životě bez něho. Jenže co už teď s tím?
512

O

Letos se budu vdávat, mám výborného chlapa, ve vztahu nejsou žádné problémy ani hádky a přesto se mi od odstěhování do jiného města pořád zdá o mojí bývalé platonické lásce, kterou jsem osobně pořádně nikdy nepoznala, vzláštní je, že ty sny jsou dost živé, přesněji mám v nich silný pocit zamilovanosti k tomuto člověku, navíc na začátku, když se mi tyto sny začaly zdát, jsem po probuzení musela chvilku přemýšlet, jestli jsme spolu opravdu nechodili, dost mě toto rozhazuje, zajímavé je, že dotyčného jsem dlouho neviděla, ve dne si na něj ani nevzpomenu, protože jak píšu nemáme s přítelem žádné problémy, spíš mě mrzí, že jsem tohoto člověka pořádně nepoznala, protože vím, že ty city byly vzájemné, vždycky po probuzení se snažím ho někde vyhledat, ale je to problém. V podstatě ho vůbec neznám a na netu už jsem zkusila snad všechno, navíc nebydlí v CZ. Nevím, jestli je to můj osudový partner nebo někdo z minulých životů, asi by mě stačilo ho jen vidět a promluvit s ním.
511

O

Píšu kvůli mé tchyni, letos jí bude 59. Asi před 2 lety zjistila, že manžel má milenku a letos se rozhodla to začít řešit. On má nad ní velkou moc, ona je slabá a rozvodu se velmi bojí. On tvrdí, že žádná milenka neexistuje (i přes spoustu nezvratných důkazů) a že tchyně je blázen. Ona je z toho psychicky na dně, bere prášky na nervy, je na pokraji zhroucení, mluví o sebevraždě protože se cítí nepotřebná..... jediné, co si přeje, je, aby manžel za ní přišel, přiznal milenku, poprosil o odpuštění a vše by bylo zapomenuto. Na to on jen říká, že se zbláznila a milenku si vymyslela, že on nemá co přiznávat a ať na všechno zapomene. Já s manželem žiji v zahraničí a řešíme s maminkou vše po telefonu, je to náročné.
510

O

Jsem vdaná, mám 3 dospělé děti a 17.11.07 jsem se seznámila s mužem, kterého opouštěla partnerka. Zpočátku mi ho bylo líto, chtěla jsem ho podpořit v těch nepěkných dnech, které prožíval. Ale postupem času jsem se do něho zamilovala a on do mě. Bylo ode mě velmi nezodpovědné s ním navázat tento vztah, teď to vím.... Nechci ubližovat svému muži, který je moc hodný. Ale stejně to dělám, už jen tím, že se nedokážu rozhodnout a odejít, i když uvnitř už necítím lásku. Toužím po tom druhém a on touží po mně. Uvědomuji si, že je to neodpovědné. Ubližuji tím celé rodině, manželovi, dětem a také sobě. Určitě ubližuji i tomu druhému, že mu poskytuji naději. Ráda bych zjistila, zda je on mým osudovým mužem a já jeho osudovou ženou. Ptám se stále svého nitra, ale odpovídá mi velkým strachem... Velkým strachem ze všeho, co udělám, jak se zachovám. Já už nechci nikomu ubližovat, ani sobě. Stydím se, že činím tolik lidí nešťastných... Vím, že mi nikdo nepomůže v rozhodnutí, chtěla bych nalézt vnitřní klid a spokojenost, ale pro svoji nevyspělost nevidím jak.
509

O

Chtěla bych se zeptat na jednoho kluka, kterého mam ráda.Já nevím, jestli mě má on rád a jestli budeme někdy spolu a do kdy? Víte, já znam jednu pani, co vykládá karty.Ona mému otci řekla, že on má moc léčit a věštit. Jde nějak ovlivnit na dálku, aby ten dotyčný přišel a třeba vás někam pozval, aby to nebyla černá magie. Mohla bych tedy vykládat karty i já, když můj otec má v sobě moc léčit a zacházet s kyvadlem? Jde nějakým kouzlem nebo něčím podobným pozměnit svůj osud i tedy život?
508

