wahlgrenis.cz

 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...

     REGISTRACE       Přihlášení
Chtěl jsem mít trošku malou moc porozumět si s jinými světy


Dobrý večer milá Wahlgrenis..
Inu jak začít.. Snad tím, jak se Vám vede, jste-li zdravá, zdali něco nepotřebujete.. Otřepané fráze..
Mám vás rád a jsem v úzkých.. Chci pomoci druhým a sám jsem se zlomil.. Stále staré lidi - nemoci - smrt kamarádů. Prochází to vše mimo mě a skrze mě.. Chci se dozvědět mnoho věcí do předu a nevím nic.
Dříve jsem alespon něco tušil a předpověděl..
Vy nic od nikoho nechcete, jste bytost, co mě fascinuje, nesete břemena, co se pro ostatní lidi unést nedají..
Cítíte jak srdce tluče? To je zázrak..
Vaše slova..
Nebo tak nějak to bylo, mám to uložené mimo počítadlo..
Něco se stalo.. Bylo toho na mě moc.. Byl jsem věrný a jsem celý život a v manželství? Ano. Jsem na tom psichycky docela na dně. Finančně taky. Průšvih je v tom, že jsem potkal ženu, co je na tom snad ještě hůře. No a jiskra.. Problém je v tom, že to je žena kamaráda a tohle není můj styl.. On má asi taky něco onačejšího, ale nevím, prý ano.. Vždy jsem neuznával nevěru, ale moje žena
neopětuje již strašně dlouho moji lásku, co dělat? Jenom jsem využívaný na peníze, práci a vše od rodiny..N evadilo mi to doposavad - než jsem potkal někoho, kdo zase chce pomoci mně.. No to bylo, pro mne nepochopitelné..
Mí, jakoby přátelé, které mám opravdu rád mi chtěj, nebo chtěli také pomoci, jenže žena třetí dítě a její přítel ten spíš radit..
Tahle žena, ale ne, ta skočí a udělá vše beze řeči.. Byl jsem u ní a jen takové povídání a lehké pomilování, nic nebylo.. Mám výčitky. Co dělat? Každý to musí vědět sám. To je jisté. Jsou velmi slabé chvíle a nevím, jak se k téhle situaci postavit..
Nikdy jsem žádnou ženu neměl, neměl jsem ani čas.. Jen staré lidi - nemoci - smrt a pohřby.. Jsem uplně bezradný..
Dívám se na ten můj oltář a nevím co dělat.. Panna Marie je moje patronka a ted? Já nevím, jestli se jí mohu podívat do očí..
Mám hrozný strach.. Strach z potrestání.. Ale já chci té ženě jen pomoci..
Drahá Wahlgrenis, Ty znáš moji pozici a ted se určitě směješ, mám tě moc rád, aniž bych Tě někdy viděl, ty jsi mě viděla na fotce, já nevím, co je tohle, jsou jistě lidé, kteří jsou na tom hrozně špatně, jsou lidé, co jsou zdraví a bohatí, já jsem mezi těmito dvěma světy, váhy.
Své ženě chci pomoci, myslel jsem dost na sebe po materiální stránce, pak jsem to zase všechno rozdal, vždy se ale obětovávám pro rodinu, všem jsem dal všechno, nikdy jsem nic neměl, vše si vzali příbuzní nebo odkoupili za směšný peníz, ale vždy to bylo z popudu rodičů, moc a moc pomáhám, já jsem cvok, i Tobě bych nějak pomohl, jsi vůbec vdaná? Máš děti? Můžeš mít děti? Máš rodinu?
Odpust, ale jsem nyní v takové situaci, že se topím, chci se něčeho chytit.. Zamilovaný? Blbost.. Je možná i taková to pomoc?? Jsem, jaký jsem.. Myslím, že jsi mě prohlédla.. Nejsem špatný, věř mi. Chci jen v klidu žít a poodkrýt pokličku budoucna a možná, že už ani moc ne.. Je možné, aby se lidé z dávných věků potkali?Vím, že se to děje. Máme to v rodině celé tradice.. Je mi smutno, drahá Wahlgrenis. Jsem bezradný. Nevím co dělat. Úlet? Hloupost.. Ta žena potřebuje pomoci, možná se jí jenom líbím..
Chtěl jsem mít trošku malou moc porozumět si s jinými světy.. Jsem blbec, co si něco jen namlouval. Nejvíc mně štve, že mnoho věcí jsem musel zahodit a v Tvých očích jsem jako chlubílek. To není pravda. Ty jsi všechno tohle věděla a nechala mne v tom, at se vykoupu.. Než jsem poznal internet, byl jsem docela aktivní a v pohodě.. Ženský se mně líběj, ale ne tak, abych dělal blbosti.. Moc toho víš a já se Ti klaním.. Naber sílu z vesmíru. At se Ti daří vše, na co si vzpomeneš, ja nevím jestli
ještě můžu doufat ve Tvoji náklonost. Nikdy jsem nepodvedl. Chci jen pomoci..
Drahá Wahlgrenis, tolik toužím po lásce, že si to nedokážeš ani představit.
Možná, že ji dostávám, jinou formou.. A ještě něco, celý život mám v sobě smutek, jako bych někoho kdysi dávno před mnoha věky ztratil a ted ho hledám.. Myslím,že ho jen tak nenajdu. Jednou, ale možná.........ho najdu.......... jsou to zkoušky? Potom nejsou vhodné.. Každý nese svoje já at je jaké koliv..
Dobrou noc drahá Wahlgrenis..
Nevím, jestli odepíšeš, ale nemohu se s tím smířit.. Promin prosím.. Nevím, komu tohle všechno říci než Tobě.
Přeji Ti jen to nejlepší. Krásné dny ve Tvém životě Ti přeje
věrný čtenář
Jiří 10.03.2010

Milý Jiří,
je mi jasné, že s napětím očekáváte, jestli Vám odepíšu. Píšu tedy.
Nechci Vás soudit, nikoho ostatně nechci soudit... To, co se odehrává v intimní oblasti mezi dvěma lidmi, je pouze věcí těch dvou. Ti mají nejlépe vědět, jestli to, co dělají, je z jejich hlediska správné... měli by vědět, jestli jsou ve správném místě a správný čas se správným člověkem. Na tyto otázky si musí odpovědět každý sám.
Jakékoliv pozdější omluvy nebo výčitky svědomí jsou už mimo. Člověk by měl všechno ve svém životě dělat tak, aby se později nemusel za nic stydět. Tohle neplatí jenom o intimních věcech...
Teď se vrátím k Vaší otázce. Já Vás opravdu nesoudím, to, co jste si prožil, jistě mělo nějaký důvod. Nikdy neznáme celý příběh...
Vždy je třeba dívat se zpříma druhým lidem do očí, žít bez výčitek. Vy jste na tom nyní trochu jinak. Záleží na tom, jak si sám před sebou na tyto nekonečné otázky dokážete odpovědět.
Život není jednoduchý, ale od toho je to život...
Mějte se moc hezky.
© Wahlgrenis 12.03.2010

Klaním se před Vaší velikostí, drahá Wahlgrenis..
Velice rychlá odpověd..
K ránu se mi zdál živý sen, jak v ohradníku mně honil býk a ve druhém oradníku kobyla hnědka, poznal jsem ji, byla to kobylka mých přátel, krátce jsem ji znal a měl jsem ji rád, ale ta už nežije.
Ta žena je ve znamení býka. Díval jsem se do snáře. Žádná sláva. Myslím, jestli toto vidění jsi mi neposlala Ty, milá Wahlgrenis.. Možná ano a možná ne, nevím..
Jediné ženy, které si vážím a miluji, je Panna Marie, a druhá žena jsi Ty. Mysli si, co chceš..
Na tomto světě je pro mě pozdě.. Tu ženu znám a myslím, že se nemusím za nic stydět. Dostávala rány od života stejně jak my všichni, byla sama na vše, než mne poznala.. Já jsem byl za ty roky moc na dně, potřeboval jsem trochu lásky, chtějí ode mne toho všichni moc, viděl jsem mnoho zla a smrti, nepřichází mi to tak jako ostatním, je to snad tím, že jsem určitý čas zabíjel pro potravu sobě i ostaním hospodářská zvířata, ale jen někdy, dnes se mi to příčí. Nedělám to..
Můj celý životní příběh?
Tak to by jsi nepochopila.. Je dlouhý a velice těžký.. Vím,že by v mém případě spousty lidí podlehlo již dříve.. Je to věčný boj o přežití.. Miluji zvířata.. Snad proto jako zvíře taky žiji.. Tu ženu, co mě ted prý miluje? Nenaplnuje mne, ale je milá a hodná, pracovitá, umí se postarat o rodinu a byla celý život ponižovaná od všech v rodině. Jestli od ní prý odejdu, tak to prý nepřežije.. Je docela hezká, taková odbarvená blondýna a vůbec, co Ti to píšu za blbosti, tohle není podstatné. Asi to bylo na správném místě a správný čas, ale pro ni.. Možná, že ji jednou mohu milovat, lidsky. Je to intimní.. Ale pro nás všechny velice blízké..
Chtěl jsem pomoci, v nouzi po všech těch letech jsem se dostal do velké duševní krize, kde jsem padl na kolena a než jsem vstal, byl jsem polapen úplně někde jinde, ale mile.. Měl jsem svoji důstojnost, věrnost, ted nemám nic, je mi s ní sice dobře, ale strach z lidí a pomluv.. Lidi mě nezajímají, jsou zlí a podlí..
Nyní jsem padl a jdu cestou prázdnou, na které budu dělat vše, co mi připadne na práci.. Ted už jsem opravdu sám.. Že prý mi bude pomáhat.. Nikdy jsem od nikoho pomoc nechtěl a zvláště ne od ženy.. Kdysi jsem někoho za dávných věků ztratil. Cítím to.
Nevím jestli ho najdu.. Nebo to najdu,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Cítím jako kdyby mě něco opustilo, ona je prý štastná a chce, abych byl taky, já ale vím, že jsem byl pouhým nastrojem na její potřebu někoho milovat a dostala se z té její kličky.. Jen pomáhat, pořád jen pomáhat, ale takhle?
Ano, je to tak. Již nemám nikoho a nechci nikoho přibírat k sobě.. V žilách mi koluje možná trochu modré krve. A pujdu cestou, kterou mi bude diktovat okolní svět, ona, přátelé, žena, děti, příbuzní, budu vše dělat pro ně, co budou žádat, vždy mi kolovala v žilách aktivní hudba, budu hrát, budu žít na plno, budu dělat vše, co bude třeba, budu, ale v prázdnotě...
Než skončím tento život, chci ho ještě prožít tak, aby tady po mně něco zbylo, ne nepořádek a zkaženina, ale aby lidé pochopili, proč jsme tady a čeho dobrého pro druhé jsme dokázali udělat.
Loučím se s Tebou drahá a milovaná Wahlgrenis, mám slzy v očích a cítím, že tam na druhé straně toho všeho jsi Ty..
Mám k Tobě velkou lásku, takové ženě bych nikdy nevěrný nebyl, nebyl by ani důvod, neboť bytost, která lásku opětuje, je láska sama..
Děkuji mnohokráte za rychlou odpověd, pokud milá Wahlgrenis budeš cokoliv potřebovat a bude to v mých silách, pomohu Ti..
Já už nyní nebudu Tě s těmito věcmi obtěžovati a pro Tebe jen samé hezké věci.. Někdy Ti Milá Wahlgrenis napíšu.
Krásnou dobrou noc a hezký den Ti přeje
Jiří 12.03.2010

