wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Můj muž má po o*kování problém


Milá Wahl!
Moc zdravím a obracím se na Tebe s velkou prosbou.
Doba coronavirová nepřinesla nic dobrého a jak je vidět, podepisuje se i na našem zdraví, byť jsme coronu neprodělali, ale očkovat jsme se nechali...
Můj muž má problém.
Našli mu něco v čelním laloku v mozku.
Nic mu nebylo, ale...
Dostali jsme zprávu, že moje milovaná sestřenice měla mozkovou příhodu.
Neměla ale žádné "předpoklady" k této nemoci, i když má 85 let, ale přesto...
Také je očkovaná.
Od toho okamžiku se změnilo chování mého muže.
Stal se zamlklý, myslela jsem, že ho to tak zasáhlo.
Byli jsme v té době na dovolené, 24 hodin spolu.
Podivná nálada ani podivné chování neustupovalo.
Zkrátka přestal to být on.
Šťastně jsme se vrátili domů, a protože se mně to nezdálo, byli jsme u lékaře.
Po vyšetření krve a CT a mozku, posléze ještě magnetické rezonance mu potvrdili cosi, budeme tomu říkat nějaký útvar v hlavě.
Stále to není ještě specifikované, ale já Tě prosím moc o jedno.
Můžeš se podívat a poradit, jak se chovat.
Standa je teď daleko klidnější, než byla jeho povaha, dokonce mě i poslouchá.
Řekla jsem, že si to necháme posoudit a nebudeme se tím nijak moc trápit a podle asi intuice zvolíme řešení.
Ráda bych znala Tvůj názor a opravdu možná i malý návod, jak se chovat, co pro to dělat a co nedělat, myslím hlavně duchovně.
Nevím, jestli to píši srozumitelně, ale Ty mně budeš určitě rozumět.
Díky moc, až budeš mít čas...
Fee 27.09.2021

Milá Fee,
děkuji za zprávu i za důvěru, se kterou se na mne obracíš.
Pokusím se nějakým způsobem reagovat.
To, co se nyní děje Tvému muži, je proces se silným duchovním nábojem.
Stalo se něco, co nijak nesouvisí s karmou, s osudem, naopak.
Připomíná mi to, jako kdyby člověk sešel ze své cesty, jako kdyby nevěděl, kam vůbec dojde.
Zmínila jsi o*kování.
Tento jediný okamžik (nebo i dva) symbolizuje jistou PRÁCI.
Bylo potřeba do tohoto procesu vědomě vstoupit, někam se dostavit, něco udělat.
Tzv. samo, jen tak, to nebylo.
Ukazuje se mi, že se tím cosi dostalo do těla, cosi, co ale není v krásných ani neutrálních energií, spíše to na mne promlouvá jako zmatky, nepřehledno.
Ale není tady žárlivost...

To bych vysvětlila:
Žárlivost známe spíše z partnerských vztahů, kdy dochází ke znejistění v tom, kdo tady komu "patří".
V tomto významu je to jinak.
Není tady žádné porovnávání v tom, kdo má jakou roli, kdo má co dělat nebo kdo co udělal, ale spíše dochází k posunu jinam, do role podřízené.
Lidem odchází energie, mizí jasné pojetí hlavní role, kdy si jsou vědomi sami sebe, kdy žijí radost.

Obecně nejspíš oba vnímáte, že o*kování by nemělo být z mnoha důvodů aplikováno malým dětem.
Nemělo by být ale cíleno ani na starší.
Malé děti ještě nemají svůj imunitní systém dotvořený, jsou citlivější, ale stejně tak starší lidé jsou citlivější a v mnoha směrech se dětem podobají.
Víme, že kruh se uzavírá.
V tuto chvíli je to už krok nevratný.
Vnímám tady jistou konkrétní víru, uvěřili jste informacím, že jediná možná ochrana je možná právě díky o*kování.
Vstoupili jste do tohoto procesu, došlo k tomu jasnému propojení, ta PRÁCE byla vykonána.
Ale místo jasné deklarované ochrany vstoupily do těla problémy.
Nikdo neumí dopředu jasně definovat, co to s kterým člověkem udělá.

