Viděla jsem čísla na nebi
Otázka: Preji Vam dobry den Wahlgrenis.
Nove jsem objevila Vasi stranku a chci Vas taky pozadat o radu.
Resp. o objasneni dvou "zazraku", ktere se mi prihodily jiz asi pred 13 lety, oba ve stejnem roce.
Nejprve se mi "ztratily" dve znamky z dopisu, uz prilepene, aby se mi pozdeji zhmotnily na zemi na koberci, prilepene k sobe.
Kdyz jsem je v breznu vyhodila 60 km od meho bydliste, zhmotnily se mi za 6 mesicu znovu, zase prilepene k sobe.
/Tou lepivou stranou./
Ale na chloupek presne tak, ze to z kazde strany vypadalo jako jedna znamka.
Pozdeji jsem videla cisla na nebi a to v momente, kdy jsem vedla soukromy rozhovor s Bohem
a vytykala mu moji dlouholetou a nedobrou financi situaci.
Tech cisel bylo 6 a OD TE DOBY JE HRAJU, KDE MUZU.
Zatim nic.
Cely muj dospely zivot, ted uz pres 40 let, se porad potykam s protivnymi i vaznymi financnimi problemy
a tusim, ze to musi byt karmicke, jinak k tomu nemam vysvetleni...
Jakmile dostanu praci, brzy o ni zase prijdu, jakmile mam penize, zanedlouho jsou pryc a tak porad dokola.
Protoze ziji v zahranici, mam pristup i k jinym, nez cesky psanym informacim
a jedna z nich je ta, ze CLOVEK MA BYT BOHATY.
ZABEZPECENY FINANCNE, PROTOZE BYT SPIRUITUALNI, NEZNAMENA BYT CHUDY!
Viz napr. kniha "SCIENCE OF GETTING RICH" - Wallace D.Wattles
Prelozila jsem pred par lety to podstatne a udelala z toho prilozeny vytazek.
Film, ktery byl pozdeji v Australii podle teto knihy natocen je zde: http://www.whatisthesecret.tv/ a uci nas totez:
jak muzeme zbohatnout silou vule...
A me dotazy jsou:
1/ Muzete mi prosim objasnit, kdo nechal zmizet a zase zhmotnit me znamky a proc?
2/ Vyhraju nekdy loterii na ma nebeska cisla?
Dekuji mockrat za Vasi odpoved a srdecne Vas zdravim ze zamori.....
JUDr. Ludmila 25.10.2007
"SCIENCE OF GETTING RICH" - Wallace D.Wattles
"VEDA O TOM, JAK ZBOHATNOUT" - shrnutí podstatneho + výtazek ze shora uvedené knihy.
1/ MYSLENKA , PROMITNUTÁ DO MYSLÍCÍ, NEHMOTNÉ SUBSTANCE VESMÍRU, EXISTUJÍCÍ VSUDE KOLEM NÁS,
PRODUKUJE TU VEC, KTERÁ JE MYSLENKOU PREDSTAVOVÁNA.
2/ CLOVEK SI MUZE ZFORMOVAT MYSLENKU A OBTISKNOUT JI DO NEHMOTNÉ SUBSTANCE PROTO, ABY JI STVORIL, ZHMOTNIL.
3/ ABY TO DOKÁZAL, MUSÍ PREJÍT ZE SOUTEZIVÉHO MYSLENÍ DO TVORIVEHO.
Jinak nemuze být v harmonii s nehmotnou iteligencí, která je vzdy tvorivá a nikdy soutezivá.
4/ CLOVEK MUZE BÝT V PLNÉ HARMONII S NEHMOTNOU SUBSTANCÍ TÍM,
ZE PRAKTIKUJE ZIVE UPRÍMNOU VDECNOST ZA POZEHNÁNÍ, KTERÁ MU BYLA DÁNA.
Vdecnost sjednocuje myslení lidí s inteligencí nehmotné podstaty tak, ze lidské myslení je nehmotností prijato.
