wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Ze dne na den jsem začala mít problémy se stáčením hlavy doprava


Dobrý den Wahlgrenis,
mam k Vám dotaz ohledně mého zdraví.
Je mi 56 let a posledních osm let jsem žila sice na jednu stránku spokojený život, ale na druhou stránku plný napětí a stresů, zkrátka bylo to docela náročné.
Zhruba tak před patnácti lety jsem z ničeho nic, ze dne na den začala mít problémy se stáčením hlavy doprava torticollis (tak třikrát ročně jezdím na aplikace botulotoxinu do Prahy a docela mi to zabirá a dá se říci, že jsem se s touto nemocí naučila žít).
Kdyby to šlo ale vyléčit byla bych moc šťastná.
Ale v r. 2006 začly různé jiné problémy.
Opět z ničeho nic se ráno probudím a nemohla jsem udělat ani krok, celá chodidla mě bolela, jako by mě někdo v noci zmlátil přes chodidla tyčí. Od té doby mě bolí chodídla stále, jen se to více soustředilo na horní polovičku ke špičkám a ty jako by mi nepatřily, jako by byly ze dřeva (krom palců). Při různých vyšetřeních se nic nezjistilo (ucpávání cév, artréza atd.), ale přišli mi na sníženou funkci štítné žlázy - prý je to na hranici, ale již beru denně tablety a také cukr mám na hranici a též mi předepsaly tablety.
Cítím se celkově unavená, jakoby bez energie a tak ráda bych si vychutnávala svoje blízké kolem sebe, bez kterých jsem byla těch osm let. Je fakt, že jsem za poslední dva roky dosti přibrala na váze - asi o 18 kg. Byly to náročné roky, při kterých jsem i přišla o oba rodiče a nebyla jsem bohužel v posledních jejich dnech u nich, ale hodně daleko. Naštěstí jsme si s manželem vzájemnou oporou. Chtěla bych vědět, jestli se může očekávat v tomto mém stavu nějaká změna.
Rubínie 10.09.2010

Wahl,
ten dotaz si dává odpověď v první větě - na jednu stranu jsem žila spokojený život, na druhou stranu jsem ho měla plný stresu.
Rubinie jako by chtěla tu jednu půlku smazat /nevím, kterou, jestli tu pohodovou, nebo tu stressovou, zdaleka to není jednoznačné/, a mít jen hlavu otočenou tam, kam se chce dívat.
Tam, kam se dívat nechce, jako by si dává zábranu.
Skoro to cítím tak, že podvědomí a duše požadují po ní stále víc a víc stresu, a ona jako by si tu pohodu zakazuje.
Nevím, jestli je to dobře, ale tak to cítím.
Asi ty všechny zdravotní problémy nelze vyřešit v pár řádcích, chce to asi i několik sezení u tebe nebo na semináři.
Otázka, zda lze očekávat změnu, jakoby zní, že změnu hledá mimo sebe a sebe vnímá jako pasivní oběť.
Chápu, že to teď nechápe.
Mohla bych o tom napsat román, jak člověk nechápe věci, a dostává lekce, znovu a znovu,.. Pokud se doopravdy bude chtít zbavit svých problémů, o čemž vůbec nejsem přesvědčena, pak bude muset hodně moc spolupracovat a pracovat sama za sebe a jít dolů, do toho pomyslného sklepení naší osobnosti, a tam číst a číst, a koukat se a koukat, a vypouštět a vypouštět, a odpuštět a odpouštět.
Moc Tě Wahl, ve světle a s láskou zdravím
Olga 10.09.2010


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.