wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Jak potrestám bývalého přítele?


Prosím, poraďte mi,
jak na dálku potrestat muže, který mě opustil s jinou ženou po dvouleté známosti.
Je mi hrozně, mám chuť skončit se životem,
když si představím, že on se vesele raduje s jinou a je mu jedno, že mi ublížil.
Děkuji

Irča 01.11.2005

Milá Irčo,
trestat druhého člověka nepatří do naší kompetence.
Vím, co cítíš a jak Ti je.
Jsi jako malé děcko, holčička, které vzali panenku.
Ty jsi ta, která nyní pláče, protože by ji moc chtěla zpátky.
Není to reakce zralého člověka.
Promiň.
Budu Ti v tuto chvíli připadat hrozná, ale časem to pochopíš.
Měla bys totiž poděkovat za zkušenost, i když bolestnou, a jít zase dál.
Nic v životě Ti nepatří...
Auto, dům, ani druhý člověk.
I to nejpevnější pouto, které si s někým slíbíš, nemá žádnou cenu, neplatí, nic není věčně.
Možná je lepší s touto variantou dopředu počítat, ale je to o hodně těžší.
Trestat člověka mohou v jistých případech orgány moci, soudy, ale je to s velkým otazníkem.
Tyto tresty v poměru k Universu nemají také řádnou cenu, ale fungovat musí jako obranný prostředek,
jako ochrana nás, ostatních.
Stejně je každý v moci vyšších sil, hodnocení všech skutků nyní z našeho pohledu je tedy naprosto předčasné.
Jediná rozumná rada pro Tebe v tuto chvíli je - odpusť, poděkuj a jdi dál.
Jiné pořadí nefunguje.
Abys mohla jít dál, potřebuješ se od minulosti odstřihnout.
Bylo to sice krásné, ale je konec.
Poděkovat bys měla už umět.
Hlavně a asi nejtěžší pro Tebe bude dostat do svého srdce opět radost, opět začít zářit.
Tohle se nedá naučit jen tak, to musí opravdu vycházet zevnitř, ze srdce a očima ven.
Nepotřebuješ svého bývalého přítele trestat, to skutečně nech kompetentním, ale potřebuješ být šťastná.
Na tohle se zaměř...
© Wahlgrenis 01.11.2005

Presto, ze jste mi neporadila, dekuji za odpoved.
Já si myslím, ze kdyz jeden clovek ublízí druhému, myslím tím vedome, má vinu, tedy se provinil a mel by být potrestán.
Není to o tom, ze mi vzali oblíbenou hracku, ale ze me bez sebemensí lítosti, po dvouleté pohodové známosti, oznámil, ze se zamiloval do jiné a ze je to normální.
Prece kdyz nekoho miluji, nemuze se mi stát, ze ho behem pobytu v lázních vymazu ze svého zivota.
Muj první manzel zemrel pri dulním nestestí kdyz mu bylo 28 let.
Byla jsem sama az do 40, kdy jsem se vdala znovu.
Tenhle me opustil po 3 letech kvuli jiné zene.
Ted se mi to stalo znovu.
Je mi 50 a uz nevidím nic pred sebou.
Práve si myslím, ze moc dávám a nic nedostávám a uz toho mám dost.
Proc mám jenom já platit, at uz konecne zaplatí ten druhý.
Já uz nemám dost sil na to, abych v sobe nasla sílu jít dál.
Chci videt toho druhého na kolenou, s bolestí srdce a duse.
Omlouvám se, vím ze písu proti vasemu presvedcení, ale ted to tak cítím.
Urcite máte pravdu v tom, ze se to spraví, chce to cas, bolest se otupí.
Dekuji
Irča 01.11.2005

Mila Wahlgrenis,
cetla jsem Tvoji dnesni odpoved Irce a musim s ni jen souhlasit.
Ale co delat, kdyz partner odchazi s tim, ze vi, ze pouto neni zcela zpretrhane,
tvrdi, ze mne stale miluje, ale momentalne se mnou zit nechce.
Ma v tu chvili smysl minulost zcela odstrihnout?