5/CLOVEK MUZE SETRVAT V TVORIVOSTI JENOM TAK, ZE SJEDNOTÍ SEBE
A NEHMOTNOU SUBSTANCI PROSTREDNICTVÍM HLUBOKÝCH A NEUSTÁLÝCH POCITU VDECNOSTI.
6/ CLOVEK MUSÍ ZFORMOVAT JASNOU PREDSTAVU TOHO, CO CHCE,
UDRZOVAT TUTO PREDSTAVU V VE SVÝCH MYSLENKÁCH,
ZATÍMCO MUSÍ BÝT HLUBOCE VDECNÝ VYSSÍM SILÁM ZA TO, ZE JEHO PRÁNÍ JSOU PLNENA.
TEN, KDO CHCE BÝT BOHATÝ, MUSÍ TRÁVIT VESKERÝ SVUJ VOLNÝ CAS PREMÝSLENÍM O SVÉ VIZI
A SOUCASNE SVEDOMITE DEKOVAT ZA TO, ZE JSOU JEHO PRÁNÍ PLNENA /jiz nyní, v prítomnosti/.
7/ VELKÝ DURAZ JE KLADEN NA CASTÉ PREMÝSLENÍ O VIZI, SPOJENÉ S NEOBLOMNOU VÍROU
A ZBOZNOU, ODDANOU VDECNOSTÍ.
Toto je proces, kterým je vtisknuto prání do nehmotné substance a kterym se tvorivé síly dají do pohybu.
8/ Tvorivé síly pracují prostrednictvím pevne stanovených cest prirozeného rustu a prumyslového a sociálního rádu.
Vsechno, co je obsazeno ve vizi cloveka, mu bude zcela jiste dáno, pokud dodrzí shora dané instrukce
a jestlize jeho víra bude neoblomná.
To, co chce, k nemu prijde prostrednictvim obchodu, remesla a obchodních styku.
9/Aby clovek dostal to, co mu patrí, kdyz je to pripraveno k nemu prijít,
MUSÍ SE CHOVAT TAK, ABY VYPLNOVAL VÍC, NEZ JE JEHO SOUCASNÉ MÍSTO.
MUSÍ STÁLE DRZET V MYSLI REALIZACI SVÉ MENTÁLNÍ VIZE
A DENNE MUSÍ DELAT VSECHNO TO, CO MÁ TEN DEN BÝT UDELÁNO.
MUSÍ TO DELAT TAK, ABY KAZDÝ AKT BYL ÚSPESNÝ.
MUSÍ DÁT KAZDÉMU /ZÁKAZNÍKOVI/ UZITNOU HODNOTU VYSSÍ, NEZ JE TA,
KTEROU SI OD NEHO BERE VE FINANCNÍ HODNOTE
A MUSÍ STÁLE MYSLET NA RUST, VZRUST A VZESTUP,
TAKZE MYSLENKA PRIBÝVÁNÍ, NÁRUSTU A ZVÝSENÍ, BUDE VNIMÁNA VSEMI LIDMI, SE KTERÝMI PRIJDE DO KONTAKTU.
10/ MUZI A ZENY, KTERÍ PRAKTIKUJÍ TYTO INSTRUKCE, ZBOHATNOU ZCELA URCITE.
BOHATSTVÍ, KTERÉ DOSTANOU, BUDE V PRÍMÉ ÚMERNOSTI K DEFINICI JEJICH VIZE,
KE STABILITE JEJICH ZÁMERU /ÚMYSLU/ K PEVNOSTI JEJICH VÍRY A K HLOUBCE JEJICH VDECNOSTI.
Odpověď: Mila Ludmilo,
znamky, ktere se Vam opakovane zhmotnily, vidim symbol Smaragdove desky.
Co je nahore, je taky dole, proto Vam do zivota prisly slepene k sobe tak, ze vypadaly jako jedna znamka oboustranna.
Je v tom mnohem vic.
To, ze se muze v prostoru premistit cokoli, nechci tady rozepisovat.
K Vam mela dorazit tato informace, dorazila, ale Vy jste si ji nedokazala precist.
Znamka je ve svem vyznamu malinkaty kus papirku, pritom ale dokaze procestovat obrovsky kus sveta - nalepena na obalce...
