Manžel zemřel náhle, při sjíždění řeky v kajaku
Otázka: Mila Wahlgrenis,
je to prave 8 tydnu, co zemrel muj manzel.
Odesel necekane pri sjizdeni reky v kajaku, plny sily a planu do zivota.
Byl to pro me velky sok a jeste stale je, vlastne nevim, jak se s tim mam vyrovnat.
Meli jsme velice krasny a intenzivni vztah, o to je to ted bolestnejsi.
Stefan (manzel) okamzite prijal me dve deti, jez jsem mela z prvniho manzelstvi, i ony si s nim velmi rozumely.
Mame spolu jeste chlapecka, kteremu je necely rok.
Konecne se muj zivot ustalil s tim pravym muzem, ale nebylo mi souzeno s nim stravit zbytek sveho zivota.
Velmi jsem ho milovala a stale miluji, ten stesk po nem je nesnesitelny.
Jeho smrt mi nedava smysl a nevim, jestli nekdy bude.
Asi dostavas podobnych dopisu spousty,
procitam si Tvoji stranku a jsou tam pribehy plne bolesti, lasky a nadeje.
Diky Orianne, ktera mi velmi pomohla, jsem se o Tobe dozvedela,
stale jsem vahala, zdali mam napsat, a prave dneska jsem se rozhodla, ze to udelam.
Ani nevim, co ocekavam, snad nadeji, ze se s manzelem jeste nekdy potkame, chtela bych mu toho tolik rict.
Moc Ti dekuji za to, co delas pro lidi, neni to samozrejmost, o to vic si toho vazim.
Byla bych velmi rada, kdyby jsi mi napsala par radku.
Preji Ti v zivote jen same slunicko,
Moali, Svycarsko 14.7.2007
Odpověď: Mila Moali,
stesti se nekdy pocita na vteriny...
Nad Vasim manzelem je podivna uzavrena ochrana, cesta navic predcasne ukoncena.
Ale tento dramaticky konec zivota byl predevsim zasadni pro neho.
Bylo to ono nastavene zrcadlo, ke kteremu clovek obcas musi dojit, aby pochopil, kde udelal chybu.
Laska mezi Vami dvema byla neuveritelna, prodchla absolutne cely domov.
Vypada to, ze Vase cesty se protkly rizenim vyssich sil, Vy dva jste se proste museli potkat.
Ano, byl to osudovy muz nebo taky karmicka laska, rikejte si tomu, jak chcete.
Ale i tento Vas teoreticky kratky pribeh byl jenom jednim listem v knize, kterou zijete.
Navazoval na pribeh z minulosti.
Byli jste take jako partneri.
Mezi Vami hrala vyraznou roli zarlivost, muz vas mel spise jako majetek
neveril Vam jediny pohled, jedine slovo, sledoval Vas.
Snad tam i mohl figurovat jisty clovek, ale ne nevera.
Bala jste se ho, ale nedokazala se s tim vyrovnat.
Spis jste jen cekala, jak to dopadne.
Nakonec prisla zachrana v podobe uteku.
Muz, ktery se o Vas uchazel, Vas odvezl nekam pryc.
Ovsem Vas byvaly muz Vas stale miloval a veril, ze se Vase cesty jeste potkaji.
Potkaly se, jak dobre vite, ale musel Vam vratit to, co jste Vy kdysi udelala jemu.
Bylo to podivne zastaveni, dokonce i voda v tu chvili prestala tect, byla jako zmrazena...
Vsechno se deje podle jistych zakonu, nyni jste dostala dukaz, jak moc Vas miloval.
Laska se nekdy plati smrti.
Verte, ze Vase cesty se opet potkaji, tentokrat ale mate uz zit vedle sebe opravdu jako partneri.
Timto se karmicky dluh vyrovnal, on je osvoozen.
Nejspis jste tenkrat totiz nepochopila jeho maximalni lasku, ktera byla pretocena do zarlivosti.
Snad to mohlo byt dokonce nedorozumeni.
