wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Od Vánoc jsme pozorovali zhoršení sluchu


Vážená Wahlgrenis,
o Vašich stránkách vím prostřednictvím své maminky již několik let.
Shodou okolností se nedávno obrátila k Vám o pomoc při osobním setkání v Pardubicích.
Měla jsem období, kdy mi nečekaně zemřel otec, a Vaše články mi pomohly pochopit, co se děje s duší po smrti, a vůbec překlenout se přes dobu smutku...
Nesleduji Vaše stránky pravidelně, ale stále je vedu v patrnosti, že existují...
Teď nastal čas, že se obracím přímo na Vás s prosbou o pomoc.
Bylo by toho víc, s čím bych potřebovala poradit.
Přednostně máme problém s naším téměř čtyřletým synkem, kterému tento čtvrtek v nemocnici diagnostikovali chronický zánět středního ucha v obou uších a objednali ho na operaci za dva měsíce, kdy mu mají být zavedeny ventilační tyčinky.
Operace probíhá v celkové narkóze.
Od Vánoc jsme pozorovali zhoršení sluchu, ovšem v některých situacích jsme si "nedoslýchavost" vysvětlovali zabráním se do hry, nebo záměrným neslyšením, např. po výzvě k uklízení hraček...
V polovině ledna jsme navštívili dětského lékaře a poté ušního specialistu.
Nález byl v pořádku.
Sledovali jsme, že si klouček sedá k reprobednám, když poslouchá CD, a natáčí levé ucho, když s ním mluvíme tišeji.
Před týdnem mě upozornila paní učitelka v MŠ, že pozoruje zhoršení sluchu, proto jsme zajeli do té nemocnice a dozvěděli se negativní nález.
Věřím ve věci mezi nebem a zemí a mám zvláštní pocit, že to není samo sebou...
Náš klouček není často nemocný.
Neměl předchozí zánět středního ucha, jak to bývá při této diagnóze.
Co se děje s jeho tělem a dušičkou?
Co nechce slyšet, že se mu zhoršuje sluch?
Toto mě napadá.
Vyhledala jsem pomoc diagnostika, který nám připravil očistnou koupel, kapky, čaj, olej.
To by mělo pomoci, aby si tělo pomohlo samo problém v uších zlepšit.
Chci pro našeho človíčka s velkýma modrýma očima najít pomoc, a též pro nás, aby nemusel absolvovat bolestivý zákrok.
Stejně se nemohu zbavit pocitu, že to má něco znamenat...
Moc Vám předem děkuji za pomoc, za Váš čas a energii!
Krásné jaro se spoustou sluníčka!
Helča 19.03.2012

Milá Helčo,
vím, že Vám je jasné, že nic v životě není náhoda, nic není jen tak.
I to, co nyní řešíte se svým čtyřletým synem, má jisté pozadí.
Není to jenom tak, že "se mu zhoršil sluch".
Připadá mi, že tato situace je pro Vás tzv. nastaveným zrcadlem.
Jde tady hlavně o Vás.
Nějak tady vnímám skrytou roli staršího muže z rodiny, který nějakým způsobem přestal mít na dění u Vás vliv.
Může to být například náhlé úmrtí někoho z Vašich rodičů nebo prarodičů, případně krize mezi generacemi.
Mám pocit, jako by už slova mezi Vámi a tímto mužem nemohla "proudit".
Dříve bylo všechno v pořádku.
Ostatně píšete, že ke zhoršení sluchu Vašeho syna došlo kolem Vánoc.
Před tím vazba k tomuto muži bylo jiná, najednou ale došlo k napětí nebo dokonce narušení případně omezení kontaktů.
Není to směr "objímací", ale je tady zvláštní napění, vnímám, jako by se rozplynula vyšší ochrana, která do té doby byla nad Vaším domovem.
Mohlo dojít také například k přestěhování, kdy už není možné komunikovat s příbuznými jako dříve.
Pouto bylo narušeno.
Chlapec se tím cítí znejistěn, omezen, připadá si, jako by najednou nebyl kompletní.
Radary, které do té doby fungovaly, jakoby ztratily svou účinnost.
Je pravděpodobné, že se vnitřně snaží přeladit na jiný program, na jinou vlnu, ale nedaří se mu to.
Možná by se dalo říct, že se všechno, co zkoušel, ztroskotalo.
Ale příběh pokračuje.
Vypadá to, že se Váš chlapeček vyladit zvládne.
Mám dojem, že tady promlouvá příběh z minulého života, který ukazuje jednu jasnou cestu.
Je to cesta pochopení a přijetí nové zkušenosti.
Důležitou roli v tomto jeho procesu hrajete Vy jako matka.
© Wahlgrenis 19.03.2012

