wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Karel Hynek Mácha... aneb cesta do Litoměřic po stopách jednoho minulého života


Karel Hynek Mácha (16. listopadu 1810 Praha – 6. listopadu 1836 Litoměřice) byl český básník a prozaik, představitel českého romantismu a zakladatel moderní české poezie.
Proslavil se jak svým životem, tak dílem, jemuž dominuje lyrickoepická skladba Máj (1836), jedna z nejvydávanějších českých knih.

Máchova rodina
Vlevo od kostela sv. Ignáce v Praze bydlel K. H. Mácha s rodiči v letech 1826 až 1836.
Narodil se jako Ignác Mácha v pátek 16. listopadu 1810 v Praze, na Újezdě čp. 400/3 v domě U Bílého orla.
Koncem 19. století byl dům zbourán.
Dnes na jeho místě stojí dům nový (Újezd čp. 401) a je na něm umístěna pamětní deska, upozorňující na Máchův rodný dům.
Pokřtěn byl v blízkém kostele Panny Marie Vítězné.
Jméno Ignác (jež si počeštil na Hynek) získal po jednom ze svých kmotrů (Ignáci Mayerovi).
Máchovým otcem byl Antonín Mácha (1769–1843), mlynářský tovaryš, voják a později majitel krupařského krámku.
Máchova matka Marie Anna Kirchnerová (1781–1840) pocházela z rodu českých hudebníků.
Dva roky po Hynkovi se manželům Máchovým narodil syn Michal (1812–1871).
Kvůli finanční krizi nežila rodina na Újezdě dlouho.
Několikrát se stěhovala, aby se nakonec, když bylo Máchovi šestnáct let, usadila na Dobytčím trhu (dnešní Karlovo náměstí) v domě U Hrbků (proti kostelu sv. Ignáce).
Zde Mácha bydlel se svými rodiči do konce svých studií a odchodu do Litoměřic v září 1836.
Zde vznikla převážná část jeho literárního díla.
Zdroj












































© Wahlgrenis 20.05.2013

Plán navštívit Litoměřice, kde žil Karel Hynek Mácha před svou smrtí, se zrodil teprve nedávno.
Téma ožilo zcela spontánně.
Navštívili jsme Máchovu světničku, byt o dvou místnostech, který měl pronajatý od ševce a vikárníka Lorenze.



Mácha přijel do Litoměřic za Prací, dostal místo u advokáta Durase.
V Praze nechává ženu s nemanželským synkem Ludvíkem.
Plánovali svatbu, ale v den, kdy se měli brát, má Mácha pohřeb.
Z vrchu Radobýl, kde Mácha upravoval svou báseň Cesta z Čech, najednou uviděl požár litoměřických stodol a běžel hasit.


