WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Jestli tohle je čekání na narození, tak tam nechci...


Ahoj Wahlgrenis
Když mi bylo 15, začal jsem se zajímat o satanismus, duchy atd.
Úplně mě to pohltilo, to by bylo na dlouhé psaní...
Jedno odpoledne mě napadlo, že bych mohl vzpomínat, co to půjde.
Tak asi 2 hodiny jsem se soustředil na vzpomínky a šel jsem od posledních vzpomínek k těm, co jsem byl malé dítko.
Měl jsem zavřené oči a najednou jsem byl v takovém šedivém mlhavém prostoru.
Nebylo vidět moc daleko cca 5 metrů asi kolem mě.
Podíval jsem se na zem, ale neviděl jsem zem a ani nohy.
Jen šedivo.
Cítil jsem pocity, jako by to byla směska všech hnusů na světě, ale od lidí.
Procházelo to mnou ...
Zvedl jsem hlavu a proti mně se z té mlhy objevovaly postavy.
Jakoby pluly a jak mě míjely, tak jsem šlyšel i hlasy, ale strašně smutné.
Vůbec neotevíraly pusu..
Připadalo mi to jako očistec, fakt nevim..
Ještě jsem měl pár takových zážitků, až mi to došlo.
Zlo prostě je a nemá to cenu pokoušet.
Svůj pokoj jsem předělal a všeho se zbavil..
Najednou jsem ucítil krásnej pocit, že zase žiju.
Od té doby je to všechno jinak, cítím třeba pocity druhých,
nemohu ani na hřibovy, tam necítim ty mrtvé, ale žal těch živých.
Docela dost předtuch, nebo něco řeknu a to se opravdu stane... asi náhody.
Změnilo mi to život, ale určitě k lepšímu.
Mám toho dost, co se mi stalo.
Prosím, víš, kde jsem to byl?
Jestli je to čekání na narození, tak tam nechci...
Moc děkuji
Robin 11.1.2008

Milý Robine,
znám tyhle světy, jsou podivné a pro nás neskutečné a nepochopitelné.
Působí jako mlha, jako močály, jako bahno, jako nepevná půda, člověk tam nemá žádnou jistotu.
Tam, kde jsi byl, bylo území duší, které před sebou ztratily směr.
Tam se každý určitě nedostane, není to nutná fáze, kudy je třeba projít.
Neboj, že bys právě tudy musel procházet...
Viděl jsi duše, které jsou posílány na zem ve chvíli nějaké krize.
Tehdy, když například miminko nemá přijít.
Tohle bylo shromaždiště podivných existencí, sám jsi dobře popsal, co z nich šlo.
Ano...
Není jenom dobro a není ale také jenom zlo.
Jsem docela ráda, že ses od svých podivných experimentů zase vrátil do reality
a že jsi poznal znovu ty všechny krásné barvy a vůně.
Jsme tady, tady se má žít, toto je naše místo pro život.
Hřbitovy určitě nejsou místy, kde by odpočívali mrtví, to popisuješ krásně.
Tam je opravdu jen ten smutek pozůstalých, těch, kteří nestačili všechno říct, kteří v sobě mají věčnou výčitku.
Toho jsou plné hřbitovy a všechny smuteční síně.
Přeji Ti krásný život...
© Wahlgrenis 11.01.2008


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.