V lese mi přišla myšlenka na sochaře Matyáše Brauna
Milá Wahl,
měla bych odpověď v sobě najít sama, a věřím, že ještě nějaká přijde, ale třeba mi poradí tvé plástve, protože je to spojené i s tebou...
Na procházce v lese mi přišla myšlenka na sochaře Matyáše Brauna.
Nevím, jak se dostala do mé hlavy, ale nechtěla z ní odejít.
Tak jsem pátrala, co mi chce někdo říct.
Vzpomněla jsem si, že jeho sochy jsem viděla, když mi bylo asi 5 let, a ukazovala mi je s nadšením maminka, když jsme byli na dovolené v Čechách a udělali si zastávku na Kuksu.
Říkala jsem si, že se tedy na alegorické sochy podívám na internetu.
Nedostala jsem se k tomu...
Dneska (asi dva týdny poté) mě na FB upoutala fotka (zřejmě z dovolené) kamarádky Jany, kterou jsem poznala na tvém semináři, na které byly vyfocené sochy Matyáše Brauna.
Neuvěřitelné.
Vím, že mi to má něco říct.
Ale zatím nevím co.
Možná tak ke mně promlouvá maminka, nebo nějaká vyšší bytost.
Možná, že to má souvislost s mým tvořením...
Kdyby tě napadla nějaká spontánní odpověď, víš, že za ní budu vděčná a posune mě to zase o kousek dále...
Víš, že tě mám ráda?
Sylva 05.06.2012
Milá Sylvo,
věděla jsem, že budu psát reakci na tento mail.
Ale až teprve nyní mám chvilku.
Kuks jsem poprvé navštívila jako malá se školou, kam jsme jeli na výlet.
Možná to byla pátá třída...
Podruhé jsem tam byla v roce 1980, to byl důležitý rok mého života...
Tehdy jsem si tady koupila dva soubory fotografií, které se váží k sochám Matyáše Brauna - Alegorie ctností a Alegorie neřestí.
Mám je teď před sebou...
Stačilo sáhnout do knihovny na "jejich místo".
Přestože jsem se stěhovala od té doby už několikrát, musely se pokaždé mnou.
Z jedné složky na mne vykoukl výstřižek z novin: Trpaslíci velkého formátu.
Datum chybí, ale papír je hodně zažloutlý.
Podpis na konci: Rudolf Zrůbek.
Sochy ctností: Moudrost
Trpělivost
Láska
Víra
Naděje
Cudnost
Píle
Štědrost
Upřímnost
Spravedlnost
Síla
Střídmost
Sochy neřestí: Lstivost
Lakomství
Pýcha
Smilstvo
Závist
Obžerství
Hněv
Lenost
Zoufalství
Pomluva
Lehkomyslnost
Sochy z fotografií promlouvají, jsou nádherné.
Když si představím, jakým postupem z kusu beztvarého kamene postupně vznikaly konkrétní výjevy, zalévá mě zvláštní pocit.
Matyáš Braun byl velký umělec.
Vidím ty hodiny a hodiny práce, kdy se snažil svou představu nabídnout kameni.
Kdy mu domlouval, aby s ním spolupracoval, aby se nakonec mohla tato krása vyloupnout.
Ale ty sochy promlouvají také jako celek, jako obraz mluví k člověku.
Je důležité, jakým vlastnostem dává člověk ve svém životě přednost.
Něco je nutné zcela zrušit, něco naopak zvýraznit... prostor v dnešní době dostává především duchovní rozměr.
© Wahlgrenis
15.06.2012
Milá Wahl,
děkuji za odpověď.
Přečetla jsem si ji až dnes, neboť jsem se vydala po stopách myšlenky na Matyáše Brauna.
Myšlenka z lesa mě dovedla na třídenní seminář "Kreslení pravou mozkovou
hemisférou" pod vedením Květy Hochmalové.
Musela jsem tam být!
Sešlo se nás pět a našim cílem bylo umět namalovat za tři dny portrét.
Za tři dny byl opravdu každý (i ten, kdo naposledy kreslil nebo maloval na
základní škole) schopen namalovat portrét, protože se dozvěděl jak na to.
Dozvěděl se "technologii", jak namalovat portrét.
Princip spočívá v tom, že je nutno sladit obě mozkové hemisféry, a naprosto
přesně vidět věci takové, jaké opravdu jsou.
Po absolvování kurzu sleduji věci kolem sebe zase trochu jinak.
Vnímám nejen barvy, ale i detaily a nuance, které tvoří obloučky, tečky, čárky,
čtverečky, a různé další tvary, bez nichž by nebyl celek.
