Ve výchovném ústavu jsme vyvolaly ducha
Otázka: Dobry den....
cetla jsem se Vase stranky a moc me zaujaly.
Jelikoz mam velke zkusenosti s duchovnim svetem, rozhodla jsem se obratit na vas.
Muj zivot byl celkem klidny az do mych 7 let, rozvedli se mi rodice,
matka se stala alkoholickou a muj otec se znovu ozenil a dostal nas do pece.
Jeho nova zena casto delala seance, lidove lecitelstvi apod.
Ja jako dite jsem z toho mela strasny strach.
Pozdeji meho otce donutila ruznymi duvody zbavit se vsech deti mych 3 sourozencu a me tim,
ze ja jedina nebyla plnoleta, tak me dali do vychovneho ustavu.
Nevim jestli vas to neodradi protoze spousta lidi na to kouka.
Tam se zaclo odehravat to, ze jsem jako medium na duchy pocitovala pocit, ze za mnou nekdo stoji,
casto jsem se probouzela bezmocna a nemohla jsem se ani hnout atd.
Rozhodla jsem se tedy vyvolat s mou nejlepsi pritelkyni toho ducha, co potrebuje.
Napsal, ze nam da tri ukoly ktere musime splnit a pokud to nezvladneme, zabije mou kamaradku.
Pristoupila jsem na boj s nim, jelikoz jsem se o ni bala.
V tu chvili pribehly holky z druheho pokoje, ze Majka, chovanka, omdlela.
Bezeli jsme tam a volali na ni, slysela jen muj hlas.
STOUPALA PO VYSOKYCH SCHODECH, KDE VIDELA SVEHO MRTVEHO OTCE A BRATRA.
Ja na ni kricela, at se obrati ta osoba, co videla, se promenovala v nejakeho muze, ktereho se bala..
Po te zas v otce nebo bratra.
Ve chvili, kdy videla toho muze, jsem ne ni kricela, at se obrati a vrati se dolu z tech schodu,
udelala tak a tim jsme ji zachranili.
Rikala, ze slysela jen mne ale v pokoji na ni mluvilo asi 7 osob.....
Asi o mesic pozdeji se tohle opakovalo u jine divky taky jme ji z toho dostali...
Kdyz jsme pak udelali seanci duch napsal: Zvitezili jste ale to neznamena ze zvladnete treti ukol...
POTOM SE VSE UKLIDNILO..A ASI PO DVOU MESICICH tento duch zacal....
Vecer jsme si lehli ja slysela jako plac miminka myslela jsem ze to je kocka
najednou nad nami machnul nejaky cerny stin ja se lakla schovala pod deku a ma kamaradka zacla strachy brecet
pak behem minuty usnula a hned se probudila jako nekdo uplne jiny...
Rikala ze videla pana v cernem plasti a ten ji nakazal zabit Michalu, tu mou nejlepsi kamaradku.
Dostali jsme strach.
Pak si lehla na bok a jen lezela s nikym nemluvila a mirna se pozvedavala vzdy na loktu a snazila se otacet hlavu na nas
a v jejich ocich byla uplne jina osoba ale nemela silu jako by cerpala energii.
Rukou sahala po zdi a vyryla v ni ryhy kratkymi necty neuveritelne...
takhle to trvalo dva dny
az treti den vecer nabrala dost sili a zaclo to...
nastal vecer, vychovatelky odesly a zustaly jen nocni, ktere chodily jen na kontroly, jinak jsme byli sami.
Kdyz prisly, prosila jsem je at si LUCII odvedou na nemocnicku nebo ze se neco zleho stane..
Neverili, rekli ze az obejdou cely barak.
Odesli zamkli dvere a ja ten zamek slysela v usich jako kdybych u nich stala.
10 holek jsme si sedly do rady na jednu postel
Ta Michala az dozadu, mela byt zabita od lucie.
Ta lezela zady na posteli naproti nam a spala.
Najednou po odchodu vychovatelek se pomalu zacla zvedat, vzala za sebou stojici vonavku a rozmackla ji v ruce jak papir..
koukala prez 10holek na Michalu, ktera sedela vzadu, jak kdyby nas propichla pohledem.
Ja vstala, stoupla si naproti ni a zakricela at holky utikaj pryc,
v tu chvili jsem v jejich ocich videla dlouhe cerne linky, proste jako satanske oci,
vsichni jsme utekli za dvere, kde jsme ji drzeli v pokoji a ona tema dverma cloumala
a nas deset jsme je pomalu neudrzely, byl slyset jen zoufaly plac....
volaly jsme z oken na vychovatelky, holky brecely,
ja bezela k hlavnim dverim a do nich dala pesti tak, ze jsem je prorazila, rozsekla si ruku a ani jsem to v te hruze necitila.
Pak vychovatelky prisly, vsichni jsme utekli do jineho pokoje, ony otevrely dvere
a my slysely, jak ji rikaj - pojd s nama a ona ze ne, ze musi zabit Michalu, tak ji zatahli asi za vlasy,
kricela, at ji netahaji a nakonec sla dobrovolne, my jsme otevrely dvere a videly ji odchazet,
v tu chvili se otocila a zakricela - stejne te zabiju......
vratili jsme se do pokoje, kde se vse odehralo, ja otevrela dvere, tam vse rozbite, povalene skrine a vsude jeji krev....
Pri pohledu na to jsem zacla brecet a davat si za vinu, ze tohle vse je kvuli mne..
My jsem neslysely, ze by neco rozbijela nebo padat skrine a drzely jsme dvere, za kterymi byla ona a brecela
a celou dobu s nimi hybala...
