Proklela jsem ženu bývalého manžela
Milá Wahlgrenis,
s úctou na Vás vzpomínám,
pomohla jste mi jako jediná v mém těžkém období načerpat sílu a optimismus a Vaše návštěva u nás byla pro mě velký dar.
S důvěrou se proto obracím s otázkou, která mě trápí už delší dobu a nenašla jsem na ni zatím odpověď.
Moje první manželství před mnoha lety skončilo krachem, manžel si našel jinou ženu.
Zhroutila jsem se a moje mamka trpěla se mnou.
Tenkrát jsem napsala té ženě dopis, ve kterém ji proklela.
Chtěla bych se zeptat, jestli s tím mohu něco udělat, kletbu zrušit.
Maminka už není mezi živými.
Od té ženy můj bývalý manžel také po nějakém čase odešel.
Mělo by smysl se s ní setkat a udělat něco?
Mamka už jistě taky ví, že to neměla dělat, byla zoufalá se mnou, bylo jí líto ročního dítěte, které zůstalo bez otce.
Věřím, že Vaše odpověď by pomohla i jiným lidem.
Děkuji, děkuji moc.
Helča 7.6.2008
Vážená paní, promiňte mi, že se ozývám já, když oslovujete Wahlgrenis.
Jsem ale také paní " v letech", je mi 52 a jsem také rozvedená tak, že mě manžel nechal se synkem -
tehdy mu bylo 10 let, a odešel a oženil se s jinou.
Nejsem odborník - ezoterik, nicméně pohybuji se kolem kineziologie a mám Reiki I a II.
Patrně velmi trpíte, že?
On totiž existuje neúprosný zákon odrazu - jak vyšleš, tak také přijmeš.
Jedna věc je říci upřímně té paní nebo manželovi, že to byla ona, která zavinila rozpad manželství.
Na to, dle mého názoru, máte právo, tak jako každý člověk.
Na druhé straně někdo k tomu rozpadu přidá víc, druhý míň,
ale myslím, teď s odstupem, že vždycky za to můžou oba dva v tom manželství
a ten, který je lapen a pohlcen tím tak, že zvenku ještě vlije do toho olej, aby to víc pálilo a rozchod byl nezvratný,
převede na sebe část karmy a nijak si nepolepší.
K podobnému jste jistě teď - také s odstupem - došla.
Někdy je rozvod lekcí, co se má naučit každý sám, někdy je to karmicky předurčená záležitost.
Někdy to dokonce souvisí s naším dítkem, je to velmi složité.
Takže asi je nutné rozlišit - čeho jste se v tom dopisu dopustila.
Pokud jste jen vyčetla a vyvztekala tu okamžitou palčivou bolest a strach,
nebo zda jste mířila tak, abyste svoji sokyni skutečně ublížila.
Pokud jste ji tedy doopravdy "proklela", každá kletba je strašlivý čin.
Často postihuje několik generací.
Z mého pohledu budete muset podstupovat očistu déle.
Jistě by neškodila nejdříve nějaká doba, kdy pravidelně se budete modlit - meditovat -
pozitivně soustřeďovat na zrušení té kletby a naopak na přání lásky a zdraví - popř. i poděkování té paní.
Teprve potom, nevím, jak to může trvat dlouho, byste se měla jednak poradit s odborníky - kineziologem, léčitelem apod.,
jak provést rituál zrušení té kletby.
Jistě by neškodilo v rámci tohoto rituálu se i s dotyčnou sejít, a omluvit se jí.
Jsem ale toho názoru, že jen to nestačí.
Tou kletbou jste si totiž ublížila i Vy a také i Vy se musíte pročistit a vyléčit.
Jak je vidět, jste na nejlepší cestě, když si tohle všechno uvědomujete.
Přeji Vám hodně sil a důvodů, tuhle závažnou věc pro Vás i Vaše dítě, jakož i pro tu dotyčnou paní, neodkládat.
Olga 27.6.2008
Milá Wahlgrenis,
přečetla jsem si odpověď paní Olgy k mému dotazu - viz výše.
Došlo k omylu. V otázce bylo navíc slovo "jsem", které změnilo její význam.
