Mám problémy související především s absolutním energetickým vyčerpáním
Milá Wahl,
píši ti kvůli svým zdravotním problémům souvisejícím především s absolutním energetickým vyčerpáním.
Jedná se o dlouhodobý problém, který se snažím léčit a řešit, ale „nic“ nepomáhá.
Nejsem si jistá, zdali výčet mých „symptomů“, něčemu pomůže, ale raději jej přiložím.
Moc tě prosím, jestli by ses na mě mohla „podívat“ a jako nezaujatý člověk mi pomohla poradit, co s tím.
Cítím osobně, že mým největším problémem je velmi častá neschopnost napojit se na zdroj a dobíjet se tímto způsobem.
Kontakt s jinými lidmi než indigy mě absolutně vyčerpává a nyní jsem si mezi nimi našla svého průvodce a léčitele, což mě sice léčí, ale také unavuje, protože jsme spolu neustále v kontaktu.
Dříve jsem se mohla dobíjet od svého bratra, či bývalého přítele, ale teď to bohužel není možné a udržovat stálý kontakt s bývalým přítelem se mi zdá nevhodné.
Moji bráškové jsou také daleko.
Ze „stravy“ nejsem schopná získat potřebné živiny ani energii, naopak mě ještě více unavuje, protože ji nejsem schopná správně strávit – střídají se mi návaly hladu s absolutním odporem k jídlu.
Několikrát se mi podařilo se napojit na zemskou energii a dobít se tímto způsobem, ale cítím, jak ze mě rychle uniká, jako bych měla v těle obrovské díry, kterými se dostává energie pryč.
Poté jsem již tak unavená, že nejsem schopná se "napojit".
Chtěla bych to umět zastavit, zaléčit ty rány, kterými uniká energie, ale nevím jak.
Fyzické projevy – šeroslepost, krátkozrakost, stále vyčerpání = zpomalené myšlení a vybavování si věcí, zhoršené vidění a vnímání prostoru, zhoršená motorika a citlivost na bolestivé podněty, nutnost častého zastavování a odpočinku (každé tři kroky ve stavu absolutního vyčerpání), pocity na omdlení, nízký tlak, nausea, nadýmání, vypadávání vlasu, snížená funkce štítné žlázy, bolest v kloubech i těch absolutně malých, prakticky konstantní záněty v těle – gynekologické, urologické, ušní, zubní.
Zpomalené trávení, bolestivé trávení – žaludek, střeva, zácpa střídající se s průjmy, neustálý pocit nevyprázdnění.
Pocit nedostatku dechu, tlak na hrudi, stálý stres, emocionální labilita až téměř bipolární porucha, deprese těžké, myšlenky na sebevraždu (mám za sebou dva pokusy, naštěstí v té době dostatečně nepromyšlené a nic se mi nestalo), občasné pocity rozdvojení, oddělení od těla, vnímání cizích emocí v poslední době, těžké oddělení od těch vlastních, vztek a iritabilita, emocionální „flashbacky“, špatná paměť, ztráta mnoha vzpomínek – útržkovost, nesourodost.
V posledním roce jisté zlepšení – některé vzpomínky na dobu před rokem se vrací na základě mnoha sebehypnóz, afirmací a meditací.
Děkuji mnohokrát za přečtení a jakoukoliv odpověď, jsem již opravdu zoufalá.
Děkuji mnohokrát
Malka 10.03.2015
Milá Malko,
to, co popisujete, je obrovská tíha, kterou jsem zaznamenala hned při čtení Vašeho mailu.
Vaše tělo není sladěné s Vaší duší.
Vnímám, jako byste nebyla kompletní, jako byste prošla pilou a kus Vás najednou odpadl.
Kompletní jste si připadala vedle svého bývalého přítele, píšete, jak jste se od něho dokázala nabíjet.
Tohle už nyní možné není, jste každý někde jinde.
Ale připadá mi, že právě tento rozchod nebyl tou jedinou úžasnou možností, kterou viděla Vaše duše.