Anebo muze take mit obrovsky vyznam sberatelsky...
Napriklad Modry Mauritius.
K tomu, jak jste si precetla sva cisla na nebi, pri soukromem rozhovoru s Bohem, neni co dodat.
Ja tohle mam trochu jinak.
Samozrejme uznavam nejvyssi autoritu, ale nepripada mi vubec vhodne obtezovat HO svymi soukromymi starostmi.
(Vlastne jednou ano - kdyz mi umiral letos v cervenci tatinek... Ale to bylo jen jednou a naposledy.)
Kdyz to vezmeme z globalniho hlediska a uvedomime-li si, ze kazdy clovek ma nejake prani, prosbu, neco proste chce,
je toho na NEHO az moc...
Ja jsem nikdy od nikoho nic nezadala, nemyslim si, ze tady jsou ostatni od toho, aby mi odhazovali z cesty klacky.
Ani BUH tady neni od toho.
Zijeme tento zivot, abychom neco pochopili, k necemu dosli.
Je to hlavne nas zivot.
Nemuzeme alibisticky ocekavat, ze vsechno se odehraje za asistence BOHA.
Že on nas posune do mista, kde na nas cekaji hromady zlataku...
Ze nas dostane do naruce cloveka, po kterem touzime...
Tak to neni.
Ne, dostali jsme se do teto reality a musime se naucit tady zit.
Samostatne, bez neustaleho drzeni se nekoho za rucicku.
Je tak snadne upinat se k BOHU a cekat, ze ON pohne tim nasim vesmirem.
Je tady jako vrchni dohlizitel - ale nemyslim si, ze bychom se vsichni - cele lidstvo - na NEHO meli obracet s vecnymi prosbami.
Knihu, o ktere se zminujete, sice primo neznam, ale v 90. letech, kratce po revoluci, se podobny objevila cela rada.
Je v nich presne to, co Vy popisujete.
To, ze kazdy muze mit takove bohatstvi, jake si jen umane.
Staci si presne definovat cil a neustale na nej myslet...
Take jsem si v nich pocetla.
K cloveku doarzi takove bohatstvi, ktere si zaslouzi.
Vsichni jsme citelni, i kdyz si to nekteri nepripoustime.
Jsou citelne vsechny nase myslenky, i ty, ktere nikdy nikomu nerekneme.
Zalezi na tom,
jak se naucime v tomto zivote plout, bez nasili,
jak zvladneme neublizovat druhym, i kdyz oni ublizuji nam,
jak srovname bolest v srdci s laskou, kterou by melo vyzarovat,
jak se naucime milovat cely svet, i kdyz od neho prijimame spise jen rany,
jak zpracujeme zavist, kdyz vsichni kolem nas maji vic a nesnazi se tak jako my,
jak zpracujeme nenavist, kdyz je vsude kolem nas...
Ono je toho mnohem vic, ale tohle vsechno je porad jenom startovni cara, od ktere teprve zacina ten spravny zivot.
Nemuzeme jenom natahovat ruku a cekat, co nam do ni padne.
Nejprve je treba dat ze sebe maximum.
Hlavne se clovek nesmi ohlizet na ty chudaky, kteri se topi v majetku, ac pro to sami nic neudelali.
Tem se zivot take otoci, nemame pravo nikoho soudit, od toho jsou tady jini...
Pokud mate v zivote problemy tohoto druhu, mela byste si nejprve udelat jasnou inventuru ve vsem, co jste dosud prozila.
Nekde tam to bude ukryte.
Za dobro dostava clovek zase jenom dobro...
I kdyz to treba nemusi byt hned ted...
Najit tu pravou cestu zivotem, na ktere by se daly sklizet plody, to je moc tezke, ale je to cil, ktery musime hledat.
Kdybychom vsichni hned od prvniho okamziku vedeli, kde je ten spravny partner, ten spravny dum, ta spravna prace s hromadou penez,
bavil by nas vubec takovy zivot??
Ucime se, kontaktujeme se s ruznymi lidmi, delame chyby, abychom pro priste dokazali uz jednat jinak.
