WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Nepochopil, že už je konec vztahu


Wahlgrenis.
Nedávno, před dvěma měsíci, se vedle nás přistěhovali noví sousedé, nějaká paní, má asi desetiletou holčičku a pak má jednu asi dvacetiletou, ale ta je vdaná a bydlí už se svým mužem někde pryč.
Ta paní tu chodila s jedním místním mužem, nějakou dobu s ním i bydlela, pak si koupila vlastní dům a od té doby to šlo s jejich vztahem z kopce.
Najednou jí nějak překážel, hleděla se ho zbavit, snad má už i jiného... on to nesl hrozně těžce a stále to nechtěl pochopit, že je konec, chodil za ní dál, ale buď mu neotvírala, nebo když někdy ano, byly od nich slyšet velké hádky, že z nich šel strach...
Dnes jsem se dozvěděla, že přítel sousedky to neunesl a našli ho u něj doma oběšeného.
Wahlgrenis, myslím, že on i po smrti sem za ní bude chodit...
Nepochopil to, že už je konec vztahu...
Můžeš se na něho prosím napojit, a odvést ho?
Je mi to hrozně líto...
Hannah 24.06.2009

Milá Hannah,
tohle je jedním z velice častých důvodů sebevraždy.
Když člověk nepochopí, že jeho partner miluje někoho jiného.
Láska se ale vynutit nedá.
Každý má svou cestu, po která jde.
Nikdy nám nikdo nepatří, nemůžeme si nikoho proti jeho vůli k sobě poutat.
Největší štěstí je přijmout každý sám sebe, uvědomit si vlastní jediněčnost, mít se rád.
To by mělo být vrcholem lidského snažení, to, maximum, o které se má usilovat.
Je-li chvilku někdo vedle - nějaký partner - je to odměna, ale pouze dočasná odměna.
Nemůžeme si na nikoho dělat nárok, nemůžeme věřit, že to takhle zůstane.
Škoda, že tento muž nepochopil dřív smysl života.
Bude se muset ještě s touto paní potkat.
Podle vyšších plánů by se jí měl narodit - někdy v budoucím životě - aby si zajistil tu bezvýhradnou lásku.
Miloval ji, ano, ale miloval ji moc a nezdravě.
Byl to spíš už strach sám o sebe, že zůstane sám.
Chtěl ji jako součást svého života, hodila se mu tam, měla tam podle něho už své místo.
Odešel, když se k němu opakovaně otáčela zády.
Snad jí tak chtěl dokázat, že ji opravdu miloval.
Jenže sebevrahnechápe, že svou smrtí udělá mnoho dalších lidí nešťastných.
Ona si teď bude vyčítat jeho smrt, bude se cítit vinna.
Přitom problém byl opravdu jen u něho, že nepochopil, že nikdy nikdo nám nepatří.
© Wahlgrenis 24.06.2009

Milá Wahl,
večer jsem měla sen se dvěma ženami, nevím, kam jsme šly, jen vím, že jedna byla blond, měla brýle a druhá byla bruneta.
Tu si nějak neumím vybavit, jak vypadala.
Ta blond žena říkala, že pracuje ve velkoobchodě.
Seděly jsme na zemi a najednou jsem slyšela písničku ...tak silně, že jsem v tom snu byla zježená ..
http://mp3ky.net/calibos-navzdy-tvuj-dz/
(Stačí kliknout na tento odkaz a zapnout, přehrát.)
Ve skutečnosti jsem si ji dlouho nepustila......
A potom jsem četla příběh o muži, co nepochopil, že nikdo nikomu nepatří a oběsil se...
Ta píseň je trochu o něm...

elkan 24.06.2009

Milá Wahl,
chtěla bych jen vzkázat Hannah, že dušička oběšeného muže je už tam, kde má být.
Nevolala jsem ji, přišla za mnou včera a chtěla pomoci odejít za světlem.
Když jsem s ní promlouvala, dávala najevo, že už pochopila a že odpouští.
Odvedla jsem ji večer, takže by snad měl být klid.
S láskou


