Co se mi otisklo na zádech?
Otázka: Po dlouhé době tě opět zdravím,
milá Wahlgrenis.
Jak se ti daří?
Dlouho jsem tě neviděla na přímo na tvých stránkách, tak ani pořádně nevím, jak ti vlastně je,
a jestli to, jak se máš, ti vyhovuje a těší tě.
Já sama doufám, že je všechno u tebe tak, jak má být.
Ale proč ti vlastně píšu...
Jak jsem již říkala, nechci tě zatěžovat s věcmi, o kterých si myslím, že nejsou podstatné,
nebo s těmi, které se snažím rozklíčovat sama.
Někdy se daří a někdy ne.
Klasika.
Teď bych tě ale ráda, milá Wahl, poprosila, zda bys mi mohla pomoci.
Pokud to bude v tvých možnostech, silách i v časovém vytížení.
Začnu tím první a "ne tak složitým".
Poslední dobou, intenzivně asi 14 dní, neustále přicházím k číslům 22:22.
Na mobilu, na televizi, tam nejčastěji.
Prostě se podívám a je to tam.
Pošlu zprávu, podívám se a zase tento čas.
To je jedna věc, která možná souvisí, nebo taky ne, s věcí, kterou jsem objevila včera večer.
V úterý ráno jsem se probudila a bylo mi docela fajn.
To byl tak nějak poslední pěkný okamžik toho dne.
Následně jsem se dozvěděla pár informací, které mě moc nepotěšily,
šla jsme do práce a při cestě zpět domů jsem měla konflikt s dvěma bezdomovci, kteří kouřili v tramvaji.
Když vycházeli ven, jeden z nich na mě plivnul.
Ale to teď taky nějak neřeším.
V průběhu toho dne, o kterém mluvím, mě začaly bolet záda.
Myslela jsem, že jsem někde ofoukla.
Večer, když jsem se po sprchování utírala a podívala jsem se do zrcadla, tak jsem nevěřila vlastním očím. Na pravé půlce zad, v bederní oblasti mám prodloužený obdélník celkem pravidelných čtverečků.
Je to jako by ti někdo silou obtiskl podrážku na záda (abych to nějak přirovnala), nebo jako by ses dlouho o něco opírala.
Je to červené, jako by tam byl tlak vyvíjen dlouho, ale nebolí to a není to podlité ani nateklé.
Absolutně nechápu, kde se to tam vzalo.
Ihned jsem si ale vzpomněla na sen, který se mi v noci na ten den zdál.
Byla jsem někde v ordinaci a někdo mě vyšetřoval.
Vím jen, že mluvili o zubech, protože s nimi mám problémy.
A došlo mi, že mám vlastně dáseň na jedné straně nateklou od zubu.
Také jsem hned ráno dostala menstruaci, i když bych měla mít ještě tak 8 dní čas.
Není to poprvé, co se mi zdálo, že mě někdo vyšetřuje.
Nikdy to ale nespadalo do intimní oblasti, nikdy to nebylo nepříjemné,
vždy v přátelském tónu a vždy (bylo to dvakrát) mi to pomohlo.
Dalo by se říci, ze dne na den.
Jsem z toho celá zmatená, ale ne nervozní, spíš tak klidně udivená, jestli mi rozumíš.
Taky mám v poslední době hodně práce a přemýšlím nad nějakými změnami, ale to je spíš na jiný dopis.
I když to s tím možná taky souvisí.
Byla bys prosím tak moc hodná a pomohla mi zjistit, odkud ten otlak, obtisk nebo co to vlastně je, pochází?
Má to souvislost s mým snem?
Skutečně jsem si vědoma, že nikde během celého dne jsem se neopírala nebo neseděla zády k něčemu, co mohlo tyto otisky vytvořit.
A jen na jedné části zad a v tak celkem pravidelném ohraničení.
Milá Wahl, můžeš mi prosím nějak vysvětlit, kde se to tam vzalo?
Je to to, co si tak nějak myslím, nebo je to nesmysl?
Pokud si najdeš chvilku času, budu ti vděčná.
Přeju ti sílu a chladivé kapky rosy.