Je to slozita cesta.
Je to slozity zivot.
Ale je to nase cesta, nas zivot.
Penize jsou prijemne, ale v podstate jsou to jenom obycejne papirky s nulami nebo leskla kolecka.
Nic jineho to neni.
K zivotu jako takovemu je nepotrebujeme.
Bohuzel zijeme v jistych realiich, kde jsou ocekavany.
Ale kdyby prisla zivelni katastrofa, nechci nic privolavat, pak jde jen o hole zivoty.
Mozna nejsem ta prava, ktera Vam mela vylozit, proc k Vam penize neprichazeji.
Muzete zkusit kontaktovat nekoho jineho...
Ještě jsem si odpoledne vzpomněla, když jsem chodila po Vyšehradě, že by tato odpověď nebyla úplná,
kdybych ji nedoplnila malým příběhem.
S maminkou to nemám úplně jednoduché.
Samozřejmě jsem podle ní uhnula z té normální a logické cesty, po které jdou miliony jiných lidí.
Dobře rozumím, co mi říká, ale nehodlám se zařazovat tam, kde by mě ráda viděla.
Nedávno, někdy po polovině září jsme spolu zase debatovaly na toto téma.
Ona říkala své "ano, ano", já zase "ne, ne".
Nemělo to řešení.
Trvala si na svém..
Já se ale nebudu vracet z té své cesty, nevrátím se do (podle ní) přijatelného průměru,
nebudu mlčet, když vím, co se ode mne očekává..
(Někteří z Vás mě už znáte, víte dobře, že jiná nebudu...)
Bezprostředně po této debatě jsem potřebovala odejít a když jsem se po chvíli zase vracela,
šla jsem schválně cestou, kudy normální lidé moc nechodí.
Bylo to při kraji vozovky, tam, co jezdí auta, ta vozovka nebyla slepá, auta tam normálně jezdila, teda proti mně...
A tam jsem šla, i když pár metrů vedle byl pro normální lidi normální chodník.
A taky tam normální lidi chodili.
Já ne, já si šla proti těm autům ve vozovce.
A jak tak jdu, najednou vidim na zemi nějaký složený papírek - a on to není obyčejný papírek...
Je to pětistovka.
A udělám další asi tři kroky, a tam leží další...
Tohle byste si nevymysleli.
(Adresu tady sdělovat nebudu, není podstatná. Nešlo o to místo, šlo o sdělení...)
Když jsem to mamince vyprávěla, s tím, že právě tohle je odpověď pro ni, moc to nechápala.
Ale "jeden papírek" si vzala.
A závěr?
Moje cesta vede sice jinudy, kudy normální lidé nechodí, ale neznamená to, že je to cesta špatná.
Nemám mít strach, že by si ke mně peníze nenašly cestu, i když je k sobě žádnými kouzelnými rituály nevolám.
Takhle rozumím informacím, které ke mně přicházejí.
Nic není náhoda...
© Wahlgrenis
04.11.2007
Dobrý den, milá neznámá Wahlgrenis,
všimněte si mezi desítkami a stovkami mailů tohoto, prosím, protože od Vás nic nežádá,
jen Vám chci jeho prostřednictvím obzvláště poděkovat za odpověď na otázku pod názvem "Viděla jsem čísla na nebi".
Váš dodatek je tak nádhernou ilustrací toho, že pokud člověk dělá věci tak, jak má, peníze k němu přijdou,
i když on sám je vlastně nežádá, protože už je výš.
Vy sama dáváte tolika lidem...a dostala jste zpět.
A pro tazatelku si dovolím připojit malý vzkaz, i když jistě sama přečetla spoustu knih a pochopila už mnohé, jedna věc jí možná unikla...
A sice pravidlo - COKOLIV VLASTNÍŠ, VLASTNÍ TEBE.
Když se nad tím člověk zamyslí, zjistí, že je v tom hluboká pravda.........
žijeme v materiálním světě,
ale taky žijeme ve světě, kde existuje mně osobně úplně neznámý člověk pod jménem Wahlgrenis,
který mě na svých stránkách nejednou dovedl k slzám a pochopila jsem díky němu toho tolik, tolik.......
