Fóbie z kostelů a církve
Dobrý večer,
posílám Vám Jarní pozdrav a děkuji (nejen za mě) za sílu, hloubku a moudro Vašich písmen přinášející klid a pomáhající tak projít mlhou nejistoty do slunných dní.
Dotazů je spousta, prostoru málo.
Přesto cítím, že bych měla svá písmena vyslat.
Není to otázka momentálního přežití, jen uklidnění a pochopení.
Zajímalo by mne, co představuje fobie z kostelů, církve a se vším s ní spojeným.
Odmalička mám z těchto věcí strašný strach.
Vstup do kostela, mše, nebo jen řeč o víře a Bohu ve mě vyvolá velmi nepříjemným pocit a vnitřním neklid.
Vždycky celá stuhnu a mám pocit nebezpečí a strachu.
Navenek se to projevuje zatrzelostí a stavěním se do tvrdé opozice vůči církvi jako instituci.
Sekty mě nechávají chladnou.
Dalším nepříjemným místem jsou hřbitovy.
Cítím že to má spojitost s nějakým z minulých životů.
Má kůže je navíc velmi citlivá na teplo (ať vodu nebo sluneční paprsky), oči na dým a světlo.
A tak si říkám jestli jsem nebyla někdy v minulosti obviněna inkvizicí a upálena.
Bylo by to možné, nebo je takový výklad nesprávný?
Chtěla bych to pochopit.
S přáním
teplého Jara, poděkováním a nadějí,
Jaruš 14.04.2009
© Wahlgrenis
14.04.2009