Hyacinta 26.7.2006
Odpověď: Milá Hyacinto,
to, co popisuješ, je jako příběh z pohádky.
Ale pohádka to není, to je na tom to nejzajímavější.
Máš na zádech otisk, ale není to otisk.
Jenže to není otisk podle našich rozumových zákonů.
Ty jsi už ale někde jinde, chápeš jiné souvislosti, a to je moc dobře.
Ty po mně jen vlastně chceš potvrdit to, co si někde v hloubi duše myslíš.
Ano, já Ti to potvrzuji.
Bylo to NAKOPNUTI shůry, abys něco už konečně pochopila.
Protože zatím to vypadá, že něco málo chápeš, ale nejsi o tom zcela stoprocentně přesvědčená.
Musel tedy přijít jasný důkaz.
Nebo tohle je Ti ještě málo?
Co bys měla prožít, abys pochopila, že kolem nás je ještě jiný svět?
Funguje paralelně, pro "normální" lidi je k nepochopení a nesnaží se mu ani z dálky přiblížit.
Ale ty už jsi hodně blízko, proto jsi musela být takto kontaktována, abys oči definitivně otevřela.
Doufám, že nyní už konečně porozumíš a nebudeš pochybovat.
© Wahlgrenis
26.07.2006
Zdravím tě milá Wahlgenis a děkuji ti za odpověď.
Vím a nepochybuji (i když někdy trošku ano, vidíš...), že kolem nás není jen to, co vidíme
a na co si můžeme v daném okamžiku sáhnout.
Opět včera jsem se podívala na hodiny a bylo tam 22:22.
Už jsem se musela usmát.
Ale ne zle, hezky.
Dnešek je opět zvláštní a jiný den, můj přítel dal v práci výpověď.
Nebylo to z rozmaru nebo tak něco.
Už dlouho mu tam hodně nakládali a v poslední době ho začali i šikanovat výhrůžkami a jinak psychicky.
Můj chlap je jak hora, má zlaté srdce a hodně toho snese, ale i jemu přetekla ta poslední kapka.
Ne do poháru, ale vzhledem k jeho povaze už z poháru ven.
Nejsme z toho smutní, protože vím, že je to posun zase někam jinam a jsme připraveni i na těžkosti s tím spojené.
Oba dva jsme v poslední době velmi unaveni z práce,
i já, protože už rok táhnu dvě práce - z toho ta jedna je v hospodě.
Nemám na nic čas a co mě mrzí nejvíc, ani na toho svého ne, jsem unavená, odmítám už i jeho pohlazení.
A to není dobře.
Peníze nejsou všechno.
Nechci být vyčerpaná, podrážděná a řešit věci, které bych ani řešit nemusela, ale nedá mi to.
Je čas, myslím, začít pomáhat taky sobě.
Jistě, peníze navíc jsou dobré, kolikrát i pomůžou, ale mám pocit, že teď už to nějak postrádá významu.
Začínám mít alergii na lidi, už mě přestává bavit lítat v těch vedrech po place
a řešit něco s arogantními konzumenty, nebaví mě ty pomluvy, podrazy, pomlouvání.
Na to nemám žaludek.
Je myslím asi zbytečné se tě ptát, co si o tom myslíš.
Potřebuju si teď vydechnout.
Dokonce i když vím, že se může stát, že budeme odkázáni na jeden příjem (na ten můj).
Už tě nechci víc otravovat a unavovat, ale hezky se mi s tebou povídá
a vím, že mě pochopíš nebo se o to aspoň budeš snažit.
Jsi takové sluníčko.
To ale víš.
Jen mě prosím ujisti, že to bude všechno lepší.
Vím, že to záleží hlavně na nás, ale znáš to.
Pokud tě někdo podpoří nebo ti to vyvrátí nebo ti jinak poradí, starosti jsou hned poloviční.
Myslím, že to všechno taky souvisí i s tím otiskem a tím časem, který ke mně promlouvá.
Nicméně, moje matka vyjádřila obavu, tak pro jistotu půjdu zítra k doktorce.
Bojí se, aby to nebyl pásový opar.
Uklidním ji.
Děkuji ti ještě jednou.
Hyacinta 27.07.2006