Milý Jiří,
chtěla bych reagovat na Vaši větu: ...a pujdu cestou, kterou mi bude diktovat okolní svět, ona, přátelé, žena, děti, příbuzní, budu vše dělat pro ně, co budou žádat...
Měl byste jít svou cestou. Poslouchat především sám sebe, nebýt ničí nástroj. Tato Vaše představa je složitá, protože sám sebe se v ten moment pasujete do dobrovolné roli oběti, a z té je potom těžko se dostat zase k sobě. Zvažte si, jestli tohle opravdu chcete. Každý člověk by měl žít především svůj život, sám za sebe, ano, na sto procent žít. Vážit si sám sebe, vyrůst ve vlastních očích, zažít absolutní štěstí v souladu sám se sebou...
A teprve potom jako bonus mohou přijít další lidé, kteří Vám budou dělat společnost na Vaší cestě životem. Opačně - kdy budete očekávat, že k Vám přijde nějaké štěstí, když budete druhým sloužit - to nefunguje.
Vím, že každý má svou cestu a není možné nikoho na ní posunovat vpřed, stejně tak jako nic nikomu nevysvětlíte, neukážete, pokud on bude stát se zavřenýma očima. Každý má před sebou svá rozcestí, každý si volí, jestli se vydá tam nebo sem...
Ještě jednou Vám přeji všechno dobré.
© Wahlgrenis 12.03.2010

Někdo čeká na vaší odpověd měsíce a Vy mne odepisujete milá Wahlgrenis během několika hodin..
Dobrý večer.
Ted přemýšlím, čím jsem si Vaši náklonost zasloužil.. Mohla byste se mnou udělat cokoliv.. Máte moc, sílu hýbat vším, čím je třeba.. Taháte za nitky smrti i životů. Tak proč Vám záleží na někom, kdo má v duši zmatek a pokoru pro všechny.. I rytíř nebo samuraj či král, jež mu jeho čest padla, se bud zabil, nebo šel cestou pokory..
Napsala jste slovo "nástroj".
Moje milá Wahlgrenis, já celý život jsem jen nástroj, od malička, kdy mi zničily lékaři svoji nedbalostí mého otce a já ho jako děcko učil znova roky chodit, žije ještě dnes, ale jak.. Jako nástroj jsem se narodil i jako voják na povel, a jinak žít neumím.. Táhne se to snad celé věky..
A ted? Někdo potkal někoho, kterému není lhostejný jeho osud, a ten někdo je na tom stejně, ne-li hůře.. Co k tomuto dodat.. K takové pomoci jest obrovské odvahy a odříkání, rizika ztráty a ublížení sic sebehoršího člověka..
Věci by měly být pro horší osobu zahaleny rouškou mlhy, aby se jeho padající protějšek pomalu zvednul a kráčel dál.. Jenže to nejde.. Bud je ten dotyčný zeslabený životem natolik, že padne, nebo je raněn a jde na místa, kde mu bylo dobře a pak............
Drahá Wahlgrenis, již jsem Ti napsal, jak Tě miluji a moc si Tě vážím. Mé stanovisko je jasné. Nemohu udělat něco, co jsem si vydobyl vlastní cestou a nyní ztrácím, pomalu ale jistě.. Jsem absolutně prázdný. Celé ty roky jen pomáhat.. Osud? Je to možné..
Já bych si hlavně přál, abyste vy vydržela ten věčný tlak od starostí tohoto světa.. Nemáte lehký úkol přesvědčovat lidi, aby se nezabíjeli, a jiné věci... To jen tak někdo nedokáže a ani by to nedělal.
Ráda byste, abych to měl dobré, ale bude to složité. Chtěla jste pomoci v nouzi. Já vím, že už jste pomohla dost.. Víc než jsem čekal.
Nebudete se zaobírat bytostí, která již je na cestě, co si určila sama, Svůj život jsem prohrál, ted se budu snažit dát dohromady osud rodiny, která by mohla dopadnout jako já... Obětoval jsem čest,ale ne duši..
Máte duši anděla.
Pochopit Váš smysl života to může jen ten, co se ubírá cestou pomoci pro druhé, a to za jakýchkoli okolností.. Pro mne již není cesty zpět, jdu cestou prázdnoty a pokusím se zvednout ty, kteří jsou ještě koleny na zemy a snaží se zvednout. Jsem takový, jaký jsem, drahá Wahlgrenis..
Tobě přeji jen to nejlepší na cestě tímto světem a jinými světy. Cítím Tě každičkým stisknutím tlačítka na klávesnici. Jsi tak daleko a tak blízko. Je mi nyní už jen divně, už jen čekám, co se bude dít dál.
Svého cíle se ale nevzdám.. Já Tebe neznám, Ty mne ano a přece vím, že jsi blízko mne.. A když ne, tak já jsem vždy s Tebou.. Tak mám alespon něco, co mi pomáhá jít za něčím, pro co má ještě trochu smysl žít a bojovat..
Drahá Wahlgrenis, loučím se s Vámi a cokoli budete potřebovat, budu se snažit udělat, pokud to bude v mých silách..
Myslím na Vás a krásnou dobrou noc Vám přeje
Jiří 13.03.2010

Jiří,
nedá mi to a reaguji na to, co píšeš. Vnímám obsah tvých textů tak, že máš nastavený program na POMÁHAT DRUHÝM A JENOM JIM, jako by tady šlo o kohokoliv jiného, JEN NE O TEBE.
Jenže my nemůžeme nikoho dovést dál, než kam jsme sami došli. Když pomůžeš sobě, když se osvobodíš ze sevření nutnosti pomáhat, začne proudit energie a uvolní se tvůj potenciál pro cokoliv, co budeš chtít.
Pomáhání je velmi zrádné. Pomáháme tomu, kdo nemůže. Pomáháním odebíráme druhému kompetence k tomu, aby se sám postaral. A dobré by snad bylo, kdyby naši blízcí mohli, ne? Pomáhání na nepravém místě bývá hrou o moc.
Omlouvám se, jestli jsem byla ostrá. Sama jsem kdysi byla obětí nevyžádaného pomáhání a musela jsem vynaložit obrovské množství energie, abych se samozvaně pomáhajícího, kterého jsem vnímala jako parazita, zbavila.
Arentas 13.03.2010

Milý Jiří,
Vaše slova jsou zvláštní, smutná. Připadáte mi, jako byste se od všech chtěl najednou vzdálit a podstoupit nějakou osudovou zkoušku, abyste pak byl od všeho očištěn a začal znovu, nově.
Jenomže nic nelze vrátit, zopakovat, všechno se žije rovnou, bez zkoušek a napovědy. Jak jednoduché to mají herci na divadle, co? V životě ale platí zcela jiná pravidla. A čím dřív je člověk pochopí, tím má více času na to opravdu naplno žít. Nedávat si žádnou vinu, nepochybovat o sobě, jen tak lehce plout životem. Ano, zní to tak jednoduše, ale je to těžké.
Ptáte se na můj život. Je pravda, že jsem o sobě nikdy přiliš neprozrazovala. Je to podstatné? Je důležité vůbec něco o sobě nebo o druhých vědět? Jsme součástí té velké (největší!) osudové hry, ale přitom hrajeme ještě příběh jiný, hodně jiný, který nezná žádná omezení...
Přišli jsme sem do tohoto hmotného světa jako lidé. Je to stejné, Vy, já nebo kdokoliv jiný..., na tom nezáleží. Všichni jsme začali nějak ten svůj životní příběh, někde a s někým. Postupně se všechno vyvíjí. Někdo zůstává tam, kde byl, někdo nechce nic komplikovat, vyhovuje mu to tak, jak to je. Já jsem se rozhodla pro změny. Pochopila jsem, že bez změn by se vlastně nic nestalo, postupně jsem se začala zbavovat všeho, co v mém životě nemělo co dělat. Začala jsem si víc vážit sama sebe, tady je vlastně to celé tajemství. Nic víc, nic míň.
Nesoudím Vás, to bych si nedovolila, vím, že každý má svou cestu, na které nikoho nikam násilím neposuneme. Všechno se žije hned, napoprvé a pokud možno bez zaváhání...
Mějte se hezky.
© Wahlgrenis 14.03.2010

