wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Energetické obrázky: MAJOKA

 

Obrázky Majoky si můžete nyní zakoupit

Jmenuji se Svaťa,

malovat jsem začala asi před rokem. Bydlíme v malém bytě, proto pracuji s akrylátovými barvičkami,

maluji na plátna různě veliká, do obrazů vkládám lásku a pozitivní energii. Energetické obrázky pastelkami a uhlem kreslím už déle.

Způsob dopravy

Obrazy jsou zasílány poštou řádně zabalené proti poškození.

 

 

Jak to všechno začalo?

 

Všechno pro mě začalo, když jsem našla - nebo spíš stránky WAHLGRENIS - našly mě.

Věděla jsem, že existuje něco mezi nebem a zemí...

Loni (2007) v lednu jsme si pořídili domů internet, do vyhledávače jsem zadala „andělé“

a jediné stránky, které se mě otevřely, byly stránky Wahlgrenis, jiné prostě otevřít nešly.

Tak jsem je otevřela a začala číst, četla jsem a nacházela spoustu odpovědí na otázky, které jsem měla.

Začala jsem chodit na čet a první, s kým jsem se seznámila a kdo mi podal pomocnou ruku, byla CILINKA,

jsem s ní v kontaktu až doteďka, je pro mě takovým světýlkem ve tmě.

V březnu loňského roku jsem jela na seminář Wahl do Zlína – Kudlov,

byl to pro mě nádherný pocit, a taky jsem se něco naučila a dozvěděla, jakým směrem se můžu vydat.

Seznámila jsem se s více lidičkami, a jak mně řekla Zrzička,

jsou lidé, s kterými se potkáme, něco si navzájem předáme a pak se naše cesty rozejdou.

Potkala jsem jednoho takového človíčka, který mi řekl, že bude má učitelka,

řekla mně, že budu kreslit a že mi pomůže, poradí, ale nakonec ten človíček zapomněl...

Začala jsem sama hledat a ptát se a nacházet nové kamarádky.

Jednou z nich je Zrzička, která mně vysvětlila, jak mám začít kreslit,

tak jsem si sedla, vzala pastelku do ruky a čekala,

ale nešlo to,

nakonec jsem začala vědomě kreslit uplně něco jiného a Zrzička mně vysvětlila,

že nebudu kreslit automatickou kresbou, ale energetické obrázky.

 

První obrázky byly pro mě, abych to, jak se říká, vyzkoušela...

poslala jsem je holkám, říkaly, že mají velkou energii, a tak jsem jim začala kreslit obrázky.

Potom se mě snažily naučit v obrázkách číst, ale to mě jaksi nešlo,

spíš mě to zastavilo a tak jsem měla období, kdy jsem nekreslila.

Obrázky, které jsem kreslila, jsem posílala i Cilince a zjistila jsem, že je umí nádherně číst.

Nakonec jsem se dozvěděla, že své obrázky prostě číst nebudu, protože kdybych to uměla,

tak bych tam ještě něco přikreslila, co tam nemá být.

A potom jsem začala znovu kreslit a obrázky začaly taky trošku měnit.

 

Ze začátku jsem kreslila obrázky pro určitého človíčka,

potom jsem začala mít pocit, že potřebuji kreslit i obrázky pro Všechny,

takové, které potěší, pomůžou, a tak začaly vznikat tyto obrázky.

Sama nevím, jak bude obrázek vypadat.

Některé už si samy našly svého majitele.

V tom mém kreslení mně hodně pomohly - Auape, Zrzička, Cilinka, Mombos, Michaela a jiné...

Omlouvám se, jestli jsem na někoho zapomněla. 

Dalším z impulsů, které mně pomáhají, když maluji obrázky, jsou písně Jiřího Březíka, které pohladí na dušičce.

A taky Tobě, Wahlgrenis, děkuji, ty jsi byla pro mě ten první impuls a jsi jím stále.

 

Když kreslím obrázky, tak se napojím na dotyčného človíčka a tak nějak cítím a vnímám jeho pocity,

když jsem začala kreslit obrázek pro mužíka od zrzky, tak mě začal na balkoně nahánět sršeň,

tady v osmém patře, jinak tu sršni nejsou, takže jsem vyletěla z balkonu a pak jsem ho musela celý vyklidit, než jsem začala znovu kreslit...

A když jsem to potom říkala zrzce, tak se smála, že její mužík je šprýmař, rád si dělá srandičky.

U některých lidí mám silné pocity, u některých slabší.

Kreslila jsem jeden obrázek na vztah a u toho jsem cítila, jak se ta žena cítí vůči svému muži,

tak nějak jsem to prožívala při kreslení obrázku s ní, ale když dokreslím. tak to potom přejde

 

Taky mi bylo sděleno moje duchovní jméno a pod tímto jménem kreslím,

cítím, že tak to má být.                 

