WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Bytosti odcházejí skrze mě...


Otázka:
Milá Wahl,
mám na srdci zvláštní věc, snad tomu budeš rozumět,
ale možná se ke mě vůbec nedostaneš:-/ přece jen to zkusím, napsat Ti.
Kolem mě jsou bytosti, přicházení a odcházejí, když odcházejí a mají se mnou kontakt, např. slyšely mantry, a pak uhynou, odcházejí skrze mě.
Asi víš, o co se jedná, nebo to tušíš.
Mám *tu* iniciaci.
Proto opakuju mantry zvířatům, tam kde to jde i lidem, protože až přide jejich čas, jejich vědomí mě najde a mohu jim pomoci..
Nemám bohužel tak čistou mysl, abych konkrétně věděla o koho jde, ale vím přesně vždy, že se to stalo.
Někdy jak moc ta bytost byla rozrušená, nebo že jich bylo více naráz.
Stojím "mezi světy", přirozeně, pravdivě, na správném místě..
.. jakkoli Wahl NEMŮŽU najít správné místo pro sebe tady v tom konkrétním světě...
Vážím si tohoto úkolu a vím, že jakákoli cena, kterou za to platím je směšná maličkost..
jen bych si přála více cvičit a pracovat..
ale asi by šlo jen o to, že by to bylo z mé strany vědomější.
Nejde o to, tomu zabránit:o)) i když tobě to asi psát nemusím, jde o to udělat to správně a otevřít ty správné dveře..
Toužím po kontaktu s co nejvíce bytostmi tady, aby mohly odejít tam, kde se budou moci rozvíjet.
Úmyslně tu nepoužívám žádné termíny a názvy.
O to tu nejde.
Pohybují se kolem nás různá vědomí, cítím je a nějak mám pocit, že jsou kolem mě, jako by si asi připadali moji...
ale tebe bych se Wahl chtěla zeptat na důležitou věc, kterou bys asi mohla vědět ty, já ne,
protože každý prostor "ohýbám" (nemohou mi fungovat žádné virgule atd.)
Kdybych jednou chtěla i já miminko, bude to vůbec možné?
Když ke mně přicházejí bytosti (i malá zvířata), aby přese mě přešly v okamžiku smrti?
Asi tedy mimi ne v současném "vztahu", který už asi umřel.
Díky za odpověď
Hoplea 24.3.2007

Odpověď:
Milá Hoplea,
jsou někdy v životě věci, které člověk neumí ovlivnit.
Musí je jenom přijmout.
To je i Váš případ.
Ano, opravdu to vypadá tak, že skrz Vás bytosti, jejichž životní příběh skončil, mohou skrz Vás odcházet...
Ale nemá to být definitivní stav, snad má rtrvat pouze nějakou dobu.
Je to pro Vás obrovská odpovědnost, rozumím tomu.
Ještě jsem se s takovým případem nesetkala, ale je to tak - jste branou do jiných světů.
Je to pro Vás tak přirozené, že Vás to snad už ani nezaráží.
Ptáte se také na miminko, které má nebo nemá přijít v tomto, jak píšete, umírajícím vztahu.
Láska k Vám přišla, ale nějak nebyla krásná, nebyla takovou, že byste pro ni dokázala i dýchat.
Nebyla Vám vším, vzduchem, který dýcháte, vodou, kterou pijete...
Navíc se jako by bojíte zklamání, zrady, nedůvěřujete Vašemu příteli.
Láska je vyvažována nenávistí - jako černá a bílá - jako noc a den...
Za takových podmínek je moc těžké chtít, aby byla láska pořád, když to tak vůbec nejde.
Pokud tomu dobře rozumím, ráda byste tu cestu na druhý břeh trochu přiuzavřela a žila víc tady a teď.
Jenomže Vás to pořád odvádí jinam.
Možná že právě i toto je problém, který Váš přítel, bavíte-li se o tom, těžko přijímá.
O některých věcech je lepší nemluvit.
Nebo ne přímo nemluvit, ale raději nemluvit s těmi, kteří je nemají slyšet
Ve vašem životě je příliš vakua, přiliš volného prostoru, kdy chybí všechno i nic.
Potřebujete najít zaltou střední cestu.
Odpustit všem, kteří Vám v minulosti jakkoliv ublížili.
Oni nevěděli, co dělají, nedokázali domyslet důsledky svých skutků.
Tak to někdy chodí...
Bohužel.
Neměl by to ale být pro Vás složitý a nekončící proces.
Měla byste také zklidnit všechny ohně, které uvnitř Vás plápolají.
Tím také na sebe nabalujete jemnohmotný svět.
Jste pro něj něco jako magnet.
A ještě něco - měla byste se vyvarovat všeho, co přijímáte na bázi syntetiky (léky, umělá barviva, emulgátory apod.)
Miminko, chlapeček, se k Vám nakonec dostane...
Jeho cesta k Vám možná nebude zrovna jednoduchá.
Jenže život není o nejjednodušší cestě, že?
© Wahlgrenis 27.03.2007

