Umřel mi táta...
Otázka: Milá Wahlgrenis,
v neděli týden před Velikonocemi mi zemřel táta a za pár dnů už jsem i já měla všeho dost
a chtěla jsem skončit se životem už jsem měla i přichystané prášky...
Ten den se mi zdál sen, ve kterém jsem viděla tátu v bílém fraku na bílém starodávném křesle v prostředí,
kde bylo samé světlo a jakoby bílé obláčky a on mi řekl, že nechtěl odejít, ale že musel,
ale že stejně s námi bude na vždycky, že nás nikdy neopustí a že mi pošle chlapa.
Ani nevím proč to řekl.
Následující den se mi zdál sen, kde jsem zachránila starou paní a táta stál vedle v režné košili a bos.
Už vlastně od začátku roku se nám stávaly divné věci a vyvrcholilo to týden před jeho smrtí,
kdy babičce připadalo, že ji někdo strká do skříní a ťuká na okno, ale nikdo tam nebyl.
Já sama jsem na kolejích uprostřed noci cítila na pokoji z ničeho nic terpentýn a cítila ho i spolubydlící.
Pak to zmizelo.
Nyní se snažím s tátou komunikovat a chci se zeptat, jestli ho můžu takto zatěžovat a na jak dlouho.
Děkuji
Janseveria
Odpověď: Milá Janseverio,
při odchodu z tohoto světa se mohou dít podivné věci.
Strkání babičky do skříně je symbol výrazný.
Jako by už tady někdo neměl být...
Stejně tak ťukání na okno, které se může ozvat i v desátém patře, je znamením z Onoho světa.
Zřejmě odejít opravdu nechtěl, ale tyto plány postupují podle jiného vzorce.
I Tvůj sen, kde byl tatínek v bílém fraku v bílém křesle, kde bylo všechno nádherné, pro Tebe je znamením.
Znamením, že se není čeho bát, že je tam klid a pohoda.
Buď ráda, že takto k Tobě tatínek promluvil.
Někdo se zase snaží o kontakt, ale marně.
Nyní v něm máš svého ochránce, a to je moc dobře.
Možná bys ještě měla nějakou chvíli počkat s komunikací s tatínkem.
On by se totiž měl v novém světě adaptovat.
Nemohu Ti ale přesně popsat, jak dlouho bys s ním měla mluvit.
To jsou ostatně věci, které si určíš při zahájení komunikace.
Ideální je, když si hned na začátku požádáš o dovolení zeptat se například na tři otázky.
To stačí.
Pokud dostaneš odpovědi, nic dalšího už nechtěj, poděkuj a rozluč se.
Na další "debatu" si zase pár dní počkej.
Není možné vysát z tatínka (nebo kohokoli jiného) kompletní informace o čemkoli.
Měj úctu k tomuto světu i k sobě.
Je to někdy složité - najít tu správnou hranici, ale věřím, že se Ti to podaří.
© Wahlgrenis
07.04.2005
Milá Wahlgrenis,
chtěla bych se tě ještě na něco zeptat.
Samozřejmě odpovídat nemusíš.
Jak jsi psala, že se zase někdo pokouší marně o kontakt, tak nechápu ale proč?
Co jsem zase udělala špatně nebo mi zase chtějí sdělit něco zlého?
Cítím něco ve své blízkosti, ale zpočátku jsem si myslela, že blázním.
Dokud jsi mi neodpověděla, ale já se toho bojím a odháním to.
Včera jsem je požádala ať odejdou, že nejsem na ně připravená.
Proč se mě pokouší kontaktovat?
Nechápu.
Děkuji Janseveria 9.4.2005
Milá Janseverio,
tohle není nic divného.
Někdy se duše potřebují ještě na něčem domluvit se žijícími lidmi.
Ty důvody mohou být naprosto různé.
To není nic, čím by ses Ty nějak provinila...
To se neboj.
Jakmile zjistíš, co chtějí, odpovíš nebo nějak vysvětlíš jejich obavy, a tím to končí.
Nedochází k žádnému dalšímu nalepení...
Nemusíš z toho mít strach.
Pokud se na komunikaci s tímto světem necítíš, není pochopitelně vůbec nutné s tím začínat.
K tomu Tě nenutím, jen jsem naznačovala další možný postup.