MAJOKA 28.1.2008

 

 

 

Texty k obrázkům: cilinka

Obrázky: Majoka

   

Anděl plodnosti

Je to velice zvláštní obrázek.

Opravdu v tom vidím anděla plodnosti.

Jak stojí nad každým ložem v době početí.

A jeho oči se dívají, kam kterou dušičku umístit.

Jeho oči vidí každý lidský nedostatek poklesek a chybu.

 

 

Anděl spásy

Dívá se na zem z mráčku a vše sleduje, snaží se posílat na zem lásku, ale vždy se mu to nedaří. Pomáhá, kde může. Ale na zemi je hodně bolesti. Má nádhernou andělskou korunu na hlavě, ve které stojí boží světlo, které pomáhá lidem. Kam dopadne paprsek, tam dojde pomoc. Připadá mně trochu nešťastný nebo moc vytížený prací. Nestačí si ani tu korunku narovnat, co má tady na zemi práce. Je to moc hezký obrázek, uklidňující, jenom ta korunka dává vědět, jak moc pracuje.

Anděl

Je hezký, jeho oči jsou píchavé. Jako by vyzařovaly nějakou sílu. Anděl je vcelku nenápadný, ale oči a šperky něco vyzařují. Stále se musím dívat na ty oči. Nemohu si ho ani pořádně prohlédnout. Myslím, že ten anděl umí léčit. Nevím co. Ale umí. Oko na šperku znamená asi nadpřirozené schopnosti, jasnozřivost. Anebo se umí vcítit a pochopit do druhého. Oči, jako bychom byli neustále sledováni. Diamant na hlavě, myslím, že je to diamant, ten ukazuje na nejvyšší poznání. A podstatu všeho. Jako by byla spojena s kosmem a to jí dávalo poznání a vědění všeho, co potřebuje vědět, je to taková anténka. Její rty, když promluví, tak posílají lásku, zapomnění bolesti a dokáží pohladit. Ale dokáží asi i ublížit. Je to anděl něžný a láskou plný. Má v sobě hodně pochopení pro druhé.

Anch

- léčivá energie

Bolest

se rodí uvnitř srdíčka, pomalinku a tiše se začne přikrádat a začne růst, roste v poupě a potom v květ, všechno nečisté je odplaveno a sedne na dno srdíčka a tam zůstane v koutku schováno.

A bolest začne růst do větších rozměrů a my zjišťujeme, že se z bolestí dá i žít.

Časem na bolest padne Sluneční paprsek a bolest se pomalinku vytratí.

A začne se měnit v radost.

Boží oko

Jde z něj síla. Nevím proč, ale cítím z něj smutek. A vážnost... Jako by nebylo něco v pořádku.  Ale zlaté světlo, jako by všechno léčilo. Je to smutný, ale i uklidňující obrázek. Dýchá z něj veliké duchovno. Nemůžeš odtrhnout oči, vyzařuje z něj síla myšlenky. Oko je i přísné, jako by nás káralo za to, jak žijeme a jak se chováme. Je to energetický obrázek. Moc se povedl. Jako by stál nad hladinou vody.

Cesta

To je nádherně smutný obrázek, ten spodek je až depresivní. A potom to ustupuje... A začíná nádherná romantická cesta.  Jsou tam i duchovní plameny. Je tam i nervozita. Ale také láska a hodně velká. Je tam veselost, smutek, láska, rovnováha, svěžest, závist a rozvoj růstu. Ale dává pocit bezpečí a uklidňuje. Pomáhá probudit i zdraví rozum. Fantazii a duchovno. Opatrnost, nerozhodnost.

Cíl cesty

Náš cíl cesty se rodí maličký, pomalu roste tak, jak rosteme my. Stává se z něj pomalu pevnost a stabilita, která nám ukáže náš cíl. A my se vydáváme na svou pouť životem. Poznáváme nové a nepoznané. Ale náš cíl cesty je jako barevný kruh. Nebo jako duha a každé období života nese svoje radosti, bolesti, lásky a utrpení. Ale musíme si tím každý projít, abychom pomalinku došli k cíly cesty.

Čas, který není

Čas, který už není, dohořívá jako svíce, pomalinku a tiše se rozplyne.

Přestane svým světlem zářit a plamínek slábne, jako život.

A čas, který už není, zůstává jen ve vzpomínkách.

Ve vzpomínkách těch, co zůstali.

I pro ně jednou čas nebude.