Milá Wahlgrenis,
děkuju moc za odpověď!
Chtěla bych všemu dát volný průběh, nepotřebuju masakrovat realitu.
Přála bych si dělat vždy jen to, co mám před nosem, ...
No ale jak píšeš, život není jednoduchý.
Díky
Hoplea 28.03.2007

Ahoj Wahlgrenis,
zdravím tě a přeji dost sil pro to, co děláš, rozumím ti.
Reaguji na článek z data 27.3.2007, od Hopley "Bytosti odcházejí skrze mne"...

Milá Hopleo,
tvůj příběh mě velmi zaujal a chtěla bych tě jen podpořit.
Rozumím tomu, o čem píšeš, také mám tak trochu této vlastnosti
a jsem šťastná, že potkávám další část z této velké mozaiky.
Zkus se na tuto tvou vlastnost podívat i z té dobré strany
- tvůj Duch má tuto velkou schopnost a vlastnost,
neboť jsi jeho částí - inkarnací Bohyně podsvětí, ale v tom pozitivním smyslu.
Jsi něco jako pozemská strážkyně mrtvých a živých.
Nechci říct, že jsi přímo tou Bohyní, ale neseš v sobě její část a část schopností.
Jsi vyzrálá duše a tento dar ti byl umožněn používat,
jednak proto, že jsi dobře duchovně otevřena a jednak protože už není moc času.
Jsi taková i "soudkyně" mezi tímto světem a světem podsvětí.
Ale podsvětí není jen "peklo", jak si mnoho lidí myslí.
Naopak toto slovo myslím jako svět, kde se rozhoduje o odchodu a příchodu na tento svět, či z něj.
Tohoto aspektu si v sobě považuj a rozvíjej.
Trochu ho v sobě také mám, ale ne tolik rozvinutý jako ty.
Rozhodla jsem se využít jiného daru a naplnit jiné své poselství.
U mě se to projevuje zase tak, že můj Duch jakoby chodí se mnou
a když potkám člověka, který má zemřít, tak mi to poví,
někdy i cítím na dálku odporné násilí a pohltí mě strach
a ten den se nedívám na zprávy, protože vím že byl někdo zavražděn
(také proto se tomuto daru příliš nevěnuji - nemám zpracované strachy).
Nikdy jsem se tomu nevěnovala, stávalo se mi to v autobusech a venku mezi lidmi.
Na někoho jsem intuitivně pohlédla a viděla jeho blízkou smrt.
Začala jsem si to uvědomovat až když jsem postupně zjišťovala, že ti lidé skutečně zemřeli.
Postupem času jsem měla mnoho snů
a zjistila jsem, že i můj Duch poslal svou část, která střežila bránu do podsvětí -
respektive střežil soud na mrtvými - a jejich odpykání karmy (laicky řečeno).
Ale jak jsem napsala, na tuto vlastnost se necítím dost zralá a dělám něco, co je mi mladší a čerstvější.
Naplňuji sílu prabohyně v sobě a cítím, jak to musí ven do světa.
Ale cítím, že ty jsi s tím dost daleko a jsi tomu otevřena a zralá přijmout toto své poselství.
Umíš bojovat se svými strachy a div se - umíš také zahnat své stíny, i když tomu nevěříš.
Jsi stejně silná jako brána do podsvětí, a chci tě povzbudit, aby jsi své dary neopouštěla,
ale začala na sobě pracovat, protože vyšší sféry tě potřebují.
Přeji hodně sil a víry v sebe.
S..iah 21.7.2007