O

Dobrý den chtěl jsem se zeptat jmenuju se Lukáš narodil jsem se v roce XXXXX a mám kamarádku je to víc než kamarádka jmenuje se Jarmila narodila se XXXXX a chtěl bych vědět jaký bude náš vstah do budoucna předem děkuji
507

O

Vzala jsem si muže, který byl a je závislý na heroinu. Celých 6 let jsem se mu snažila od jeho závislosti pomoci, aby opět našel radost ze života a byl šťastný. Asi tak na rok a půl se nám to podařilo, bylo to nejšťastnější období, kdy jsem věřila, že vše se v dobré obrátilo a bude jen líp. Bohužel to nebyla pravda, manžel po havárii na motorce a ztrátě řidičského průkazu, na kterém byl profesně závislý, začal opět brát různé opiáty, byl pod prášky, občas si píchl heroin. Co v těchto stavech dělal a jak se choval, to nebudu ani popisovat, byla to čistá hrůza. Tohle trvalo asi rok, pak už jsem to nemohla s ním dál vydržet, nevěděla jsem, jak mu pomoci, musela jsem odejít, i když jsem ho stále milovala. Manžel se pokusil spáchat sebevraždu, naštěstí neúspěšně. Půl roku po mém odchodu naši fenečku přejelo auto a ona zemřela. Bohužel se to stalo jemu, když ji měl na starosti. Je to už rok a já pořád při vzpomínce na ni pláču. Pláču i při vzpomínce na manžela, teď už bývalého, už jsme rozvedeni. Je mi to celé strašně líto, že jsem nebyla schopna mu pomoci nebo vytrvat v tom, co jsem si předsevzala. Zároveň vím, že musí chtít hlavně on sám. Ale asi k němu mám velmi silnou citovou vazbu, protože mě to stále trápí. Momentálně mám skvělého přitele, kterého miluji a jsme na stejné vlně. Bohužel občas bývám dost nepříjemná, protivná, agresivní (slovně) a pak mě to samozřejmě mrzí, protože moje jednání je iracionální a nesmyslné. Nevím, jak se od svého bývalého manžela odpoutat, rozum mi radí, ale srdce si dělá své. Brzdí mě to v dalším rozvoji, i když se o to snažím, vadí mi to, protože se stále trápím a něčeho lituji. Dokonce jsem měla pocit viny, že jsem ho opustila a nechala ho v tom samotného.
506

O

Dobry den, mam 25 rokov. Chcela by som sa opytat na moju buducnost.Som rozvedena, mam dcerku, bude mat 3 roky. Byvam s mamou a jej priatelom, s ktorym si moc nerozumiem. Chcela by som sa osamostatnit, ale nie je to mozne, pretoze momentalne nepracujem. S byvalim manzelom sme stale v kontakte, uz sme sa po rozvode viackrat dali do kopy, ale vzdy sa to skonci, pretoze ma problemy s alkoholom. Chcem sa Vas opytat, na moj zivot v buducnosti, co sa tyka vztahu. Mam v sebe strasny pocit, neviem sa nikomu zverit, porozpravat sa.
505

O

Mam problem s jednym muzom. Je to na velmi dlhe rozpisovanie, skratka zamilovala som sa do kamarata mojho byvaleho priatela, vsetko bolo super az kym sme spolu nemali sex, potom sa mi otocil chrbtom a teraz ma vsade ohodora ze mu vypisujem rozculene smsky lebo sa so mnou nechce stretnut. Ja ho velmi lubim a aj ked viem ze nas vztah mozno nema zmysel pretoze toto sa nerobi chcela by som aby sa mi ozval, stretol sa so mnou a mohla som sa s nim porozpravat kedze na moje telefonaty ani smsky nereaguje a do spolocnosti za nim nepojdem kedze sa hanbim ist medzi ludi ktorym nahovril take reci.
504