Zdena 01.11.2005

Milá Irčo,
nedá mi to, abych nereagovala na Váš příběh.
Já vím, že cítíte velkou bolest, že těch odchodů mužů po Vašem boku bylo hodně
a že před sebou nevidíte žádnou veselou budoucnost.
Zároveň nevím, jak bych Vám odpověděla lépe než Wahlgrenis.
K tomu si musíte dojít sama a na této cestě Vám může pomoci jen ten,
koho chcete slyšet a nad jehož slovy se zamyslíte
a budete je přebírat společně s životními zkušenostmi ze všech stran tak dlouho, až přijdete na to, že jsou skutečně pravdivá.
Je v tom zároveň kus velké pokory.
Zkuste si pro začátek aspoň sama v sobě představit, co byste získala potrestáním partnera.
Bylo by Vám lépe, že trpí, ale stejně se Váš život nezmění, protože se k Vám nevrátí...
Co by Vám to přineslo?
Jen pocit uspokojení ze msty.
Možná by těšil týden, možná měsíc, ale co dál?
Budete šťastnější?
Jak bude nám všem, budeme-li si vzájemně ubližovat a škodit?
V tom se přece špatně žije, chceme se přece probouzet s radostí a chutí do života.
I když je to pro Vás teď hodně těžké, podívejte se na situaci i z jiného úhlu.
Jste zdravá, máte práci, své záliby, střechu nad hlavou.
Nežijete v oblasti, kde jsou války, kde denně lidé bojují o holý život a moc se svou situací nezmohou.
Važte si života, máte ho ve svých rukou a záleží jen na Vás, co s ním uděláte.
Nevěšte hlavu a pročtěte si stránky Wahlgrenis, pročtěte si příběhy jiných lidí a uvidíte.
Snad Vám to pomůže aspoň v začátku pomůže něco pochopit.
Mějte prosím otevřené srdce a omyjte vše špatné, čím se teď zaobíráte.
Uvidíte, že život nabere jiné obrátky.
Přeji Vám, abyste to dokázala!
Jana 01.11.2005

Milá Wahlgrenis,
předem mého psaní bych ti chtěla poděkovat za to, co všechno pro různé lidičky děláš.
Jsi světlo na konci tunelu poznání a moudrosti.
Jsi úžasná bytost a jsem šťastná, že jsem tvé stránky objevila.
Chtěla bych reagovat na příběh paní Ireny, vím co prožívá.
Prožívám v součastné chvíli to samé.
Mám vztah s mužem, který mi ještě před chvílí zcela upřímně vyznával lásku
a včera jsem s ním měla rozhodující telefon, ve kterém mi sdělil, že bude s jinou ženou.
V tu chvíli jsem si připadala podvedená, ponížená a pošlapána... prostě strašně.
Byla jsem dost na dně, ale začal si se mnou psát jeden kamarád po netu.
Ukázal mi vlastně, že je stále ve mě spousta světla, jen ho nechci vidět.
Uvědomila jsem si, že mi vztahy s muži nevycházejí proto, že nemiluji sebe takovou, jaká jsem.
Teď se učím podívat se do zrcadla s opravdovou láskou a něhou tak, jak se dívám do tváře milované osoby.
Uvědomuji si, že tím, že bych chtěla trestat toho muže, budu trestat především sebe.
Je to, jako když člověk trestá zlobivé dítě, stejně to víc bolí toho rodiče.
Tak tady je to podobné a už pouhá myšlenka na odplatu je zhoubná, protože užírá člověka zevnitř.
Nedává sílu, nedává světlo ani dobro, tak proč se jí zabývat.
Nezbývá mi, než tomu muži poděkovat za velikou službu, kterou pro mě vykonal.
Ukázal mi, jak je velice důležité pro život milovat samu sebe a vědět, kdo a co jsem.
Dokud se tohle nenaučím, nemám vlastně ani co do vztahu s tím pravým nabídnout.
Nejsem si zcela jistá, jestli jsem se vyjádřila správně, ale snad jsi pochopila, milá Wahl, ale i vy paní Irenko, co jsem se snažila sdělit.
Nikdy není pozdě cokoliv změnit, protože každým nádechem se znovu rodíme, znovu dostáváme šanci žít a třeba i jinak.
Držím palečky a přeji vám všem hodně lásky a radostí ze života.
Silva 01.11.2005