Moje milá Wahlgrenis,
mám pro tebe tentokrát pár řádek pro S..iah, jejíž reakci jsi přidala na svůj web.
Jinak mám dobré zprávy, obě štěňátka prospívají:o)
chodí, sedí, vidí, slyší, umí vrčet a štěkat astrašně zlobit:o)) ale když spinkají, jsou rozkošní, no asi jako děti.
Zatím jsou jim 3 týdny, přemýšlím, zda si jedno přeci jen nenechat pro sebe.. no ještě je čas:o)

Milá S..iah,
Tvoje řádky mě dojaly.
Děkuji.
Asi možná by bylo dobré napsat pár řádek:
Nemyslím si, že nějak sama za sebe dělám tolik, funguje to samo.
Já s tím jenom vnitřně naprosto souhlasím a vkládám do toho celé srdce.
Ale neusiluji o to, žádné úsilí v tom není.
Je to něco, co by vlastně mohl dokázat sám snad kdokoli,
pokud ale má takové přání a hlavně potřebnou iniciaci.
(Bez iniciace nemá nic, ale pokud nashromáždil dobrou karmu, dočká se krásného zrození,
třeba jako člověk v nějaké laskavé rodině, v bohaté zemi s kulturním zázemím, získá užitečné vzdělání,
bude toho moci spoustu udělat pro ostatní, vyhnou se mu nemoci, bude mít dlouhý život atd.)
Je to obrovská šance, realizovaná naděje.
Není to vykročení po jednom schodu, je to odpálení rakety.
Tolikrát moc je tam víc požehnání i energie, když lověk může odejít s touto pomocí.
V samém závěru závěru života neexistuje lepší dárek.
Nejsem zvyklá a ani nepotřebuji uvažovat v pojmech "nadsvětí, podsvětí, bohyně" atd.:o) fakt ne,
kulila jsem na ten text od Tebe oči, ale "podsvětí" by asi byly ty nepříjemné stavy
a zrození, které následují po té, když zemře někdo hodně žárlivý, hněvivý atd.,
a tyhle emoce ho nasměrují do skutečně hodně nepříjemného "života".
Jakmile nemá mysl k dispozici smysly, které jsou spolu s tělem pryč,
veškeré zážitky a zvykové tendence jsou tím pádem mnohem silnější a prakticky určí další směr.
Neuvažuju v pojmech soud nebo odplata nebo tak..
to je takové mystické, ale zavádějící.
Jaké se sejdou podmínky, takový je výsledek, hotovo.
Nikoho nesoudím, neřeším to.
Nejsem nic jako soudce - v běžném životě ano, bohužel = taky se mi tohle líbí a tamto ne
a dokážu se pěkně trápit - ale ve věci "mezi stavu" jde o něco úplně jiného.
"Počůrané štěně není horší než čisté" - to je jeho "VELKÝ OSTUDNÝ" problém, určitě rozumíš, ne můj,
obě dostanou nažrat, to počůrané se prostě utře;o)
nevím ani, co by měla být *síla prabohyně* ale protože je to ženská energie (?),
určitě to je fascinující rozumět o co jde a umět to používat.
Musí to být nádherné.
Bohužel tomu nerozumím, promiň.
Ještě jednou děkuji za krásný dopis a přeji
Ti spoustu radosti na cestě.. třeba se někde někdy potkáme.
Hoplea 21.07.2007


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.