Můj muž mi stůně, má zánět žil
Milá Wahlgrenis,
můj mužíček mi stůně. Má zánět žil, je celý nemocný, bolavý...:o(
Jen co jsme jukli do "Hrabici", nebylo o čem přemýšlet, nebo vlastně bylo,
jakoby mluvil o nás.
Poslední dobou toho je nějak moc a já tomu sama taky přidávala.
Och, jak bolavé zastavení, které muselo přijít. Najednou na nic nespěcháme, všechno zvládám sama, bez jeho pomoci, a modlím se, aby se nám vyzdravil.
Moje profesní deformace tomu tedy taky dává pěkně zabrat.
Přemýšlím, co všechno známe, zkoušeli jsme osmičkovou polohu... ta Mírovi prý nic nedělá, taky spinkáme na ornamentu a kaštáncích.
Intuitivně mám pocit zkalené krve....takže mu dávám červené šťávy, zeleninu červené
barvy..
A hlavně jsem pohromadě a pečujeme o našeho tatínka..... tak moc to potřeboval a potřebuje...a já si nějak nevšimla....:o((
Wahl prosím je to takhle dobré?
Vede mě má intuice dobře?
Poslouchám dobře, co říkáš, když jsem s Tebou?
Edita 27.10.2010
Milá Edito,
zdravím Tebe i Míru. Pokud - jak píšeš - máte Hrabicu, je Vám mnohé jasno. Někde se stala chyba, život není závod, kde se musí vyhrát. Občas je dobré se i zastavit, odpočívat, nedělat nic, nebo se jen tak dívat na nebe.
Možná jste všechno doma dělali po dohodě, nevnímáte tady ani jeden z Vás násilí, a přesto se to takhle překlopilo. Člověk není stroj. Je třeba opět dát do života klid, uvolnit napětí, není nutné mít všechno uklizené nebo natřené nebo přebudované. Nevím, čím se nyní přesně zabýváte, ale tuším, že jisté přepětí tady bude...
Ono se nedá pořád jen běžet, i závodník si čas od času potřebuje odpočinout.
Pokud tato varování člověk neposlechne, mohou se mu do cesty stavět překážky v podobě hříček přírody, kdy není možné pokládat střechu, kdy se chtě nechtě musí i předem naplánované práce zastavit. Člověk se nesmí zlobit, když je ve skluzu. Plány jsou tady kolem nás jen čistě orientační. A bylo by lepší, kdyby se staly ještě méně návodnými. Třeba místo první polovina dubna, by se uvažovalo v kategoriích "jaro". Nic nikomu neuteče...
Kdo se příliš snažil a chtěl mít všechno už už hotové, nejspíš ulehává. Tohle se ale dá celkem zvládnout, když si to Tvůj muž - vlastně nejen on, oba v tom jedete - uvědomí, že vlastně všechno je v rovině myšlenek. Nesmí dojít k žádnému násilí, nic tlačit, když to nechce jít.
Potřebujete opět vrátit do svého života pohodu.
Píšeš krásně, jak o tatínka pečujete, že jste si toho ani dřív nevšimli... že je třeba něco dělat jinak. Ano, tohle je nádherné, že už to vnímáte.
Věřím, že se stav Míry brzy upraví a zase bude v pořádku.
© Wahlgrenis
30.10.2010
Milá Wahlgrenis,
děkuji za email.
Ještě ten den, kdy jsem ti psala, mě to rejpalce-sestřičce nedalo, zavolala jsem paní doktorce, se kterou jsem dělala na interní ambulanci a vyžádala si pro Míru vyšetření žil a plic.
Měla jsem pocit, že do nemocnice nedojedeme.
Mírovi bylo hodně špatně a já jsem si poprvé v životě uvědomila, jak rychlý konec to může mít, že tu nemusí být se mnou... s námi...
Že mi nepatří,... možná čas našeho společného žití vypršel.
Až v noci, když jsme
s Mirečkem usínali a mně stékaly slzy po tváři, se mi podíval hluboce do očí a já věděla, že bych to tady zvládla sama.
Musela bych.
Věřím, že bych tu sílu našla.
Přemýšlela jsem o tom, jaká je to hrůza, a od doktorky mi přišla zpráva.... vy máte teda štěstí!!!
Chápeš to??
Jiný úhel pohledu a vše vidíš jinak.
Míra má trombozu a oboustranou embolii plic.
Leží v nemocnici a myslím, že je mu hodně zle.
V našem zastavení myslím máme jasno oba, muselo přijít a já se těším z toho, že jsem zase o kousek dál.