Neumím vidět auru, nejsem léčitelka, ale mimo jiné díky Vám, Wahlgrenis, měním svůj život a se mnou - kdoví - stovky, tisíce lidí...
Nezaplatíme Vám za to, ale říkáme DĚKUJI a tím společně měníme svět:-)
Ať jsou všechny bytosti šťastny!
Pavlína 4.11.2007
Milá Wahlgrenis,
ano... nic není náhoda.
Dnes ráno jedu metrem do práce a vzpomněla jsem si na líčení Tvého cestování metrem a začala jsem se usmívat.
Úplně živě jsi stála ve vagonu přede mnou.
Vzpomínala jsem na kunratický seminář.
Přijdu do práce a jdu juknout na Tvé aktuality.
Milá Wahl, ano, tak to funguje,
"složený papírek" si nás opravdu najde v pravý čas i na takovém místě jako si našel Tebe
- aby předal potřebnou informaci.
Ale proč píšu, jen jsem trochu odbočila.
Chtěla bych poděkovat Pavlíně za krásná slova pro Tebe.
Milá Pavlíno, Wahl - ten, pro Tebe osobně neznámý člověk... září do prostoru neskutečným světlem, láskou a porozuměním.
Její nepozemsky krásné modré oči jsou plné dávání a pohlazení.
Až ji jednou poznáš, přesvědčíš se na vlastní kůži.
Milá Wahlgrenis, mám Tě moc ráda... za všechno
Heřmánek 5.11.2007
Kdyz to vezmeme z globalniho hlediska a uvedomime-li si, ze kazdy clovek ma nejake prani,
prosbu, neco proste chce, je toho na NEHO az moc.
Mila Wahlgrenis,
dekuji Vam prevelice za Vasi vycerpavajici odpoved...
Bohuzel nemohu souhlasit se shora uvedenou vetou, nebot tim cinite Boha malinkeho a velmi neschopneho...
JE TO PRECI ALL MIGHTY GOD /vsemohouci/ a tudiz muze cokoliv, kdykoliv a to ihned.
Tudiz muze i mluvit soucasne k bilionu lidi...
Navic, podle toho, co ja vim, kazdy z nas je jeho soucasti, takze kazdy z nas je taky trochu Buh...
A jako takovi mame mit hojnost vseho a ano, i penez samozrejme.
Ja rozhodne nesouhlasim s tim, ze bohati lide jsou chudaci.
Nekteri mozna ano,
ale pokud existuje karma, tak podle mne to jsou vsechno lide, kteri si penize zaslouzili uz z minulych zivotu.
Ja ziju zcela jinde nez Vy a moje mentalita je uz taky jina.
Severoamericka a tudiz zamerena na financni zajisteni.
Mne se nejedna ani o luxus /i kdyz by se mi moc libil/,
ALE V PODSTATE O SLUSNE FINANCNI ZAJISTENI, ABYCH SE UZ NEMUSELA OBAVAT, CO BUDE ZITRA...
A to si zaslouzim v kazdem pripade, jako soucast Boha.
No, ale ja Vas v zadnem pripade nehodlam nijak presvedcovat.
Muj Buh je ALL MIGHTY a jednou mi ty penizky prinese.
Proc jinak bych ta cisla na nebi videla????...
Na to jste mi bohuzel neodpovedela...
PROC JSEM VIDELA CISLA NA NEBI?
... jak se naucime v tomto zivote plout, bez nasili,
jak zvladneme neublizovat druhym, i kdyz oni ublizuji nam,
jak srovname bolest v srdci s laskou, kterou by melo vyzarovat,
jak se naucime milovat cely svet, i kdyz od neho prijimame spise jen rany,
jak zpracujeme zavist, kdyz vsichni kolem nas maji vic a nesnazi se tak jako my,
jak zpracujeme nenavist, kdyz je vsude kolem nas...
TADY MATE MUJ NAPROSTY SOUHLAS.
Jeste jednou Vam dekuji za laskavost.
Zdravi
JUDr.Ludmila 05.11.2007