 

Duha

Je jako život, krásná a barevná, někoho potěší a pohladí a někdo ji nemá rád, protože nemusí barevný svět. Záleží na každém člověku, jak se na ní dívá. Někomu dá radost a smích a někomu slzy. Ale obojí je život. Slzy jsou očistou a ze slz se rodí nový život a vykvete v nádherný květ.

Tento obrázek si našel svého majitele na semináři ve Frenštátě pod Radhoštěm.

 

 

Duha - barvy života

Každý máme, svoji duhu života. Někdo ji má nádherné širokou a někdo uzoučkou, zaleží na každém z nás. Jaký žijeme život. Někdo ho má jako nádhernou květinu, někdo zase špičatý a bolestivý. Ale duha, to je naděje, a proto se muže změnit v nádherný květ. Každý jsme něčím jedinečný. A pro něco žijeme, každý máme tu duhu asi i jinak barevnou. Duha nás chrání, před ostrými nástrahami života.

Dveře k srdci

Dveře k srdci má každý z nás, ale najít klíč k tomu srdci to je opravdu velice složité. Nepodaří se to každému z nás. Když se to podaří, nemusí to být pěkný pohled dovnitř. Je tam uloženo hodně bolesti, křivd a ústrků od života, někde je i hodně lásky citu a něhy, ale někde je zase hodně nenávisti a zloby. Proto někdy není radno, otevírat všechny dveře k srdcím. Všude je nějaká bolest, láska, nenávist a zloba. Jsou to přece dveře do nitra srdce.

Energie v nás

Energie, to je nádhera. Fakt víc se k tomu nedá říct. Ten na mě působí moc nádherně, je v něm ukryté sluníčko, je to moc teplý obrázek a je člověku přitom moc pěkně u srdíčka. Jde z něj síla, láska,  teplo, pohlazení, soucit, něha, cit, duchovno. Cítím, že je mně u něj dobře, je to jeden z nejlepších tvých obrázků, tam je snad všechno.

Mám z něj nádherný pocit.

 

 

Energie života

Každý z nás má někdy chvilky, kdy si případá, jako by už neměl z čeho brát, má pocit veliké unavy, vyčerpání a beznaděje. Vždy existuje někdo nebo něco, co nás nastaruje do další etapy našeho života, naší cesty. Tento obrázek vám všem pomůže načerpat energii, kterou nutně potřebujeme. (Majoka)   

 

Hvězda

Na první pohled na hvězdu mě napadla krev, nevím proč. Jinak je to veselý obrázek a i nádherný, ale za tím hezkým a veselým je i smutek a krev, špína a kal a bahno.

Ale také vidím romantiku a lásku a nepokoj. Také blesky a klid. A po tom všem uklidnění. Je tam vysoké sebevědomí.

 

Intuice - třetí oko

Každý člověk má své dvě oči, a ty září ve tváři, jako dva květy, pozorují denní život.

Ale vidět třetím okem, to nemá každý, to mají jen vyvolení.

A ti vidí trochu dál.

Ale k tomu musí mít dobrou intuici.

A to je dar nebes.

Ale važme si svých dvou očí, které nám slouží a vedou nás životem.

 

Jemnohmotný svět

Vnímám velkou lásku, silné duchovno a dušičky. Asi i toho nejvyššího, je to tím prozářené oko, to je oko boha dohlíží i na tebe, říkej si - on by mě nenechal moc ublížit. Podívej, co posílá paprsků, to je láska a síla, aby člověka nic nebolelo. A před ním stojí tvoje dušička a vztahuje k němu ruce, a on se na ni dívá a posílá ti velikou lásku. Nebude to úplně bez bolesti, na to je ta hvězdička dost špičatá. Ale je čistá. Vidím v té dušičce hodně strachu, chudinka se klepe. Nechce to na sobě dát znát, ale bojí se. Ale myslím, že je pod božím dohledem, oko se dívá na tvoji dušičku a ví, co máš před sebou. Odevzdej strach do božích rukou. Zbytečně ti nenechá ublížit, jenom co je nutné. Jinak bys zůstala stát na místě. Ta bolest tě posune dál. Z dušičky je cítit strach, proto není tak jasná a zářivá, ale to dělá ta obava. Ale sluníčko září a to je konečná.

Jin Jang

Je to mužská a ženská energie, která by měla být v rovnováze.  Je to energie v každém z nás.

Jako den a noc, jako světlo a tma.

Je jako květina, která musí lidem vstoupit do srdíčka a uhnízdit se tam.

A začít pracovat a měnit vše v dobré.

Láska - porozumění

Láska je jak květina, vyroste ze semínka, raší a rozvijí se.

Když je opětovaná o to je nádhernější.

K lásce patří i velké porozumění a tolerance.