Milá Wahl,
nedá mi, abych nereagoval na Tvou odpověď Irče, jakož i na reakce dalších čtenářek na její příspěvek a Tvé doporučení.
Nevím, jestli na svých stránkách zveřejníš můj názor na věc.
Rád bych ale Irče napsal, že ji na základě toho, co jsem si prožil, velice chápu.
Ve všech reakcích na její příběh se více či méně opakovalo toto doporučení: "odpusť, poděkuj a jdi dál".
Chtít po tom, komu ublížili, aby odpustil, poděkoval a šel dál, je - slušně řečeno -nesmyslné.
Tenhle přístup mi příliš zavání křesťanskou morálkou ve stylu "když tě uhodí do tváře, nastav jim druhou".
Nemám nic proti náboženství obecně ani křesťanství zvlášť.
Jen se domnívám, že tak jako se dříve říkalo "oko za oko, zub za zub", neměl by si člověk nechat líbil jakékoliv ubližování vůči vlastní osobě
a měl by se proti němu ohradit minimálně stejnou silou a prostředky, které byly použity k tomu, aby mu bylo ublíženo.
Uhýbání zlu si lidstvo nejen ve 20. století prožilo víc než dost (1. a 2. světová válka, konflikt ve Vietnamu atd.).
A už ví, že zlo se dá zastavit jedině tehdy, pokud se mu postavíme. A platí i to i na rovině jednotlivce.
Tolik můj názor.
Měj se hezky,
Julián 01.11.2005

Milá Wahlgrenis,
posílám vzkaz pro Irču, nedá mi nereagovat.
Wahlgrenis - pro Tebe - ze srdce děkuji, že jsi.
Jsi jako světlo ve tmě, jako voda uprostřed pouště.
Jsi naděje na cestě trním.
Děkuji za sebe, osvětlila jsi mou cestu a tma už je mnohem slabší, díky Tobě začínám vidět.
Děkuji.
Maryla 02.11.2005

Milá Irčo,
vím, že nikdo nemá právo soudit Tvou situaci.
Netroufla bych si to dělat.
Jen Tě ze srdce prosím neotvírej v sobě dveře zlu.
Mluvím ze své zkušenosti.
Jakmile člověk začne přemýšlet o tom, že chce vědomě ublížit a přesně to pomsta je, přitahuje zlo.
Protože poskytuje zlu potravu svými myšlenkami na pomstu nebo jen sebelítostí, zlo si pěkně papká a je čím dál silnější.
Pak už jen vyčká správnou chvíli a začne člověka postupně rozežírat.
Přijdou myšlenky, že jsem chudinka, nikdo mě nechápe, už mám toho dost, teď ať trpí zase jiní... a to je už pořádná hostina.
Věř mi, vím o čem mluvím.
Taky jsem trpěla a protože jsem se litovala a přestala vidět světlo a dobro,
začalo se ke mě vkrádat zlo, pěkně pomaloučku, člověk to ani nepostřehne a najednou je to v Tobě - ubližuješ pak těm, které nejvíc miluješ... je to nekonečný kruh.
Nepřeju Ti to zažít.
Je velmi těžké se z toho dostat.
Zdaleka nemám vyhráno, ale dívám se do světla, otvírám srdce lásce.
Jiná cesta ke svobodě a štěstí není.
Věř mi.
Bij do polštáře, plač, vykřič se, pořiď si boxovací pytel, cokoliv, jen se prosím nenech zatáhnout ke zlu, nedej mu nažrat.
Ze srdce Tě prosím, měj se ráda, jsi světlo,jsi láska jsi dobrota a naděje: jsi skvělá a milující nedej, zlu šanci.
Je to hrozně těžký boj, ale nesmíme ho vzdát.
Prosím, bojuj.
Nenech svět přijít o milující bytost - nedej se zlu.
Ze srdce

PS: Všichni jsme s Tebou. Nedej se sežrat. Jsme s Tebou.

