Pohlavní nemoc ureaplasma
Dobrý den Wahlgrenis,
již několik dní pečlivě pročítám Vaše stránky a svět mi přijde najednou krásnější.
Mám jako mnoho jiných dotaz, na který bych chtěla znát odpověď, ale vzhledem k tomu, kolik takových dotazů asi bude, pochopím, když neodpovíte.
I tak se zeptám.
Mám přítele 2,5 roku, velmi ho miluji a vím, že i on mě.
V červnu jsme se začli snažit o miminko.
Bohužel po 3 měsích jsme snažení přerušili, neboť mi byla nalezena změna na děložním čípku (to už mám nyní v pořádku) a následně nám oběma pohlavní nemoc ureaplasma.
Od samého začátku jsem věděla, že to není jen náhoda.
Ale než jsem došla na tvé stránky, vykládala jsem si to všelijak.
A naopak to brala spíš jako pomoc od anděla strážného, že mi nemoc ukázal tak brzy, jelikož na tyhle nemoci se nedělají žádné testy ani při preventivních gynekologických prohlídkách a většinou se na ně přijde, až když se začne řešit neplodnost po 1-2 letech snažení.
Nyní se na to však koukám jinak.
Zkoumám to nastavené zrcadlo a nejsem si jistá, zda jsem varování správně rozkódovala.
Mám pocit, že by to mohlo souviset s mým bývalým přítelem, jemuž jsem ublížila tím, že jsem mu byla nevěrná.
Dlouho tenkrát trvalo, než se s tím srovnal, chtěla jsem všechno napravit, být mu lepší přítelkyní, ale asi jsem tlačila moc na pilu a on to po půl roce stejně vzdal a odešel.
Bolelo to dost.
Ale zanedlouho jsem našla nynějšího přítele, kterému jsem věrná a velmi ho miluji.
Řekla jsem si, že to holt všechno tak mělo být a že jsem si za ten rozchod sice mohla, ale že jsem si nakonec vytrpěla své, když odcházel a to je můj trest.
Možná jsem měla o trestu mylnou představu.
Tak se chci jen přesvědčit, jestli uvažuji správně nebo jsem úplně vedle.
Milá Wahlgrenis, budu vděčná za jakoukoliv odpověď.
Řekla jsem si vduchu, že pokud mě během psaní tohoto dotazu nikdo nevyruší (jsem v práci), že bude můj dotaz vyslyšen.
Děkuji i tak alespoň za tvé stránky.
S pozdravem
Klama 04.12.2009
Milá Wahlgrenis,
v pátek jsem Vám psala o mé nemoci.
Ještě ten den jsem dostala odpověď v podobě setkání s člověkem, s kterým se to tenkrát stalo a já byla svému bývalému příteli nevěrná.
Došlo mi to, nemohla to být náhoda a to Vy dobře víte, proto jste mi možná ani neodpověděla.
V neděli ráno jsem svému ochránci v dopise za tento počin poděkovala a poděkovala jsem mu za to, že stojí při mně.
Načež jsem si šla ještě lehnout.
Pak se to stalo.
Přiletěl ke mně, slyšela jsem bzučení, něco většího, snad jako vážka, rozhodně to nebyla moucha či něco takového.
Myslím, že jsem nespala, že jsem byla v určité fázi spánku, snad mezi bdělým stavem a úplným vytuhnutím.
Za víčky se mi začaly promítat obrazce, moc si z toho nepamatuju, snad jen bílé světlo a oko...to jsem usoudila, že bude nejspíš boží oko.
Pak křídly "zabzučel" víc a já věděla, že odlétá.
Bylo to strašně příjemné setkání, i když jsem měla strach.
Ačkoliv v to všechno věřím, nečekala jsem, že se mi to stane.
Pak se mi ale začal ještě přemítat rozhovor mého přítele se zákaznicí, s kterou si domlouval obchodní schůzku.
On mluvil i za ní a já myslela, že jsem vzhůru a že slyším přítele mluvit ze spaní.
Ale nebyl to on, byl to "sen".
Ona mu říkala, že má nové kozačky a že když je nemůže ukázat manželovi, chce, aby se přijel podívat on.
Vyloženě ho balila a flirtovala s ním.
Mám dojem, že přítel pořád mluvil v obchodním duchu, ale už si to moc nepamatuju, snad jsem se také bála to poslouchat, ale myslím, že se držel obchodních věcí.
Pak jsem se probudila...s úsměvem na rtech, měla jsem radost, že ke mně přišel.
ALE!
Nevím, co mi tím ochránce chtěl říct, absolutně tomu nerozumím.
Snad, že mám přítelovi víc věřit?
Wahlgrenis, poraďte mi, uctivě Vás prosím.
Už 2 noci nespím, pořád na to myslím, v noci se i bojím.
Ne ochránce, ale zlých sil.