Každý malilinkatý detail má svůj význam, a bez něho není kompletní celek.
Prostě hra nekončí, dokud se všechno nespojí v jedno.
Až se spojí všechny detaily vyloupne se obraz.
Ten už vidí každý, ale možná, že v něm nevnímá jemňoulinké čárky, tečky, obloučky, trojúhelníčky, které jsou jeho vyjádřením.
Děkuji za myšlenku, která mě dovedla na tento seminář.
Děkuji paní lektorce, která je úžasná bytost.
Děkuji Tobě, že mohu svou radost z tvoření sdílet se všemi ostatními.
Přeji krásný den,
Sylva 18.06.2012
Milá Wahl,
dneska ke mně promluvil úryvek z knihy Květ života.
Zapadá to do mozaiky snu o sochaři Matyáši Braunovi i uvědomění, které ke mně přišlo na kurzu kreslení:
Řekové měli dobré vědomosti o poměru fí, tak jako Egypťané a mnoho lidí starých kultur.
Při vytváření díla užívali současně obě poloviny mozku.
Používali levou polovinu mozku, aby všechno měřili a používali také pravou hemisféru mozku a mohli tak vtisknout tváři jakýkoli výraz a vytvořili dle libosti sochu, která něco dělala či držela; kombinovali obě mozkové poloviny. A začetla jsem se znovu do tohoto úryvku, který stojí za připomenutí:
Důkazy svědčí o tom, že křesťanské náboženství vzniklo z egyptského; obě náboženství mají v každém aspektu stejné paralely s výjimkou pojetí Boha.
Křesťanství přišlo později, ale totálně převálcovalo egyptské náboženství.
Křesťané pohlíželi na Egypťany jako na okultisty, a oni jimi také i byli, protože jejich náboženská víra byla pokažena, s jedinou výjimkou trvající 17 a půl roku během 18. dynastie za panování Achnatona.
Na toto velice krátké období se v Egyptě objevil oslňující záblesk světla, který po té zmizel.
Tímto zábleskem zářivého bílého světla bylo to, co zachránilo naše spirituální životy.
Začalo to přibližně v roce 1500 let před Kristem.
Pokročilí mistři vypracovali plán a Thovt vyprávěl autorovi následující příběh.
Jako první krok se rozhodli přivést konkrétní bytost s Kristovým vědomím do konkrétního těla, aby do akašických záznamů vnesla opět vzpomínku na to, co je Kristovo vědomí.
To bylo po Pádu ztraceno.
Bylo rozhodnuto, že bytost s Kristovým vědomím se stane králem Egypta; aby to mohli provést, museli porušit všechna pravidla.
Požádali Aje a Tiju, aby měli dítě; oba nesmrtelní měli 46+2 chromozony a oba souhlasili.
Dítě bylo dáno Amenhotepovi II., aby se stalo příštím králem; stal se Amenhotepem IV., známým jako Achnaton.
Mezitím Tija a Aj čekali další dítě, narodila se dívka Nefertiti, byli s Achnatonem sourozenci, vyrůstali spolu a pak se vzali a díky nim vznikla nová cesta života.
Achnatonovým hlavním záměrem bylo rozbít celé náboženství založené na okultismu a zavedení monoteistického náboženství; jako Boha dal lidem Slunce.
Součástí učení byla Pravda, žádné lži a překrucování, takže vše mohlo zase zpět na
světlo.
To byl i začátek umění, které vypadalo realisticky a které nic nestylizovalo.
Lotos byl národní květinou Atlantidy, Naakalští, o kterých jsou zmínky v indických sanskrtských rukopisech, přivezli lotos do Indie.
Achnaton vybudoval mysterijní školu pravého oka Horova, do té doby se informace pravého oka Horova v Egyptě nevyučovaly.
Učil studenty dvanáct let a po té měl jen pět a půl roku, aby je přivedl k nesmrtelnému životu; asi tři sta lidí učinil nesmrtelnými a je domněnka, že to
byly téměř všechno ženy a ti mohli jít dál cestou i mimo Egypt.
Vše bylo zaneseno do akašických záznamů a do paměti, které máme v našich DNA.
Nejvíce ze všech Achnatona nenáviděli kněží, protože celé egyptské náboženství bylo soustředěno do jejich rukou, oni ovládali lidi, jejich způsob života a ekonomiku.
Byli bohatí a mocní a pak se objevil Achnaton a řekl:
Nepotřebujeme kněze, Bůh je ve vás.
Existuje pouze jeden Bůh a vy Ho můžete dosáhnout ve svém nitru.