Pak se květina začne rozrůstat do větších rozměru, ale když tohle v lásce není, pak začíná láska vadnout a po čase zahyne.

Z lásky roste nová láska a ta je přenesena na peříčkách dál od původní lásky.

Zase se někde uchytí a je to věčný koloběh Lásky a porozumění.

List z knihy života

Knihu života máme už napsanou, když jdeme na tento svět. Máme ji přečtenou a víme co nás čeká a čím musíme projít.

Ale zapomnění je nádherná věc, nemusíme se trápit předem a čekat, až to přijde.

Kniha života má u každého jiný děj, ale pořád je to život.

Někdo ho má protkán květy, a druhý zase jenom trny, ale tak jsme vybrali a asi i souhlasili a to je list z knihy života.

Myšlenky

Myšlenky mají dračí křídla, proto jsou divoké a dravé, ale pak se zklidní a ve z hlavy jdou už přefiltrované. Uhlazené a jemné někdy i plné lásky, záleží na okolnostech. Někdy je tam smích, někdy pláč. Je to hezký obrázek.

Vršek obrázku je dravý a spodek je už jemný a uhlazený.

 

Naděje

Naděje to je nádherné slovo.

Každému člověku se hodně uleví, když mu někdo dává naději v něco.

Naděje visí na tenkém vlákně a my si ji malujeme jako nádherný květ, který nám dává sílu, žít pro něco nového a hezkého to je naděje.

Každý tohle slovo máme v sobě zakódované.
Majoka: "Naději jsem věnovala Wahlgrenis, protože ji předává nám všem... Je v těch nejlepších rukou."

 

 

Návrat

Není to lehká věc, záleží na každém z nás, kam se vrácíme. Někdo se vrácí po dlouhé době domů, někdo zase ke své rodině, kterou před časem opustil, někdo ke kamarádům, přátelům, ale všichni se vracíme domů, když odcházíme ze života. Jdeme většinou smířeni s tím, že je to návrat domů.

Tady jako bychom byli na dovolené, která trvá u každého jinak dlouho, někomu se povede a někdo odchází rád, protože jeho dovolená nestála za nic.

A to je velký návrat domů. Kde jsme si všichni rovni.

 

 

 

Nenávist

Nenávist je hodně zlá, potom srdce zapomene na všechno dobré, co v sobě má, a začne nenávidět. Tu nenávist v sobě živí a ta roste a srdce se pomalinku mění na kus kamene. Nemá potom radost ze všedních dní, kdy svítí třeba jen sluníčko. Srdci narostou ostré hroty a pohltí to člověka a od takových lidí je lepší jít dál. Nenávidí všechno a vše. A dokáže i hodně ublížit. To je nenávist.

 

 

Odpovědi

Ten kalich je plný duchovna.

Můžeme zde nalézt spoustu odpovědí na naše otázky.

Kalich moudrosti  - všichni k němu máme přístup,

jen si ho sami blokujeme.

 

Pod boží ochranou
Nic není takové, jak se zdá na první pohled, jsou místa ve kterých bylo prolito hodně bolesti a slz. Anjelske kridla strazia poklad, ktory je ukryty hlboko v nasich srdciach a caka na otvorenie svetu... ochrana a laska zvrchu chrani nase sny ako najjemnejsiu duhu radosti a priani utkanu z perliciek skusenosti.
(Majoka, Semanhiell)

 

Podobenství

Podobenství jsou jak dvě dlaně a přesto nejsou stejné.

Tak i tento obrázek, když zavřeš k sobě a otevřeš, není stejný. Každá ruka má jinou funkci, tak i tento obrázek podobenství má jinou funkci.

Ale jeden bez druhé nejsou nic.

Navzájem se doplňují a spolupracují a to je podobenství.

Pohár trpělivosti

Pohár je krásný, ale trpělivost není vždycky dobrá. Někdy je radostná, někdy nutná, ale také smutná. To tam je. Také se mění ve zlost a jindy se za zlosti mění zase v beránka. Je to část obrázku, ta na mně působí pohodově a druhé části jako by chyběla trpělivost. Je neklidný.

.

Pochybnosti

Je to drak. Vidím jeho křídla a drápy. Srší z něj blesky, ale on to tak zle nemyslí. Je v něm hodně lásky, ale on ji neumí dát najevo a ve skutečnosti je křehký jako kvítek.

Prostě je to nádherný obrázek.