Kletbu ale vyřkla moje maminka, ne já.
Na tu ženu, která mi odvedla bývalého manžela, se dávno nezlobím.
Dalo mi to hodně práce, ale povedlo se.
Navíc teď spíš lituji její dítě, které bývalý muž také opustil, aby se mohl věnovat další ženě.
Přesto mám pocit nevyřešeného problému ohledně kletby, ale nevím, zda přímo já s tím mohu něco udělat.
Vzhledem k tomu, že následky se mohou týkat celé naší rodiny, tak doufám, že ano.
Děkuji.
Helča 28.6.2008
Milá Helčo,
rozumím, o co tady jde.
Prokletí možná takto nadefinované vypadá hrozivě, ale každá myšlenka se časem zhmotňuje.
Nezáleží na tom, jestli je dobrá nebo špatná.
Ostatně na to má každý zcela jiný metr.
V tomto případě nebylo dobře pochopeno, že se Váš bývalý muž rozhodl pro jinou ženu.
S Vámi přestal spolupracovat, ale s ní najendou všechno fungovalo.
Pro Vás se zbořil svět, vnímala jste jeho chování jako zradu.
Slíbili jste si mnohé, nic z toho ale najednou neplatilo.
Plány zůstaly nenaplněné.
Nechtěla jste, aby něco podobného plánoval s jinou ženou, ale stalo se.
Naštěstí tohle období nebylo dlouhé, spíš bych řekla, že se jednalo o zkrat, Vaše zlomení a poté rychlé narovnání.
Zjistila jste, že se na tohoto muže už poutat nemůžete.
Abyste mohla jít dál, bylo nutné udělat v životě pořádek, rozvedli jste se.
Tím jste se od něho osvobodila, měla jste pochopit tuto novou cestu a tu jste také pochopila.
Sladila jste se s novou cestou, po nějaké době přišel nový partner, nové miminko...
Čas všechno zhojí.
Postupně, jakmile jste si byla jista na své nové cestě, jste začala zkoumat minulost.
Tady jste možná najednou pochopila, že došlo k selhání.
Byla jste na chvíli jako opařená, když se Vám před očima vynořil ten obraz z minulosti.
Ano, tam se stala chyba.
Možná tohle všechno souvisí i se smrtí Vaší maminky, píšete, že už nežije.
Vnímám to tak, že ona Vám dává vědět, že je třeba tyhle věci zase uvézt do pořádku.
Jsou to informace skrz ni, které můžete přijímat například ve snu.
Nemyslím si, že je nutné, abyste se se ženou, k níž tehdy slova směřovala, přímo sejít, jak psala Olga.
Mnoho z těchto věcí lze realizovat tzv. mentálně, na úrovni jemnohmotného světa.
Je třeba provést rituál, kdy požádáte o omluvu.
Tato prosba musí vycházet z Vašeho srdce, nesmí to být jen takové nijaké halabala.
Měla byste v této chvíli zdůraznit, že jste jednala ve zkratu, neuvědomovala jste si, co můžete způsobit.
Nyní jste na tom ale už jinak, víte dobře, že nikdo Vám nikdy nepatří, ani manžel.
Ve chvíli, kdy bylo prokletí vyslovena - spolu s Vaší maminkou - jste byla na dně.
Nyní chápete už mnohem víc, Vaše duše urazila velký kus.
I tohle byl očistec, kterým jste si musela projít.
Nebude to problém, nemějte z toho strach.
Maminka Vás bude podporovat, je s Vámi.
Věřím, že všechno dobře dopadne a Vám se zase začne lépe dýchat.
© Wahlgrenis
01.07.2008
Milá a drahá Wahlgrenis,
děkuju za odpověď na můj problém s kletbou.
Někdy mám zvlášní pocit, že jsem žila několik životů už v tomhle jednom životě,
že některé zážitky z mé minulosti nejsou ani moje, nepoznávám se v nich.
Ale jsou věci, které čas od času bolí a co půjde řešit, tak to zkusím.
Ještě jednou moc a moc děkuju za všechno.
Slova jsou málo, Vy ale víte...
S úctou a pokorou
Helča 11.07.2008