Jen s Vámi na kolenou hovořřit, a do očí se Vám nedívat..
Neodvážil bych ani pohledem vám v tomto odporovat.. Vy jste láska sama, já už ne..
Vaší přítomnost cítím všude.. Možná se naše světy někdy a někde střetli.. Jste zvláštní bytost..
Není podstané odkud jsme? A co jsme prožili? Nebo co jsme provedli? Žijeme a vrátit nic na zpět, nelze? ANO..
Nejsem tak zběhlý ve slovech, klidných větách a rozvážností jako Vy, drahá Wahlgrenis.. Ale na Vaše dopisy se dívám jako do zrcadla..
Ano, je to moje řeč, co Vy všechno objasníte. Jenže - čím vším jste si prošla, než jste se dostala tam, kde nyní jste.. Můžete děkovat jen svoji počestnosti - věřila jste v něco, co Vás popostrčí o krok dále.. Já, já jsem v toto doufal také.. Vám se to milovaná Wahlgrenis povedlo.. Mně ne..
Dokážete mnohé. Já nechci pomoci, pomoc chtějí jen ti, kteří si chtějí usnadnit život. Já ho snadný neměl a Vy jistě také ne..
Zbavila jste se všeho, co nebylo pro Vás třeba? Začla jste si vážit sama sebe? To první nyní dělám - to druhé, to je pozdě.
Podstoupit osudovou zkoušku?
To není snad ani možné.. Moje zkouška ztroskotala na pomoci druhé osoby, ona je štastna a já se budu snažit udržet rodinný kruh..
Víš milá Wahlgrenis. Touha po něčem nehmotném, co pro Tebe má cenu, je krásná. Ale její pád je strašný..
Nyní čtěte můj příběh, který se dědil z generace na generaci, nikdo o tom neví,nežli Vy a mojí předci.. Byla by to kniha knih a možná pochopíte, proč zacházím do krajností... Již před dávnými časy moji předci byli okultisté a sedláci, nebo tak nějak, byli bohatí.. Jenže postupem času pomalu začínali klamat a padat. Ti, kteří měli pole, lány, to ve stáří dávali, zrovna ne, přímým svým příbuzným, jako tedy nám. To bylo ze strany mého otce.
Dělali jsme tam všichni. Jenže otec onemocněl, jak jsem již psal, a celé ty věky co vše bylo naše, najednou bylo psáno někomu uplně jinému. Byla to slabá chvilka naší tety, které majetky jako poslédní patřily.
Z druhé strany od matčiny strany, příbuzný rod byl také bohatý a zničilo to opilství a trápení blízké osoby. A nakonec ten, který trápil, zemřel, sám utrápen, co provedl a utopil se. Mohl bych pokračovat celé týdny. Mnohé bylo zapsáno v knihách o naší rodině.. Hlavně z války..
JÁ.
jsem se celý ten můj nevalný život snažil dát alespon něco do hromady. Svojí pílí a důvtipem jsem něco dokázal, byla to řehole, Moje milá Wahlgrenis, Ty si neumíš představit, jak nás v nejtěžších chvílích života ještě rvali příbuzní a různí lidé o majetek a lidé o věci, co se jim hodily. ANO. Dával jsem jim vše, co žádali, jen tak a majetek příbuzným za směšné ceny..
Nelituji toho.. A přesto jsme, jsem dokázal nemožné.. Máme všichni střechu nad hlavou i když nic moc, ale není to nakradené, ale poctivě nabyté. Tohle vše chci držet pro svoji rodinu.. Byla to moje čest, kterou jsem chtěl vykoupit své předky..
Určité věci jsem viděl ve snech, i mimo ně.. Někdy jsem hovořil s těmi, co tu již nebyli, některé jsem vůbec neznal, ale věděl jsem, že kdysi k nám patřily..
Tak pro tohle všechno jsem si doma postavil malý, no malý, malinko větší oltář, Pannu Marii, andělé a já nevím co ještě všechno, za vše, co jsem snad uhod pro druhé, jsem dávál na něj nějaký ten dárek.. Jedinou věc totiž vím, že má patronka nade mnou držela ochranou ruku.. I když jsem měl zdravotně někdy hodně na mále. A taky vím, že to bylo vždy za něco, co jsem chtěl vědět dopředu a neměl jsem.
Tak a ted to milá Wahlgrenis víš. A ted?
Chodím okolo té mé bohyně, do očí se jí nemůžu podívat a brečím, jen když jdu okolo.. Tohle tedy nevím, jestli se mělo stát.. O rodiče jsem se postaral, o mne postaráno nebude a ani bych to nechtěl, i když mám hodné děti..
No snad moje výchova. Moje žena ta k nim moc nebyla a ani ted ne.. Nikoho nesoudím a radši vše dělám sám.
Je vůbec možné pomáhat tolika lidem co Ty?
Drahá Wahlgrenis?
Vůbec Tě neznám osobně a vím, že někdy jsme měli společnou cestu. Jinak si nedovedu představit, proč Ti tolik důvěřuji.. Vím o Tobě, cítím Tvoji přítomnost a je mi dobře..
Já Tě prosím, nech mi svoji náklonnost, at mám alespon něco, co mi je milé..
Prohrál jsem to, co jsem chtěl pro jiné. Pokud ale to byla zkouška, která měla být pro ty, jež by duševně zahynuli, potom jsem ji rád přijal..
Nežádám nic pro sebe, jež by utrpěli újmu jiní.. Sice jsem čest a možná i více prohrál, možná tím vším jsem měl vykoupit staré předky, ale nic mne nezastaví, abych nepomohl lidem, kteří jsou na tom stejné špatně, nebo huře nežli já.
Drahá Wahlgrenis, již mám už jen Tebe, které věřím nade vše, chci se vzdálit od lidí i fyzicky, jenže to nejde, duševně si myslím, že určitě.. Čím dál tím víc se oddaluji, pozoruji a čekám. Nevadí, že jsem nástroj pro všechny, at to jsou lidé nebo zvířata, jsem zvyklý..
Jediné, co ted mám, je strach o Tebe.. Máš toho mnoho a děláš si starosti, možná ještě se mnou. Neboj.. Sice odcházím duševně na čas od lidí a všeho, ale umím se bránit a druhé taky.
Nevím jak dlouho.. Dokud bude sil..
Ty, milá Wahlgrenis, hlavně na sebe dávej pozor.. Kdyby nebylo Tebe, možná by nebylo ničeho..
Jsi opravdu zvláštní.. Ty nejsi jen tak někdo..
Pamatuj drahá - máš tady někoho, kdo tě miluje, čistě a nezradí, není možná nikoho, kdo by tohle ode mne slyšel, možná a to jistě, jen to, co je nad námi a Panna Marie. To je vše...
Můj osud se nyní ubírá jinou cestou, možná cestou, o které víš jenom Ty a možná taky ne, nebude to snadné, ale vím, že je tady někdo, něco, nebo cosi, o co se mohu opřít, až mně bude ouvej.
Jsi tam a já vždy Ti nablízku, cokoliv a kdykoliv budeš potřebovati a bude to v mých silách, pomohu. Máš sice vyšší a větší moc nežli já, ale poznat mne, myslím že Ti drahá Wahlgrenis, dá ještě dost práce..
A přitom já jsem uplně obyčejné stvoření, co chtělo jen trochu lásky a nakonec ji poznalo tam, kde to nečekalo..
S těmito slovy se s Tebou milá Wahlgrenis loučím..
Psal bych Ti stále a stále, ale máš své povinnosti. A ty neodkládej..
Mnohokráte děkuji za odpovědi a duševní pomoc.. To Ti drahá Wahlgrenis nikdy nezapomenu.. Jsi moc hodná,opravdu..
Přeji Ti krásnou, sladkou dobrou noc a dobrý den..
Vždy pro Vás věrný
Jiří 14.03.2010

Prominte prosím, ještě..
Okultismus nedělám a nedělal, příčí se mi to. Je to dodatek k meilu..
Nezlobte se prosím..
Dobrou noc a krásný den..Vám přeje
Jiří 14.03.2010

Milý Jiří,
neměl byste si vyčítat věci, které se Vás netýkají. Zbytečně se tak dostáváte do slepé uličky. Všechno tohle trápení byste měl ze života propustit, nestresovat se tím. Každý člověk má šanci uchopit život do svých rukou, když si ale začne vážit sám sebe. Nemůžete věčně někoho zachraňovat, zvlášť pokud to je pouze Vaše přání... Nemůžete se stavět do role spasitele tohoto světa, tahle role člověku nepřísluší.
Nikoho nikam nesuňte, nenuťte nikoho, aby jednal podle toho, co si myslíte, že je správné.
Každý člověk jde po své cestě, sám se rozhoduje, co udělá, kam půjde, s kým, kudy. Ocitá se na křižovatkách, ale dál jde právě tou cestou, pro kterou se rozhodne. Jakékoliv linkování života druhým lidem by bylo pro Vás obrovskou zátěží. Potřebujete si udělat pořádek v sobě. Umět se podívat hlavně sobě do očí, mít čisté svědomí, nestydět se před sebou vůbec za nic.
Neočekávejte, že Vás bude někdo soudit. Tento pořádek si uděláte nejlépe sám se sebou, nikoho jiného k tomu nepotřebujete, naopak nikdo se do této role nesmí pasovat. Žijete svůj život. Sám a zcela odpovědně. Obhajovat se budete, na to bude dost času... V té jediné vteřině se Vám život promítne jako film. V té vteřině nepotřebujete žádná slova, víte, že to, co k Vám přichází, je tím absolutně nejvyšším, co jste kdy mohl potkat. Tato chvíle je jako brána z tohoto světa jinam, není možné jít jinudy, každý jí projde.
To, jaké to bude, záleží na každé vteřině našeho života, na každém nádechu a výdechu, na každém našem slovu, na každé myšlence... Nikdy nic před sebou neschováte.
© Wahlgrenis 18.03.2010

Milá Wahlgrenis..
Je mi dobře, když pročítám Vaše stránky a pak na ně odpovídám.. Vaše myšlenky jsou i mými..
Ano na obhajobu budeme mít potom všichni času dosti. Jenže jakou obhajobu? Je možné něco obhájit co se nedá? Já nepopostrkuji nikoho dopředu a nikomu bych určitě nelinkoval život.. To teda určitě ne.. Nikdy jsem si nevšímal, co dělá druhý
člověk. Byl to vždy jeho boj.
Psal jsem již Vám, drahá Wahlgrenis - nikomu a ničemu nevěřím - neznáte mne natolik, abyste věděla že, nikomu jsem nikdy vědomě neublížil.. Nikdy jsem nikomu nelajnoval život. Není to můj styl.. Nyní mám v životě jen několik lidí, kterým věřím - polobytostí - patříte tam i Vy. Hlavně Vy.. Ale nyní obratme list..
Nepohybuji se tak obratně v jiných světech jako Vy.. nějakým způsobem mi byly skryty.. Je to tím,že mám v hlavě zmatek.. A hlavně ve svém životě..
Popostrkovat někoho do předu? To opravdu nedělám,jen strčit zpět do dráhy, která jim byla určena..
Linkovat život? Nikdy jsem si nikoho nevšímal, ani dětí, ani příbuzných a ani cizích lidí.
Spasitel? Zachranování? Já? Hm.. Nevím. Kdysi jsem něco provedl, asi a ted se musím, asi, s tím poprat..
Role spasitele, drahá Wahlgrenis, to mi opravdu nepřísluší.. Zachranování je pro ty, kteří si to myslí, že zachranují..
Nemužu jen se smířit s tím, co jsem provedl. Nešlo to jinak.. Byl jsem ve velmi svízelné situaci.. Náhodou se tam nahodila ona, jiskra a bylo to.. Jiskra ano, ale z její strany z mé strach, ale jiný strach.
Co dělat?
Milá Wahlgrenis, myslím že mne tak dobře neznáte, než abyste věděla, že jsem dosti nepřístupný.. Postupem času ale zjištuji, že nalézám to, co jsem kdysi ztratil... Je to vůbec možné? Je štastná, že potkala někoho, kdo si s ní rozumí. Mám z této role strach.. Mám strach z té ženy.
Protože kdybych ji ztratil, bylo by to pro mne zničující.. Celé té roky jsem hledal někoho, koho jsem kdysi ztratil.. Nyní mi připadá,že jsem ho našel..
Co dál? Prý se bojím lásky. Blbost, nikdy jsem ji nepoznal, bojím se té role, ve které hraji ;;
Vůbec to není o posteli. Stejnak jsem pořád ve stresu, tak že nejsem pomalu ničeho schopen. To není u mě normání..
Nyní jsem se postavil na stranu obrácené pomoci.. Spousta lidí potřebuje pomoci. Tak zvaně druhou šanci. Jenže komu se to poštěstí..
Víte, drahá Wahlgrenis, ono opravdu je to v našem životě jenom jednou.. Všechno..
On je vůbec život zvláštní... k našemu překvapení až někdy moc..
Psal jsem Vám, drahá Wahlgrenis, že - nevěřím nikomu a ničemu - nevím, co dělat, lidé mě nezajímají. Prochází vše skrze mne..
Cestu, rozcestí? Ano. Každý má svojí cestu.
Víte, mnoho zlého jsem prožil a stále ještě prožívám. A ted tohle? Je vůbec možné věřit na lásku? Není to už jen mýtus? Nevím.. Já chci spíše, aby si ten její muž začal jí vážit a ona mě toto tvrdí naopak.. Co dělat? Bojím se, jestli začnu opravdu mít rád, tak aby to nebylo jen krátce..
Drahá Wahlgrenis, dávej na sebe pozor a bud opatrná.. Mnoho lidí se o Tebe bojí.. Jednoho dne, až skončíš s těmito všemi úkoly, budeš obdarována, Tobě by určite připadla role soudce, protože toho hodně víš a byla by jsi spravedlivá..
Přeji Ti jen to nejlepší, hodně lásky a kdyby jsi cokoli potřebovala, napiš..
Já nemohu vyjádřit slovy, jak mně duševně pomáháš..
Možná, že se to zlepší, ale zatím měj se krásně a klidnou dobrou noc..
Drahá Wahlgrenis, opatrujte se prosím a přeji Vám mnoho krásného ve Vašem životě
věrný
Jiří 19.03.2010

