Diagnostikovali mi rakovinu vaječníků
Dobrý den,
je mi 42 let, mám muže a sedmiletou dcerku.
Můj život dostal radikální, dramatickou obrátku v dubnu 2008, kdy mi byla diagnostikována rakovina vaječníků.
Následovala okamžitá operace a rychlá chemoterapie.
Po osmi dávkách se ale musela přerušit - tělo už "jedů" mělo dost.
V lednu 2009 to ještě vypadlo nadějně, ale v květnu mi opět objevili vodu v břiše, zvýšenou hodnotu markerů a opět nasadili chemoterapii.
Bohužel nezabírá, markery se neuvěřitelně zvýšily, vlastně už je mám neměřitelné.
Kromě klasické léčby se snažím pomoci si i sama.
Chodím k ayurvedskému doktorovi, užívám podpůrné medikamenty, snažím se meditovat, být ve větším klidu, nevyčerpávat se.
Prostě snažím se pro sebe dělat jen to nejlepší.
Ale stačí to?
Nějak cítím, že mě má tato nemoc někam posunout, něco pochopit, někam nasměřovat.
Ale nedaří se mi zachytit "co".
Anebo už můj život má skončit?
Prosím, můžete mi pomoci, poradit co dál?
Předem moc děkuji.
Dana 25.9.2009
Milá Dano,
rakovina s člověkem zamává pokaždé.
Není to běžná nemoc, jako třeba chřipka, to jistě chápete.
Rakovina přichází s varováním, že něco v životě není v pořádku.
Člověk může, ale také nemusí chápat.
Léčivé procesy jsou jakousi paralelou vedle toho, co se odehrává během nemoci zvnitř duše.
Tady je ten největší problém.
Tady se přichodilo to, co se stát nemělo.
Vy se ptáte, co to je, nechápete.
Oblast pohlavních orgánů souvisí s partnerskými vztahy.
U Vás vnímám také problém právě tady.
Vypadá to na kolizi, kterou jste si před časem prošla.
Možná k Vám nebyl Váš muž upřímný, možná mezi Vás vstoupila nedůvěra.
Sice jste se mohli posunout dál, něco Vám to dalo, ale jizva na duši zůstala.
Váš partner by se měl zbavit jakýchkoli pochybností, měl by se stát pro Vás vlnou bezpodmínečné lásky.
Neměla byste vedle něho vůbec o ničem pochybovat.
U Vás doma není všechno úplně v pořádku, ruku na srdce...
Vaše "spolupráce" byla narušena, pevné pouto povolilo, řetězu chybí důležitý článek...
Sice už ten důvod, pro který došlo k oné kolizi, dávno pominul, ale přišla nemoc jako odplata.
Odplata za všechno, co jste si musela prožít.
Odplata za nedůvěru, kterou jste vnímala.
Odplata za trápení, za ty nekonečné potoky slz.
Zatím jste v bodě zastavení.
Řešíte, co bude dál, chodíte k léčiteli.
Ale tohle je řešení, které byste měla zvládnout sama.
Je důležité vrátit se do období, kdy bylo všechno v pořádku, kdy jste byla veselá a vnímala jste jen samou lásku.
To si přeci dokážete ještě vybavit.
Ono těch kroků, které byste mohla udělat, je víc, ale řešení tady rozhodně je.
Zase bude třeba najít tu ztracenou ženu ve Vás.
Ona neodešla, jen zabloudila.
Vy ji dokážete najít, nebojte.
Wahlgrenis 25.09.2009
Milá Wahlgrenis,
úplně jste mě zaskočila tak bleskovou odpovědí...
Moc děkuji a jsem z toho ohromně překvapená.
Máte pravdu.
Před nemocí to bylo u nás doma hodně složité.
A začalo to narozením naší dcerky.
Před ní jsme byli v pohodě, užívali jsme si života a byli hodně spjati.
Malá mezi nás vnesla rozkol.
A bylo to hodně moji vinou.
Hodně jsem se pasovala do role vševědoucí matky, moc se pro ni obětovala.
Žila jsem jen pro ni a na udržování partnerského vztahu jsem nedbala.