...
Na začátku srpna 1836 získal Mácha absolutorium na právech.
Nástup do zaměstnání však odložil – aby mohl cestovat a aby byl v Praze při korunovaci císaře Ferdinanda českým králem.
Koncem září nastoupil jako koncipient u litoměřického justiciára Josefa Filipa Durase (1793–1853).
1. října se v Praze narodil Lori syn Ludvík.
4. října jel Mácha do Prahy, aby potomka viděl.
V noci 15. října se doslova rozběhl z Litoměřic do Prahy.
Bylo to naposledy, kdy Prahu navštívil a kdy viděl syna a Lori.
V neděli 23. října si z vrchu Radobýlu, kde upravoval svou poslední báseň Cesta z Čech, všiml požáru dole ve městě.
Při obětavém hašení se nalokal vody, jež mohla být zdrojem jeho pozdějšího infekčního onemocnění.
Začátkem listopadu se Máchovo zdraví rychle zhoršovalo.
Měl průjem, ale žádné léky neužíval a dál chodil do kanceláře.
2. listopadu píše dva poslední dopisy – rodičům a Lori.
V noci na 5. listopad se mu velmi přitížilo, zvracel a vyžádal si lékaře.
Přesto ráno vstal a šel se omluvit do práce, kam mu přivolaný doktor nedovolil dojít.
Zemřel v neděli 6. listopadu 1836 přibližně ve tři hodiny ráno.
Úřední záznam uvádí jako příčinu Máchova úmrtí Brechdurchfall, tedy cholerinu, mírnější formu cholery, projevující se dávením a průjmy.
Protože byla obava ze šíření nákazy, bylo jeho datum úmrtí na úřední listině o jeden den posunuto.
Z toho důvodu je na pamětní desce v Litoměřicích i na náhrobku uvedeno datum úmrtí již 5. listopadu.
Pohřeb se konal na litoměřickém hřbitově 8. listopadu 1836 ve tři hodiny odpoledne za přítomnosti Máchova bratra Michala.
Máchovy ostatky zde byly uloženy na téměř 102 let.
17. listopadu 1836 bylo v Praze v kostele svatého Ignáce na dnešním Karlově náměstí slouženo za Máchu rekviem.
Kostel byl plný.
Účastni byli Máchovi rodiče, studenti, profesoři, mj. Josef Jungmann.
Máchův hrob zůstal deset let zanedbán.
V dubnu 1846 (i péčí Karla Havlíčka Borovského) byl postaven náhrobek z dílny Františka Linna z Řetězové ulice.
V roce 1861 k němu přibyl pseudogotický kenotaf.
V roce 1912 byla odhalena dnes již kultovní Máchova socha Josefa Václava Myslbeka na pražském Petříně.
Její kopie byla dne 21. listopadu 2010 také instalována v Litoměřicích na úpatí Mostné hory.
Když po Mnichovu hrozilo zabrání českého pohraničí, byly 1. října 1938 z iniciativy tehdejšího guvernéra Národní banky Československé Karla Engliše Máchovy tělesné ostatky exhumovány a převezeny do Prahy.
Zde je antropologicky zkoumal a pietně konzervoval profesor Jiří Malý.
Druhý Máchův pohřeb 7. května 1939 na vyšehradském hřbitově se stal národní manifestací proti nacismu.
Po Máchově smrti se zformoval okruh jeho příznivců, kteří v jeho tvorbě rozpoznali jedinečnost.
V Květech postupně vyšly básně Karla Sabiny Pomněnka na hrobě Karla Hynka Máchy (17. 11. 1836), Františka L. Riegra Na smrt Karla Hynka Máchy (1. 12. 1836) a Pláč nad smrtí Karla Hynka Máchy od Karola Kuzmányho (29. 12. 1836).
Pro Máchu nacházely větší pochopení oblasti Moravy a Slovenska a německé jazykové prostředí.
Prvním německým překladem Máchovy tvorby byla Marinka, uveřejněná ve vídeňském časopise Adler již roku 1839.
Prvním neněmeckým překladem byl překlad Máje do polštiny od Bronislawa Maleckého (1855).
Teprve roku 1861 vyšlo relativně úplné vydání Máchových spisů v nakladatelství Ignáce Leopolda Kobera (1812–1866).
Tehdy také vyšel česky Máj podruhé.
Plně pochopen a oceněn byl Mácha až Nerudovou a Hálkovou generací, generací almanachu Máj z roku 1858.
Májovci rozpoutali vlnu máchovského zájmu.
Mácha nakonec dosáhl uznání i u kritiky (Šalda) a stal se básníkem, jehož kult je srovnatelný s kultem svatého Václava.
Po Máchovi je pojmenováno mnoho ulic, různých institucí, Velký rybník dokeský (Hirschbergský) je přejmenován na Máchovo jezero, celá oblast kolem Bezdězu je zvána Máchovým krajem, měsíc květen Máchovým časem.
Máj je zhudebňován, recitován a naposledy i zfilmován.
Osobnost a dílo Karla Hynka Máchy se staly synonymem lásky, romantismu, mladistvého entuziasmu, to vše do značné míry navzdory skutečnému Máchovu životu a metafyzickému přesahu jeho díla.
Zdroj
© Wahlgrenis 20.05.2013


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.