Milý Jiří,
mám pořád z Vašich řádků takový dojem, že se stydíte za to, co se stalo ve Vašem životě. Neomlouvejte se, netvařte se, že se to stát nemělo. Všechno se mělo stát, v tu chvíli jste jednal nejlépe, jak jste myslel, že se má jednat. Nehledejte v tom žádný problém.
Opravdu je všechno, co žijeme, jenom jednou. Každý vteřina je zázrak a nikdy nikdy nikdy se nezopakuje. Může přijít jiná, podobná, ale totožná s tou první nebude.
Každý člověk prožívá mnoho hezkého i těžkého, to nejste sám. Kdybych měla vyprávět všechny příběhy, které se mne dotkly... nechtějte to. Ani to vlastně nechci, některé z nich se ani vyprávět nedají, jsou tak neskutečné... A přesto se staly. Ale vím o nich jen já a ti konkrétní lidé.
Proč se ptáte, jestli je možné věřit na lásku. Tahle otázka je položena divně. Na lásku není potřeba věřit, láska je. Láska je tady všude kolem nás, nahoře i dole, vpravo i vlevo, vpředu i vzadu. Láska tady je pořád, nesmíte v ní nikdy přestat věřit. Láska je nekonečná, přetrvává věky, lidské životy, ona tady jenom je... Všude. Kdo přestane věřit v lásku, je ztracený, těžko se potom hledá.
Mějte se moc hezky.
© Wahlgrenis 29.03.2010

Naše milá Wahlgrenis..
Poznal jsem, že máte o moji osobu zájem ji povzbudit.. Milovaná Wahlgrenis, můj život je v troskách.. Zacházím do nejzzašších hlubin podvědomí.. Chci se setkat s něčím, co mi pomůže se vrátit - ospravedlnit.. Marně.. Máte ve všem pravdu..
Někdo to nese jen tak - a někdo jinak.. Výčitky, jestli jsem ublížil, nebo ne? Asi ano, neuváženě..
Je tady ale něco, co mě zaskočilo a hodně..
Vždy jsem byl věrný všemu, co jsem řekl nebo udělal.. Až, až na osudný den.. Provokoval jsem jednu bytost, ale ne ve špatném ůmyslu.. Moji ochránkyni. P.Marii.. často jsem chtěl, aby mne vyzkoušela ve věrnosti.. Odolával jsem až na ten den, kdy jsem spatřil tu ženu.. Asi to opravdu byla jiskra. Jenže to možná taky byla past. Stejné názory, stejná slova, možná opravdu léčka..
Nikdy jsem na nic a nikoho nenaběhl, vše jsem řešil rozumem - no a nyní..
Nejprve jsem nevěřil, že by se mohlo něco takového přihoditi mně.. Ovšem chyba, moje chyba..
Ta žena mne stáhla natolik, že jsem vedle, ano miluji ji, ona mne šíleně.. Jenže všichni to vědí a my máme doma peklo, hlavně ted už já..
Táhne mně to k ní čím dál více, dobré síly nám ale moc nakloněny nejsou.. Drahá Wahlgrenis, psal jsem Ti, že jsem kdysi někoho ztratil - inu, nyní se zdá, že jsem ho našel.. Jsou to tak hluboké city, že se to nedá ani vyjádřit slovy.. Mluvíme o věcech, jako by jsme je někdy už prožívaly, byli jsme na místech, kde jsme spolu už někdy byli, jen se nemůžem rozpomenout, kdy a kde to bylo.. Zašli jsme už tak daleko, že opouštíme své partnery, kteří nám vůbec nic neříkají -
Chtěli by jsme žít spolu do konce života, myslíme, že po tom všem, co jsme si tu prožili, by jsme mohli býti spolu a štastni..
Je zajímavé, co se může odehrát v tomto životě ve zlomku vteřin,.
Drahá Wahlgrenis, já mám strach o Vás, jste bytost, co vše rovná na správný směr..
Loučím se s Vámi a děkuji za vše dobré.
Váš věrný čtenář
Jiří 30.03.2010

Milá - ne - naše milovaná, Wahlgrenis..
Nezlobte se, že Vám píši v tuto hodinu (03:18).. Nejprve k Vám, nebo Tobě, jak pak se daří. Je to věta, co musím vždy položit, i kdyby bylo nejhůře.. Je to zdvořilost..
Inu dělám vše pro to, aby nám byly síly dobra nakloněny.. Má pozice je ležícího střelce.. Z jedné strany láska, vroucí láska, která se dnes potvrdila její sestrou, rozvážná, chytrá a dost si také prožila. Hned věděla, jaký mám vztah s její sestrou a byla ráda.. Dost lidí je nám nakloněno, protože ví, čím jsme si prošli..
Ovšem moje žena, které chci vše dát a dám, mne dosti citově vydírá, i finančně. Nemám nic, co bych ji už dal.. Chce mě jen pro sebe a s nikým se nedělit.. Vyhrožuje zabitím, sebevraždou.. Co dělat??
Nu, já neustoupím.. Za ty roky, co jsem si zažil - neříkám, že nemám na ničem vinu - si myslím, že bych měl mít taky trochu toho štěstí..
Víš, moje drahá Wahlgrenis, ono je to tak... Když pracuješ na něčem, co Ti nesedí, a víš celá ta léta, že tam nebudeš a mnohdy můžeš i zemřít jen, aby vše bylo tak, jak má být. Nic Tě netěší a hledáš koutek soukromí, schovat se někam a vyplakat..
Myslím, že jsem neměl východiska.. Sáhnul jsem už na dno svých sil a přemýšel mnohdy o svém konci, ale vždy se našla nějaká maličkost, pro kterou se to vždy vrátilo zpět.. Až, až po této zimě, mnoho doktorů, nemocí a hlavně fyzická a duševní slabost..
Už jsem nemohl.. Nastal můj zlom.. Nikoho jsem nezajímal celá ta léta, že jsem žil jak poskok, otrok. Pracovat dávat a plazit se..
Jsem duší voják, poslechnout rozkazy, jsem nástroj, stroj, ale jsem člověk, ptám se tohoto světa a ptám jiného světa, vše je zamčeno..
Moje volba nebyla jednoduchá.. Až mi přišla zpráva a já jsem se jí chytl.. Pomalu jsem začal šplhat.. Pomohla mi z toho nejhoršího..
Moje čest.. Je to stesk.. Stesk, co budu opouštět, co jsem vykonal, udělal.. Jestli bych se vrátil, ztratil bych lásku a spadl tam, odkud jsem přišel.. Ano, stydím se za to, co jsem udělal, ale není to právě ten bonus, co jsi mi, milá Wahlgrenis, napsala??
Jsem nyní rozdělen.. Tam a nebo tam? Bojím se tak, jak jsem se nidy nebál.. Je to obrovský zlom v mém životě..
Řídím se tím, co je mi milé.. Nepomýšlím na následky.. Nepřipouštím si je.. Ta žena psala i Tobě.. Myslím, že jsi to poznala.. Je moc hodná.. Nebo nemohu tak posoudit, Ty vidíš hloub do duše nežli já..
Oh, milovaná Wahlgrenis, mám v sobě mnoho lásky a moc se mi stýská.. I když tam budu chodit, je to prázdno, výčitky..
Co dělat?? Na tuhle otázku nedokážu odpovědít.. Ukáže to čas..
Drahá Wahlgrenis, jsi duše, kterou já miluji, nemám k nikomu takovou důvěru jako k Tobě.. Neviděl jsem Tě, neznám Tě a přesto, jako by jsi byla tu.. Myslím na Tebe dosti často.. Proč? A na koho lepšího, co mi dává sílu...
Prosím, opatruj se, dávej na sebe pozor a hlavně si dej pozor na lidi, někdy jsou hodně jedovatí..
Dobrý den a dobrou noc,opatruj se..
P.S.: Velice si vážím, že mi odepisujete.. Nemám slov - jen úctu k Vám..
Tvůj věrný čtenář
Jiří 05.04.2010

Dobrý večer Wahlgrenis..
Než začnu psát tento dopis, tak Vám přeji jen vše dobré..
Nemusíte odpovídat, máte mnohem větší starosti nežli já..
Víte, ono je to vše tak, jak jste mi ve všech těch imeilech od Vás psala. Mělo se stát zřejmě, co se stalo, já i nynější moje partnerka sdílíme rány od našich partnerů.. Je to řehole.. Nemáme slov, co si musíme vytrpět a o co všechno přicházíme.. Jedna věc je ale jistá..
Máme k sobě blíže, než jsme si vůbec dovedli představit.. Podstupujeme spolu uplně všechno a to jen proto, aby jsme žily jako dva milující lidi..
Psala jte o bonusu, potkat v tomto životě někoho, kdo je Vám bližší než kdokoli jiný.. Ano,je to tak.. Oba jsme bloudili možná věky.. Nevím, zda jsme dříve před několika životy žili spolu.. Setkali jsme se znovu, cítíme to oba. Hovoříme o věcech, které nám kdysi byly blízké..
Je to osud? Možná.. Nebo se snad něco snažilo nás navést k něčemu jinému? Proč?
Opouštím vše, co jsem miloval, mé já je vnitří stranou velmi nízké.. Nemohu vyjádřit úzkost s úzkostí. Pro něco, co jsem zavinil možná jenom já, moje duševní touha je rozdělena na částí vnitřního neklidu, snažím se dělat vše, jak mi je přikázáno, ale co vlastně to je..
Vím, co je to.. Je to pomoc.. Zároven jsem byl vlastní pomoci polapen pomocí druhé osoby, pro mne.. Je tohle láska? Ona mi tvrdí, že ano..
Asi je to pravda.. Moje osobní účast na tomto kroku jest velmi velmi silná.. Jenže.. Jak mohu udělati něco, když ve stálých stresech a pohnutkách nedokáži projevit své já..
Miluje mne.. Já nyní již také.. Můj cíl, ale jak víš, byl jiný.. Nepovedlo se.. Nyní bych si přál, aby spadla z nebe jedna vélká kniha odpovědí..
Hloupost, že? Mohu se sobě podívat do očí, až vše skončí.. Myslím, že si vše zodpovím, na to bude času dost - to jste měla pravdu..
Drahá Wahlgrenis..
Opravdu se stydím za vše, co se stalo.. Nemohu si připustit, zda jsem jedné straně pomohl a druhé ublížil..
Tohle by pro nás byla opravdu odměna za to, co jsme si prožili za celá ta léta..
Není cesty zpět, jsme příliš vtaženi do tohoto víru..
Wahlgrenis, opatrujte se a přeji Vám vše, jen to nejlepší - ještě se ozvu..
Dobrou noc a krásný den Vám přeje
Jiří 20.04.2010