Vážená Wahlgrenis,
z celého srdce Vám děkuji za Vaši rychlou odpověď.
Přiznám se, že tímto směrem jsem vůbec neuvažovala. Vaše slova si vykládám podle své situace tak, že onen muž je můj otec, který zemřel o Vánocích před dvěma lety.
Jeho nečekaný odchod byl pro mě velkou ránou, protože teprve s narozením našich dětí jsme si k sobě začali budovat cestičku.
Chtěla jsem pro naše děti dědu, manželův tatínek zemřel již dříve.
Vztah mých rodičů nebyl dobrý, možná dodnes v sobě nesu zklamání a smutek z jejich rozvodu, stále v sobě mám touhu po porozumění mezi mnou a mým otcem, protože k němu v době mého dětství a dospívání nedocházelo.
Myslela jsem si, že už všechno slzy odplavily...
Uvědomuji si, že náš klouček mluví o dědovi častěji než jeho starší sestřička.
Dnes vím, že bylo špatně, že jsem s malým hošíčkem, bylo mu rok a půl, chodila vyklízet tátův byt.
V té době jsem ho neměla kde mít, tak jsem ho měla s sebou.
On si tam hrál,na co se ohledně dědy zeptal, odpovídala jsem mu, kde teď je, že už tam nebudeme chodit na návštěvu...
Po půl roce, kdy už dávno krásně mluvil, začal koktat.
Psycholožka nám vysvětlila, že nástup řeči byl velmi rychlý v porovnání s chlapci obecně a určitě že hrálo roli dědovo úmrtí.
V té době mi nedošlo, že dělám něco špatného, nechodili jsme do bytu často, asi dvakrát, třikrát...
Nijak násilně jsem o svém otci nehovořila, jsem spíš intovert.
Přesto našemu chlapečkovi utkvěl, říkám si, že možná postrádá staršího muže v rodině, potřebuje jeho vzor...
Nedávno se zničehonic zeptal, jak se dědovi na hřbitově bydlí a jak se tam vejde.
Přiznám se, že přesně nevím, co mám udělat, abychom se naladili oba tak, jak by nám prospělo.
Už svému otci nevěnuji takovou pozornost.
Když zemřel, myslela jsem na něj denně, počítala dny, kdy tu už není.
Zaměstnávám svou mysl teď jinými věcmi, nebo jsem si to dodnes myslela!
Měla jsem období, kdy mě napadlo, jestli se tátova duše nevrátila k nám, nesedla si na kloučka, který má naši lásku, po které můj otec také určitě toužil, měla jsem zvláštní sny...
Ale už dlouho spím dobře.
Je toho mnoho, nechci Vás zatěžovat dlouhým čtením.
Pokud ještě najdete chuť číst v našem zamotaném příběhu a pošlete mi "rozuzlení", budu Vám moc vděčná.
Ráda bych se s Vámi setkala, cítím, že ten čas přijde.
Děkuji za Vaši pomoc, za Vaši chuť nám pomoci!
Hodně sluníčka!
Helča 19.03.2012

Milá Helčo,
pokud bychom se ještě mohli podívat na příběh, který souvisí se zhoršením sluchu Vašeho syna, tak první, co tady vnímám je narušená spolupráce.
To je spolupráce, která se už nějakým směrem začala vyvíjet, vychází z minulosti a najednou je tady konec, ostrý řez.
Nic není jako dřív.
Opravdu tady vystupuje duše Vašeho tatínka, píšete, že zemřel náhle.
To by odpovídalo.
Duše si zažila otřes, nepochopila přesně, co se s ní stalo, nebyla na tuto změnu připravená.
Z duchovního hlediska tady nebyl jednoznačný směr dál, ale naopak znejistění na cestě, otřesy, váhání.
Jako by tahle duše najednou nevěděla, co se po ní chce.
Nejspíš tady nebyl nikdo, kdo by jejím zmatkům dokázal porozumět, vysvětlit jí, co se stalo a co by mělo následovat.
Tato duše zůstala v reáliích, které jí byly známé, neodešla "ke světlu".
Neprošla si přerodem, který by měl po smrti člověka nastat, nezazněl ten úžasný potlesk shora.
Pro tuto duši byl Váš malý syn ideální pro kontakt.
Děti v tomto věku jsou mnohem citlivější než dospělí.
Mám z toho pocit, že duše Vašeho tatínka mohla buď do synova těla vstoupit nebo mu zůstává stále na blízku.
Tady ta duše vnímá obrovskou vlnu lásky, bez omezení.
Nikdo se na nic neptá, nikdo nic nevyčítá.
I otázky, které od syna přicházejí, nejsou jen tak.
Nic není náhoda.
Přes syna se k Vám dostávají informace od tatínka.
Ještě je tady mnoho nevysloveného.
Ale nikdo se neptá, nikdo to nechce slyšet.
Proto se chlapci tak výrazně změnil sluch.
Bylo by vzhledem k blížící se operaci syna dobré, abyste pochopila duše svého tatínka, který touží po kontaktu s Vámi.
Jsou tady sdělení, která patří jen Vám.
Jsou tady slzy, které vnímá.
Onemocnění Vašeho syna se jeví jako jediná jeho možnost, jak na sebe mohl upozornit.
To se stalo.
Neměla byste dlouho otálet.
© Wahlgrenis 20.03.2012

Opět Vám tuze moc děkuji.
Jste velmi laskavá, že nám věnujete svůj čas, energii...
To, co jsem si přečetla, jsem asi podvědomě tušila, možná se toho také obávala.
V tuto chvíli jsem Vám moc vděčná a musím promyslet, co dál.
Každopádně se brzy ozvu.
Helča 21.03.2012


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.