Maryla 02.11.2005

Dobrý den Wahlgrenis,
na vasich strankach jsem nasla tento dopis a nekolik reakci na nej.
Pribeh Irci, myslim, znam, resp zrejme znam cloveka, ktery jej prozil a myslim, ze je to tataz osoba.
Netusila jsem, ze se trapi a ani nevim, jestli se na Vase stranky po Vasi odpovedi vraci, ale vim, ze neznam silnejsiho cloveka nez je prave ona, myslim, ze kdyz nekdo dokaze sam vychovat dve deti a dodelat si dve skoly a proste dokaze jit za svymi sny a dokaze si je i plnit, protoze je skutecne chce, tak jej nesmi zlomit odchod cloveka, ktery si ty slzicky na tvari zrejme nezaslouzil.
Ted to treba nevi, alecasem vedet bude.
Doufam.
Vim, ze jejich vztah byl pohodovy, pekny a vubec ne nudny, ze zmena prisla nahle a bez nejakeho ocekavani, predzvesti a dokonce i bez predchazejicich problemu.
Vim, ze ma v hlave neskutecne mnoho otazek na tema "proc" a "kde se stala chyba".
Ale ona se vubec zadna nestala...
chtela bych ji prostrednictvim Vasich stranek rict, protoze prijit za ni a rict ji to do oci, dost dobre nejde a vysvetleni si s Vasim dovolenim, necham pro sebe, ze to, co ji radite, je velka pravda, ze tezko muze clovek chtit po druhem, aby s nim byl byl, kdyz sam nechce, a ze to ted boli, ale ze to casem urcite preboli.
Ze je to uzasna zena, ktera ve svych 50 na ne skutecne nevypada a ma uzasne charisma.
Ze ma v sobe sily vic, nez sama ted vi a ze jsou na svete lidi, kteri pro ni dychali a ti ji ted urcite chteji pomoct, jen at jim to treba dovoli.
A ze ji docela urcite jeste ceka hodne krasnych chvil a ze je hloupe to balit ted, kdyz nemusi.
A taky, ze touzit po tom videt nekoho na kolenach a trapit se, byt mi ublizil, nepomaha, ale boli uplne stejne jako boli jeho odchod a ze zlobit se na nekoho, je zbytecna ztrata vlastni energie, protoze tomu druhemu, v tomhle pripade, je to nejspis ted jedno.
Poradila bych ji, at se treba prestehuje, zmeni praci, maluje, at vezme treba svoji nejlepsi kamaradku a jdou do divadla, na horkou cokoladu s chilli, odjedou na hory, na vylet.. vzdyt letosni podzim je krasne barevny.
A at se neboji o tom muvit, protoze to taky pomaha.
Cas je dobry lekar a verim, ze tahle zena to dokaze a ze dokaze zase "verit".
Hlavne sama sobe.
Preji Vam i Irce i vsem ostatnim krasnou podzimni nedeli.
Piliana 06.11.2005

