Šroubek ke zlaté náušnici
Čas od času sáhnu po jiných náušnicích.
Přesně tohle se mi stalo před posledními Vánocemi.
Z "tajné" krabičky jsem vyndala můj dávný dárek, zlaté náušnice na šroubek.
Jsou krásné, ale opravdu dlouho jsem je neměla.
Měla jsem je v divadle a také v malé restauraci, kam tady občas zajdeme.
Pokaždé jsem si zkontrolovala, jestli šroubek v zadní části náušnice drží, jestli je na svém místě.
Byl.
Až jednou to bylo jinak.
Vrátila jsem se domů, sundala pletenou čelenku, a zjistila jsem, že jeden šroubek k náušnici nemám.
Naposledy jsem bezpečně věděla, že jsem měla kompletní náušnice v oné restauraci.
To bylo 23. prosince.
Okamžitě jsem tam zavolala a poprosila, jestli by se nepodívali po zemi.
Nic se nenašlo, samozřejmě.
Byla by to velká náhoda, šroubek je velký maximálně 3 mm.
Pochopila jsem, že některé věci od nás odcházejí, prostě pak už nejsou, přijala jsem to.
Při nejbližší návštěvě města jsem zašla do zlatnictví a zakoupila dva náhradní stříbrné šroubky.
Trvalo to poměrně dlouho, než paní zlatnice dohledala správnou velikost.
Ale podařilo se.
Smířila jsem se s tím, že budu nadále nosit zlaté náušnice, ovšem se stříbrným zajištěním.
Prošlo dalších několik mnoho dní.
Teprve včera jsem opět zavítala do té restaurace.
Dělo se tam to, co se běžně děje, povídali jsme, něco se pilo, něco jedlo.
Přibližně po třech hodinách mi "cosi řeklo", abych se podívala šikmo vlevo od mých nohou.
Na podlaze je šedý koberec.
Zaměřila jsem se tím směrem a neuvěříte, co jsem uviděla - byl tam můj ztracený zlatý šroubek k náušnici.
Bylo to po dlouhých třinácti dnech, přičemž v tomto prostoru se běžně uklízí.
Někdy se dějí věci mezi nebem a zemí.
Baví mě to...
© Wahlgrenis
05.01.2023