Milý Jiří,
dobrý den. Jsem ráda, že jste pochopil, že se nic neděje, když Vám neodepisuji. Nemohu reagovat na každý mail, který mi přijde bezprostředně, hned... Přesto mám pocit, že Vám nyní mám napsat.
To, co ke mně z Vašich řádků přichází, je jako zrcadlo. Ne vždy rozumíme tomu, co se děje kolem nás, hledáme odpovědi na otázky nebo chceme rozumět "divným" reakcím okolí. Všude jsou pro nás informace. A když už si opravdu nevíme rady, objeví se lekce právě ve formě tzv. nastaveného zrcadla. To bývají tak jednoznačné lekce, nebo chcete-li facky...
I ve Vašem příběhu vidím nejednoznačnost výkladu, to, co prožíváte, nemůže nikdo druhý přesně pochopit. Nikdy nikdo nezná celý příběh. Pokud se vztah k Vaší známé přeladil jinam, nyní už se kameny valí z té vysoké skály a není cesty zpět. Chcete zůstat s čistým štítem, jenomže Vaši blízcí, s kterými jste do té doby byl na jedné lodi, tohle nepochopí.
Možná minulý vztah papírově ukončíte, abyste si opět papírově potvrdil, že tohle, co nyní zažíváte, je to nejlepší, co se mohlo stát. Abyste měl alibi. Jenže život nežijeme ani pro kus papíru ani pro alibi, život je naše cesta, to, jak prožijeme všechny nám vymezené vteřiny, to, jestli se dokážeme vždy podívat druhým do očí, ale nejen druhým, také sami sobě do zrcadla. Jestli tento pohled ustojíme. Duše, která někde v hloubi Vašeho těla odpočívá, by měla plout, to je základní pocit, ke kterému by měl člověk nazrát, všechno by mělo být v pořádku, žádný tlak, žádný stažený žaludek ze strachu, co bude další den... Každý, koho do svého života přijmete, je v jistém smyslu nadstavbou tohoto Vašeho základního pocitu. Nesmíte nikdy zažívat bolest a zklamání ze sebe samého. To by byla velká chyba. Podívejte se zpět na svůj život, ohlédněte se za těmi minulými roky, kdy jste se rozhodoval, čím budete, jak si to zařídíte, koho pojmete za životního partnera, koho jste ještě do života přizvali, kdo se narodil díky vám... tohle je velká odpovědnost, když si k sobě někoho připoutáte. Není pravidlem, že se duše do tohoto světa nějak zvlášť těší... Život ale není procházkou růžovou zahradou. Pokud s Vámi Vaše známá, s kterou se nyní odhodláváte jít dál životem, vytvořila uskupení "proti všem", pokud už nezvládáte přežít to, co jste budoval, je třeba se od toho odpoutat a začít jinak. Zklamání ve Vás bude dlouho, je tady určitá neschopnost zvládnout to, co se dříve zdálo jako jednoduchá cesta, možná dokonce jako cesta pohádkou. Nejspíš tahle Vaše minulá role byla na Vás moc těžká, proto přecházíte na jednodušší level. Možná už bylo všechno společné odžito. Nejste ale první, kdo ukončuje jedno životní dějství, aby přešel do druhého, jen se kolem sebe rozhlédněte.
Důležitý je ale Váš vnitřní pocit, jestli se Vám dobře dýchá. Jestli žena, která je nyní vedle Vás, není pouze určitým druhem zbraní "proti všem", jestli nepotřebujete od ní přidržovat, abyste dokázal vůbec stát. Náhlý přechod z jednoho vztahu do druhého, i když vím, že ten minulý Vám dlouhodobě nefungoval, není úplně ideální. Člověk by si měl chvíli vyzkoušet, jaká je jeho opravdová cena, jestli umí vůbec žít - jen tak, sám o sobě. Jestli není soužití s druhým člověkem jen stéblem, kterého se chytá ve chvíli, kdy ho strhl osudový proud někam mimo pevninu.
Vím, nemáte to lehké. Nechci Vám radit, to nedělám. Všechno je to na Vás.
Přeji Vám - i všem dalším Jiřím - k zítřejšímu svátku všechno nejlepší...
© Wahlgrenis 23.04.2010

Dobrý večer milá Wahlgrenis..
ani nevím, jak Vám mám poděkovat za přání k mému svátku.. Opravdu je to pro mne čest, že jsem dostal takovou poctu..
A ted k Vašemu dopisu..
Ten opravdu neměl chybu..
Moje manželství bylo až do nynějška velmi, velmi těžké a i nadále zůstává se všemi zátěžemi, co musím podniknout..
Potkal jsem ženu, se kterou jsem opravdu štastný.. Konečně pořádně jím a jsem velmi rád, že máme spolu společnou řeč.. A hlavně si mě hledí a dostává mě z těch všech traumatu a já zase jí - prostě doplněk já i ona..
Nikdo nevíme, jak se věci vyvinou, ale konečně si myslíme oba, že patříme k sobě -jako kdyby jsme se opravdu znali věky.. Na tohle láska moc neplatí.. I když tam je.. Ohlédnutí se za sebou?
Co to má být?
Celý příběh je jen v tom, že jsem vše tvořil, budoval, vychovával, rozmazloval a sklidil.. Naše rody většinou o vše přišly, já jsem dokázal vše stmelit odevzdat všem a sám odstoupit od všeho, co jsem kdy vybudoval.. Má žena.. Ano to jednou bude Světice - nevím, co to moc znamená - ale nikdy bych nedokázal na člověka házet špínu, která z většiny části ani není pravda, i kdyby mi ublížil sebevíc.. Neví, co je to velmi těžká práce, nikdy jsem nesměl nikam jít a někomu pomáhat.. Vždy bylo zle..
Dnes to už přecházím a je mi to jedno.. Rozvod.. Nepodepíše, ale abych chodil pracovat na všechny, to důrazně si vynucuje.. Dělal jsem otroka.. Celé ty roky.. To, co jsem dělal pro rodinu, neuznává.. Děti.. Jako matka selhala uplně.. To řekl každý a dosti lidí to schvaluje.. Já nic od ní nechci, vše jim dávám, majetky a není jich málo, všechny peníze, co jsem měl z pečování, taky..
Vzala si dluh, na materiál, jenže s mojí pomocí, ale ta práce za ty roky, co jsem
sám udělal na všech těch nemovitostech, neuznává..
Kdyby měla palác, nikdy nebude spokojena.. Když jsem si chtěl něco koupit, většinou
to bylo z mých pujček..
Selhání bylo z mé strany.. Ale proč?? Neunesl jsem smysl života.. Dřít na rodinu, žádná pomoc.. Mnohdy výsměch.. Mnoho jsem pomohl druhým a bylo mi to vyčteno, krutě.. Selhal jsem, ale chci, aby si našla partnera podle svého.. Má možnost, nemusí oproti mne nic koupit.. Já musel od bydlení vše a ještě nemáme ani na čem spát a kam si věci dát.. Ta žena je o jedenáct let mladší a není to vůbec o posteli, ale o porozumění mezi námi. Prostě máme si co říci.. Myslím snad na hodně, hodně
dlouho.. Hodně si protrpěla s dětmi.. Ted je s námi její sedmi a půlletý synek, který mě má hodně rád.. V jeho věku mi mého syna vzali na jeden zámek u Prahy kvůli mluvení.. Mne tekli slzy a moje žena byla ráda.. Nakonec jsem se postaral za ty dva roky, abych ho dostal zpět domů. Neumíte si představit, jaké jsem na to musel vynaložit úsilí..
Tohle je zlomek mého, našeho žití.. Tak co, drahá Wahlgrenis, jsem takový stroj, protože nic jiného jsem nepoznal, jenom nemocné rodiče a takové věci.. Co dělat.. Chytám se stébla? Ne.. Snažím se žít.. Čeká mne ještě dlouhá pout.. Klid už nebude nikdy.. Jenom stesk pro ty léta, kdy mohl být lepší partner.. Nikdy jsem s žádnou nic neměl.. Ona byla první..
Dnes vím, že jsem udělal chybu.. Mohl jsem jich poznat více.. Jenže já nejsem takový.. Prostě jsem hledal záchranu na pokraji svých sil.. Tot vše..
Přeji Vám drahá Wahlgrenis jen to nejlepší a takovou bytost, jako jste Vy, bych jen miloval.. Opravdu.. Věřte mi.. Opatrujte se..
Jste tu pro nás pro všechny velice potřebná.. A až bude u nás trochu klidu, rádi
by jsme se podívali někdy na Vaše sezení.. Nebo sraz, nebo jak tomu říkáte.. Do té
doby se prosím opatrujte a dávejte na sebe pozor..
Tohle Vám vše přeje Váš věrný čtenář
Jiří 27.04.2010

Dobrý večer milá Wahlgrenis..
Mám zvláštní touhu Ti napsat.
Přeji Tobě jen to nejlepší.
Je to poděkování Tobě, té, které toliko věřím a věřit budu..
V těchto chvílích si dělám jasno, co se vlastně v mém životě a v životě mé partnerky děje a bude se dít.
Máme to opravdu těžké. Něco se vyřešilo a něco řeší. Vždy se něco řeší.. Již si myslím, že nebude klidu..
Jsme jako jeden.. Nyní už nejde jen o rodiny, ale nám jde jen o čistou lásku. Chceme jen klid.. Pro sebe..
Myslím, že se spojily věky.. Zastupujem jeden druhého a v těch chvílích nejtěžších.. Nikdy jsme nepoznali, aby jsme každý bojoval zvlášt, jako to bylo s minulými partnery.. Jsme jeden celek.. Možná si budeš myslet - ono se jim to jenom zdá.. Omyl..
Ani já a ani ona jsme nic takového nepoznali.. Je to doba, kdy se to nenosí? Opustily jsme majetky a žijeme v podnájmu.. Snažíme se žít, nic nemáme, hmotné statky jsou nám cizí. Spíme na nafukovací matraci pro jednoho, nemáme skřín na šaty.. Vše jsme si koupili od začátku.. Začínáme od nuly.. V našem věku.. Jsme ale nejštastnější lidé na zemi.. Nevím, jak tohle bude dlouho trvat..
Kdysi jsi mi napsala, že je vždy něco za něco.. Ano.. Je to pravda.. Naše naplnění a naplnění možná jiných světů by mohlo být.
V dalším životě.. Naše přání je naplnit tento život dalším životem a zůstat jako jeden celek.. Naplnit další svět tím, co má být a co má se stát.. Ano tohle je změna, o které jsi hovořila, stačí chléb sůl střecha nad hlavou. Doba je nastavena jinak.. Je, ale opravdová láska se nenajde, je to dar, který darují jiné světy nebo svatí, když se něco stane, nebo nastane omyl..
Nevím jak to nazvat.. Je třeba mnoho způsobů.. Ale ten náš by měl být naplněn. Děláme vše pro tuhle situaci..
Co je nám třeba - být oba zdraví, štěstí a peníze, jsou opravdu třeba v dnešní době, lásku a obětavosti máme dosti, prosíme všechni svaté, aby nám byli nakloněni - nejsme špatní lidé, jen smutní.. Možná jsme měli býti spolu od začátku, ale myslíme že ne, protože by jsme nepoznali další lidé, co obnášejí.. Myslíme, že to je tak správné..
A proto Tobě děkujem oba dva.. Přej nám prosím naši lásku, je opravdu upřímná a věčná..
Drahá Wahlgrenis, chovám zvláštní cit k Tvojí osobě, bytosti, co mně pomohla z nouze nejvyšší..
Děkuji Ti za vše a když budeš míti chvilku ve svém životě napiš..
Tvůj věrný čtenář a přítel
Jiří 14.05.2010

