Konečně chápu, co je to žít svůj život sama za sebe a pro sebe
Wahl,
už to mám. Už vím, proč mi dal bývalý manžel tu fotku a proč najednou vyzařuje teplo z dlaní. Je to proto, že ted teprve ke mně pocítil lásku. Teď, až když ji ztratil. Když na mě přikládá ruce, tak ke mně cítí lásku a dává mi teplo, ta fotka, tak to ví, že ted je Matka součást mého života. A i když je třeba proti ní, tak mi udělá obrázek a vyrobí ručně rámeček.
Co to znamená?
No přece, jak mi projevit lásku?
Tak mi dá to, co mám ráda. Vše je to zvláštní, ale je to tak. Je to o tom, že až v momentě, kdy pochopíme, že jsme něco ztratili, tak poznáme, jak jsme to skutečně milovali. On ke mně ted cítí lásku. Ví sice, že je konec, ale ta jeho láska ke mně je silná. To mi přišlo dnes ráno.
Jak řekl můj dobrý kamarád, psycholog a terapeut, teď se už mineme. Když jsem ho milovala, až mě bolelo srdce, tak mě nechtěl, a ted, když mě miluje, tak já už mám jinou cestu.
Teď pláču, protože mi to vše došlo. Ale co vím, tak mně začal nový život. Už se nemůžu vrátit. Šla bych proti sobě.
A vím, že pro zachování vztahu jsem udělala maximum, ale pohár se naplnil, přetekl a znovu se už nenaplní. Také jsem pochopila, že to je cesta bývalého manžela, vývoj jeho duše. Asi má padnout až na dno, aby pochopil. Já vím, že ho mám ráda, ale jen jako přítele. Nic víc a nic míň.
Žít bych s ním nemohla a vrátit se nejde. Neprospělo by to nám ani jednomu. U něho by zase převládlo ego. On má něco pochopit díky mně, ale na to má přijít sám. Je to ironie osudu, jak ten život je zvláštní a přitom nám dává tolik možností a příležitostí. Ale také vím, že jsou zkušenosti, které získává naše duše, a to je to, proč jsme sem přišli. Nelituji ničeho, jsem štastná, pláču, ale rozhodla jsem se správně. Konečně chápu, co je to žít svůj život sama za sebe a pro sebe.
Díky bývalému manželovi jsem poznala, co je to mít se ráda, milovat samu sebe a on díky mně může poznat, co je to láska - někoho milovat.
Zvláštní, ale i to je život.
Já před sebou vidím ty extrémně krásné a zajímavé věci, které mi přichází, mám svoji svobodu a nezávislost a našla jsem sama sebe, svoji podstatu. Když mu bude zle, budu mu nablízku, ale v jeho cestě mu pomoci nemohu. Nikoho nikam neposuneme, pokud nechce on sám. Je krásné poznat, že mě miluje tak, až dokáže své tělo prozářit světlem a předávat teplo. Je to příjemné, ale nic víc.
Vše, co jsem udělala, vše, pro co jsem se rozhodla, bylo v pořádku. A protože cítím lásku sama k sobě, tak jdu vpřed do nového života.
P.S.: Nic nezačalo, nic neskončilo. Vše právě Je. V momentě, kdy něco nebo někoho ztratíme, tak teprve poznáme, jak jsme ho měli rádi, jak jsme ho milovali. A proto v životě není nic samozřejmé, vše jsou zázraky a dary. Jen my ve své zaslepenosti vše považujeme za samozřejmé, ale i to je Život.
Majka 23.03.2010
A protože jsem uvěřitelná, tak doplním, jak to celé pokračovalo.
Odpoledne jsem přišla z práce a můj bývalý manžel byl nazlobený, začal nadávat a málem mě uhodil. Začal mi vše vyčítat, tu pomoc, co mi dává, a snažil se mi namluvit, jaká jsem špatná matka a jak beru v životě vše jako samozřejmost a jak si ničeho nevážím.
A prohlásil: v životě nic nená samozřejmost.
Tak to mě fakt dostal. Pak se uklidnil a jeli jsme do Brna pro židle do mého novéhéo bytu a koupil mi polštář a deku, abych mu nebrala jeho věci. A protože měl do kina dva lístky (z práce zdarma), tak jsme šli do kina.