W. 9.4.2005
Milá Wahlgrenis
chtěla bych se vás na něco zeptat, ale nemusíte odpovídat, jsem vám vděčná, že jste mi odpověděla již minule.
Dnes se mi zdál divný sen.
Seděla jsem v kuchyni s tátou a on měl šedý palec a tak jsem mu říkala, že si málem vymknul prst, jak padal, a on že jo.
V tu chvíli jsem si říkala, jak to, že tě lidi mají za mrtvého, když jsi živý a pak jsem si uvědomila,
že jeho tělo je v hrobě a tu chvíli se mi táta začal rozkládat před očima.
Kde má člověk hledat smysl života?
Bez táty mi přijde, že je vše na houby a nevím co ze životem.
V něm jsem měla po celý život velkou oporu a když jsem něco řešila, věděla jsem, že on mě podpoří.
Ted už nechápu nic.
Když vidím kvetoucí kytky, který táta už neuvidí, mám chuť je polít kyselinou a přitom vím, že to není dobře.
Neustále se mi zdají divné sny, př. jsem vrah, vítr mě i kamarádku unáší po ulici atd.
Kde je ten smysl, už se těším, až budu stará a budu mít vše za sebou.
Už nevěřím v nic pěkného...
Mějte se pěkně
Janseveria 24.4.2005
Milá Janseverio,
do Tvého snu přišel Tvůj táta, to není nic divného.
Ty jsi byla v té první chvíli na stejné frekvenci, proto jste si také mohli tak klidně povídat.
Pak ale začalo fungovat Tvé rozumové uvažování, které všechno to duchovní převálcovalo.
Proto se tatínek najednou tak rozplynul.
Tys ho měla hodně ráda..
A on to dobře ví...
Věřím, že časem k sobě ještě najdete cestu.
Teď ještě máš pocit, že je o téma příliš živé.
Docela si umím představit, že Tvůj tatínek nastoupí do role Tvého ochránce.
Neměla bys ale v tuto chvíli vzdávat celý život.
Odchodem blízkého člověka život totiž rozhodně nekončí.
Naopak je pro Tebe "jen" další těžkou zkouškou.
Nesmíš to vzdávat, jednou pochopíš, proč tomu tak je.
W. 25.4.2005
Milá Wahlgrenis,
děkuji za odpověd.
Jsem ráda že taťka ví, že jsem ho měla ráda.
Také vím, že přijdou další zkoušky a toho se bojím, co zas bude....
Život nevzdávám, jen se ho bojím a je těžké věřit, že zase něco bude hezké...
Mějte se pěkně
Janseveria 26.4.2005
Dobrý den,
chtěla jsem Vám jen poděkovat za Vaši pomoc a zároveň se o něco podělit.
Tuhle se mi zase zdál sen o tátovi, byli jsme ve městě a on říkal,
že musí umřít a že by nám poslal kamaráda, aby se o nás postaral a já ho objala
a brečela mu na rameni a on mě taky obejmul, zároveň jsem věděla, že je mrtvý,
ale to objetí jsem cítila a prožívala jako reálné.
Takhle za mnou tatínek v noci přijde a někdy spolu i mluvíme, prostě spolu komunikujeme,
je to, jako by tu pro nás stále byl, a vím, že zase přijde a že jsem ho neztratila definitivně.
Možná si to namlouvám, ale snad ne.
Mějte se krásně
Janseveria 3.6.2005
Milá Janseverio,
nic si nenamlouváš. vazba mezi Vámi skutečně existuje.
Užívej si tento zvláštní druh "soužití" s duší z jiné dimenze.
Až bude čas, aby se posunul výš, dá Ti to vědět.
Bude to ve správnou dobu, oba na to budete připraveni, proto se toho neboj.
Zvládneš to...
W. 3.6.2005
Dobrý den,
nezlobte se, že Vám píši, vím, že toho máte moc.
Ale v hlavě se mi motá pár otázek a neumím si na ně sama odpovědět.
Chtěla bych se zeptat, z jakého důvodu musel táta umřít.
Před 4 lety měl vážný úraz ruky a jeho máma od mládí neměla jednu ruku.
Pak loni nám spadla omítka ze stropu na křeslo, kde jinak sedával táta.
Jako by mu někdo usiloval o život nebo to byly výstrahy, ale proč?
Děkuji a mějte se krásně
Janseveria 21.06.2005
