Můj čtyřletý syn má zhruba dva měsíce problémy se zadečkem
Milá Wahlgrenis,
můžu poprosit o radu?
Můj syn (4) má zhruba dva měsíce problémy se zadečkem - okolí konečníku zarudlé, bojí se chodit kakat - stolici drží, co to jde, a když už není zbytí, tak s hrůzou sedí na záchodě, v očích slzičky... já vidím to hrozné trápení a nemůžu mu pomoci.
U lékaře jsme často - přeléčil parazity, mazali jsme prdelinku pytiolem i jinými mastmi, bez efektu a teď jsme dostali kortikoidovou mast.
Bojím se ji použít.
Prosím, můžeš mi poradit, jak zadeček vyléčit?
Panebože, zrovna prdelka, takové citlivé místo.
Mně je vždycky do breku, když syn volá, že ho to bolí, když potřebuje zadeček třeba jen utřít.
Myslím na sexuálně zneužité děti, na jejich bezmocnost a utrpení a je mi opravdu těžko na duši.
Kdyby tak šlo vymazat ze světa všechny pedofily a jim podobná zla, to by se mi ulevilo.
Wahl, budu moc ráda za odpověď.
Přeji krásné a květinami provoněné jarní dny plné sluníčka
Maminka Lenka 05.04.2011
Milá Wahl,
ten chlapeček s tím zadečkem, co má do živého masa,... napadá mě, že by měli ve stravě omezit živočišné bílkoviny, zařadit obilniny, klíčky, vločky,.. luštěniny... zadeček sám pak namazat vepřovým sádlem, nejlépe doma škvařeným... a nemýt ho žádnými mýdly a pěnami, ale zakoupit ve flašce vodu - zvanou Solutio Jarisch - Jarišový roztok - tou ho omývat vatičkou.
V žádném případě tu kortikoidovou mast ne.
Luis Hay píše o těchto problémech jako zloba a frustrace, vina z minulosti, výčitky svědomí,.. tohleto je ale už oblast, se kterou poradí jiní.
S láskou
Oli 05.04.2011
Milá maminko Lenko,
problémy, které má Váš chlapeček, budou pravděpodobně souviset se vztahem mezi Vámi a Vaším partnerem, otcem chlapce.
Miminka přicházejí do tohoto života s jistým plánem, rodí se podle jistých karmických vzorců tam, kde nebyl dokončený minulý příběh.
Také tady je velký otazník z minulosti.
Celý trávicí trakt, který končí konečníkem, souvisí s procesy, kdy člověk něco nemůže skousnout, strávit nebo pustit.
Je to hodně symbolické.
Konečník je posledním bodem této cesty, je to tedy o tom "puštění".
Minulý život nebyl nejspíš naplněn láskou, jak se původně očekávalo.
Přesto tady byla naděje, že ten další život, tj. současný, bude všechno jinak.
A zatím je tady opět problém.
Váš syn potřebuje vnímat absolutní lásku Vás obou, otevřenou náruč, nesmí tady bát ani náznak nějakých pochyb.
Nyní je znejistěným potřebuje opět získat jistotu, že on tady hraje hlavní roli.
Možná byste měli omezit programy, kterým se věnujete mimo rodinu, a měli byste se více věnovat synovi - jezdit s ním na výlety, malovat, něco vyrábět...
On potřebuje být součástí Vašeho života, nesmí stát stranou.
Všímejte si, co říká, jak se dívá.
Každé jeho gesto se dá přeložit, každé Vám něco naznačuje.
Nesmíte se ho snažit zatlačit do kouta, naopak zkuste vytvořit zcela rovnoprávný vztah, kde nebude prostor pro žádné otazníky.
© Wahlgrenis
09.04.2011
Pani Wahlgrenis.
cetla jsem o tom ctyrletem chlapeckovi, co ma potize se zadeckem, a moc mi ho je lito.
Mne napadaly dve veci.
Nemohla by maminka spolu s chlapeckem poprosit Andely o pomoc?
Dale me hned pote take napadla jedna mast Krizova od Bacha.
Tady posilam
odkaz kde je vice informaci...
Maminka by chlapeckovi mohla vysvetlit, at si vzdycky, kdyz pujde na WC, zavola sebou Andely a ze mu pomuzou................................
Ja moc nemuzu nikomu radit.. ale Andele urcite pomuzou...a budou tam s nim, zvlastne kdyz je o to sam poprosi...nebo maminka...
Moc Vam preju uzdraveni!!!