Večer mi chtěl zase dávat ruce na tělo, ale to už jsem odmítla, přímo jsem ho poslala někam. No a teď řekněte, že mám zajímavý a uvěřitelný život?
Ale já mám v sobě tak krásné pocity, protože vím, že má rozhodnutí odejít a už se k němu nevracet jsou správná a on svým chováním mě v tom jen utvrzuje. Život se nemá vracet. U něho je to jen o tom, že ví, že ztratil, a snaží se používat všechny prostředky.
I to, že dokáže v sobě vyvolat lásku ke mně, ale ta jeho zloba a to vše nezpracované vždy vyleze na povrch. Já ho nesoudím. Já ho jen přijala takového, jaký je, a neřeším ho. Jsme tu každý sám za sebe. Nevím, co vše ještě od něho čekat. Syn řekl, že to je tím, že on je opravdu rozdvojená osobnost a můj a jeho život je jeden blázinec.
A protože já chci žít sama za sebe, tak odcházím. A vše se nám děje, jak má, vše je pro naše dobro.
Těším se na vás a jsem ráda, že jste mí přátelé.
P.S.: Život je opravdu krásný, pokud ho pochopíme a naučíme se ho žít.
Majka 24.03.2010
Milá Majka,
už včera som sa potešila, že aj tvoj muz začal na sebe pracovať. Nevedomky. Od Teba. Z podnetu, ktorému ani sám nerozumie. Asi chce byť bližšie k Tebe. Aj on má v sebe veľký potenciál. A budem mu držať palce, aby sa za to nehanbil a pokračoval v ceste, ktorú mu svojim príkladom ukazuješ. Veď keby si na túto cestu nenastúpila, nikdy by mu v živote nevyšiel tak krásny a bezproblémový rozvod a potom také pekné, milé, teplé, naplnené láskou súžitie v jednej domácnosti po r o z v o d e !
Nikdy, pri žiadnej inej žene by toto nezažil. A sú to pre neho veľmi poučné lekcie. Čím si ty dokonalejšia, tým je Ivoš nervóznejší z toho, že Ťa stratil, že Ťa sám nechal odísť, priam Ťa od neho odohnal. Pomaly mu to dochádza. Ale je to príležitosť pre neho. Aby nastúpil na cestu, aby sa zbavoval ega. Je dosť možné, že Tvojim odchodom skončí aj jeho bilancovanie samého seba a nebude postupovať. Vieme, bude to jeho voľba. Ale príležitosť dostal vďaka Tebe a obrovskú. Ako tak čítam Tvoje riadky, aj ja si na sebe uvedomujem, že som sa niekedy, asi som sa s tým narodila, rozhodla správne - žiť sama za seba. Napriek tomu, že som v živote dostávala ponuky na sobáš, stále som vedela, že musí prísť ešte niekto. Prišiel. Tiež bolo obdobie, že som bez neho nevedela dýchať, ale asi tak 3 roky dozadu sme sa vybrali aj každý svojou cestou. Nebolo to ľahké obdobie, zvykať si žiť aj sami za seba, ale ty ma utvrdzuješ v tom, čo už vtedy bolo jasné. Že keď chceme mať stále krásny vzťah, sme obidvaja silné osobnosti bažiaci po slobode, musíme sa nechať žiť navzájom. Prežila som tú cestu ísť každý za svojim cieľom, vtedy som nevedela, že nikto nikomu nepatrí, ale vedela som, že nič nie je samozrejmosť a ak máme nažívať spolu v láske, tak musíme zažívať aj chvíle bez seba. Teda žijem hlavne sama za seba, vlastne, tým, že som sa nikdy nevydala som sa vždy spoliehala sama na seba, ostatné bol fakt bonus, ale mám to rada. Žiť sama so sebou. Za chvíľu budeš mať tú česť to tiež zažiť. A plus je tu niekto, ktorý je tu so mnou. Ako bonus. Preto mám svoje aktivity, on má svoje a konečne máme aj spoločné aktivity. Ale hlavne robíme to, na čo máme chuť, nič nepodlieha povinnosti. Tie energie sú krásne. A ak by nastala situácia, že máme byť bez seba, dnes to už neriešim. Prajem mu tu krásu a lásku inde. Ale to sa zatiaľ nekoná. My ľudia sme zvláštni.