 Pýcha

Z pýchou se nikdo nerodíme. Ta přijde pomalinku a potichu sama do naší duše. Začneme opovrhovat nejdříve maličkostmi, chceme dostat něco, co nikdo nemá, a to je potom prostor pro pýchu. Začneme žít na vysoké noze, vytřídíme kamarády, obklopíme se lidmi, kteří jsou pyšní a jdeme v jejich stopách. Začneme se naparovat a nosit jako páv. Díváme se na každého z vrchu a nemáme soucit, pýcha nám v tom brání. Žijeme potom jako v mlze, neumíme si vážit ničeho a nikoho, protože první jsme my se svou pýchou... A potom možná ti ostatní. Pýcha je druh samoty, pýcha nemá kamaráda ani přítele..

Rozhodnutí

Rozhodnutí, uzrává v každém z nás pomalu a jistě.

Nejdříve je to jen pohlazení peříčkem po srdíčku a potom to začne pomalu rašit.

Rozhodnutí dáváme sílu a naději, vkládáme do toho to nejlepší co je v nás.

Rozhodnutí zaplaví celé srdíčko a pomalu se dere ven a mění se ve skutek.

Tento obrázek si našel svého majitele na semináři ve semináři ve Frenštátě pod Radhoštěm.

 

Slza

Na první pohled mně to přišlo, že je to slza radosti, ale je tam i bolest a smutek. Zlomené srdce - to je slza velké bolesti, nad ztrátou něčeho milovaného, krásného asi i věrného. To srdíčko je plné bolesti, vidíš tu vodu v něm? To jsou slzy a bolest, které musíme vyplakat, nejde vylít z toho srdíčka najednou, je tam jen malý kanálek, kterým ty slzy proudí ven, proto každá bolest trvá dost dlouho, než odejde. Jde ven jen po kapkách, ale většinou už v srdíčku roste nová naděje na něco lepšího, hezčího, nikdy neodejde ta bolest úplně. Z té bolesti začíná růst poupátko, nové naděje lásky a zapomění. Ale raší z té bolesti, jako by bylo zalíváno z té bolesti. Vyroste z toho krásný květ plné naděje na lepší zítřek. Kanálek ucpou kořínky květů, ale nikdy ne úplně.Vždy je nějaká vzpomínka, i když si to sami občas nechceme přiznat. A sluníčko, to dává sílu tomu květu i nám, že vše bude zase dobré. Slza v srdci, to je život.Víš, že žiješ a máš cit.

Srdce

Srdce bije na poplach, uvnitř je skrytá láska.

Láska pro všechny a všechno živé.

Ze srdce rostou krápníky, lásky bolesti, smutku, ale i radosti a uprostřed vyrůstá nádherný květ.

Je to květ ideálů a ty máme všichni, někdo větší a někdo menší. Někdo se k ním přizná a někdo mlčí.

Ale ideály máme všichni.

Strach

Strach je někdy jak křehká pavučina, otázka, kolik toho vydrží pavučina.

Někdy málo a někdy, neskutečně moc.

Někdy zůstane v pavučině jen díra.

Každý strach má jinou barvu a každá pavučina může mít jinou barvu, zaleží na člověku, jak se na to podívá.

 

Strom poznání

Je v něm radost.

Strom poznání dává sladké ovoce,ale každému chutná jinak.

Zaleží na tom, jaký vede člověk život.

Když je život hnus a špína sklidí ze stromu to samé,

když je v životě láska, dostane lásku.

Když jsou v životě ideály sklidí ideály, ale když je v životě duchovno, to se rozroste ze stromu poznání, až do nebes.

A na nebesích znova vykvete a rozdává tam lásku.

 

Světelná energie

V období, jako je toto, kdy hodně prší a sluníčko je schováno za mraky, potřebujeme světlo k tomu, abychom se prosvětlili a pozitivně naladili. (Majoka)
 

 

 

Tajemství pavučiny

Naše myšlenky jsou jak nitky pavučinky, které se protkávají. Některé jsou ukryté hluboko, jiné na okraji.
Z Pavučiny jsou taky utkané naše naděje a přání, které bychom si přáli, aby se nám splnily, ale stačí trošku silnější vítr, a je to pryč. Někdy nám pavučina brání jít, ale jindy nás chrání, připadáme si schovaní a neviditelní za ní.
(Majoka)
 

 

Zamyšlení

Je jako tlukoucí srdce,

je v tom kus života, i když někdy si to vůbec neuvědomujeme.

Máme radost, když nás něco dobrého napadne pro život.

To je potom, jako když vyjde sluníčko a ozáří krajinu.

Takový máme pocit.

Zázrak

Je to jako životní boj,který se promění v zázrak. 

Vidím tam bolest lásku, zradu, nenávist,ale i něhu.

Víš pořád se dívám na ten zázrak, jako by byl můj.

Vidím v tom draka své duše.

A zázrak je to, že jsem přežila.