Mateřství jsem povýšila nad partnerství.
Určitě se muž cítil odstrčen a to nejenom jako partner, ale i jako rodič.
Vše bylo ještě umocněno tím, že díky práci skoro nebyl doma, malá často nemocná, začal studovat druhou střední školu... no bylo toho moc.
Vyvrcholilo to jeho mírnou nevěrou, která ale kupodivu vztahu prospěla.
Oba jsme si uvědomili, že k sobě patříme a že chceme být spolu a s naší malou.
Asi rok po té propukla moje nemoc.
No a ta, paradoxně, absolutně posílila náš partnerský vztah.
Muž se zachoval fantasticky.
Byl a je mi velkou oporou.
A já se, díky nemoci, nad sebou konečně zamyslela a začala jsem ho více respektovat jako spolurodiče.
Myslím, že teď máme mezi sebou nejhlubší vztah, co jsme od narození naší dcerky měli.
Tohle je vlastně dar od mé nemoci.
Někdy mám pocit, že to, jaká je moje dcerka, není náhoda.
Že ona se snad narodila proto, abych zvládla mateřskou roli.
Což se mi ne vždy daří.
Ještě jednou děkuji za bleskovou odpověď.
Dana 25.09.2009
Drahá Wahlgrenis,
četla jsem ve Tvém deníčku příspěvek Diagnostikovali mne rakovinu vaječníků.
Na doporučení jedné mé kamarádky předávám dál jeden odkaz na skvělou knížku Slunce zapadá na východě.
Třeba se bude Daně hodit na její životní cestě, třeba i jiným, kteří narazí na nějaký problém ve svém životě.
Na internetu si lze najít tento úryvek, který charakterizuje knihu: Je to tam holka - máš rakovinu.
Prodala dům a vyrazila do světa s uzlíčkem buchet, živíce se tím, co našla v lese a na poli.
Přeji hezké čtení této maličké a přitom tak moudré knížečky, která se čte jedním dechem.
Mnoho štěstí a lásky
Arieska 30.09.2009
Milá Wahl,
ta paní má kolem sebe jistě hodně pomocníků a andělů, je tam Tvoje odpověď, proto jsem dost dlouho váhala, jestli se mám ozvat s tím, co mě ještě napadlo.
To, co ji zde bylinkářsky poradím, jí ale nemůže ublížit a je převzato z praxe mojí babičky - bylinkářky.
Takže - prosím, očistná kůra:
začít nejdřív ráno a večer 1/4 litrem koření - spařit lžičku kontryhele vroucí vodou a nechat tak 10 minut odstát - pak pít vlažné.
Chuť - nic moc.
Za pár dnů si na to ale tělo zvykne a bude dobře.
Pak postupně přidávat na 14 dnů maximálně směs - měsíček, žebříček, bílá hluchavka, kopřiva - a zase dvakrát denně, vedle těch dvou hrnků kontryhele za den - třeba dopoledne a odpoledne.
A v závěru - zhruba po těch 14 dnech - 3 dny pití - jen kontryhel - vždycky spařený a vylouhovaný.
Vyčistí všechny záněty, působí a čistí na tělo, zničené chemoterapiemi a zplodinami špatných buněk, nastolí rovnováhu, přeskupí i chuti k jídlu, takže bude menší chuť na sladké a mastné - což je dobře!!!
Pokud by se paní kontryhel pil špatně, lze tam přidat meduňku, ta jeho vliv nezmenší.
Upozornění - nepít žebříček déle, než 14 dnů - pak se musí vynechat cca na měsíc a lze zopakovat.
Ostatní byliny lze pít dlouhodobě, tělo si pak samo řekne, kdy už je nebude potřebovat.
Tak, hodně sil a odvahy přeje
Olga 30.09.2009
Dobrý den,
i když byl návod na bylinnou léčbu od paní Olgy určen hlavně pro paní Danu, také jsem se rozhodla čaj také vyzkoušet, protože mé chutě na sladké už začínají být nezkrotné a pročištění mi určitě prospěje :-)
Chtěla jsem poprosit, zda by mohla upřesnit, jak dlouho pít samotný kontryhel, než přidám tu druhou čajovou směs?
