Wahlgrenis

Želví krunýř

Wahlgrenis

Část želvího krunýře použitého k věšteckým praktikám

(12. stol., Paříž, musée Guimet)

Věštění z prasklin v kostech:

Věštec, byl-li dotázán na rozhodnutí, jimiž se řídil život prostého lidu i panovníků, postupoval takto:

Nejprve na kost vyryl otázku, pak udělal zářez do ruda rozžhaveným kovovým hrotem.

Kost popraskala a z prasklin potom věštec četl sdělení.

Nakonec vyryl informace, které k němu dorazily, a kost předal tazateli.

Lékař v Pekingu roku 1899 předepsal rodině jistého Wang i-jünga lék proti bahenní zimnici.

Jednou z indrediencí byly tzv. dračí kosti, které se měly rozdrtit na prášek.

Kousky želvího krunýře zdobily znaky piktogramům, které se používají v japonštině nebo čínštině.

Od té doby skupoval Wang všechny "dračí kosti", které kde našel.

Byly to zbytky zvířecích kostí nebo opět želví krunýře.

Když se pokoušel zjistit, odkud pocházejí, dozvěděl se,

že fragmenty želvího krunýře pocházejí především z lokality Siao-tchun u An-jangu, v provincii Che-nan při Žluté řece.

Po Wangově objevu archeologové "dračí kosti" s úspěchem prozkoumali

a došli k tomu, že zjištěné písmo je nejstarší, jaké kdy bylo v Číně nalezeno.

V roce 1915 Luo Čen-jü určil, že znaky vyryté na kostech a želvích krunýřích byly používány k věšteckým účelům

a že pocházejí z doby polomytické dynastie Šang.

Až do roku 1927, kdy byl obchod s "dračími kostmi" zakázán, museli badatelé čelit konkurenci obchodníků s medikamenty.

Zdroj: Nevyřešené záhady světa, Mladé letá 1999