Víš, Wahl, nenadávám, neřeším, jak to, že se obvoďák zachoval, tak, jak se zachoval, vlastně jenom jsem... a čekám, až bude zase dobře.
S Mírou jsme o mnohém mluvili, bohužel mu do hlavy nevidím a on není zvyklí si stěžovat, mně se zdá, že pracuje příliš, jemu zase, že pracuje málo.
On je Ferda Mravenec (zryto, zasázeno, posekáno), já sedím na zápraží a dělám si věneček na dveře.
Tak moc už se těšíme, až tam budeme bydlet..... mnoho spěchu... jak píšeš...
Dnes jsem byla v Hedči (od té doby,
co jsme tam byli spolu , tam jezdíme pro máslo, mléko a sýry).
Byla to úžasná cesta, nádherný kraj, zrovna zapadalo sluníčko a to, co se dělo na obloze, bych Ti přála vidět, ale ty víš.....
Takový okamžik.... pro tohle stojí za to žít....
Hezký podzim, milá Wahl.
Edita 30.10.2010
Milá Wahlgrenis,
moc Tě zdravím.
Po přečtení
tohohle článku jsem si vzpomněla na své sny.
Mám je teď tak krásné, opakující se.
Už si je nemusím ani psát, jsou vždy stejné a tak živé.... jak píšeš, jako kdybych ani nespala.
Většinou je tma, svítí měsíc a já se koukám z okna, nebo stojím venku.
Pofukuje teplý větřík, který mi čechrá vlasy a najednou se začínají stahovat
podivná mračna.
Pak se začnou dělat malé černé víry a najednou se objeví nádherné lodě.
Jsou obrovské.
Většinou je vidím jen já.
Problikávají, je na nich vidět život..... jak píšeš takové malé mraveniště.
A mě je moc moc krásně.
Nastavím pravou ruku a do dlaně mi přiletí malá koulička.... je to energie.
Má nádhernou barvu....nepopsatelnou (fialově, tyrkysově, žlutou...nebo tak nějak...), vleje se mi do ruky a pak celého těla....... orgasmus, nádhera...ani to slovo se na to nehodí.... nepopsatelně krásný pocit..... chráníme tě.
Uf.....už při psaní se oklepu:o)
Jinak zažívám teď podivno-krásné období.
Tak úžasně to všechno zvládám, že bych to do sebe ani neřekla.
Tu něco zařídit, támhle něco obvolat, vyměnit kola u auta.
Mám ze sebe fakt radost.
Dokonce si myslím, že jsem asi i šikovná. :o)
Nicméně náš tatínek nám moc chybí, ale dnes už si pro něj jedeme, takže už budeme pospolu....
právě mi to teď zavolal.
Mireček z toho bude mít velkou radost, stále se na něj ptá.
Dnes končím dopis s velkým úsměvem na rtech, už se na něj tak těším.:o)
Krásné dny!
© Wahlgrenis
05.11.2010
Dobrý den milá Wahlgrenis,
chtěl bych Vás požádat o pomoc.
Už určitě víte, že na mě přišla nemoc.
Ucpaly se mi žíly v levé noze a došlo to až na plíce.
Nu což, řekl jsem si, něco dělám špatně a bral jsem to jako "drobnou" patálii, z které se mám něco pochopit a použit, možná více odpočívat a být s rodinou.
Snažil jsem se nalézt informace v Hrabicovi, dokonce jsem s ním osobně mluvil.
Ale asi jsem dost nechápavý, protože přišly další komplikace a druhá hospitalizace, našli mi další bakterie v břiše, s nimi horečky, další viry v krvi.
Ale i když to vypadalo vše nadějně, horečky neustupují a postupně se přidávají další komplikace, jako bolesti žaludku, slabost apod.
A jak se včera vyjádřila jedna paní doktorka, jsem pro ně takový oříšek.
Vím, že letošní rok byl takový náročnější, o víkendech hodně práce na chaloupce, málo odpočinku.
Přitom zrovna nadcházelo tak krásné podzimní období, na chaloupce jsme sázeli nové stromky, zakládali zahrádku na příští rok, když jsme hrabali listí s Mirečkem, no to byl nádherný den.
Mohla byste mi prosím poradit v čem jsem natolik nechápavý, že musejí přicházet takovéto stavy?
Děkuji
Míra 23.11.2010
Milý Míro,
ano, vnímám, že se něco děje...
Když jsem četla Vaše slova, měla jsem levou polovinu obličeje jako v ohni. Ke mně občas přicházejí informace o zdravotním stavu druhých lidí přes mé prožitky.
