Wahlgrenis

Každé ráno je stejné, ale...

Je to jako z filmu "Na hromnice o den více"...
Jen malý rozdíl tam je.
Ve filmu je jen jeden divný herec.
V (mém) supermarketu Albert jich je asi deset.
Každé ráno si v tom filmu nakupuji jídlo.
Každé ráno je stejné.
Jako ve filmu.
Stojím.
Dívám se.
Prázdné regály.
Napadne mne - zakysaná smetana.
Regál "mléčné výrobky" s mohutným tělem prodavačky a nadpisem - tady jsem já.
Jdu jinam.
Úzkou uličkou k jinému jídlu.
Prodavačka vezoucí prázdné přenosky má v očích signál - uhni.
Stojím.
Dívám se.
Blíží se ke mně detektiv obchodu.
Nevidím ho.
Jeho kroky vydávají zvuky - kradeš.
Vezmu si křupavé chlebíčky a zeleninu.
Nesu je v ruce k pokladně.
Vybírám si.
Jedna pokladní vypadá ze všech pokladních nejméně naštvaná.
Stojím.
Dívám se.
Jídlo je jejíma rukama odhozeno do vyhrazeného prostoru.
Platím padesátikorunou nákup za dvacet korun.
Dostávám dvacet korun zpět.
Přeji beze slov prodavačce - užijte si těch druhých deset korun.
Nahlas děkuji.
Krásný den, říkám.
Krásný den?
Tady?
Vy jste se zbláznila.
Vrací pokladní věty.
Cestou domů si slibuji výměnu obchodu.
Budu jezdit třeba na konec města...

Je tu nové ráno.
Zjišťuji, že jsem nekoupila snídani.
Limetku a droždí.
Dobře.
Ještě se vrátím do filmu.
Na pár chvil.
Utěšuji se.
Stojím přede dveřmi.
Čekám až se to spustí.
Jenžeeeeee...
Ke dveřím přichází nová pokladní.
Kóduje.
Dveře se otevírají s pozdravením: Dobré ráno ze zářivých úst.
Jako ve filmu.
Všechno je ale najednou jinak.
Znáš ho?

Jiná prodavačka, jiný úhel pohledu, jiné rozzářené oči.
Byl to jen moment - ona je jako já.
Jsme na stejné vlně.
Dobré ráno!
Odpovídám.
Spřátelily jsme se hned.
Dokonce mezi námi proběhly už i dárky.
Neuvěřitelné.
Vím, že jiný obchod hledat nemusím.
Anastasia 29.01.2019

Stojím v řadě.
Dívám se.
S láskou vezme jídlo.
S láskou ho položí na druhou stranu.
Usmívá se.
Markuje.
Účtuje.
Vítá a loučí se.

Usmívám se.
Otočí hlavu tam, odkud přichází úsměv.
Načítá ho.
Ach...
Anastasia 01.02.2019