Ptáš se, co by se mělo udělat.
Vnímám tady Tvou důležitou roli v tom, abyste se spolu s mužem opět dostali k sobě, abyste opět začali žít jako dřív.
Váš domov je pro Vás pro oba nyní důležitým místem.
Možná se tady mají objevit aktivity, které Vás dostávaly k sobě v minulosti, něco, u čeho se společně dokážete pousmát, co Vás může nabít.
Něco, co by dokázalo odsunout nejistoty a strach na vedlejší kolej.
Tvůj muž by se měl především přes tyto nejasné otazníky přenést.
Strach dokáže člověka paralyzovat, to víš.
V očích Tvého muže nyní strach skutečně narůstá do obrovských rozměrů.
Je tady strach, který vnímám jako: "je málo času" nebo "už není žádný čas".

Nevnímám, že ten problém, který se nyní objevil, je hraniční.
Ukazuje se mi řešení.
Nejspíš tady bude nutný krátkodobý pobyt v nemocnici, ale výsledek by mohl všechny mile překvapit.
Důležité je pro Tebe dodat svému muži naději a víru.
Tělo by mělo zůstat kompletní, je potřeba mu vrátit tu jedinečnost a výjimečnost, která je v každém buňce.
Nemají tady být žádné pochybnosti.
Duše s tělem by se opět měla propojit do jednoho celku, i když došlo k narušení této kompaktnosti.
© Wahlgrenis 28.09.2021

Milá Wahl,
děkuji Ti moc a moc.
Musím si to vše ještě zpracovat, ale rozumím.
To "zastavení" vlivem situace bylo patologické.
A návrat do normálu jde pomalu.
Přesně jak píšeš, jako kdyby sešel z cesty.
Vidíš, že má strach, tak to já na něm nikdy nepoznám, protože ho skrývá a chová se tak, že to člověka nenapadne.
Děkuji Ti mnohokrát.
Myslím, že se na tu naší cestu vracíme a vrátíme!
Měj se pěkně v tom podzimním čase...
Fee 29.09.2021

Milá Wahl,
s prvními dny v novém vám přejeme pohodový a činorodý celý rok 2022!
Chtěla jsem Ti poreferovat v momentě, až situace kolem mého muže bude mít podobu konečného stanovení diagnózy, ale všechno trvá dlouho a teprve člověk zjišťuje, jak funguje naše zdravotnictví.
Hlavně Ti ale chci napsat, že vše probíhalo podle Tvých předpokladů, takže během zjišťování, co mého muže vlastně postihlo, byl na týden v nemocnici na vyšetření.
Nejdříve to vypadalo na gliom, po cca 2 měsících při kontrolní magnetické rezonanci to už tak nevypadalo, tak opustili mozek a vrhli se na srdce.
Teprve před Vánocemi bylo prozkoumáno srdce.
Nedokrvení mozku snad bylo způsobeno fibrilací síní srdce.
Protože má můj muž ještě nějaké starší úkazy v hlavě, tak mají stále co na práci a přehodili ho zase na neurologii.
Má tablety na ředění krve a to je vše.
No a já jsem si stále říkala, cos mně napsala, že to není fatální a ať se vrátíme k tomu, co jsme dělali dříve.
Musím přiznat, že se snažím, ale někdy propadám skepsi, protože muž se sice cítí dobře, ale jeho chování zůstává prostě "jiné".
Byl by schopen stále se dívat na televizi, což dříve nedělal.
Chodíme na procházky, ale jde pomalu, i když říká, že ho nohy nebolí.
Hlavně s lidmi nekomunikuje jako dřív, a to jak osobně tak po telefonu.
Já mám hlavně problém se s tím smířit a jsem někdy na něho nepříjemná, nebo i brečím.
Jinak je spíš klidný a jak se říká "citově plochý".
Takže s činností mozku to bude mít něco společného.
Nechci Tě tím nijak zatěžovat, jenom jsem se to pokusila popsat, ale každopádně všechno, co jsi napsala mně moc pomohlo.
Hledám cestu a doufám, že ji najdu.
Ještě jednou moc a moc děkuji,
Fee 03.01.2022


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.