WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Vnímám přítomnost duchů


Ahoj Wahlgrenis,
stala sa mi zvláštna vec...
Momentálne zažívam také "temné obdobie",
napriek tomu, že nemám väčšie problémy a ako každý človek stále niečo riešim, niekedy viac, niekedy menej,
momentálne mám také obdobie, kedy si neustále uvedomujem prítomnosť duchov.
Posledné obdobie sa stále zobúdzam skoro ráno okolo 3.00 hodiny
a neustále vnímam niečo okolo seba, obzerám sa či niečo neuvidím, ale našťastie nič.
Neviem, či si to sama vsugerujem a stále na to myslím, alebo naozaj vnímam prítomnosť niečoho.
V každom prípade počas obdobia, ktoré som vnímala veľmi napäté, sa osoba, ktorú som veľmi dobre poznala,
obesila (po tom ako zavraždila mladé dievča),
vtedy sa mi diali v byte čudné veci,
vybila sa žiarovka,
padol mi na hlavu kvet, práve keď som umývala riad,
alebo v momente, keď som vošla do kuchyne padla garniža.
Neviem, či to nebola náhoda, ale ja si to intuitívne spájam s touto udalosťou.
Toho človeka som kedysi dobre poznala, ale už som sa s ním nestretávala,
keďže v mojich očiach to bol taký "diabol" a to, čo on stváral na svete, bolo na napísanie bestselleru.
To by mi snáď nik neuveril.
V každom prípade som ďakovala Bohu, že sa mi otvorili oči a nemusela som byť v kontakte s takou osobou.
Rada by som vedela, či to s tým súviselo a prečo som toho človeka musela spoznať.
Bola som možno tiež v nebezpečí...
V každom prípade po týchto udalostiach som už necítila také napätie...
Ale napriek tomu sa mi pred dvomi týždňami sníval "živý sen".
Ležala som na boku a mala som ten pocit, že spím a bdiem zároveň,
nevedela som sa pohnúť ani kričať, napriek tomu som necítila strach, ktorý obyčajne pri týchto druhoch snov mám.
Zrazu som cítila na sebe veľký tlak
keď som sa otočila (nie však moje telo) videla som,
ako zo mňa vychádza tieň v tvare starej zhrbenej babky otočenej zadom ku mne, ktorá mala také dlhé ruky s pazúrmi.
Vysielala som lásku a necítila som strach.
Stále si však neviem vysvetliť čo to bolo.
Hrozilo mi niečo?
Prečo myslím len na duchov?
Stačí len, keď zmením myslenie?
Mám pocit, že dokážem veľmi intenzívne vnímať smrť okolo seba,
ale dôjde mi to až neskôr (kým mi je až fyzicky zle, tak si to nespájam s týmito vecami).
Chcem myslieť na svetlo, ale momentálne je to tak, akoby som mala prejsť nejakou "skúškou" - zoči voči temnote...
Ďakujem za možnosť napísať ti Wahl
Jana 15.10.2008

Milá wahlgrenis,
chci reagovat na jeden dopis z posledních zařazených textů a to je Vnímám přítomnost duchů.
Byla jsem na semináři v Luhačovicích a zapoměla se na to zeptat.
Také mívám tyhle stavy, ale začíná to tím, že se mi zdá o někom, kdo už nežije,
nebo o tom, že jdu k nému domů, nebo on ke mně.
Pak se nemůžu hýbat, mluvit, na nic reagovat a nemůžu dýchat, dusím se,
vždy to trvá je chvilku, ale ta chvilka je nesmirně dlouhá.
Většinou to odezní, když se v duchu začnu modlit.
Doslechla jsem se, že pomáhá neležet na zádech, ale ta paní psala, že ležela na boku.
A ještě jedna rada, bez které neusnu: udělat si jazykem na patře 3krát kříž.
Ale já se tě chci zeptat na to, co se to děje, o co v té chvíli jde a proč to probíhá takhle.
Prosím o odpověď, protože tohle zažívám už od dětství moc bych si přála tohle vysvětlit.
Jinak chci pochválit seminář v Luhačovicích, bylo to moc fajn a hezky jsem se odreagovala.
S pozdravem
Monika 16.10.2008


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.