Milý Jiří,
děkuji za Vaši další zprávu. Už minule jsem zmínila, jak mi Vaše řádky nastavují zrcadlo. Je to až neuvěřitelné... To, co píšete, se mě velice dotýká. Rozumím, čím vším si musíte procházet. Začínat od nuly je také možné přijmout jako dobrodružství. Na to by si každý netroufl.
Mluvím s lidmi denně, vím, co žijí. Odejít z dlouhodobě nefunkčního vztahu, kde se něco postavilo, vybudovalo, kde jsou děti atd., není vůbec jednoduché. Často tady člověk zůstává jen ze stereotypu, vlastně nežije. I když jinde se otvírá láskyplná náruč druhého. Lpění na majetku a na tom, co by tomuto kroku řekli ostatní, je asi nejpodstatnější. Mnoho lidí neumí jednat za sebe. Raději jsou v roli "hadru", nechávají si líbit všechno možné, nemluví o svých trápeních, zůstávají v domově naplněném smutkem a starostmi. Jsou napořád v roli oběti.
Vy jste začal nový život. Moc toho nepotřebujete. Opravdu dobře rozumím, o čem píšete. Láska je důležitá, i když odcházet z jedné náruče hned do druhé nemusí dopadnout vždy nejlépe. Nechci Vám ale radit. Máte vedle sebe ženu, s kterou chcete jít dál. V dobrém i ve zlém. Jste tak trochu Vy dva proti všem. Ale ještě byste měl být hlavně Vy sám sobě největší jistotou. Nevíte, co se může stát. Teď jste na svou novou paní fixován, možná až příliš. Nikdy v životě Vám nikdo nepatří a ani Vy nepatříte nikomu. Neměli byste ale tvořit pakt - jen Vy dva a nikdo jiný. Zase je třeba najít cestu k druhým lidem.
Důležitý je Váš vnitřní pocit, co říká srdce. To nikdy nelže. Přeju Vám jen to dobré, ono to půjde. Jen ty slzy se někdy zdají až příliš slané...
© Wahlgrenis 14.05.2010

Milovaná Wahlgrenis..
Vaše řádky odpovědi mne drásají a zároven povzbuzují..
Jste opravdová bytost pro ostatní v nouzi..
Co na to říci..
Nepatřit nikomu a nikdo nepatřit mne..
Začnu asi takto..
Vám jediné věřím..
Nevím sice, čím vším se zaobíráte, ale Vaše věčná touha pomoci lidským duším jest bezmezná..
Chvílema mne připadají Vaše věty jako věty psycholožky.. Chvílema vědmy.. Není podstatné, čemu se věnujete více, ale je podstatné, aby jste tohle vše vydržela..
Milá Wahlgrenis - šetřete sil - je mnoho zla na tomto světě, co dokáže zničit i zdánlivě nezničitelné..
Pomoci Vám jest velká čest, pro obyčejného člověka.. Napojení na vzdálenosti mnoha kilometrů, vyžaduje mnoho tréninku a sil.. Ale vždy to je jen Té bytosti nebo člověku, kterému to bylo dáno do vínku..
Já jen Vás mohu obdivovati..
Psala jste o mně a o mojí partnerce..
Každý by opravdu v dnešní době nerozdal své statky a nešel do neznáma.. Ano. Podstoupili jsme toto i s jejím malým chlapcem..
Vůbec nevíme, co nás čeká.. Ty úskalí jsou obrovská.. Někdy až nepřekonatelná..
Moje partnerka mi velice pomáhá, ale mnohdy uplně rezignuji, nebot nevím, jak ji zabezpečit..
Pro mne je to po stránce materiální neúnosné..
Rezignuji uplně na vše..
Člověk, který dříve zastal práci a pomoc mnoha lidem, je nyní v nouzi a se svázanýma rukama..
Nikdy před tím se mi tohle nestalo..
Nebylo soka, který by odolal mému já..
Vždy jsem pomohl tomu nejslabšímu..
Zde jsem chtěl..
Podařilo se zatím z části, ale já jsem v náručí osoby, která si vytrpěla toho dosti a nezmohu se na slovo..
A víš proč?
Protože jsem tohle nikdy nepoznal, je někdo, komu na někom záležím..
Nevím, jestli jsi toto poznala, ale jsem nyní dosti fixován na svojí novou partnerku..
Máme obrovské plány, ale zatím máme tak akorát malý a drahý podnájem..
Chtěl bych prosím ještě od Tebe vědět jedno..
Věříme ve svoji patronku a svatí..
Jak se na tohle díváš Ty drahá Wahlgrenis??
Mají s tím co společného?
Myslíme že ano..
Potřebovali by jsme, aby se to už obrátilo k lepšímu..
Drahá Wahlgrenis, loučím se s Tebou zatím jen imeilem a přeji Ti jen to nejlepší a hodně lásky a hlavně i pro Tebe..
Přeji Ti odpočinek ve Tvé práci.
Tvůj věrný přítel a čtenář
Jirka 19.05.2010

Milý Jiří,
život není to, co chceme, ale to, co máme. Ideální by bylo, pokud by se člověku podařilo radovat se z toho, co v tuto chvíli má, netoužit po ničem, neočekávat, že se něco zásadního přihodí, že se něco změní. Žádný princ na bílém oni nepřijede, ropucha se nezmění v krasavici, ani pod kořeny borovic na nás nevykoukne truhla plná zlata... Žijeme tady a teď, to je nejpodstatnější. Přijmout to a dokázat se i z toho mála radovat, přestože druhý může mít víc... Neporovnávat, nazávidět a za všechno každou vteřinu děkovat. Trápit se nemá smysl.
Zvládnete všechno, pokud se spokojíte s tím, co máte, pokud nebudete mít vysoké nároky. Brát si ale v této nejisté době úvěry, půjčky, hypotéky, to není dobrá cesta, pokud nemáte bezpečně zajištěný přísun peněz. A v tom je zase strach do budoucna... Strach vůbec člověka omezuje nebo dokonce i likviduje. Strach bere člověku sílu žít, chodit, dýchat, strach člověka zastavuje, dělá z něho skálu. Strach je špatně.
Nebojte se, že byste nezvládl svou další cestu...
© Wahlgrenis 19.05.2010

Milovaná Wahlgrenis..
Dýchat je touha..
Ne každý to umí..
Nemohu draze opětovat Váš soucit se mnou.. Odepisujete tak, že ani neumím vyjádřit svůj dík..
Jest mnoho změn, co se dějí v tomto životě..
Vaše, nebo Tvoje, milá Wahlgrenis, jsou objektivní - mé změny odcházejí od něčeho, co jsem strašně miloval.. Ano, je to právě ten poník, o kterém jsem Ti psal.. Nyní jsem již už podstoupil vše.. Nešlo to dále v mém domě a tak jsem ji odvedl..
Ted si určitě řekneš, "je blázen"... možná ano, jsem, ale zrada je zrada, je to bezmoc, co se nedá vylíčit..
Lidé jsou lidé a ostatní jest ostatní..
Wahlgrenis, poznala jsi mnoho povah lidí, pohlédni někdy do duše lidí, kterým jde o něco jiného než jen o člověka, ale opravdu pohlédni. Pohlédni vnitřním světem poctivosti a zároven tomu, co kdysi padlo a chtělo se napravit..
Vrací se odvěká minulost?
Vrací se minulý čas?
Vrací se dávné skutky?
Vrací se pokora?
Možná..
Tvé stránky mi připadají slova - věty psycholožky..
Vidím Tě dál, jsi o hodně dál a nedá se vyjádřit, kde vlastně jsi.. Vím ale, že jsi stále tady..
Mé dny jsou jako rozbitá hora.. Stojím na svém a mé vlastní já pomalu ubývá..
Mohl bych zničit svoji podstatu rodiny a zároven za určitou dobu vytvořit jinou. Ano, tak to bych opravdu mohl..
Jenže utrpení jsem zažil už mnoho za ten dlouhý čas.. Chci jen žít v klidu, ale ono to jaksi nejde.. Půjčky, hypotéky tak to tedy opravdu ne, to už tu bylo.. Finance, alespon na žití, ale to nám jaksi schází.. Snažíme se, jenže dnešní doba je nastavena jinak - Tvá slova - drahá Wahlgrenis..
Bude někdy lépe?
Bude jinak, pro nás pro všechny?
Milá Wahlgrenis, týká se to hlavně takových, jako jsi Ty..
V dobách nejtěžších...
Kdo by dával sílu, kdyby jste podlehly.. Šetři se Wahlgrenis..
Jen jednu otázku..
Věříš v dobré skutky?
Drahá Wahlgrenis, odpověz na to, co jsi mi neodpověděla - mají svatí s tímhle vším co do činění?
Věříš tomu?
Já věřím v jejich dobrotu a sílu..
Kdyby té nebylo a nebylo touhy dýchat po nich, nebylo by v co věřit..
Drahá Wahlgrenis,opatruj se pro nás pro všechny, co doufají ve Tvoji pomoc a trochu jistoty..
Drahá Wahlgrenis, opatruj vše, v čem je víra v dobro, já Ti ho přeji a také Ti přeji jen to nejlepší, bud štastna,
to Ti přeji já
věrný Jiří.. 21.05.2010

Milá Wahlgrenis.
nejprve Vám /Ti/ přeji jen to nejlepší v těchto dnech a dál..
Jak začít.. To, že mi neodepisujete, je opravdu nepodstatné, neboť dost událostí se v mém životě odehrálo.. Se svoji partnerkou žijem v podnájmu celkem spokojeně až na některé neshody s rodinami.. Stále nemáme chvilku klidu. Již jsme si celkem zvykli.. Otěhotněla a z věčných stresů jsme o to přišli.. Byla krátce..
Nebudem nic lámat přes koleno.. Uvidíme, co bude dále..
Ona má stání u rozvodu dohodou a celkem to snad bude míti v pohodě.. Zato u mne je to nelítostný boj.. ŠTVE MNE TO..
Rozvod mám 29. 6. Nepodepíše to.. Vše jsem ji nechal, dostala i dost peněz... Že má dluhy.. Já je mám taky, ale na dům, který neužívám..
Chodí ke kartářce, snaží se mi všelijako ublížit, nevím, ale chci konečně začít nový život s normální ženskou a ne se ženou, která pořád něco špatného přivolává na mne a na moji přítelkyni..
Chtěli by jsme se vzít a mít opravdovou rodinu.. Myslím, že by to stálo ještě za to.. Všeho jsem se vzdal, abych měl klid.. Nedaří se.. Inu co dělat.. Celý manželský život jsem ji věřil, ona mě nevěřila.. To mě zlomilo na dobro.. Štve proti mě děti, které jsem nad vodou držel já..
Obávám se, aby nezašla moc daleko s nějakou tou vědmou proti mně, nebo nám.. Nevěřím ji ani slovo, byla a je zákeřná se svou matkou.. Dost ji poslouchala.. Co dělat.. Nevím.. Jsem na práškách a má partnerka mě uklidňuje.. Inu uvidím..
Drahá Wahlgrenis, drž mi prosím palce ten den i když už vím, že to mám prohrané.. Budu se bránit a doufat, že snad bude troška naděje..Nic nechci, jen již žít normálně a cosi změnit..
Přeji Ti, milá Wahlgrenis, hodně lásky a slunných dnů, pro lásky všech živých tvorů na této planetě..
Věrný Jiří 28.06.2010