Je nutne, aby si lide rikali, co k sobe citi pravymi slovy, aby necekali, az si je ten druhy domysli.
Je mi moc lito, co se stalo...
Jste silna zena.
Az se naucite komunikovat s jemnohmotnym svetem, zjistite si odpoved sama.
© Wahlgrenis
16.07.2007
Mila Wahlgrenis,
moc dekuji za odpoved na muj pribeh.
Porad o tom premyslim a musim rict, ze nektere veci zvlastne do sebe zapadaji.
Opravdu jsme se museli potkat.
Od prvniho okamziku, kdy jsme se videli, jsme oba vedeli, ze patrime k sobe.
Jako kdybychom se znali uz davno.
Kratce pred nasim seznamenim spadl Stefan ze 100 metru s padakem a nic se mu nestalo, ani skrabnuti, nikdo tomu nechtel verit.
Proste jeste musel potkat me, abychom poznali nasi lasku.
I pres to, ze to bylo v jine zemi, jsme se nasli.
Zvlastni je, ze on nemel ani spetku ze zarlivosti, dalo by se rict, ze zarlivost nesnasel.
Mel naprostou duveru ve me, az me to nekdy zarazelo.
Ja se konecne ve vztahu s nim citila volna, i pres to, ze jsme byli neustale spolu.
Meli jsme spolecnou praci, konicky, spojovaly nas deti.
Bylo to neco vyjimecneho.
Naopak muj predesly vztah byl ve znameni zarlivosti, kterou, jak pises, jsem si zazila se Stefanem v minulost.
Bylo to opravdove peklo a ja z toho vztahu doslova utekla.
O to vic jsem si pak vazila Stefanovy duvery ve me.
A lasky, kterou mi projevoval.
Ja bych moc chtela verit tomu, ze se opet potkame, pripada mi to vsechno nedokoncene, nedorecene.
Ta prazdnota je tak intenzivni, ze me az pohlcuje.
Tak rada bych to vratila a rekla mu, jak moc ho mam rada, ted uz je ale pozde.
Presne jak pises, stesti se nekdy pocita na vteriny...
Porad to moc boli, ale ja doufam, ze ta bolest se zmirni, az se s nim naucim komunikovat.
Verim, ze diky lasce k nemu to dokazu.
Jeste jednou dekuji, velmi jsi mi pomohla.
Moali, Svycarsko 18.07.2007
Milá Wahlgrenis
možná si na mě ještě pamatuješ.
Byly jsme v kontaktu před čtrnácti lety, kdy mi zemřel manžel.
Pak jsem byla na Tvém semináři v Českém Krumlově.
Jsem pořád ve Švýcarsku.
Příběh má pokračování, které není vůbec nudné.
Jen krátce, asi rok a půl po Stanovo smrti (utopil se při sjíždění řeky v kajaku), mě potkala láska, kterou nedokážu popsat.
Kamarád, který jezdil (a jezdí) také v kajaku, ovšem je v Česku a není sám.
Tenkrát byl jeho syn v pubertě a on by nikdy od rodiny neodešel, i když mu zrovna dobře nebylo.
Po roce to utnul, ale nikdy mi to neřekl přímo.
Já se dala dohromady s mým nynějším partnerem, se kterým mám další dvě děti (dohromady tedy pět).
Jenže já podvědomě věděla, že to není úplně ono.
Sama jsem být ale nechtěla.
Nefunguje to tak, jak by mělo, nejsme na stejné vlně.
Ani nevím, jak to začalo, že jsme si zase začali psát.
Já zjistila, že to vlastně nikdy neskončilo, a jsem tam, kde jsem byla před dvanácti lety.
Vlastně jsem věděla, že to tak bude pořád.
Jenže nevím, co s tím, je to navenek neřešitelná situace.
Možná bych potřebovala nějaký náhled, proto Ti píšu.
A také jsem se chtěla zeptat, jak se Ti daří.
Přeji Ti krásný večer, spíš tedy dobrou noc
Moali 21.06.2021