Strašně nad tím vším přemýšlím, dnes ráno jsem se probudila a připadala jsem si jako strašný člověk, při tom vedu celkem spořádaný život.
Nerozumím tomu.
Snažíme se s přítelem o miminko.
Takže po objasnění ureaplasmy se bojím, že to, co mi chtěl ochránce říct, může zase souviset s něčím, co si musím uvědomit a vyjasnit, aby duše miminka přišla.
Chtěla jsem s tím vším počkat, jestli nebudete pořádat nějakou akci o miminkách, ale já se z toho do té doby "zblázním".
Celou noc jsem vám v duchu psala dopis a přemýšlela, co vám všechno napíšu.
Vím, že toho máte strašně moc a tento můj dotaz je v jádru prkotina proti tomu, co Vám píšou další tápající, ale moc Vás prosím, poraďte mi.
Stačí nasměrování.
Děkuji Vám.
Klama 08.12.2009
Drahá Wahl!
Normálne nereaguji na dopisy jiných, protože mám pocit, že nemám právo, nebo spís musím k tomu jaksi dozrát - nevím, jestli mi rozumíš.
Ale to, co napsala Klama, me k tomu vylozene povzbudilo.
Neumím rozsifrovat sen, který se ji zdál.
Ale ty krídla, bílé svetlo - myslím si, ze vím, co se ji prihodilo.
Zazila stav, který prijde, kdyz chce astrálné telo ven z toho fyzického.
Stav mezi bdelostí a spánkem, bzučení, bílé světlo - to je presne to, co se deje, kdyz duse stoupá nahoru.
Bíle svetlo - oni tam byli!
Chteli ji pomoci, ale jeste to nejde.
Ona sama je jeste prílis pripoutaná pozemskými vecmi, o tom je mozná i ten sen, nedokáze se oddelit.
Chteli ji neco sdelit, ale jeste musí pockat.
Oddelení se nepodarilo úplne, ale myslím si, ze uz brzy nastane.
Oni ji pomužou.
Dostane pak odpovedi, uvidí, ze je neco krásnejsího, lepsího, nez to, co tady zijeme.
Vibrace opet prijdou, at se toho nebojí.
Nesmí mít strach, protoze strach to vsechno odezene pryc, a to by byla hrozná skoda.
Bílé svetlo, porád se mi to honí hlavou.
Bude krásné, vím to, ale musí pockat.
Být trpelivá.
Opet ji budou chtít vytáhnout, budou ji kontaktovat.
Milá Wahl, jen to jsem chtěla.
Pravda muže být nekde jinde, ale mela jsem pocit, ze musím a chci zareagovat.
Je to jen strípek, mozná ho nekdo doplní.
Mej se moc krásne!
Klamo, hodne stestí, nebojte se, prijdou zas.
Erika 09.12.2009
Milá Wahlgrenis,
píšu Vám již po třetí.
Ani jednou jste mi neodpověděla, ale odpověď se ke mně vždy nějak dostala.
Stačí být opravdu dost vnímavá.
Včera jsem se dozvěděla, že kontrolní stěry naší pohlavní nemoci vyšly negativně, měla jsem z toho obrovskou radost a vím, že to nebylo jen v léčbě (neboť tato nemoc se velmi těžko vyléčí napoprvé a většinou se musí opakovat).
Vím, že to bylo v uvědomění si, proč se mi to děje, musela jsem si sáhnout do svědomí, zastavit se.
Myslím, že totéž udělal i přítel.
Vím, že ta nemoc musela přijít, jsem úplně jinde, než když jsme se před půl rokem o miminko začali snažit, jsem na úplně jiné vlně, bez jediné pochybnosti, že jsem na miminko připravená a moc se na něj těším.
Za tuto zkušenost jsem vděčná a děkuji za ni.
Do mého života však stále vstupují další a další zkoušky.
Týkají se teď především mého vztahu s přítelem, už podruhé se nám někdo pokusil anonymě rozbít vztah (telefonáty, dopis).
Moc tomu nerozumím.
Nechápu, co je to za varování.
Ale stále jsem si opakovala, nikdo mi nepatří, takže se ani nedostavila žárlivost a cítila jsem, že přítelovi musím důvěřovat, otevřít mu své srdce a stát při něm.
Pokaždé jsem odhalila, kdo za tím stál.
Ale tím se nezabývám, přemýšlím, co to má znamenat.
A odpověď jsem ještě nenalezla.
Ale zpátky k miminku.
Mám pocit, že už je opravdu blízko.
Včera jsem k němu zkoušela myšlenkama mluvit, říkala jsem mu, že se na něj těšíme, že ho už teď miluju a že bych ho chtěla pohladit.
Cítila jsem pak chlad kolem obličeje, tak možná tam dušička byla.
Tolik bych chtěla vědět, jestli už k nám miminko chce.
Přeji krásný předvánoční čas.
S úctou Klama 17.12.2009
Klama 04.12.2009
© Wahlgrenis
04.12.2009