Princezna 25.06.2009

Milá Wahlgrenis,
moc Ti děkuji za odpověď ohledně sousedčina přítele...
víš, tyhle věci mě vždycky silně zasáhnou, když si někdo vezme život.
Něco podobného se stalo i v mé rodině.
Dozvěděla jsem se o tom už jako dítě, od té doby o tom příběhu opakovaně intenzivně přemýšlím.
Moje sestřenice před asi pětadvaceti lety skočila z okna paneláku.
Bylo jí jen dvacet nebo jednadvacet.
Mám ji i na jedné fotce, jak mě chová, já jsem tam jako malinkaté miminko, ona mě má v náručí, je na ní usměvavá a moc moc sympatická.
Vzhledem k velkému věkovému odstupu mezi námi jsem ji neměla příležitost za jejího života moc poznat, a tak nemám ani moc vzpomínek na ni...
Bylo to krásné děvče, měla nádherné oči, byla laskavá, milá a veselá, ale měla i chvíle, kdy byla zase velice velice smutná a apatická.
A jako kdyby neexistovalo nic mezi tím.
V jejím případě za její sebevraždou nestála nešťastná láska, nechodila nikdy s nikým...
Její smrt je pro nás všechny z rodiny dosud tajemstvím, panují jen dohady...
Jednoho dne jednoho parného léta prostě skočila... asi ze sedmého patra...
Divné bylo, že její tělo bylo naprosto bez jediného škrábnutí, odření... spadla do keře růží a byla na místě mrtvá.
Obrovsky mě to zasáhlo, když mi o tom někdo z rodiny vyprávěl, jak jsem rostla, dozvídala jsem se další podrobnosti, samozřejmě jako malému dítěti mi to řekli značně zjednodušeně, aby mě to nevystrašilo na neúnosnou míru.
Prosím Tě, Wahl, proč mě to tak zasáhlo?
Možná už to nikdo z rodiny dnes neřeší nebo to neřeší tolik jako já, ale já o ní stále dost často přemýšlím.
Přemýšlím PROČ neviděla jinou možnost, proč si zvolila toto, proč se rozhodla skočit... a jestli je nyní její duše odsouzena stále se potulovat kolem místa, kde ukončila život... nebo se už dostala dál, k novému zrození...
Hannah 28.6.2009


Wahlgrenis,
propána, teprve teď jsem si přečetla, co připsala Princezna 25. 6. 2009 ... vyřiď mé velké poděkování Princezně za odvedení duše toho oběšeného muže... den poté, co jsem Ti psala ten první mail, že se oběsil, jsem měla špatný sen... v tom snu jsem se šla v noci projít a najednou se venku přede mnou ukázal on.
Prošel kolem mně a celou tu - nekonečnou - dobu byly jeho neživé oči upřené na mě.
Krev v žilách se mi zastavila...
V tom snu byli i tři psi, snad patřili k němu, ti se na mě vrhli, málem mě shodili ze strmého kopce dolů...
Než se to stalo, probudila jsem se, bylo půl třetí v noci.
Ten večer byla bouřka, jejím vlivem nesvítilo pouliční osvětlení, navíc jsem slyšela neustále vrzat vrata sousedního domu, jako by snad někdo neustále vcházel a zase vycházel z sousedčina domu...
Opravdu jsem se bála, že je to duše toho muže.
Pořád jsem se budila, spala jsem jenom velice lehce, pak jsem se podívala na hodiny, bylo 03:33... to byl poslední časový údaj, co si pamatuji, pak jsem naštěstí zase usnula až do rána, ale ta hodina mezi půl třetí a půl čtvrtou trvala věčnost. ... no a před pár dny to ustalo, ty strašidelné noci i moje lehké spaní!
Tak je už asi v pořádku tam, kde má být...
Princezno, děkuji Ti!
Hannah 29.06.2009

Milá Hannah,
Princezna nemůže odpovědět, je teď na dovolené.
Jistě ale zareaguje hned, jak to bude možné...


© Wahlgrenis 29.06.2009

Milá Hannah,
děkuji za Vaše slova.
Víte, vždy mě potěší, když vše dobře dopadne.
A tenhle příběh měl dobrý konec i díky Vám.
Nebýt Vaší snahy pomoci, čekala by tady dušička muže, který na chvíli "nepochopil", možná ještě dlouho.
Díky patří i Vám.
S láskou a úsměvem do srdíčka


Princezna 04.07.2009


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.