Konkrétně to byla horní levá čtvrtina hlavy, kde se mi jevil problém.
Nebylo mi z toho moc dobře.
Čtu plástve, Vy už tomu budete rozumět, znáte moje postupy.
Úplně nahoře je kartička – JARO, která představuje novou vlnu zamilovanosti, je tady položená do budoucna, jako by se mělo něco překlopit, něco znova začít aktivně prožívat.
Druhý řádek je KREV a VYŠŠÍ MOC.
Krev v této chvíli signalizuje zásah vyšší moci, je to zásah, kterému se není možné vyhnout, přímá konfrontace.
Výsledky nejsou v pořádku, doktoři si nevědí rady, tady všechno souhlasí.
Jste jakoby ve víru, odkud není za běžně známých postupů cesta zpět, jste zmítán, výsledky jsou chvíli horší, chvíli lepší.
Je třeba pochopit ten vyšší
záměr, aby se mohlo něco změnit.
Napadá mě tady v té souvislosti otázka, jakou má Míra krevní skupinu...
Je to asi důležité.
Třetí řádek: STEREOTYP, SNĚHULÁK, PŘÍTEL.
Všechno je to jinak, tam, kde mělo všechno fungovat tak, jak jste zvyklí (zahrádka a jiné běžné práce), je najednou zásadní škrt.
Nic neplatí.
Jste najednou ležící, ten správný aktivní chlap plný síly se začíná ztrácet před očima.
Čtvrtý řádek: VLNA – LIDÉ – OBET – STAVBA
Vnímám tady souvislost s přestavbou chaloupky, tady bude „zakopaný pes“.
Je tady vazba na stavbu, jako by ten, kdo se s chaloupkou dostane do bližšího kontaktu, si měl něčím zásadním projít, je to uvědomění si čehosi vyššího nad námi. Člověk není vždy tím, kdo řídí tento svět...
Pátý řádek: VUNE – ZRADA – PLYS – NOVY MUZ – NOVY ZIVOT
Je tady informace z minulosti, nějaká zrada, která dává o sobě vědět.
Nebylo to nic příjemného.
Vypadá to, jako by tyto všechny procesy nastaly nebo se staly intenzívnější po narození Vašeho Mirečka.
Ten má propojení s bytostí, která žila v té chaloupce.
Tady by se měl hledat klíč, tady je schované řešení....
Šestý řádek: MLADY MUZ – ALKOHOL – SOUDCE – SLZY – ZAVOJ – DALEKO
Je to celé Váš příběh, o léčbě, o lécích, které musí užívat.
Je tady smutek, slzy, nemá to v tuto chvíli konkrétní řešení, lékaři jsou bezradní.
Všechno je najednou divně, jinak...
Tohle moc ideální není.
Zkusme se zeptat, jaké je tady řešení:
Postup se tady nabízí, ochránci jsou v pohotovosti, jsou ochotni udělat všechno, o co je požádáme.
Není to ale z kategorie krásna, také čas pracuje proti nám.
Je tady výrazné oslabení, slabost, která nedovoluje fungovat.
Sundat růžové brýle, propojení je na Vaši chaloupku.
Nemoc má přímou vazbu na Mirečka, který se díky energiím zde se vyskytujícím narodil.
Jako by odtud odešla bytost, která tady měla dál být.
Udělal se tady vítr, bylo by dobré tohle zase urovnat, uhladit.
Vidím to jako domluvu s chaloupkou, s jejími energiemi.
Tam je obrovské propojení, tím, jak jste začal s přestavbou, vnitřně s ní srostl, ona jakoby do něho prorostla, teď se začaly postupně projevovat energie, které tady byly dřív.
Tohle je docela náročný proces, ale mělo by se to celé očistit.
Z Vás by se měla udělat opět jednolitá bytost, chaloupka by měla fungovat také
sama.
© Wahlgrenis
23.11.2010
Hezký večer Wahlgrenis,
jenom jsem Ti chtěla napsat, že se Míra od pondělí hodně zlepšil.
Jako by se to prolomilo.
Odešly teploty, vrací se barva, jas v očích.... jen je moc moc unavený.
Výsledky jsou prý také v pořádku, ještě bude mít kontrolní odběry, ale už s velkou nadějí čekáme, že bychom mohli být o víkendu pohromadě.
Je jako vyměněný, to je moc dobře.
Až tak příliš jsme o tom nemluvili... myslím, že si to řeší hodně sám.
Děkuji
Edita 26.11.2010
Milá Edito,
mám velkou radost, že se Mírovi daří lépe.