Na druhy den jsem Lucii potkala u lekare na siti ruky, sedla jsem si k ni a ona mi rika:
Od ceho to mam, co se stalo?????
Ja ji rekla jen: ale nic...,.to je jedno....
A to je muj pribeh, od te doby si myslim, ze ten duch se kolem me obcas pohybuje ale co mi chce?
Proc zrovna ja?
Dnes je mi 22 let a odehralo se to v mych 17
Ziju celkem slusne a v pohode se svym pritelem, ale neco me obcas svadi nedobre se rozhodovat,
a tak stale je a duchove me navtevuji neustale....
Prosim jestli na to mate nejaky nazor, budu moc vdecna
Se srdecnym pozdravem
Poupátko 28.2.2006
Odpověď: Milé Poupátko,
největší chybu jsi udělala, když jsi vůbec začala s ostatními kamarádkami ducha vyvolávat.
Tohle se prostě dělat nesmí, a důvod je jednoduchý.
Ono se to totiž obvykle a pokaždé povede...
Když si ho přivoláte, už ale nevíte, co s ním dál, jak to udělat, aby se vrátil, odkud přišel.
Někdy dokonce takto zavolaný duch neodejde, ale zůstane v člověku, skrz kterého se projevoval.
Lucie měla štěstí, že to dopadlo jen takhle.
Mohlo se stát totiž něco mnohem horšího...
Nechci to tady teď domýšlet.
Každopádně by ses měla s tímto duchem definitivně rozloučit, poslat ho, kam patří a už ho NIKDY nevolat.
Píšeš, že jsi na duchy dobrá, ale jestli myslíš tento směr - ducha vyvolat, tak to je dost málo.
Navíc komunikovat s negativními energiemi, satanem, ďáblem apod. je vždycky složité.
Hodně složité.
A nevím, jestli Ti těchto pár řádků může nějak pomoci.
Chtělo by to skutečně silného člověka, který by svým vlastním pozitivním přístupem ke světu dokázal zlo zrušit.
Je na to několik rituálů, ale kontakt z očí do očí je asi nejjistější.
Vyvolávání duchů po vzoru špatných filmů se stalo častou náplní volného času.
Ve výchovném ústavu - tomu rozumím - není program takový, aby v každou minutu dívky nehledaly únik z tohoto světa.
A vyvolávání duchů bylo únikem.
Bylo to také potvrzením Tvé výjimečnosti, šla jsi do toho, protože jsi věděla, že jsi jiná.
Mohla jsi získat mezi ostatními chovankami jistou pozici.
Trochu se Vám to ale vymklo.
Nezbývá než slétnout z oblak na pevnou zem a smířit se s tím, že pokud se s duchem nesrovnáš, bude Tě zlobit pořád.
Chce to pokoru, požádat o odpuštění a taky naplnit život láskou.
Všechno by se Ti mohlo podařit.
© Wahlgrenis
28.02.2006
mila wahlgrenis
jako prvotne bych vam chtela velice podekovat za to ze jste si udelala na mne cas a napsala mi...
moc si toho vazim..
jen bych vas chtela uvest na pravou miru
ze duchove do meho zivota nevstoupili proto abych se ukazala pred kamaradkami z ustavu
nebo abych byla vyjmecna
ale prez mou nevlastni matku kvuli ktere se mi zhroutil cely zivot nejen me ale i mym sourozencum.
nasi rodinu drzi nejake prokleti asi od te doby co prisla otcova zena do nasi rodiny
ma sestra je vazne nemocna se srdickem
ted je po operaci
muj bratr ma tez nejake vazne onemocneni
ma druha sestra ma silnou cukrovku kde si 5 krat denne picha inzulin
a ja mam nemocna jatra.
vsichni jsme mladi lide a neni mozne aby tohle bylo jen tak...
ja nerikam ze jsem na duchy dobra
rikam jen ze s nimi mam zkusenosti a samozdrejme ze ducha o ktrerem jsem vam psala jsem zpatky poslala
a i prez to se tohle stalo.
nesnazila jsem ho vyvolat z duvodu abych se ukazala
ale z duvodu toho ze me casto v noci probouzel pocit kdy jsem se nemohla ani hnout
citila jsem obrovskou silu na sobe atd...
ja jsem si sama nevybrala cestu duchu
oni si vybrali me...
pravdepodobne si myslim ze ja tady asi za neco pikam
ale proc a za co vse je takhle to nevim
a asi do smrti vedet nebudu
dekuji vam s pozdravem
a jeste vysvetleni proc si myslim ze to je ze strany otcovi zeny...
ona k nam tyto duchy privedla
dela seance
zve si lidi na inzeraty
dokonce byla v tv atd...
zkratka tim zije a dala neco mezi nas
ale mozna take nee..
Poupátko 28.2.2006
Wahlgrenis,
při čtení příspěvku od Poupátka mi okamžitě bylo jasné,
že celá jejich rodina je prokleta, lépe řečeno někdo z jejích předků,
ale kletba byla natolik silná, že se přenáší dál, už několik staletí.
Jediným řešením vidím spojit se s duší toho, kdo kletbu vyřkl, a pokusit se mu pomoci za světlem.
V tom případě by kletba spadla a velmi rychle by se vyřešily i zdravotní neduhy.
Možná by pomohla automatická kresba, kdo ví.
Teď jsem si to po sobě přečetla, a zaujalo mne slovní spojení "kletba spadla," zvláštní sousloví, že?
Oriana 01.03.2006
