Viděla jsem OKO, symbol boha Ra
Otázka: Dobrý den, Wahl,
O vašich stránkách jsem se dověděla asi před měsícem.
Upozornila mne na ně má blízká přítelkyně.
Už se mi staly velmi nápomocnými (třeba ochrana proti negativní energii).
Děkuji Vám za ně.
Ne každý takovou pomoc poskytne.
Chápu, že Vás jistě kontaktuje spousta lidí, kteří hledají právě u vás pomoc, ale trochu doufám, že snad najdete pár slov i pro mne :)
Chtěla bych se zeptat na význam jedné zkušenosti, kterou jsem prožila minulou sobotu v noci - spíše brzy k ránu:
Byla jsem v sobotu odpoledne velmi unavená a na chvilku si zdřímla.
Tím pádem jsem ale nemohla usnout večer.
Převalovala jsem se na posteli, až jsem upadla do jakéhosi polospánku...a v tom se TO stalo.
Začala jsem se celá chvět a uvědomovala si stav těla, ačkoli jsem spala.
Bylo to, jako když se člověk dívá na nějaký strašidelný film o půlnoci, kdy je sám v bytě, a začne mu běhat mráz po zádech.
Cítila jsem, jako by NĚCO vstoupilo do mého vědomí.
Uvědomovala jsem si, jak rychle se mi hýbají oči, mnohem rychleji, než když člověk sní.
V okamžiku se mi začal před vnitřním zrakem zobrazovat symbol OKA - oka v bílém kruhu, pozadí za ním bylo tmavé.
Oko mi připomínalo egyptský symbol oka boha RA.
Začalo to jakoby zažehnutím - jako když rozsvítíte lampu v tmavém pokoji.
Oko chvíli zůstalo a mne se vnukla myšlenka: "Já Tě vidím."
Poté oko zmizelo a mně se začaly zjevovat stovky výjevů, které jsem si ale nedokázala zapamatovat.
Jeden symbol se ale zobrazoval stále - symbol OKA.
Měla jsem i dojem, jako když slyším nějaké šumění (omlouvám se, nevím jak lépe to popsat) nebo hukot.
Obrazy se stále měnily, ale symbol OKA se objevil mezi nimi vícekrát a vždy na delší dobu - nebo jsem jej dokázala déle udržet.
Podvědomě jsem si uvědomovala, že se mohu "probudit", pokud budu chtít, ale já jsem byla zvědavá, co se stane.
Po nevím jak dlouhé době to všechno ustalo.
Opět jsem bdila, bylo 3.17 hod ráno.
Ležela jsem celou dobu na boku - pravém - což je poloha, v níž skoro nikdy nespím.
Chvíli jsem se vzpamatovávala a přemýšlela, co TO bylo.
Napadlo mne, že mě COSI právě kontaktovalo, ale doteď si to neumím správně vyložit.
Jsem člověk, který se o duchovno zajímá již od útlého věku.
Stále hledám odpovědi na tisíce svých otázek.
Byly v životě chvíle, kdy jsem pochybovala o sobě i o Bohu,
ale věřím, že ON ví, že to bylo jen zoufalství způsobené mou neschopností se správně sžít s materiálním světem.
Takové období jsem překonala a chtěla jít dál,
ale vždy, když jsem se chtěla začít naplno věnovat duchovním cvičením a zaobírat se vnitřním a jemnohmotným světem,
přišlo nějaké ALE - varování, že s tímhle si člověk nemůže zahrávat.
Mám před věcmi vyššího řádu respekt.
Nikdy jsem se nesmála "duchařinám".
Nikdy jsem nezkoušela komunikovat s žádnými bytostmi mimo materiální hmotný svět.
Ačkoli jsem už častokrát měla ten "divný pocit", že mě někdo sleduje nebo je v mé bezprostřední blízkosti (mrazení, zrychlený tep)
- ale vědomě jsem to odmítala - snad ze strachu, modlila se k Andílkovi
či vyhledávala společnost svých koček, abych se uklidnila - to vždy pomohlo.
Ale po sobotní zkušenosti mám pocit, že musím NĚCO začít dělat.
Myslíte, že si mohu svůj "zážitek" vykládat jako poselství?
Víte, mám před tím velkou pokoru a trochu si říkám, proč by měl někdo tam nahoře kontaktovat právě mne?
Vím, že my všichni, jako lidé, máme stejnou cenu, na každém záleží, každý je výjimečný, ale já...myslím, že si nevěřím.
Můžete mi poradit?
Zanést trošičku sluníčka svých znalostí a zkušeností do tmy mého nevědění?
Za každé slovo velmi Děkuji.
Přeji Vám mnoho lásky, neboť ta je v jsoucnu nejdůležitější.
Dagmar 16.8.2006
Odpověď: Milá Dagmar,
vůbec ničemu se nedivím a Ty se nediv taky.
Jsou to kontakty, které se dějí jenom těm lidem, kteří budou natolik silní, že ty informace unesou.
Ty silná jsi.
Nedivím se ani tomu symbolu.
To je pořád dokola ta Afrika, kolem níž tady už nějakou dobu chodíme v kruhu.
Vím to, ten čas pracuje pro nás a akce, která se nemohla konat na jaře 2006 se pomalu začíná ozývat.
Afrika nám toho ještě příliš tají.
Pořád tam ale jezdí tisíce turistů a hledají atrakce...
Vozí si domů kameny a písek a přitom nevědí, jak moc si tím škodí...
Jednou ale tu pravdu poznají.
Jen doufám, že nebude pozdě.
© Wahlgrenis
17.08.2006
Milá Wahlgrenis,
vždy, když čtu o tématu Egypta a pyramid, mám chuť reagovat.
Dnes reagovat musím.
Víš, mého syna už v dětství přitahovaly pyramidy, faraoni, legendy a mýty kolem nich.
Kupovali jsme knihy, obrázky s touto tématikou.
A také jsme si slíbili, že až mu bude patnáct let, uděláme si společný výlet.
A protože sliby se mají plnit, tak se také stalo.
Před dvěma lety jsme si našetřili korunky a vydali se spolu na poznávací zájezd.
Napříč Egyptem.
Ano, byly jsme turisti, sbírali jsme kamínky, ale nevnímali jsme pyramidy jako atrakci.
Naopak.
Když jsem pyramidy uviděla poprvé, vnímala jsem zároveň i s jejich vizuálním dojmem pocity, které mne obklopily.
Na tu atmosféru kolem pyramid se nedá zapomenout.
Ten kontakt byl silný.
Nejsem schopna použít vhodná slova k analogii svých pocitů.
Neznám ta slova.
Velmi jsem si tehdy přála navštívit "Velkou", Cheopsovu pyramidu.
Původně její návštěva se skupinou byla plánovaná,
ale pak, z důvodů pro mě neznámých a od průvodkyně nevysvětlených, se prohlídka "Velké" nekonala.
Znala jsem ji podrobně z knih a nákresků, těšila jsem se na Královskou komnatu...
ráda si vše osahávám, ten kontakt, dotyk s historií...
Dnes ale vím, že tak, jak se to odehrálo, bylo v pořádku.
Ten výlet se nám se synem moc podařil, vždyť jsme měli tak úžasný "doprovod.."
Pokud bys chystala povídání o Egyptě a vše kolem, velmi ráda bych byla přítomná.
Děkuji Wahl,
Dalet 17.08.2006