Achnaton byl také absolutní pacifista, přivedl nejsilnější armádu zpět do stavu zahálky a to se jim nelíbilo.
Měl tak proti sobě nejen kněžstvo, ale i armádu, nebyl oblíbený ani u lidu, který byl zvyklý na své náboženství a miloval uctívání malých bohů.
Achnaton věděl, že to vše musí udělat, třeba by to mělo skončit i jeho vlastní smrtí.
Musel napravit cestu, kterou se naše kolektivní DNA zakódovala do této Reality a potřeboval vložit do akašických záznamů vzpomínku na posvátný účel Kristovy sítě.
Achnaton byl nakonec sesazen z trůnu, země vstoupila do přechodného stavu, posléze nechali Aje a Tiju, aby vládli zemi, což trvalo asi třicet let.
První král 19. dynastije Setim I. okamžitě změnil vše ke starým pořádkům, vše vymazal a nazval Achnatona stejně, jako nazvali později Ježíše: zločincem.
Ve městě vybudovaném Achnatonem, v Tel Amarně, nezůstal kámen na kameni, město bylo rozebráno, abychom nevěděli, že Achnaton a Nefertiti vůbec žili.
Určité věci byly však ukryty v místnosti hluboko pod zemí, kde byla později nalezena i bysta Nefertiti.
Nesmrtelnost znamená kontinuální, nepřerušovanou paměť, nemá nic společného se životem ve stejném těle na věčnosti.
Zůstanete v těle jen tak dlouho, jak jen chcete, a když se rozhodnete odejít z těla, tak odejdete.
Vždycky jsme žili a žít budeme, ale možná po čas nebudeme vědomí.
Bytosti nesmrtelné mají nedotčenou paměť, jsou si vědomi všeho, aniž by přišlo nevědomí.
Paměť je klíč k nesmrtelnosti.
Umírání je proces, kterým vcházíte do stavu prázdnoty bezprostředně po smrti.
Jste nevědomí, nejste si vědomi procesu umírání do té míry, že nemáte kontrolu nad jejími obrazy.
Tento způsob umírání vede člověka do třetí alikvóty čtvrté dimenze, což má za následek cyklické opakování pozemské existence na Zemi, reinkarnaci.
Když se reinkarnujete zpět na Zemi, nemáte vzpomínky, odkud jste přišli; tak probíhá reinkarnace stále dokola.
Když člověk prochází zmrtvýchvstáním, je při vědomí a uvědomuje si plně svou Mer-Ka-Bu, ačkoli si ji obvykle plně neuvědomí až do okamžiku smrti, teprve po opuštění těla si ji začne uvědomovat.
Poté znovustvoří svoje tělo a projde procesem, který ho dovede do desáté až dvanácté alikvóty čtvrté dimenze.
Z této úrovně se již neprochází reinkarnacemi.
Paměť se už znovu nezablokuje a bytost pokračuje k věčnému životu.
Je velký rozdíl mezi umíráním a zmrtvýchvstáním a ještě větší rozdíl je v nanebevstoupení, které je uskutečnitelné od té doby, co byla v roce 1989 dokončena síť.
Při nanebevstoupení vůbec nezemřete, neexistuje proces umírání, jak ho známe.
Dojde k tomu, že si uvědomíte svou Mer-Ka-Bu jedním nebo druhým způsobem, čili si budete vědomi toho, že vaše tělo je světlo.
Samozřejmě po té již na Zemi nebudete a tedy jako by zemřete.
Budete schopni projít naprosto vědomě prázdnotou, ze Země přes prázdnotu do vyšších dimenzí a po celou dobu si toho budete vědomi.
Tímto způsobem jednoduše odejdete z tohoto života, aniž byste prošli procesem smrti, což zahrnuje i rekonstrukci lidského těla; jednoduše člověk zmizí z tohoto světa a objeví se v jiném, při čemž projde prázdnotou.
Tato kniha obsahuje řadu instrukcí, jak přesně absolvovat tento proces.
Není to příliš velký rozdíl v tomto okamžiku hry života na planetě Zemi, protože pokud zemřete normálním způsobem, dostanete se do třetí alikvóty a chvilku se tam zdržíte.
Až touto nadcházející změnou projdou zbývající zemské cykly, všichni lidé na této alikvótě vystoupí na tutéž dimenzionální úroveň jako ti, co prošli procesem zmrtvýchvstání nebo nanebevstoupením.
O tom i hovoří Bible, kdy říká, že smrt v tomto čase bude povýšena.
V podstatě neexistuje nic takového, jako smrt, existují jen rozdílné stavy bytí... Děkuji,
Sylva 23.06.2012
