Otci zjistili zhoubný nádor konečníku s metastázemi v játrech a žlučníku
Vážená paní Wahlgrenis,
obracím se na Vás v těžké situaci.
Mému otci (František) zjistili před týdnem zhoubný nádor konečníku s metastázema v játrech a žlučníku.
Je to pro mne velká rána, takový hodný člověk...
Jsem s ním velice propojená už od dětství, mám ho velmi ráda...
Vím, že se už delší dobu trápí a probíhá tam nějaká sebedestrukce, ale tohle mě sejmulo...
Chtěla bych mu pomoci.
Vozím ho po vyšetřeních a po doktorech, ale chtěla bych mu pomoci hlavně duchovně, duševně, aby se už netrápil, protože tím víc se pak trápím já.
Nějak si nedovedu představit, že by mi odešel a ani si nechci představit, co nás čeká v nejbližších měsících, kdy se jeho zdravotní stav bude postupně zhoršovat.
Prosím Vás, dá se s jeho nemocí a s jeho nynějším stavem ještě něco dělat?
Jak mu mohu pomoci?
Lékaři čekají ještě na výsledky jednoho vyšetření a pak se snad o něco pokusí.
Ale já se trápím čím dál víc a přivádí mě to k úplnému zoufalství, že nevím, co mám dělat.
Moc Vás prosím o radu v této situaci.
Děkuji Vám velice
Ryja 25.03.2015
Milá Ryjo,
nikdy není pozdě na to začínat řešit cokoliv v životě.
Problémy kolem střev a konečníku souvisí s tím, co člověk nemá zpracované, co nemůže pustit.
Tohle je poněkud jiná rovina, než ta, o které mluví lékaři.
Počátek problémů Vašeho tatínka je v období, kdy si utvářel náhled na ženy, kdy se rozhodoval o své cestě, zda se oženit nebo neoženit.
Po jeho boku byla nejspíš žena, která ale neměla jasno, jestli on je pro ni tím pravým.
Pochybovala, možná i navrhla rozchod.
Váš tatínek - tehdy zatím pouze svobodný muž bez závazků - zauvažoval jinak.
Nechtěl ji nechat odejít, připadala mu jediná mezi ženami.
Byl na tom zvláštně, zkoumal všechno možné dopředu i dozadu, nechtěl být cizincem v tomto příběhu.
Pravděpodobně tady došlo ještě k "poslednímu" milování.
A ta žena otěhotněla.
Těhotenství se ukázalo jako cesta, jak by ti dva mohli být spolu.
Jenomže plán nevyšel.
Tahle žena i přes náhlé těhotenství s Vaším tatínkem nezůstala.
Nejspíš došlo k interrupci, technickému zákroku.
Ale nic už nebylo jako dřív.
Rozchod se stejně nepodařilo odvrátit.
Ta obrovská bolest v tatínkovi zůstala, touha být s jistou osobou, která ale odcházela, se nenaplnila.
Jeho duše nedokázala pochopit, že nikdy nikdo nikomu nepatří, že si na nikoho nemůžeme dělat nároky.
Co teď můžete udělat?
tatínek, resp. jeho duše, si nemá připadat jako oběť.
Bylo zbytečné se na tu ženu zlobit, že s ním nechtěla jít životem.
On by se měl na chvíli zastavit, uvědomit si ten okamžik...
Teď je ale v jeho životě boj, snaží se za každou cenu zachránit svůj život.
Měl by se v sobě přeladit, ale to by bylo na delší povídání.
© Wahlgrenis
26.03.2015
Dobrý den,
velice Vám děkuji za odpověď.
Ano, dokonce vím, o kterou ženu jde.
Jenom jsem netušila, že byla s tatínkem těhotná.
Mám tatínka velmi ráda, jsme spolu nějakým způsobem provázáni už od mého dětství.
Vím, že se nesetkáváme poprvé.
Vím, že se naše duše velmi dobře znají.
Snažím se mu pomoci, ale je to spíše zoufalství.
Moc Vám děkuji i za ten malý střípek.
Ryja 27.03.2015
