WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Nikdy jsem takové věci nezkoušela


Otázka:
Milá Wahl,
Už prostě nemůžu vydržet ti nenapsat, četla jsem příběh Pradlenky
a bohužel ani tak krásný jazyk jako čeština nemá tak nádherné slova, jako to, co si pro Pradlenku udělala
a samozřejmě nejen pro ni.
Příběh za příběhem plní mé srdce díky za to, jaká jsi a co pro nás, lidičky, děláš,
vím, že ti to píše spousty z nás, ale tomu se nedá odolat,
opravdu jsem šťastná, že tu s námi žiješ a že tu s tebou můžeme žít.
Ráda bych ti taky poděkovala za Larianis , čiší z ní teď pohoda a tak to má být.
Nějaký ten mail už jsem ti psala a tak nějak jsem došla k závěru, že tvá odpověď zní, že je to na mě, ať se činím.
Proto jsem velmi váhala, zda ti budu psát, nicméně jsi človíček - bytost, která umí dodat naději, kuráž atd.
Obracím se na tebe s velkou prosbou o nic větší, než máme každý z nás, ale pro člověka samotného je ta jeho velká a důležitá.
Jestli jsem správně pochopila tvou odpověď mezi řádky dopisů, nemám váhat a zkusit práci s kyvadlem a spojit se s otcem.
Napsala jsem Auapé, aby mi vykreslila baráček, abych si byla jistá, že u nás taťka stále je.
V době, kdy jsem ji o to požádala, jsem byla odhodlána komunikovat
(měla jsem jen obavy, že jsem to moc dlouho odkládala a že budu teď potrestána a spojení nebude možné).
Obrázek na sebe nenechal dlouho čekat…….dost mě vylekal.
Dokonce mě Auapé v dobrém upozornila , abych se do toho raději nepouštěla sama.
To mi poněkud mou odvahu zmenšilo do titěrné velikosti.
V našem obydlí se nachází 8 duší z toho 2 jsou velmi silné.
Dnes jsem zase o něco chytřejší, protože mi od Auapé přišla další informace:
tatínek prý už se mnou není, nevím, jestli je jednou duší z těch, co jsou u nás doma, ale u mě je někdo jiný, než jsem čekala.
Jedná se o mého bývalého přítele, který si vzal život, asi 2 roky po tom, co jsme se rozešli.
Ráda bych mu pomohla, potřebovala bych vědět, jak je to s dušema, které rozhodnou o svém čase na Zemi,
to hlavní tak nějak tuším, ale celkově nevím, co mu poradit nebo přesně, jakým způsobem mu pomoci.
Zjišťuji, že když o dušičce co, potřebuje pomoci, něco vím, nemám skoro strach.
Je to pro mě nové, nikdy jsem takové věci nezkoušela, o duchovní záležitosti se zajímám,
ale do téhle doby spíš prakticky, čeká mě velký krok.
Budu ti ohromně vděčná, když mi budeš moci více objasnit, do čeho to vlastně jdu,
nerada bych něco pokazila a mám k tomu přirozený respekt.
Najdeš li si chvilinku i na můj příběh mockrát ti děkuji za ochotu i tvůj čas.
Přeji ti krásné dny a času tolik, kolik jen potřebuješ.
Srdečný pozdrav posílá
Schperadia 10.7.2006

Odpověď:
Milá Schperadio,
času je vždycky přesně tolik, kolik je.
Není možné dohadovat se, aby ho bylo víc...
Prostě jen je.
Jako každý z nás - není možné chtít víc, jen jsme...
Pokud se k Tobě dostaly informace o bytostech, které Tě samy začaly kontaktovat, nemusíš mít strach.
Nikdy nedochází k hororovým příběhům.
Tyto bytosti vědí moc dobře, že jsi už natolik zralá, abys jejich řeči porozuměla a neutrpěla psychický šok.
Tohle je vždycky prvotní podmínkou jakékoli komunikace.
Nikdy není kontaktován nikdo, kdo by to nemohl zvládnout.
Vzpomeň si dobře na příběh Laryanis, která do toho přišla z ničeho nic.
Také měla obrovské obavy, jestli duši zemřelé dívky dokáže pochopit a vůbec s ní navázat komunikaci.
Není to zas tak složité, jak si nyní myslíš.
Jen se bojíš poodhrnout ten závoj tajemství.
A to je jen jediný jednoduchý pohyb - pak už jsi tam...
Všechno, co bych Ti nyní psala, jsem už mnohokrát vysvětlovala...
Máš-li pochybnosti, začti se ještě do některých starších příběhů - tam to všechno je.
(Pootočíme ježka v kleci tak, aby vyčníval nejdelším jeho ostnem...)
Jakou máš zvolit dobu, jak si máš sednout, co u toho máš mít a koho u toho nemáš mát atd.
Na jaké otázky se máš ptát jako první a kolik jich má být celkem atd.
Případně Laryanis Ti může mnohé osvětlit, vším si sama prošla.
Chápu Tvůj příběh tak, že nyní je třeba udělat důležité rozhodnutí - zásadní změnu směrem k bývalému příteli.
Tam bude ten největší uzlík.
Teprve potom budeš moci jít dál.
Ty další duše, které jsou v domečku, zůstávají v pořadí.
Nemusíš hned při prvním kontaktu s jemnohmotným světem vyřídit všechno najednou.
To po Tobě nikdo nemůže chtít.
Je jen důležité, že s tím začneš.
Duše přítele čeká, má s Tebou nedořešený příběh, něco nebylo ještě vysloveno.
V životě to tak vypadat nemusí, ale z toho obecnějšího hlediska každé nevyslovené slovo chybí.
Každá nedokončená myšlenka se musí dokončit, každý směřující polibek musí dolétnout, kam patří...
Jinak dochází k energetickému dluhu, který se splácí někdy i dlouhá století.
Ne, nedělám si z toho legraci, už jsem si něčím prošla.
Věřím, že mi dáš brzy za pravdu, a že se konečně dozvíš, co nebylo vysloveno.
Mohla bych Ti to tady napsat v několika řádcích, ale to bych za chvilku nedělala opravdu nic jiného...
Možná jsem tady, abych něco předala dál, ale nesmím každého vodit za ručičku.
Jsi teď u toho rozcestí a můžeš se sama rozhodnout:
Na jednu stranu je to klasické - že dva a dva jsou čtyři.
Nic víc, nic míň.
To, co nás učili ve škole.
Existuje jen to, na co se dá sáhnout, co si můžeš změřit, zvážit.
To je jedna pravda...
Druhý směr je trochu jiný...
I když se nikdy tyto informace nebudou učit ve školách,
protože by tak logicky došlo k dějinnému popření sebe sama,
neznamená to ale, že tudy cesta nevede.
© Wahlgrenis 13.07.2006


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.