Potřebuji ochránit před světem mrtvých
Otázka: Mám otázku.
Ptám se vás, protože to vypadá, že rozumíte tomu co píšete.
Moje otázka je, jestli mám znovu pokračovat, nebo popřít co v sobě mám....
Začalo to smrtí tatínka.
Byl takovej čaroděj, léčitel a proutkař, trochu uměl věštit.
Byla jsem poslední člověk, co ho viděl, pár vteřin, a byla bych mrtvá taky, před výbuchem bych asi neutekla.
Schopnosti, které táta měl, mi předal.
Asi osm let mi je posílal po malých dávkách, abych se příliš nebála.
Vím to, protože se mnou mluvil.
Jeho urnu jsem měla u sebe v pokoji.
Moje ruce.
Dokázala jsem poznat bolest, vyléčit, diagnostikovat.
To mi bylo asi deset let.
Bohužel se mi léčba začala vracet a já si nemoci lidí vztahovala na sebe.
Co je empatie?
Pro mě věčná bolest lidí, které ani neznám.
Největší utrpení pro mě bylo jet v autobuse.
Stačil malej pohled a už jsem začala plakat, nebo se smát, nebo přemýšlet o tom samém, co ten cizí.
Oči.
Přestaly mě poslouchat.
Lidi měli kolem sebe divnou záři, která mě přitahovala, nebo naopak odpuzovala, nebo vyvolávala vztek.
Tarot, kyvadla...
Jednou jsem šla ke slečně, která má tyhlety hračičky.
Nevědomky jsem začínala provádět rituály a vykládat tarot jako stará kartářka.
Nejhorší bylo, že to všechno byla pravda...
Manipulace s lidma je taky jednoduchá.
Dokážu člověka zhypnotizovat a mohu si s ním dělat, co chci.
Občas mě to táhlo až k provádění regrese, ale to bych v životě neudělala, protože bych mohla hodně ublížit.
To už jsem hledala pomoc.
Naučila jsem se obrňovat a ovládat se.
Nebolelo mě jet v autobuse, když jsem nechtěla.
Pak přišla rána.
Začala jsem předpovídat úmrtí v rodině.
Napsala jsem obálku s datumama a dala ji mamince.
Rozbalili jsme ji a datumy seděly.
To už se ale začalo v našem domě dít něco divného.
Kolik strachu dovedou napáchat mrtví.
Jasně zřetelné kroky po domě, hlasy...
Neslyšela jsem je jenom já, ale každý, kdo u nás doma byl.
Přestala jsem se bát pohodně dlouhé době.
Viděla jsem je. Někdy jako lidi.
Někdy, neumím to popsat, jejich povahu, co jsou zač.
Neviděla jsem lidskou bytost, ale osobnost.
Někdy strašnou.
Později, když jsem měla pocit, že mě někdo napadá, viděla jsem jak všechno obklopuje taková fialová záře, i mě.
Později mi bylo vysvětleno, že je to fialový plamen a někdo mi ho posílá, aby mě bránil.
Nevědomky jsem se dostala k jedné paní, co mi pomohla.
I s těmi mrtvými.
Chtěli, abych jim dala mír a pustila je dál..
Málem jsem se zbláznila.
I máma se bála být sama doma. Strašili i ji...
Sekla jsem s tím před rokem....
Asi před týdnem to všechno začalo znova...
Tak co mám dělat?
Ty duše mi jsou blízké...
Katy 9.1.2006
Odpověď: Milá Katy,
na Tvých schopnostech není nic zvláštního, jen bys neměla těm bytostem dávat takový prostor.
Rozhodně by bylo dobré najít si k nim cestu skrz své ochránce, ti dobře vědí, kdo Ti nemůže ublížit.
Ne každá bytost je totiž dobrá, to ale už víš.
Měla by ses také naučit dělat si kolem sebe ochranný obal, který funguje tak, jak si ho naprogramuješ.
Vlastně se jím obrníš před negativními silami, které by Tě mohly ohrožovat.
Rozhodně se ale před tímto světem definitivně neuzavírej, to by nebylo dobré.
Víš, že mnoho věcí Ti funguje, jen potřebuješ mít jasno, odkud kam můžeš jít.
To Ti skutečně mohou poradit Tvoji ochránci, kteří nad Tebou bdí ve dne v noci celý Tvůj život.
Od nich můžeš dostat ideální informace, naučí Tě komunikovat i se zesnulými, když si to budeš přát.
A taky když si to ale zasloužíš.
To ale také chápeš.
Maminku bys také mohla izolovat od zlých sil vytvořením energetického obalu.
To funguje i na druhého člověka, nejen na Tebe.
Touto ochranou bys nejspíš měla začít.
Pak se teprve začni starat o své ochránce a o případnou domluvu s nimi.
Všechno ostatní přijde až potom.
© Wahlgrenis
10.01.2006
To mě už naučily jedna paní, která se o mě starala když to všechno bylo v rozpuku.
Navázat kontakt umím téměř okamžitě.
Vždycky za mnou přijdou, když něco potřebujou, takže jsou otevřený i ke mně.
Ochránce mám.
Vím o dvou, z automatických kreseb.
Dělalo mi je už hodně lidí.
Lámali tužky a nestačil jim papír, občas těm kresbám ani nerozuměli.
Mám kolem sebe hodně tlustou ochranu, a mí ochránce tam vždycky taky nakreslili.
Jenomže s těmi mrtvými, začali být drzí a dobejvali se všude, kde sem byla i já.
Ta paní měla po stěnách zářiče a ochranu před těma "duchama" a přísahám, že praskaly stěny,když jsem u ní byla.
Ona sama mi říkala, že to není možný, abych je tolik přitahovala.
Pak mě tahala po svejch přátelích jako cvičenou opici, abych je léčila a ukazovala psí kusy.
To mě taky odradilo.
Ale s tou ochranou jiné osoby vám děkuju.
To sem nevěděla.
Tak to zkusím.
Někdy jsou strašně vlezlí a jde z nich strach.....
Za odpověď vám děkuju.
Jenom jedna otázka...
Nemůžou mi ublížit?
Katy 11.1.2006
Milá Katy,
děkuji za upřesňující informace.
Ublížit Ti nemohou, pokud máš čisté úmysly a pokud jsi pod ochranou rukou svých ochránců.
Je dobré, že už o nich víš.
Není dobré být "cvičenou opicí", jak píšeš.
Nikdy by tyto věci neměly být představovány jako v cirkuse.
Na to si dávej pozor.
Buď opatrná, nikdy se nežeň do ničeho, kde si nejsi jistá...
W. 11.1.2006
Já si sem právě jistá ve věcech který dělám až moc.
To mě trošku děsí.
Jako by mi někdo našeptával.
Když vezmu do ruky karty, nebo ke každýmu "duchovi" přistupuju jinak.
Znáte runy?
Já jsem donedávna nevěděla, co to je.
Prostě jsem si jednou řekla, že si udělám kamínky.
Na ně jsem namalovala nějaké symboly a sobě si řekla, co znamenají.
Když jsem je přinesla ukázat té paní, tak na mě koukala jako na blázna.
Ty symboly sloužily k vykládání v Nějaké staré sektě.
A já jsem s nimi i uměla zacházet
A je toho mnohem víc.
Proto jsem s tím skončila.
Měla jsem pocit, že sem blázen...
Znám pár léčitelů, se kterými si chodím povídat.
Sami mě oslovili.
Jen tak poznaly, co jsem zač.
Ze mě asi normální člověk nebude.... :-)
Katy 11.01.2006
