WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 

 


     REGISTRACE       Přihlášení

V jedenácti letech viděla z bytu babičky vynášet rakev


V pátek mě pozvala jedna moje bývalá kolegyně k sobě domů.
Prý se jí špatně spí, v noci se probouzí atd.
Důvody tohoto stavu - jak se domnívala - budou souviset se změnou v ložnici.
Nedávno si s manželem pořídili novou postel, která byla větší než ta původní a na to místo se nevešla.
Byla jsem u ní už kdysi dávno, tehdy jsem jí zjišťovala geopatogenní zóny.
Teď to chtěla překontrolovat a případně poradit, co by měla dělat.
Virgule jsem sice měla v atelieru v Pardubicích, ale nebyly tak důležité...



Zjistila jsem opravdu podivnosti, které byly v místech, kde ležela, tedy přesněji řečeno v její hrudní části.
Sama přiznala, že právě tady ji nejvíc bolí, když se v noci probudí, a že má pocity strachu a úzkosti.
Tady toho bylo ale ještě víc, což se ukázalo hned v dalších minutách.
Zřejmá byla souvislost se starým nábytkem, který měli v bytě po zesnulé babičce, a se zrcadlem ve výrazně zdobeném rámu.
Babička žila v jednom moravském městě.
Zrcadlo bylo nejpodezřelejší...
To jsem musela nejdřív vyleštit, jako by si chtělo se mnou povídat.
Majitelům bytu tohle bylo divné, ale nedalo se nic dělat.
Ze zrcadla vycházely energie, všechno, co kdysi vidělo.
Důležité byly vlastnosti, které odtud přímo sálaly: kuřák, holá hlava, starší hubená postava, neudržovaný vzhled...
Ukázalo se totiž, že zažilo v dobách, kdy babička žila, zvláštní věci.
V tomto příběhu byl důležitý muž, který sem přijel ze vzdáleného města s jistým plánem.
Ovšem už neodjel, plán se mu nějak vymknul, svoji cestu nedokončil.
Když jsem tohle - docela nejasné sdělení - mé známé řekla, projelo jí podivné mrazení.
Začala si vybavovat obrazy z doby, kdy jí bylo asi 11 let.
Tehdy přijela se svými rodiči na návštěvu k babičce, ale tam se těsně před jejich příjezdem něco stalo.
Viděla totiž, jak z bytu babičky vynášejí rakev.
V té byl mrtvý člověk, člověk, kterého prakticky nikdo neznal.
Přijel z Prahy, aby se svým odborným okem podíval na starožitné předměty, které tady byly.
Nábytek, obrazy, nádobí, knihy...
Přijel ale s nepříliš dobrým plánem, chtěl na tomto "obchodu" vydělat, chtěl získat víc, než mohl mít.
Dovezl hruškovici, zřejmě ji měl rád.
Na Moravě se pije víno nebo slivovice.
Debata byla jistě živá, ale nevyvíjela se podle plánů tohoto člověka.
Jmenoval se Antonín Ř.
Najednou nejspíš došlo ke zkratu, snad ho rozčílila jediná věta, jediné slovo.
Právě teď končí jeho život, bezvládné tělo padá na zem, nikdo už mu nedokáže pomoci.
Dům opouští v černé rakvi.
Duše tohoto člověka nepochopila, co se stalo.
Život sice skončil, ale nějak proti jeho plánům, chtěl to jinak.
Duše neodešla, kam měla.
Dokonce i zdravotní potíže majitelky současného bytu měly souvislost se srdcem...
Bylo toho najednou moc, ale všechno do sebe zapadalo.
Poslední věc, která se musela udělat, bylo odvést zapomenutou dušičku, kam patří.
Byt si najednou nádherně oddechnul.
© Wahlgrenis 05.04.2009


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.