Milý Jiří.
Dovolte jen dovětek.... zázraky se dějí, skutečně....
Vaše věta: Drahá Wahlgrenis, drž mi prosím palce ten den i když už vím, že to mám prohrané....
Není nic prohrané, pokud tomu nezačnete věřit. Cítím, že jste asi hodně již na dně.. ale věřte, takto se do "boje" nechodí, že už předem skládáte zbraně... někde jsem v knize četla větu.. NEMUŽE PO VÁS NIKDO ŠLAPAT, POKUD NELEŽÍTE....
Takže Vám držím pěsti a neležte prosím, vše má řešení a každé zlo je pro něco dobré i když to v danou chvíli neumíme vnímat.
Posílám hodně energie a přání..ať tím projdete dle Vašich představ.
Rosa 28.06.2010

Milý Jiří,
tak dnes se rozvádíte... Už nějakou dobu Vám bylo jasné, že s manželkou žít dál nemůžete. Udělal jste ten krok mimo, byl moc důležitý, bez něho byste se nikam dál nedostal. To, že při Vás jiná žena, která Vám rozumí, je v pořádku. Potřebujete opět vnímat lásku, opět byste měl přijít i na to, že jste na tomto životě důležitý. Pro sebe, pro ni... Nejste sám, i kdybyste zůstal sám...
Člověk, který ztratí naději, pozvolna pomaloučku vyhasíná. Před Vámi je toho nyní mnoho nového. Rozvod si potřebujete prožít, stejně tak se máte s bývalou ženou domluvit na rozdělení majetku. Bez toho byste nemohl jít dál. I když nyní začínáte ve velice skromných poměrech, nelitujete ničeho. Pomyslně děláte tu tlustou čárua zpět se už vracet nechcete. I když Vás to stojí mnoho sil, hlavně je Vám líto všech těch roků, kdy jste o něco usiloval, kdy jste "dřel"... Pak se Vaše cesta nějak zkomplikovala, nechápal jste to, ale tušil jste, že už to nikdy nebude jako dřív. Možná jste se i nějakou dobu snažil o nápravu, o sblížení, ale druhá strana zájem neměla. Vlastně jiné řešení se neobjevilo. Kdybyste spolu zůstávali dál, jen byste se trápili. Oba.
Berte dnešek jako důležitý zlom ve svém životě, jako opravdový start. Minulost neplatí. Těšte se na budoucí dny...
Nebudete zažívat žádnou euforii, takhle to nefunguje. Spíš k Vám dorazí pocity rozpačité, něco jako nenaplnění těch snových paláců, které jste chtěli vystavět. Věříte, že teď už bude všechno jiné, úžasné, láskyplné... Nemusí to tak ale být doopravdy, dokonce to ani nemusí nastat vůbec. Nejdůležitější ale je, abyste sám před sebou měl čisté svědomí, abyste se naučil plout životem, abyste si neubližoval. Nikdy nemáte jistotu, že stav, který trvá dnes, bude trvat nekonečně dlouho...
Přeji Vám hodně štěstí, ono to někdy vyjde.
© Wahlgrenis 29.06.2010

Milá Wahlgrenis..
Nemohu ani uvěřit na život, který jste vycítila ze strany člověka, který přes všechny překážky útrap musel přejít.
DĚKUJI..
Mnoho věcí se událo..
Rozvod?
Nepodepsala..
Lhala..
Tahala špínu..
Zbytečně..
Moje partnerka zakročila..
Přes moji malou chybičku mne postrčila tak daleko, že tam jsem poznal, co je matka a milující žena.. Mé děti se mi odvděčily tím, že poznaly, kdo je opravdu vychoval..
Zde opravdu vím, co pro ně znamenám.. Stojí za mnou díky jí.. Kdyby ona byla moje žena dříve - milovaly by jí z celého srdce..
Máme stání ke konci července, prý to podepíše..
Uvidíme..
Za toto vděčím své nynější partnerce..
Drahá Wahlgrenis..
Co myslíte - ono to snad někdy vyjde..
Já vím, co tím myslíte..
Víte, je mnoho věcí mezi nebem a zemí, co se mají stát, aby se něco změnilo..
Zatím vše musíme ustát tak, aby jsme mohli být všichni štastni po celý zbytek života..
Děkuji Vám, drahá Wahlgrenis, za odpovědi, které Vás stojí mnoho času a sil..
Jsem Ti opravdu za to vděčný, nemohu vše vyjádřit tak, jak by se mnělo vyjádřit někomu, kdo podvědomě dává sílu těm, co chtějí znovu začít to, co kdysi ztratili..
Přeji Ti jen to nejlepší v Tvém životě, mnoho slunce na kraji, co znamená sen..
Přej i Ty sluníčko lidem všem, kdo milují, zdraví, radost, lásku i těm, kdo zhřešili..
Třeba to tak mělo být a je určeno, aby bylo cosi změněno..
Drahá Wahlgrenis, přeji Ti jen to dobré,
věrný Jiří 30.06.2010

Dobrý večer drahá Wahlgrenis,
jen pár vět ze života člověka, by poznal život druhého, jež nevěděl, že existuje láska v této tak špatně nastavené době...
Je jen málo věcí, co mohou ovlivnit životy lidí, jež chtějí jen zdraví, lásku, střechu nad hlavou, jídlo - udržet si lásku druhého - klidné dění všeho kolem sebe a v sobě..
Možná, že by se to někomu mělo podařit, jež dal obrovské odříkání a úsilí..
Bude naše prosba vyslyšena?
Drahá Wahlgrenis, mnoho víš a znáš, cítíš to, co jiní necítí, mnohé se zdá být jasné a zároven zahalené..
Chtěl jsem jen říci, že děkuji za Vaše / Tvoje odpovědi.
Mnohé mi otevřeli a možná ještě otevřou..
Přeji Ti krásné dny plné slunce, lásky, klidu a pochopení pro ty, kteří se mají rádi..
Přeji Ti jen to, aby jsi v tomto životě byla štastná
Tvůj věrný čtenář Jiří 29.08.2010

Dobrý večer drahá Wahlgrenis..
Po dlouhých nezdarech, které provázely mne a nynější mojí ženu, Vám opět píši.
Ano moji ženu...
Vzali jsme se a byly boje proti nám z mé strany a po začátku i z její..
Nyní jsme stmeleni pomluvami cizích lidí a nedovolíme, aby mezi nás někdo vstoupil..
Co dělat, věděl jsem, co nastane a tuším, co bude za delší dobu - majetky - spíše to, co z nich zbyde..
Nic jsem neudělal proti své vůli a neublížil nikomu..
Ona udělala vše ze svého a já nyní dělám pro to vše, aby jsme žili klidně a normálně..
Nejde to moc dobře..
Lidi moc ubližují..
Jak na klid?
Je třeba si vybrat -buď být otrokem nevědomky anebo pomoci někomu, kdo to potřebuje a podstoupit vše, co může pro něj udělat..
My jsme se rozhodli pro trnitější cestu..
Co dělati?
Nic..
Proplouvati..
Tuším, že nás pohltí něco a to navždy..
Bude zachráněných?
Budeme se zpovídat Bohu?
Nebo někomu?
A za co?
Proč?
Jsme nebo budeme ztracené duše?
Jediná spravedlnost je smrt a čas..
Naše patronka je Panna Marie..
Myslím, že nad námi bdí, kéž kdyby tomu tak bylo..
Zdraví máme málo a finance.. o tom ani nemluvím..
Jestli jsi jasnovidka, tak víš, jak žijeme..
Na doraz..
Jsme v cestě z trní..
Takových je mnoho..
Drahá Wahlgrenis - pohlédni do času světla a tmy a postůj ve světech těch, jež jejich krása uniká nám pod rukami a nikdo jí tu nevidí..
Myšlenka - je to duše, co kdysi v těle byla, aby něco vyjádřila - nedovedla práci v konec, jejím vínkem tu byl chlad - ted poletí a bude zas tu někdy snad?
Letíme kosmem a nevidíme si ani na špičky..
Co myslíš Wahlgrenis?
Vidíš daleko..
Já nyní také..
Mnohé se mi uzavřelo, ale více otevřelo..
Drahá Wahlgrenis - více vědět je někdy mnoho ztratit - žít jen pro to, co stojí za to žít..
Dobrou noc a přeji mnoho slunce v duši ať Ti dlouho svítí,
Tvůj věrný čtenář Jiří 24.03.2011

Milý Jiří,
není to tak dlouho, snad týden, kdy jsem si říkala, co s Vámi asi je, že jste se dlouho neozval.
No a Vy píšete...
Dávno vím, že nejsou náhody.
Ptáte se, jestli jsem jasnovidka.
Proč tohle zkoumat?
Je to důležité?
A pro koho?
Snad Vám mohu ještě dodatečně gratulovat ke svatbě...
Vám, že do minulosti se moc rád neotáčíte.
Nechal jste tady všechno, čemu jste věřil, co mělo nějaký smysl a řád.
Máte nyní vedle sebe novou paní, ale těžko říct, jestli jste šťastný.
Vy jste společně s ní utekl do svého světa, na všechno ostatní chcete zapomenout.
Ale jediná chyba na tom je, že pohádky v životě moc neplatí.
Je třeba pořád něco platit, ale málokdo se ptá, jestli je odkud brát...
Těžká doba...
Tisíckrát jste se ptal, jaký má tohle všechno vůbec smysl.. nevidíte před sebou nic pozitivního, nic, z čeho byste se mohl radovat.
Jste nyní jen vy dva.
Všichni ostatní se k Vám otočili zády, když jste se ke své lásce přiznal.
Bylo to podlé a nezodpovědné... to říkali.
Vy jste se vydal za hlasem svého srdce.
Těch překážek je pořád nějak víc, neubývají, ale naopak, jedna zmizí a další čtyři se objeví.
Ptáte se, co bude dál.
Řešíte složité otázky kolem smyslu života, nechápete, co se to děje.
Štěstí vypadá jinak...
Snad i věříte tomu, že se jednoho dne probudíte a všechno bude jinak.
Jak?
Jako dřív?
Ztratil jste pevný bod, pochybujete o sobě, o své cestě.
Je samozřejmé, že se Vám mnohé odkrývá.
Dostáváte se do svého nitra, až na úplnou dřeň, hlouběji už to nejde.
Tady uvnitř JSTE, tady je Vaše pravda, to, co máte pochopit.
Jednou se probudíte a budete mít jasno.
Musíte ještě nazrát, možná tohle dno ještě nebylo tím nejhlubším.
Podstatné je také, jak se na Vás dva dívá Vaše paní.
Snad čekala něco jiného...
Že by toho úžasného prince na bílém koni?
Záleží na ní, jak dlouho dokáže takhle fungovat, i ona si umí spočítat, kolik je dvě a dvě...
Oba jste si ale uzavřeli únikové cesty, nesmíte o své společné cestě pochybovat.
Měli byste se spolu naučit žít tak, aby tady byla radost...
Zatím to ale vyznívá spíš jako zoufalství.
Jako pakt proti všem.
Jste ve fázi, která se musí přežít, teď Vy nic nezměníte.
Tyto karty může zamíchat pouze někdo zvnějšku.
Je to docela nezáviděníhodná situace.
© Wahlgrenis 25.03.2011