Dobrý den milá Irčo,
abych pravdu řekla vůbec nechápu Váš hněv a hněv lidí co s Vámi souhlasí.
Vím, jak bolí, když Vás milovaný člověk opustí (muž).
Je to opravdu fyzická bolest na srdci a trvá hodně dlouho.
Ale nikdy mě nenapadlo se mu pomstít.
On Vás přece neopustil proto, aby Vám ublížil.
Jen s vámi již nechtěl žít.
Nevím, co mu máte za zlé.
Možná to, jak to učinil, možná mohl být na Vás hrubý - to bych pochopila, že zamrzí.
Ale pokud odešel za jinou ženou, tak asi proto, že ji miluje, ne že chce pro Vás muka a ponížení.
Tak se cítíte Vy, ale věřím, že nikdo neubližuje úmyslně tomu druhému svým odchodem.
Prostě tam, kde byla láska, už není.
A myslím, že to není vina jen jednoho, když ta láska odejde.
Ale taky možná ano, ale s tím ten dotyčný nic nenadělá, když v sobě lásku k Vám necítí.
A aby nebyl špatný člověk, tak i když Vás nemiluje, tak s Vámi měl zůstat?
No to asi ne.
Tak proč ten hněv?
Lasička 08.12.2005

Milá Wahlgrenis,
zaujali ma reakcie čitatelov na Irčinu otázku "Ako potrestat bývalého priatela?".
Dovol môj postreh:
Vždy, ked sa niekde niekomu ubližuje, sú na vine dvaja - ten, kto ubližuje, a ten, kto si to nechá.
Preto, ak cítim vo svojom okolí konanie, ktoré mi prekáža, snažím sa ho zastavit,
aby som nebola rovnako vinná ako jeho pôvodca.
Považujem to za správne.
Irču opustil priatel a zanechal jej po sebe prázdne miesto.
Ale to znamená, že jej uľ dalej neubližuje.
Teraz si už ubližuje ona sama, pretože jeho miesto nahradila hnevom a pomstou,
namiesto toho, aby našla pre svoju dušu dáky liek.
Súhlasím preto so všetkými, ktorí jej prejavili účast, pretože naozaj nemusí byt sama.
Je tolko možností ako sa liečit...:-)).
Súhlasím aj s Juliánom, aby sme nenechávali zlu priestor, ale pokial to má byt práve pomsta, čo nás vedie, nie je to dobré.
Myslím si, že u Irči je doležité, aby túto skúsenos» strávila hlavne vo svojom vnútri a nedovolila, aby jej konanie určovali také nízke pohnútky.
Ak sa nechá ovládat zlobou, jej sloboda sa rozplynie ako dym a velmi tažko ju znova nájde.
Chcela by som jej odkázat, že tu nejde o trest, ale o jej vlastnú záchranu.
S tým jej bývalý priatel už nič nenarobí.
To musí sama.
Ja jej v tom držím palce.
Henika 08.12.2005