 

Zrcadlo duše

Zrcadlo, je pro nás věc, která nám ukáže naší tvář. Ale to není opravdová tvář v zrcadle. Opravdová tvář je tvář duše, která není vidět. A kterou má každý nějak pokřivenou. V srdcích máme schované naše bahno a špínu, proto ty velké kaluže pod srdíčkem

I v myšlenkách to nosíme, ale za čas se to vytratí a vyjde sluníčko. Ale v duší to zůstává. Možná že je dobře, že to zrcadlo neukáže naše duše. Nebyl by to asi pěkný pohled.

To oko se dívá smutně,moc smutně.

Jde o to, že každý potřebuje nastavit zrcadlo, aby pochopil.

 

Žárlivost

Žárlivost je druh lásky.
Je to láska velice sobecká, chce ovládat toho druhého,
ale neuvědomuje si, jak moc přitom ubližuje.
Někdy to hraničí i s agresivitou, omezování a násilím.
Žárlivost přijde tiše nečekaně, ale výbuch je většinou dost zlý.
Je to jako sopka.
Nikdy se to potom nedá vrátit do starých kolejí, to prostě nejde.
Když ji v sobě pěstujeme, časem se z toho stává nemoc a je to neovladatelné.
Přidá se nenávist a co potom s tím...?
Proto je dobré nenechat žárlivost nad sebou zvítězit.
V samém začátku ji zničit.

Život

Život je jak světelná koule, která se točí a rotuje.

Záleží, jaký vezme směr, jestli půjde nahoru promění se v květ nebo mráček.

Když půjde k zemi, nedopadne to dobře.

Dopadne tvrdě a většinou se pěkně pobije a těžko se zvedá a vstává znovu do života.

Potom zůstane na zemi jen kaluž anebo flíček.

Takový je život.

 

© Wahlgrenis   28.1.2008

 

Moje milá Wahl,
včera jsem otevřela na Tvých stránkách překrásné obrázky od Majoky.
Hned ve druhém s obrázkem anděla jsem uviděla svůj sen...
Tak přesný, tak živý...
Nemohla jsem tomu uvěřit!
Z neděle na pondělí 27.-28. ledna se mi zdálo, že sedím někde na polní cestě.
Seděli tam se mnou ještě asi 4 lidi, pamatuju si jen jednu spolužačku ze základní školy.
Kolem nás chodili husté zástupy lidí...
Byly na sebe namačkány a zvědavě se na nás dívaly...
Ta moje spolužačka se postavila, byla rozkročená, na zemi se zablýskly dva fialové kamínky, vypadaly jako menší naušnice.
Ti lidé, co šli kolem, říkali: "Ale já nic nevidím..." "Já taky ne," volal druhý...
Kdosi zavolal: "Já vidím!"
Ve svém snu jsem poprosila svoji Strážkyni, jestli mohu jeden zvednout.
Bylo mi to dovoleno.
Vzala jsem ten malý drahokámek, nebo naušnici, položila jsem si ho na dlaň
a on se proměnil v malý bílý věneček, takovou jakoby čelenku, kterou dříve nosily nevěsty.
Najednou z toho zástupu lidí přišla jedna spolužačka, o které vím, že je silně věřící...
Sáhla na ten věneček a on se proměnil ve šneka v ulitě...
Lekla jsem se a upustila jsem toho šneka do trávy...
V tu chvíli jsem se vzbudila.
Po probuzení jsem prosila své Strážce o vyložení snu.
Selma řekla jen slovo OČI...
Wahl, nevím, ale cítím spojitost s tímto obrázkem...
Jeden drahokam má ten anděl na hlavě... to je jako ten věneček.
Moje Strážkyně řekla slovo OČI - oči upoutaly i Cilinku.
A ten šnek... - pamatuješ,co jsem Ti řekla kdysi na chatu??
Když jsi dopsala svoje knihy Horoskopy, cítila jsem, že jsi hodně zavalená prací,
že jsem ráda, že je máš už dopsané, protože jsi byla trochu jako šnek - jen v domečku.
Omlouvám se, jestli jsem tě tehdy nebo nyní urazila, to nebylo nijak cílené.
Jen jsem cítila potřebu Ti to říct. Přeju Ti krásný den plný bílých květů...
S láskou
elkan 30.1.2008

Milá Wahl,
pamatuješ si, jak jsem Ti nedávno psala o tom, že cítím spojitost mezi mnou a obrázkem Majoky??
Bylo to v noci z 27. na 28. 1.
Před ním, v tu stejnou noc, jsem měla ještě jeden sen.
Byla jsem s několika lidmi u nějakého dřevněného srubu a dívali jsme se na blížící se tornádo.
Obloha byla tmavá, tornádo hučelo, ale já se nebála.
Nějaký muž mi řekl, ať jdu s ním do toho srubu, že je to ošetřovna a že se nám to tornádo vyhne.
Pamatuju si i červený kříž před vchodem.
Dnešní články o tornádech v USA mi ten sen silně připomněly, obětí je 27, bohužel i malých dětí...
Ani dnešní supermoderní vyspělá technika nedokázala ty chudáky varovat...
Toto vše nás jen nutí kleknout na kolena a sklopit hlavu...
Nejsme ti nejdůležitější...
elkan 6.2.2008

 

Obrázek od Majoky určený Jiřímu Březíkovi, který za její obrázky tak trochu může, mu byl předán na akci v Jenči 23.2.2008.