Vy jste se k tomuto muži upnula, ale s ním do minulosti zmizel i kus Vás.
Teď si připadáte ne-mocná, nemáte nad sebou tu moc, nechala jste všechny buňky znejistět zvláštním procesem, do kterého jste vědomě vstoupila.
Vaše srdce to celé ale vnímalo jinak.
Připadá mi, že jediná možná cesta je teď pro Vás přes absolutní propojení se s vlastním tělem, máte vstoupit do jedinečného dialogu.
Tělo potřebuje s Vaší duší vytvořit kompletní celek, nesmí tady být jediná pochybnost.
Více byste mohla aktivovat své tělo přes tzv. zrcadlovou lekci, kdy jsou jednotlivé buňky v těle aktivovány bříšky prstů.
Teď se ve Vašem těle odehrávají jevy, které jsou mimo Vaši kontrolu.
Tato zrcadlová lekce je univerzálním postupem, k tomu nikoho dalšího nepotřebujete.
Mění se buněčná struktura, člověk se léčí vlastním "milovacím procesem".
Připadáte mi teď jako puzzle vysypané na hromádku, není to kompletní obraz.
Do minulosti si nesmíte nic vyčítat, všechno se děje, jak se dít má.
I za situace, které se Vám nelíbily, byste měla poděkovat a jít pak dál.
Nesmíte toužit zastavit rozběhlou řeku.
Nejste režisérem vlastního života, doporučila bych Vám, abyste se naučila plout, kdy nic kolem Vás nedrhne, nic nevadí, ale Vy si v klidu užíváte každý den, každou minutu...
Strach a napětí v životě Vás jenom zastavují.
Nemáte žít minulost, nehezké vzpomínky jsou jako ostrá nůž, kterým se sama zaživa krájíte.
Žijte vědomě tady a teď.
© Wahlgrenis
10.03.2015
Milá Wahl,
děkuji mnohokrát za včasnou odpověď.
Pomohla mi hned na několika úrovních.
Trefila jste se několikrát do černého, vaše kniha "Proč k nám miminko nechce" mi hodně pomohla.
Dneska jsem měla nádherný sen.
V jednom z mých minulých životů jsem potratila holčičku s mužem, kterého nyní znám a měsíc jsem s ním byla.
Nebylo to však to pravé.
V tomto snu mi bylo dovoleno ji 15 minut mít u sebe, pojmenovala jsem ji a pomazlila se s ní, on také.
Bylo mi krásně a pak jsem ji konečně mohla nechat jít.
Polevila má panická hrůza z otěhotnění a ačkoliv mám stále bolesti břicha, jsou jiné.
Ještě si nejsem úplně jistá, jak méně bojovat se životem, ale začala jsem se svými bolestmi chodit k lékaři, abych dala tělu najevo, že to s ním myslím vážně.
Je to lepší.
Nemyslím si, že by mi pomohly ty léky natolik, spíš má ochota dát tomu všemu šanci a čelit svému strachu.
Ptám se svého těla, na co má chuť (a opravdu mě to překvapuje) - banány, jablka, jahody...
Tolik jsem toho nikdy nejedla.
Ale prospívá mi to, cítím se zdravější a silnější - jak psychicky, tak fyzicky.
Začala jsem hubnout a necítím žádný tlak v tom, tak přirozeně.
Můj úžasný přítel mě požádal o ruku.
Štěstím přímo zářím a netoužím se vrátit zpátky k bývalému příteli, ačkoliv to on nevzal dobře.
Cítila jsem, že je třeba, aby to věděl, a nedoufal stále v můj návrat, což dělal a věděla jsem to.
Vzal to.
Cítím se volnější a více v klidu.
Jsem více ochotná přijímat dary, které dostávám od svých známých a přátel bez ničeho na oplátku.
Již mi tolik nepřijde, že si vše musím opravdu stoprocentně fyzicky zasloužit a také jsem ochotná více dávat a nepočítat.
Malka 22.03.2015