O

Bývalý přítel mi hodně ublížil, těžko se s tím vyrovnávám,ale vím, že to chce svůj čas, aby zahojil rány. Věřila jsem nepravému a zlému člověku a ten mě ponížil a využil, jak je to jen možné. Bohužel i když jsem se s přítelem rozešla a nyní mám nového přítele, kterého znám již několik let, stále mi bývalý přítel zasahuje do života a vždy velmi negativně. Vyhrožuje mi ublížením na zdraví, na očích mě i celé mé rodiny a aby nebylo tak málo, popudil proti mně i své přátele, které neznám. Cítím se ve velkém ohrožení a protože to trvá již dlouhou dobu déle jak půl roku a nepomáhá, že jejich společnost nevyhledávám, ba se jí vyhybám nic nepomáhá, aby bylo zase krásně na světě, jako bylo než jsem ho poznala. Kvůli němu mám vážné zdravotní problémy - bolesti očí, hlavy a v poslední době, protože to trvá již tak dlouho i smutek na duši.
503

O

Mila bozia dusicka. prosim opytaj sa mojich anjelikou na to, ci moj vztah ma pokracovat alebo....Som slovenka a uz pet rokou byvam v cechach, cely ten cas zijem dost zvlastny vztah s muzom. ziaden vztah neni idealny a po burkach vzdy vyslo slniecko. viem, ze je to promiskuita, uz par mesiacou nechce mat so mnou sexualny pomer a nechce mi povedat dovod. proste nechce a basta. jeden den mi vravi, aby som od neho odisla a druhy den mi vravi, ze si na mna zvykol, aby som neodchadzala a vezme ma do obchodu. dokazali by sme spolu zit aj bez sexualneho vztahu. spravila som z neho muza po kazdej stranke. no moj najvecsi problem je ten, ze ja som katolicka, kazdy den sa modlim, no neprijmam jezisovo telo. znie to asi moc drzo, ale neviem, co mam robit. ziaden sex a ja zradzujem ducha sveteho. mam uz 46 rokou, no nedokazem zit bez vztahu, som proste vahava vaha.
502

O

Milá Wahlgrenis, asi jsem už hodně zoufalá, že se obracím na Vás. Před časem jsem se seznámila s mužem, který je o trochu více let mladší, ale do kterého jsem se zamilovala, bohužel až moc. Bohužel prý jsme se potkali až příliš pozdě. On má přítelkyni, se kterou chodí (zatím nebydlí, dítě nemají) a už to nechce měnit, a to i přesto, že tvrdí, že si vybral brzo a špatně. Moc tomu nerozumím, sama bych vědomě do něčeho, o čem bych věděla už na začátku, že to není dobré, nikdy nešla. Jak může takový vztah vypadat po čase? Vím, že jsou lidi, kteří si dokážou zdůvodnit, že je vše tak, jak má být, a že jsou šťastní, i kdyby tisíckrát cítili, že ve skutečnosti to tak není. Mám ho moc ráda, je po dlouhé době člověk, se kterým bych si svoji budoucnost dokázala představit, ale nejde to a nikdy se to, jak sama vidím, nestane. Vlastně se mi takto podobná situace stala pokaždé, když jsem se s někým seznámila. Nevím, jestli používáte kyvadlo, či karty, ale byla byste tak laskava a podívala se trochu do budoucna jak na něj, tak i na mě. Moc bych mu přála, aby byl šťastný, i když mě nesmírně bolí, že nebudu u toho právě já. Pořád si říkám, že jsem taky jen člověk, který snad má právo být alespoň malý kousíček života šťastný po boku někoho, koho miluje. Ale bojím se, že právě tohle si mi nikdy nemůže stát. Jako by si se mnou někdo nehezky hrál a jen mi vždycky na chvíli ukázal, jak je život hezký, ale zároveň jako by hned zatáhl oponu a řekl - ty ne, tebe se tohle netýká a nikdy nebude.
501

O