A té směsi bylin dávkovat také jen 1 čajovou lžičku?
Děkuji!
Kofi 02.10.2009
Dobrý večer,
ještě jednou bych Vám ráda poděkovala za setkání s Vámi a s Jakšielem.
Bylo to hodně zajímavé a dalo mi to velkou naději do budoucnosti.
Přeju hodně úspěchů v tom, co děláte.
I když já vlastně přesně nevím, co děláte - na jaké téma vlastně pořádáte semináře?
Hezký večer.
Dana 04.10.2009
Milá Wahlgrenis,
jediné, co mě napadá: Pánbůh Vám oběma požehnej za to, co pro lidi děláte.
Víte, už jsem se na své pouti za uzdravením setkala s pár lidmi, kteří mají "nadpřirozené schopnosti" a pomáhají lidem.
Někteří z nich (dle mého úsudku) byli šarlatání, někteří opravdu uměli a znali něco, co se vymyká chápání běžného člověka.
Někteří z nich mi i pomohli, minimálně psychicky.
Ráda Vám píšu, že dnes se cítím mnohem lépe.
Hlavně psychicky.
Opravdu se cítím uzdravená.
Krásný pocit.
Měsíce jsem žila v tom, že jsem nemocná.
Teď, jako kdyby ve mně kolovala nová, zdravá, mladá krev.
Ještě jednou moc děkuji za to, že jsem mohla za Vámi včera přijít, mějte se moc hezky.
Dana 05.10.2009
Paní Kofi,
kontryhel můžete pít dlouhodobě, pokud na to budete mít chuť.
Já jsem ho například pila několik let, stačí minimáoní přestávka pár dnů a pít ho znovu.
Tělo si samo řekne, kdy má dost.
Pozor - u žebříčku a měsíčku to tak není, navíc žebříček obsahuje řadu stopových esencí, se kterými se musí opatrně.
Proto také - ř e b ř í č e k - ž e b ř í č e k.
Skutečně - dávka l malá lžička, budete to dělat citem a intuicí.
Někdy stačí i nálevový sáček, když je času málo a jste třeba na cestě nebo na výletě.
Kontryhel totiž harmonizuje dělohu, tedy ženské orgány vůbec, působí protizánětlivě a čistí i hojí...
Já mám například teď období, kdy na něj nemám vůbec chuť, tak to respektuji.
Tak Vám všem přeji hodně sil, zdraví a lásky.
Olga 05.10.2009
Milá Wahlgrenis,
nedá mi to a opět Vám píšu.
Vlastně ani pořádně nevím co.
Jen mám velkou potřebu opět být s Vámi, aspoň tímto způsobem, v kontaktu.
Pořád je ve mně"živá" moje návštěva u Vás.
V hlavě si přehrávám náš rozhovor a dochází mi, že Vy jste o mě věděla víc, než co já jsem Vám stačila říct.
A to i z mé minulosti.
Jste hodně zvláštní člověk, obtížně zařaditelný do nějaké toho klasického lidského vzorce.
Pro mě, která v životě víc než emoce a intuici používá rozum, to je něco neobvyklého - neuchopitelného, něco, co mě svým způsobem i provokuje a ponouká to pochopit, přijít tomu na kloub....
Vlastně moje velké přání je se s Vámi setkat a povídát si a povídat.
Já bych byla žák a vy učitel.
Třeba k tomu někdy dojde.
Zatím jsem vděčná za to, že mi bylo umožněno Vás poznat a že jste mi s Jakšielem dali velkou naději v budoucnost.
Když jsem pak s Jakšielem mluvila, byl to očistný rozhovor.
Další neuvěřitelný, zvláštní člověk.
Tak mladý a tak jiný.
Jeho už si vůbec nemůžu srovnat v hlavě...
Třeba se mi to vše jednou vyjasní.
Mějte se moc hezky, myslím na Vás a držím Vám palce.
Dana 07.10.2009
© Wahlgrenis
07.10.2009