 

      

W.   24.2.2008

 

Ahojíček Wahlgrenis,
dnes je to na den přesně rok, co jsem byla na tvém semináři ve Zlíně - Kudlov.
Je to přesně rok, co jsem se s Tebou seznámila osobně a jsem za to mooooc ráda.
Je to přesně rok, co se mi dostalo do ruky CD Jiřího Březíka - Mé první ... (CD)
- přišel před rokem na seminář, kde nám je osobně předal a podepsal,
zpívat nemohl, protože měl po koncertě hodně unavené hlasivky,
ale byl to nádherný pocit, když jsem poprvé pustila jeho CD a zaposlouchala jsem se do jeho písní.
Slzy mně tekly a u srdce jsem měla nádherný pocit.
Děkuji, wahl, za to, že jsi a že nám všem tolik pomáháš,
otvíráš nám jiný svět, který je moc nádherný, i když se toho ještě musíme hodně naučit.
Musíme se naučit žít s přírodou a ona zároveň bude učit nás všechny, kteří o to budem stát.
Ještě jednou ti z celého svého srdíčka děkuji za to, že jsem se mohla s tebou setkat osobně
a těším se na další setkání.
Posunulo mě to o veliký kus dál a za to jsem moc ráda.
S láskou ve svém srdíčku
Majoka 3.3.2008



Chtěla bych ještě jednou moc poděkovat za obrázek "Rozhodnutí".
Udělal mi obrovskou radost, protože je opravdu nádherný.
Všechny obrázky od Majoky jsou hezké,
ale tenhle má v sobě něco, co je mi hodně blízké.
I když mám ráda barvy a tenhle je jednobarevný.
Přesto mě hladí na duši,... neumím napsat to, co cítím.
Tak jen obyčejně, ale upřímně a od srdíčka moc moc děkuji.
Petra 26.3.2008

 

V neděli 13. dubna 2008 přijela Majoka z Frenštátu p. R. do Prahy a osobně mi předala "můj" obrázek.

 

 

   Ahojíček Wahl,.

   ještě bych měla doplnit názvy písní od Jiřího Březíka,

   co jsem poslouchala, když jsem kreslila tvůj obrázek.

   Bylo to těchto sedm písní.

   Poslouchala jsem je pořád dokola, mám je na cd.

   - Dávno smířený 

   - Bolí

   - Modlitba za tátu  

   - K řece chodím pro tvůj klid

   - Myšlenka

   - Síť 

   - Návrat  

  Majoka 14.4.2008

 

 

 

 

 

 

 

 



Překlad obrázku - cilinka:

Ten obrázek je moc špatně čitelný, jako by byl chráněn, někým nahoře. Moc špatně se čte. Vidím tam hoře a bolest, ale ta bolest jako by sedla na dno srdíčka a všechno se začalo uklidňovat. Bylo by dobré to z toho srdíčka dostat ven, vím, tohle asi není jednoduché. Byla tam i agrese a asi dost velká. Vnitřek srdíčka se už zklidnil, ale je tam smutek a zklamání. Barvy nejsou jasné, jsou hodně zamžené, ale po každém neúspěchu přijde doba, kdy se člověk uklidní a začne znova pomalu dýchat a život nabere jiný směr. Tak to bude i tady. Je to člověk, který je chráněn anděly, vidím tam andělská křídla. Její srdce je nebo bylo zlomené, ale uvnitř roste nová láska. Je to láska porozumění a duchovna. Uvnitř je ukryt diamant, to symbolizuje vysoké duševní hodnoty. Barva uvnitř je barvou přátelství a družnosti. To růžové srdíčko je barvou soucitu, lásky a přátelství. Hodně zkusila, to je vidět, byla hodně nešťastná. Ale zvedla se a jde dál. Má nádherné duchovní oko. Vidí dál než my. Cítím tam i nějakou nerozhodnost, ale nevím nad čím. Čakry nejsou jasné, jsou jako v mlze. Jsou smutné jako ona sama, ale i tohle se spraví. Zase dostane chuť do života. Tohle není veselý obrázek. Chybějí mu jasné barvy, ale to je podle člověka, jak smutný nebo veselý má život. Není mi veselo u toho obrázku. Měla by se dívat víc na sebe než na ostatní, ale tohle ona neumí. To není sobeckost, jen moje rada pro ni.