Milá Wahlgrenis,
po delší době jsem zavítala na Vaše stránky a přečetla si všechny reakce na můj dotaz.
Vůbec jsem netušila, že je na Vašich stránkách zveřejněn.
Uplynuly 2 měsíce a musím konstatovat, že už je mi lépe, bohužel však vztah z bývalým přítelem jaksi zvláštně pokračuje, jsme v písemném kontaktu, občas telefonickém.
Já jsem z Moravy, on z Prahy, od října jsme se neviděli.
Poslal mi poštou moje věci a mezi nimi byly i dárky k Vánocům, což by se mohlo zdát jako klad pro něho.
On jaksi nedokáže úplně přerušit kontakt mezi námi, prošli jsme různými fázemi od slušného po neslušné jednání, jsme k sobě přitahováni silnou sexuální závislostí.
To, že se zamiloval, je normální a mám to tak brát, před odjezdem do lázní nebylo po nějakých neshodách ani památky, náš vztah byl nádherný.
Proto mě zaskočilo, když přestal telefonovat a z toho jsem dle jeho slov měla usoudit, že je zamilován jinde.
Ani mi neřekl, že se mnou končí, chtěl jenom čas, aby si mohl vše promyslet, že má v hlavě zmatek.
Jeho nová známost je ze Slovenska, strávil s ní Vánoce, odjel přesto, že jsem ho prosila, aby zůstal v Praze s matkou, která šla na operaci se srdcem.
S jeho matkou jsme se měly rády, mluvila jsem s ní den před operací, abych jí řekla, že ji mám ráda a moc ji obdivuji (její zdravotní stav byl dlouhodobě špatný).
Musela jsem asi týden prosit bývalého přítele o číslo na mobil, abych s ní mohla mluvit, již byla v nemocnici.
Bála jsem se, že už ji neuslyším a nebudu mít čas jí říct, co k ní cítím.
On neposlechl, šel za hlasem svého srdce a stalo se, čeho jsem se obávala - zemřela den po Štědrém dnu.
On se vrátil do Prahy až v pondělí, normální člověk by okamžitě reagoval odjezdem, on zůstal tam.
Napsala jsem mu ošklivý vyčítavý dopis, na který reagoval - tak jsi si vylila zlost.
Vůbec nepochopil, že měl být u matky a ne u milenky, ať je sebevíc zamilovaný.
Když před rokem umírala moje matka, byla jsem zrovna u něho, dcery zavolaly, já okamžitě jela a u matky jsem byla celou noc, dokud nevydechla naposledy.
Přebrala jsem si, kdo je v tu chvíli důležitější, jestli matka nebo on.
On říkal, abych nejezdila, že může být v agónii třeba týden.
Já jsem jela, i když jsem si myslela, že ho tehdy ztratím, protože jsem dala přednost někomu jinému před ním.
Je majetnický a ovladačný.
Kdybych nejela, vyčítala bych si do smrti, že jsem u ní nebyla když odcházela.
Navazuji teď nový vztah a bývalý se velmi vzteká, že ho to bolí, že mám někoho jiného, že sice ví, že na to mám právo, ale přesto sobecky trvá na tom, abych byla sama a čekala na něho, jestli mu to nevyjde?
Chce se se mnou scházet, protože jak jsem již uvedla, je mezi námi silná tělesná přitažlivost, vidí jako normální, že bychom se vídali kvůli sexu.
Vím, co si teď všichni, kdo to čtete, myslíte, že takový muž nestojí ani za zlámaný groš, ani za slzu.
Ale život je složitější, a vztah mezi mužem a ženou zvlášť.
Proto jsem chtěla ono potrestání, chtěla jsem, aby cítil bolest v srdci.
Přeji mu, ať to zní jakkoliv ošklivě, aby si tam pořádně nabil nos, aby mu ta nová hodně ublížila, protože jen proplouvá životem a přechází od ženy k ženě a každé ublíží.
Teď je na řadě, aby bylo ublíženo jemu.

PS: Děkuji za reakci pana Juliána,
jeho vyjádření jako muže mě velmi mile překvapilo. Jedině on psal tak, jak to cítím i já. Možná jsem silná žena, ale už jsem trochu unavená, v poměrně krátké době se mi otočil život, opustil mě manžel, studovala jsem VŠ, pak rok umíral otec, loni v únoru jsem promovala a toho už se otec nedočkal, měl by radost. To už byla nemocná i matka, zemřela loni v říjnu. Je mi 50, co mě ještě hezkého čeká? Dobře, počkám si na to. Bohužel však pasivně, a to je špatně, protože štěstí se musí pomoct, vím, ze nežiji, jak mám, že nemyslím pozitivně, ale bohužel to ještě nejde, skutečně mi chybí síla, musím to nechat času.
Děkuji Irca


Irca 29.12.2005

Zdravím Vás,
prosím o jednu radu (minule jste mi hodně pomohla).
Mám se nějak "pomstít" muži,který si ošklivě a neférově pohrál s mými city...nebo mám věřit na "BOŽÍ MLÝNY"...?
Abych pravdu řekla, tak už po mnohých zkušenostech na ty mlýny moc nevěřím... a navíc se to asi už ani nedozvím...
Chtěla bych, aby to nějak "pocítil", ale také bych nerada, aby se mi ta pomsta nějak vrátila z jiné strany... mně bohužel mlýny melou... ale u některých lidí o tom přesvědčená nejsem...
Jak se s tím vším srovnat a vyčistit si hlavu?
Děkuji za odpověď.
Hezký den
Katka 24.04.2007


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.