Hvězdička 11.04.2011
Dobrý den Wahlgrenis,
moc děkuji za odpověd a za to, že jsem se mohla na celou věc podívat i jinak.
Omlouvám se, že píši až teď, potřebovala jsem si hodně věcí i myšlenek srovnat v hlavě, dívat se na věci z odstupu a žasnout.
Uvědomila jsem si hodně věcí, souvislosti, které mi dost dlouho unikaly.
Matěj má prdelku krásnou, jako miminko.
Po mazání sádlem je kůže krásně elastická, kaká s úsměvem na rtech a mně spadl veliký kámen ze srdce.
Pracuji v ÚSP jako ošetřovatelka - tuhle práci bych nevyměnila za nic na světě, tam je můj druhý domov.
Není snadné dělat dvanáctky, a tak i ve dnech volna jsem dávala Matýska do školky - potřebovala jsem mít klid, chtěla jsem být sama.
Teď už je to jinak.
Když nesloužím, je se mnou Matýsek doma, užíváme se.
Je to trochu náročnější, ale nelituju a Matýsek doslova rozkvetl.
Chodíme ven, do rozkvetlé přírody, pomáhá nám na zahrádce, s dědou něco kutí v garáži, pečeme spolu, malujeme vodovkama, hrajeme si...
Učíme se jeden od druhého spoustu věcí a já zase vidím svět dětskýma očima-a hned dvakrát, doma i v práci.
Už zase vidím, kdy mu koukají z jiskrných očí veselí rarášci a kdy sto čertů.
Jsem moc ráda, že ho mám, že smíme být spolu a že si to můžeme říkat, že se můžeme spolu mazlit, vyprávět si pohádky a blbnout.
A taky zlobit se na sebe a odpouštět.
Život je krásný, když si ho takový uděláme.
MOC VÁM VŠEM DĚKUJI ZA RADY I ZA ZÁJEM O NAŠE TRAMPOTY.
MOC MĚ TO POTĚŠILO, ŽE PRO NÁS CIZÍ LIDÉ SE NA CHVÍLI ZASTAVÍ A VĚNUJÍ SE NÁM.
ZA TO VÁM Z CELÉHO SRDÍČKA DĚKUJEME.
POMOHLO NÁM TO MOC
KRÁSNÉ VELIKONOCE VŠEM!
Maminka Lenka 25.04.2011
Milá Wahl,
posílám pár fotek syna a sebe, ať pro vás nejsme jen pisálkové bez tváře...
Ještě jednou děkujeme za všechno
Maminka Lenka 26.04.2011
Krásný a pohodový den, Wahlgrenis,
mohla bych poprosit o doplnění
jména MATĚJ?
Víš, když jsem byla těhotná a uvažovala o chlapeckém jménu, takřka ihned se mi vybavil Matěj (i když se mi líbil i Matyáš, který docela ladil s příjmením, ale PROSTĚ TO MUSEL BÝT MATĚJ, MÁŤA, MATÝSEK...)
Prostě k němu sedí.
Já jsem po narození dostala jméno Marie, po babičce z tatínkovy strany.
Maminka s tím nesouhlasila, ale nikdo se jí neptal, prostě BUDU Maruška a basta.
Tak mě mamka nechala potají přejmenovat na Lenku.
Nevím přesně, kolik mi bylo, nejspíš kolem 2. roku, ale pamatuji si, že když jsme přijeli za dědou a babičkou Marií, tak děda na mě volal: "Maruško, pojď si pro bonbonek!" a já věděla, že když kouká na mě, tak asi volá mě, ale proč mi říká Maruško?
Já jsem přece Lenka...
Takový zmatek, nepochopení...
Jinak mi to žádné problémy nedělalo.
A taky když jsem si tady našla obě jména, sedí na mě tak nějak obě.
Dost přemýšlím vrátit se k Marušce, ale nechci úplně zrušit Lenku, jsem prostě obě. Myslíš, že jako Maruška bych zlomila tu hroznou a pravdivou větu, že po nevydařeném vztahu často zůstává sama, zjistí, že jí to nakonec takhle vyhovuje...?
Jo, jo, všechno souvisí se vším a náhody neexistují...
Mimochodem ... Máťa má už zadeček v pořádku.
Jsme hodně spolu, ale myslím, že úplně dokonalé by to bylo i s tatínkem, náhradním, ale naším.
Poradíš mi, jak se mám otevřít, odblokovat a znovu se na parťáka těšit?
Chybí nám.
Moc.
Krásný den všem a slunce v duši...
Maminka Lenka 04.08.2011
