Zadrhávám, ale podle doktorů jsem zdravý
Dobrý den paní Wahlgrenis,
viděl jsem video s Vámi na TV Cesty k sobě a rád bych Vás zkusil požádat o pomoc.
Nějaký čas hledám někoho, kdo "ví", kdo "cítí", kdo možná nepotřebuje slyšet ode mě výklad toho, co mě trápí, co chci řešit.
Možná, že jste to zrovna Vy.
Nedokážu totiž vlastně přesně popsat, co je se mnou špatně.
Lidi by asi navenek řekli, že jsem v pořádku, ale vím, že nejsem.
Už dlouho zadrhávám, ale podle doktorů jsem zdravý..
Je to jistě psychické, ale prášky nepomohly a už dlouho věřím, že ani nemůžou.
Je to uvnitř někde hluboko a je potřeba se očistit nějak.
Můj život nežiju tak, jak bych měl, chtěl a nevím, proč.
Stále plno protikladů, strachů, dilemat... a hlavně žádný přínos pro lidi v mém okolí.
Chtěl bych jen žít život, který bude mít smysl a bude prospěšný lidem okolo, mít ze života dobrý pocit, cítit, že je plný lásky, jak ze mě, tak ku mně.
Poslední dobou jsem se dověděl, že jsem nedozrál.
To je asi věc, která mě dlouho trápí, a nedokázal jsem si ji připustit.
Cítím se divně oproti jiným lidem, jako by méněcenný, hloupý... a teď mi konečně došlo, že to možná souvisí s mou nevyspělostí.
Nejsem schopen se usadit, mít rodinu... i když někoho miluju a to toho druhého ničí samozřejmě.
Už takhle nechci, nemohu žít.
Mám v plánu odjet někam hodně daleko, nejlépe do džungle, kde budu úplně od naší civilizace, bez mobilu, internetu, všech vymožeností...a hlavně bez stresu.
Myslel jsem, že bych tam mohl na něco dojít, něco prožít, dojít hlubšího poznání o životě, lásce... a taky nějakého sebevědomí.
Ale zaujala mě Vaše vnitřní síla, Vaše schopnosti a rád bych zkusil, jestli mi můžete pomoci, něco poradit, říct, na co se mám zaměřit, co spravit a jak, za čím jít...
Mám totiž pocit, že nevím vůbec nic.
Snad to nebylo moc dlouhé, omlouvám se, nedokážu to důkladně krátce popsat...
Snad budete ze mě něco cítit, doufám, že nejsem z kamene...
Děkuji moc za odpověď, přeji hezký den
Zapi 20.07.2017
Milý Zapi,
vnímám z Vašich slov velké odmítnutí.
Připadá mi, že jste se ocitl na jasné cestě, jedné, jednoznačné, nepochyboval jste o správnosti svého směru, ale najednou bylo všechno jinak.
Vztah naplněný láskou se změnil v problémy, napětí a hlavně práce, nic nešlo snadno.
Vaše původní nadšení zmizelo.
Je pravděpodobné, že člověk, který zpočátku šel po cestě společně s Vámi, se náhle odpoutal.
Vy jste se neměl koho chytit za ruku, o koho opřít, komu se svěřit...
Do Vašich kruhů vstoupilo znejistění, bylo to, jako by nad Vámi nebyl ten potlesk shora.
Připadal jste si nekompletní, neúplný, na nic.
Od této chvíle se mohlo spustit Vaše znejistění, které se projevovalo zadrháváním v řeči.
Jako cesta dál se mi ukazuje především pochopení toho, že všechno se děje tak, jak se dít má, nesmíte o ničem pochybovat...
Až se přes rizikové místo ve svém životě přehoupnete, zase získáte ztracenou důvěru.
© Wahlgrenis
26.07.2017
Dobrý den,
děkuji za odpověď.
Popravdě jsem ale stejně zmatený, jako před tím.
Jen vím, že nic nevím... a chci se už nějak posunout.
Stále víc cítím, že takhle už žít nemůžu a přitom se nedokážu pohnout dál...
Děkuji a přeji hezký den
Zapi 31.07.2017