Myslíme si, že len vtedy, keď máme všetko pod kontrolou, tak bude všetko fungovať. Ale to je klam. My ľudia chceme len o všetkom rozhodovať. O všetkom a za všetkých. Ako mi píšeš tie krásne Tvoje riadky, tak s hrdosťou môžem skonštatovať, že mňa sa už toto chcenie netýka.
Milá Majka, to ako sa k Tebe Tvoj muz správa : raz krásne naladený, raz nahnevaný, raz asi agresívny, to je všetko prirodzené. V krátkom časovom úseku v ňom prebiehajú rôzne pocity, ale hlavne strach. Strach, že keď mu zmizneš z očí už nebude mať nijakú šancu byť Ti bližšie. Stále si myslí, že cesta späť existuje. On má strach. Ty už nie. Ty sa už vidíš v novom byte, kde bude prúdiť hlavne Tvoja energia. A ak to tak má byť, tak ak by on pracoval na sebe, možno občas aj jeho energia. Možno niekoho iného. Ale ty to vieš. On nie.Ty sa na toto obdobie tešíš. On sa len bojí. Dieťaťu berú hračku, tak aj z trucu o ňu bojuje.
Ďakujem Ti za Tvoje skúsenosti, aj pre mňa sú veľmi cenné. Krásne to zvládaš. Nie je to samozrejmosť. Takto plynúť životom. A nie je to ani ľahké. To len v konečnom dôsledku tak vypadá...
Prajem Ti krásny slnečný deň. Posielam Ti plnú náruč svojej energie. Mám Ťa rada.
Danka 24.03.2010
Wahl,
nádherné, skvělé... Život má smysl, já vím, že jdu správnou cestou a mám požehnání. Vím, že mám co předat lidem a oni mně. Vám všem. Vy mně také předáváte.
Jsou to zkušenosti, které získáváme navzájem.
Majka 24.03.2010
Wahl,
vV březnu jsem byla u Matky Meery (inkarnace Boží Matky zde na Zemi) a byly mi uděleny 2 daršany (tiché dary udělení Milosti, Světla a Požehnání).
Vím, že jsem tyto dary od Matky Meery přijala pro plnění mého úkolu tady na Zemi.
Dnes ráno jsem se probudila a začaly mi téct slzy. Byly to slzy poznání a pochopení.
A já pochopila, že všichni, každý z nás, je SOUČÁSTÍ TOHOTO POŽEHNÁNÍ.
P.S.: My všichni jsme Světla, která svítí na cestě každému z nás.
Majka 25.03.2010
Ahojky zlatíčka.
Byt mám zařízený, jen záclony, doplňky a příští týden se stěhuji... Prožívám si lehkost a je mi krásně. Bývalý manžel je také v pohodě. Zase se utvrzoval, že jsme přátelé. Všechen nábytek mi sestavil, i kuchynskou linku včetně dřezu mi zapojil. Ten byt je tak krásný a tak velký.
Zjistila jsem, že se mi tam vše vejde, co si tam vezmu, protože si vezmu jen to, co potřebuji. A zjistila jsem, že k životu potřebuji opravdu málo. Vyřadila jsem hodně oblečení, botů, kosmetiky, nic není podstatné. Vezmu si jen to co budu používat.
A tak moc se těším. Přišlo mi, že je to o tom, jak si dělám pořádek v hlavě, v myšlenkách, v životě, tak potřebuji jen pro mě důležité věci.
Je ni tak lehce a stále myslím na
deštník . Je to přesně ono, co potřebuji do bytu. Už ted ho miluji, tak jak vše.
A vím, že jsem si otevřela Bránů zázraků.
Krásné žití Vám všem
P.S.: Deštník je to, co potřebuji pro zharmonizování sebe v dubnu, on mi tam dodá krásné energie, už tím zrodem a tím vším, co tomu předcházelo, je to jeden ze zázraků....
Majka uvěřitelná 29.03.2010
