Co mi prozradila zlomená klíční kost?
Otázka: Ahoj Wahlgrenis
Chci tě poprosit jestli by jsi mi mohla poradit .
Popíši ti, co se v nedávné době přihodilo.
Snažím se jít duchovní cestou, ale občas se mi stává, že mi to ujede a udělám něco, co není moc v pořádku.
Nedávno jsem jela autem a narazila jsem pravým kolem do obrubníku.
Těsně před tím jsem si rýpla do mamky kvůli bráchovi, tak jsem to přisuzovala tomu.
Snažila jsem se zamyslet nad tím, jak se k mamce chovám.
V úterý jsem jela se známými a trošku jsem se zpozdila.
Ten kamarád se zlobil a já jsem mu řekla, že on mi to udělal taky.
Pak se na něco ptal mojí kamarádky a já do toho skočila a odpověděla za ni,
tak se mi trochu rázněji snažil vysvětlit, že hned do všeho skočím a neposlechnu si to celé.
Hodně jsme se pohádali.
Řekla jsem mu něco, co s tím nesouviselo, pak mi začalo docházet, že jsem to přehnala, tak jsem se mu omluvila.
Druhý den jsem jela na kole a přemýšlela, co tam proběhlo, a v duchu se mu omlouvala,
jenže vtom jsem hledala, co on mi kdy udělal, a střídalo se to ve mně.
Snažila jsem se přemoct to horší já.
Sice jsem jela okolo jeho práce, ale měla jsem pocit, že tam chodit nemám.
Také mi došlo, že mu nemůžu pomáhat ve vztahu k jedné ženě, kterou má rád, ona mi řekla, že z její strany je to jen kamarád.
Tak nějak se mi to všechno honilo hlavou.
Když jsem jela z kopce dolů, tak se mi zasekl volkmen a jak jsem se snažila zabrzdit,
přelítla jsem přes řidítka několikrát se praštila do hlavy na levou stranu
a zůstala jsem ležet na silnici jen jsem zakřičela pomoc.
Skoro jsem se nemohla nadechnout.
Pak ke mně přiběhli zaměstnanci podniku, kde se to stalo, a zavolali mi záchranku.
Mám zlomenou klíční kost na levé straně a naražené pravé koleno.
Byla by jsi Wahlgrenis tak hodná a poradila mi, kde jsem udělala chybu, že to muselo dojít až tak daleko.
U sebe si nejsem tak jistá a už už bych něco takového zažít nechtěla.
Děkuji ti za tvou pomoc, nejhorší je, že rozum to bral, ale to uvnitř to nepřijalo, tomu se poručit nedá,
když jsem tam ležela, tak mi došlo, že tohle už je velké upozornění ze shora.
S pozdravem
Juliana 09.05.2005
Odpověď: Milá Juliano,
každé zranění je pro člověka informací o stavu duše.
A není to jen o zraněních, týká se to všech onemocnění, ale i banálních bolestí.
Tělo se brání, když se něco uvnitř děje jinak, než by se dít mělo.
Ty sis sama dobře odvodila, co je příčinou Tvého zranění.
Zlomenina klíční kosti Tě měla na nějakou dobu omezit v pohybu.
Důvod je jasný.
Jsi příliš rychlá, skáčeš lidem do řeči, aniž by mohli dokončit svou myšlenku,
příliš se prosazuješ a věříš tomu, co si myslíš.
To není dobré.
Pokud bys chtěla něco ve vztazích dosáhnout, nesmíš být "větší a silnější" než ten druhý.
Pak dochází ke strachu a neuvědomělému napětí, které se zase otočí jen proti Tobě.
Pokora by měla nastoupit v první řadě.
Ty bys měla očekávat, co druhý řekne, počkáš si na názor, nevnucuješ nic ze sebe.
Nechci potlačovat Tvé sebevědomí, ale sama jsi dostala "facku" od osudu, abys měla čas o tom všem přemýšlet.
Klíční kost je důležitou součástí lidského těla, vlastně každá kost je důležitá...
Je v bezprostřední blízkosti krční čakry, skrz kterou se odehrává komunikace s druhými lidmi.
Jsou to nejen slova, která říkáš, ale i způsob, kterým je říkáš.
Je to poměrně složité, ale doufám, že to postupně pochopíš...
Také je blízko čakry srdeční, skrz kterou může za ideálního stavu proudit láska k druhým lidem.
Je to místo víc než symbolické.
Přesně to, v čem Ty chybuješ.
A ještě jedna malá rada na závěr: nesnaž se nic řešit násilím, křičet, rozčilovat se bez příčiny.
Všechno bude tak, jak být má.
Teď jsi pravděpodobně v pevném krunýři, aby kost měla šanci dobře srůst.
Máš dost času si všechno promyslet.
A až to pochopíš, je šance, že začneš žít jinak, nebo aspoň trošku jinak.
Zkus také pozorovat ostatní lidi, které znáš ze svého okolí.
Všímej si jejich zdravotních komplikací, pozoruj, kdo kulhá, kro má brýle, koho pořád bolí hlava.
Za vším je skrytý nějaký důvod.
Není to tak dlouho, kdy mě Theophil (z KRUHu) nazval první novodobou doktorkou duší.
Řekl přímo, že není třeba léčit tělo, ale duše, a to já umím docela dobře...
Léčím pozitivní energií, to znamená, že neléčím tělo, ale duši.
Také přemýšlím o jeho slovech.
© Wahlgrenis
09.05.2005
Milá Wahlgrenis
moc ti děkuji za tvou odpověď, jsem ráda, že jsi mi to takhle vysvětlila.
Někdy to člověk potřebuje slyšet od někoho nestrabného, aby tomu uvěřil.
Já jsem některým svým názorům opravdu věřila a pevně si za nimi stála.
V tu chvíli jsem to dokázala vidět jen po svém a měla jsem pocit,
že i když občas někde ujedu, tak hlava to rozumově ví, ale nechápe.
Někdy člověk potřebuje dostat ránu, aby pochopil.
Nepřikládala jsem tomu až zas takovou důležitost a naivně si myslela, že jdu celkem dobře.
Nejhorší je, že jsem si fakt myslela, že můj názor je správný.
Je to zvláštní, ale já jsem měla spíš se sebevědomím problém a i když jsem měla občas pravdu,
tak jsem si jí nedokázala prosadit a brečela jsem, protože ten můj kamarád mě ubil argumenty,
tak jsem se potom obviňovala, jaká jsem hrozná.
Pak jsem se naučila stát si pevně za svým názorem.
A jak je vidět, nebyl vždy správný.
Je mi to moc líto vím, že je to moje vina.
Každá zkušenost je dobrá a teď už vím, že pokud máte pocit, že Vám něco způsobuje bolest
a vy to nedokážete unést, pak je lepší jít si svou cestou, než se stane něco, co vás k tomu donutí, ať chcete nebo ne.
Ještě jednou moc děkuji.
Juliana 09.05.2005