Stav se začíná normalizovat, to je dobře.
Energie chaloupky by do něho neměla prorůstala.
Rozumíte tomu procesu?
On se s ní tak příliš sblížil, až mu to začalo ubližovat.
Je to skoro, jako když se lišejník usadí na strom, jenže tohle bylo mnohem zákeřnější.
Míra by už neměl dovolit z její strany žádné energetické znejistění.
Měl by hodně odpočívat, všechno počká...
© Wahlgrenis
26.11.2010
Milá Edito, milý Míro,
zvažuji s ohledem na počasí domluvenou cestu za Vámi. Přeci jenom silnice nejsou ideální, kalamita je v tomto případě slabé slovo... Pokud byste proti tomu nic neměli, pokusila bych se udělat na dálku to, co jsem chtěla udělat u Vás.
Merkaba, kterou jsem pochopila minulý týden na Slovensku na akci ke Květu života, by měla působit.
Jen budu potřebovat od Míry spolupráci...
Akce na Slovensku byla pro mě důležitá, přestože jsem o merkabě věděla, že existuje, mohla jsem si ji poprvé aktivně vyzkoušet až tam.
Míra by měl ležet, aby mu to bylo pohodlné.
Hlavně je třeba pochopit, že nemoc, která ho otravovala, je bytost jako každý jiný člověk, už by si měla jít po svém.
Je třeba se s ní mentálně rozloučit, naznačit jí, že to bylo fajn, že přišla, že si Míra díky tomu uvědomil spoustu věcí, třeba, jaké to je v nemocnici, jak má rád svou ženu a syna a že jsou věci, které nemusíš mít úplně perfektně udělané... Prostě nic se nestane, když nebudou.
Měl by se s nemocí takhle nějak pobavit, jako že fajn, že jí děkuješ, ale že už všechny její informace pochopil, že to stačilo.
Dobré by bylo, aby nebyl rušen... cca 15 až 20 minut.
Nebude dělat nic, jen zaujme klidnou ležící polohu a bude si představovat sám sebe, jak je plný sil a hlavně už tady není žádná pijavice, žádná nemoc...
To, co se pak bude dít, by měl nechat odeznít...
Uvidíme, co se bude dít.
© Wahlgrenis
07.12.2010
Milá Wahl,
hlásím, že Mírovi je dobře, je to teď momentálně nejzdravější člen rodiny...
Hezké svátky!
Edita 19.12.2010
Milá Wahl,
právě jsme dočetli Meduňku,...moc hezký, příjemné.o)...
Míra byl dnes u doktora, výsledky už jsou lepší...
PN ale trvá, takže hurá, ještě měsíc spolu od rána do večera:o)
Edita 03.01.2011
Milá Wahlgrenis,
moc Tě zdravím.
Ráda bych se s Tebou podělila o príma zprávy.
Míra byl dnes na poslední interní kontrole.
Všechny výsledky krve, ultrazvuky i CT plic po prodělané plicní embolii jsou v naprostém pořádku.
Vysadili mu všechny léky, přestane ředění krve.
Máme doma krásného, zdravého tatínka a mužíčka!
Poslední dobou začalo ale trápit zdraví našeho pejska.
Je jí čtrnáct roků, nárok má.
Jako by se začala vracet přírodě.
Častější vycházky kvůli čůraní už začínaly být nutné.
Teplo, klid a spánek.
Ale v sobotu nám přestala uplně jíst, nasadila jsem zbraně jako jitrnice, tlačenka,
piškoty, všechno marné...
V úterý už bylo nutné jít k veterináři.
Nechala jsem jí odebrat krev, vše ostatní jsem odmítla.
Z krve se ukázalo, že jí selhávají ledviny.
Pravděpodobně stářím.
V podstatě se nedá ni dělat.
Ještě ten večer jsem se setkala s Radkou a ta mi donesla knížku urinoterapie. Studovala jsem dlouho do noci a ráno jí dala první dávku její uriny.
Byla jsem nervozní, ale odhodlaná, že už nic asi zkazit nemůžu.
Dnes v noci u ní proběhla asi jakási krize, popisovaná v knížce, velké průjmy a už dnes ráno se zdá mnohem lepší.
Začala jíst, dokonce vyžaduje jídlo, opět nám začíná dělat společnost a oproti pondělku opravdu nevypadá jako umírající.
Uvidíme, co nám čas přinese.
Krásné je, že není dne, kdy bych se nekoukla na hodiny a nebylo tam tam 11:11...
Tak takhle my se máme.....a ještěže se máme.
Hezké dny
Edita 04.11.2011