 

W.   13.4.2008

 

Najdrahšia Wahlgrenis, milované slniečko,
píšem Ti hlavne z dovodu prirodzene jasného, chcem Ťa poznať, je to tak, ako má byť.

Dnes som ešte pred stretnutím s Majokou maľovala pre Teba mandalu.

 

 

Tušila som podvedome a následne i vedome, že ťa skor alebo neskor poznám, ak budeš chcieť..
Dnes som mala nádherný zážitok a rada sa s Tebou s ním podelím.
Okrem Toho, že Majoka je nádherná žena s prekrásnymi očami - okno do srdca a anjelskými vláskami,

som vkročila náhodne do kostolíka za Týnskym chrámom.

Usadila som sa a cítila sa tak dobre.

Cítila som chválu, prítomnosť Božiu a lásku medzi tými ľuďmi.

Dotýkalo sa ma láskavé slovo kňaza a keď hral organ, prechádzali mnou zimomriavky a cítila som nádherné vibrácie.

No nebolo to všetko, nad oltárom som poznala bielu akoby hmlu, cítila prítomnosť anjelov

a videla ich nad tým oltárom, poletovali a spievali nebeské chorály.

Nádherné, tomu hovorím oslava a Láska.
Nádherné a krehké srdiečko Wahl, cítim, že nastal ten správny čas, aby sme sa opať objali, tak ako sa tomu stalo už kedysi dávno.

Viem, že náš príbeh začal už ďaleko v minulosti.

Ak to takto budeš cítiť a budeš chcieť, som tu a rada ťa objímem a pohladím láskou v srdiečku.
Viem, aká si krehká a cítim, že snáď Ti dodám energiu a budem Ti mocť ponúknuť pokoj, krásu a radosť zo života.

Srdiečko budem trpezlivo čakať na Tvoju odpoveď.
S láskou a dúhou
Semanhiell 14.4.2008

Iluze

Poselství ode mě pro všechny

Nezáleží na tom, co všude čteme a opisujeme, negativní přesvědčení o tom, že se blíží katastrofa a tím konec světa. Záleží jenom na Nás samotných, jestli se tím vším dáme ovlivnit. Na každém z Nás záleží, jakým směrem se ubírají naše kroky, My sami jsme odpovědní za své životy. Nikdo nemá právo Nám ubližovat a chtít po nás abychom žili jeho život. Pokud chceme něco změnit, musíme začít sami u sebe, a potom se začne kolem nás měnit naše okolí. Nemůžeme měnit někoho jiného, aniž bychom nezačali sami sebou. Naším úkolem je, abychom začali mít rádi sami sebe a snažili se myslet pozitivně a vysílat Lásku všude kolem sebe. Pokud to budeme dělat všichni i naše příroda, země a budoucnost bude láskyplná a radostná k nám všem. Záleží jenom na nás samotných, jak se k tomu postavíme.

Každý z nás by si měl položit otázku :

Co dělám pro to, abych se měl lépe a taky všichni ostatní?

Nic, proč bych přece já měla něco dělat?

A tady to je. Když něco chci, a Já si přeji, abychom my všichni zažívali Lásku, radost a nádhernou přírodu, tak musím začít sama u sebe. A VY VŠICHNI OSTATNÍ TAKY. Ano, je pěkné, když můžu někoho poprosit o radu, ale položte si ruku na srdíčko a upřímně si odpovězte: Snažím se potom něco pro sebe udělat? Ne, protože Vám to připadá těžké a přece nemůžete co by na to řekli ostatní? „Ale ti ostatní nežijí Váš život.“ Vy sami jste odpovědní sami za sebe a začněte tím, že budete mít rádi sami sebe a snažit se vysílat Lásku kolem sebe. Není to těžké, je třeba jenom začít. Tu Naší Lásku potřebuje i příroda. Tak se všichni snažme a uvidíme, že se nás Příroda za naší Lásku odmění.

Majoka 19.6.2008

 

 

Obrázky Majoky si můžete nyní zakoupit

Jmenuji se Svaťa,

malovat jsem začala asi před rokem. Bydlíme v malém bytě, proto pracuji s akrylátovými barvičkami,

maluji na plátna různě veliká, do obrazů vkládám lásku a pozitivní energii. Energetické obrázky pastelkami a uhlem kreslím už déle.

Způsob dopravy

Obrazy jsou zasílány poštou řádně zabalené proti poškození.


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.