Dobrý večer Wahlgrenis..
Nečekal jsem Vaší odpověd tak rychle..
Děkuji..
Dno?
Jaké dno?
Čemu říkat dno života?
Štastný?
Kdysi jsem byl v dětství - tam jsem ztratil cosi..
Nyní nacházím nové, co bylo dávno podstatou mého života..
Složitou otázku jest třeba položit pro složitou odpověd..
Bylo by jich mnoho - není třeba se již dnes ptát, ptal jsem se kdysi a bylo něco za něco - to nebylo dobré..
Ale jen malý dotaz: znáte naši situaci?
Závidění hodná není, to máte pravdu..
Jste inteligentní bytost, tak mi odpovězte na jednu jedinou otázku - co svatí -?
Hledat u nich odpuštění?
A za co?
V této době, projdem sítem nebo se zastavíme?
Neodpovídejte na tuto spletitou mysl..
Drahá Wahlgrenis, nyní Vám napíši smysl veškerého dění pro bytí a nebytí absolutna všech časů, co byly a jsou..
Nečtu odnikud tyto slova, budou vycházet z mých předků a jsou ve mne vloženy po staletí a možná i dál..
Pokud rozluštíte tuto část dění, tak poznáte moji vinu bytí i ostatní, co se nemohou vyjádřit a možná si tam najdete i kousek sebe, pro co jest třeba pochopit druhých..
--Jež věk, co prošel časem minulým, dar dal věčným, těm, jež pochopily věky své, smysl pouti zahynout pro touhu času zpět by obrátil se svět--..
Je to minulost i budoucnost..
Každý musí dozrát a pak jde tam, kde pokračuje v myšlence..
Dobrou noc Wahlgrenis hodně síly a slunce v duši.
Váš věrný čtenář Jiří 26.03.2011

Milý Jiří,
ano, samozřejmě, neznám celý Váš příběh...
Přesto mám pocit, jako bych ho prožívala společně s Vámi.
Nikdy nikdo není sám.
A i ve chvílích, kdy Vás celý svět opustí, ani tehdy nejste sami.
Pořád je tady ten Nejvyšší.
Nezkoumejte dno, každý si zažívá let v oblacích i pády.
Ale nebylo by rozumné porovnávat počty vzletů a pádů s tím, jak to mají ostatní.
Je to hodně nebo málo?
Nestačilo to už?
Nestačilo.
Hodnocení tady nepřísluší nám, jsme jenom herci toho neuvěřitelného příběhu, který se může zdát tak nečitelný.
Všechno, co ve svém životě ale člověk udělá, je jeho rozhodnutí, jeho volba, nesmí se na nikoho ohlížet, že právě on za to může...
Osud není - je jen to, co si zvolíte, jakou cestou se dáte a taky s kým.
Čtu Vaši otázku: co svatí?
Hledáte od nich požehnání?
Anebo soucit?
Chtěl byste mít potvrzení, že cesta, po které s Vaší ženou jdete, je ta správná.
Ale to Vám nikdo nedá.
Jsou tady při Vás všichni ti ochránci nebo andělé, není důležité, jak je nazýváme.
Jsou tady a pozorují Vás.
Čekají na chvíli, kdy si řeknete, že už to takhle stačilo a že byste rádi žili jinak.
Ten zlom, to uvědomění si má přijít od Vás, ne od nich...
Jakmile se rozhodnete jít dál nebo udělat něco, co se dosud zdálo nemožné, jsou tady, aby Vás podpořili, aby Vám pomohli, podrželi Vás ve správnou chvíli.
Nikdy nejste úplně sami.
To, že jste tam, kde jste, je jenom Vaše rozhodnutí, Vy s tím můžete něco udělat anebo taky nemusíte nic dělat vůbec nic.
Záleží jenom na Vás.
Není Vám nejlépe, protože se Vás sesypaly všechny Vaše jistoty na hromádku.
Učíte se znovu žít.
Chtěl byste být tak šťastný, jako jste byl někdy v dětství.
Tohle všechno se dá...
Jen je třeba se na tuto radost naladit, vůbec si ji do života pustit, jako že se to může.
To je někdy vůbec to nejtěžší.
Radost - takovou tu opravdovou dětskou - do života ale člověk potřebuje.
© Wahlgrenis 27.03.2011

Dobrý večer drahá Wahlgrenis..
Na Vaše odpovědi se nedá odpověděti - moc..
Víte, nechci ani odpuštění ani soucit od svatých, to si každý nejprve musí ujasnit, co chce..
U nás to bylo jiné - opravdu - já jsem začal jednoho dne ničit některé věci, co jsem třeba postavil - nevěděl jsem proč, ale věděl jsem, že to musím udělat - během několika týdnů mi zahynuli psi, jinak zdraví, končilo se všechno, co jsem měl, jako kdyby se dělo něco prazvláštního - věděl jsem, že odejdu už několik let - říkali mi, že plaším..
Omyl..
Omyl všech, kteří mne znali..
Nikdy jsem nebyl na ženy..
Pak přišla ona - jako jeden, vše stejné - i ona věděla, že odejde, prožili jsme každý mnoho let sami a pro děti..
Nesměl jsem zasáhnout do jejího vyrovnání s mužem, nevěděl jsem proč - musela sama se s tím poprat - jako kdyby mi někdo zakázal se do toho míchat..
Bylo to hrozné a já nic nemohl udělat - dnes je to jiné - mohu se plně zapojit a podržet prací, vše, co je třeba..
Inu a naposledy jsme museli utratit mého psa a tam jsme se drželi a poznal jsem i ona, že je konec minulé doby - pomyslně-..
Víte, Wahlgrenis, četl jsem, co jste vše dělala a to "něco za něco" jsem dělal i já..
Taky jsem hovořil s lidmi, kteří tady již nejsou nebo jsou daleko, prosil jsem svaté, aby mi něco prozradili, ale již to nedělám, zaplatil jsem opravdu někdy dost krutě - to bylo to varování - dnes už to vím a nechci nic od nich věděti, ale vím, že mi posílají tzv. vzkazy, vím o nich a vím, že něco příjde, nevím kdy a vím, že oni čekají, hledí na mne, hledí na nás a srovnávají nás..
Před několika měsíci jsem viděl v polospánku něco, co mi změnilo život..
Nemohu Ti to říci - nejde to, možná to víš, možná ne - můj věk je pootočen o několik málo hodin na stranu času..
Snad to byly sudičky, bytosti - nevím - pár vteřin a pak...........................
Tak - že nečekám ani soucit a ani odpuštění..
Nacházím klid a ................. něco, co si asi možná oba zasloužíme..
Chci mít klid..
Ale ještě mě tu čeká dost práce, kterou bych rád udělal, ale ne pro sebe........... pro ni .........
říká, že je to pro oba..................
hlavně pro mě...................
Víš, drahá Wahlgrenis, možná, že jsem už nazrál a čekám na toho druhého.........
Hledím v myšlenkách do dáli a vidím volnost........
Čas s věkem jde jak myšlenka, co vylétla z nás, jenom duše volnosti je tam a zase jinde, ty močály a bahno nepřísluší těm, co chtějí sebe dát pro Ty, co si to zaslouží..........................
Přeji krásnou dobrou noc Wahlgrenis..
Váš věrný čtenář Jiří........ 28.03.2011

Dobrý večer Wahlgrenis
Omlouvám se za minulý meil opravdu.
Mám z toho divný pocit.
Nejsem vyvolený a chci jen být zdráv a normálně žít, ale jaksi to jde jen zřídka.
Přišel čas, kdy věčnost znamená zklamání pro Ty, jenž nenašli zde lásku..
Já jsem ji našel, i když by se to mohlo jevit jinak..
Je mnoho způsobů lásek, ale upřímná je jen jedna..
Dobrou noc, Wahlgrenis, a mnoho lásky a slunce v duši Vám přeje
Váš věrný čtenář Jiří.. 31.03.2011

Přeji krásné dny ve Vašem životě a veškerý dík za vše, co jste mně napsala.
Děkuji..
Jiří 28.06.2011

Dobrý večer.
Příjde čas, kdy vše bude vyjasněno bytostmi, které našly cestu časem, o němž jen málo poučených ví..
Procházíme zkouškou, o níž jsme neměli ani tušení.
Stále jsme jen v momentě života, co pootvírá jen malinko oponu vesmírného prachu, aby věrným poodkryl, co stane se a má se státi, ale za to jest vytrpěno námi pro Ti, kteří nastoupí cestu další..
Přejeme krásné dny bez loučení s těmi, kteří ví, co bylo a je s námi..
Hezkou dobrou noc..
Přeje
Jiří a Ivet.. 16.08.2011

Milý Jiří, milá Ivet,
při čtení Vašich řádků, v kterých je tak zásadní sdělení, mi začala znít písnička Jiřího Březíka Vnímej svůj čas , kde jsou slova:
Sám prošel jsi pískem všech pouští
a stejně se nesmířil s tím,
že nám všem čas nesmírně letí
a sotva kdy zůstane stát.
My všichni jsme vesmírné smetí
a známe jen svůj let a pád.
To jen tak na okraj...
© Wahlgrenis 16.08.2011

Milá Wahlgrenis..
jen dlouho dlouhý čas či věk vyřeší zklamání mnohého kohosi, kdo mohl být s bytostí, jenž pokrátila čas..
Vrátit něco, co nikdy nejde, a vejít do doby, co by jsme moc rádi, to možná v čase jiném, kde možná co-si bude..
Víte, milá Wahlgrenis, jsme moc rádi, že mi odepisujete na náš imeil..
Jsme úplně sami..
Všichni se od nás oddělili..
Potřebujem být zdraví, trochu peněz, lásku máme..
Začínáme v našem věku od začátku..
Nikdo nám nepomáhá..
Jsme zmordovaní každý den a je to pro příbuzné málo, jen šidit,,
Ne, víme, co kdo může závidět..
Myslím, že to je oddělení od dřívějších partnerů, nemohou to pojmout..
Chceme mít klid, nedaří se..
Bojujem, jak se jen dá - jak dlouho ještě?
Ten, kdo chce žít Nový život a dostal k tomu znova šanci, musí se vzdát uplně všeho, co měl a bylo dříve - oprostit se a pokusit se zapomenout...
Víme, je to velmi těžké, ale jinak to nejde..
Jsme tu, aby jsme předali dar, co poslali nám jiní od těch, co kdysi zrodili to, co nazýváme člověkem..
Je mnohé dáno jim, ale vrací se zas na začátek svého bytí..
Opět budou u zrodu toho, co započali a dokončí to, co dokončit měli..
Není tu nic, co by stálo za zmínku času či věku věkův..
Děkuji za vše, milá Wahlgrenis, já a Ivet již doufáme, že bude snad lépe - pro nás pro všechny - kdysi Vám napsala, ale neodpověděla jste..
Určitě jste věděla, že patří ke mně..
Věděla jste, proč neodepíšete, měla jste k tomu své důvody..
Nyní já a Ivet Vám přejeme krásné dny a děkujem za odpověd..
Moc slunce v životě..
Jiří a Iveta 21.08.2011

Dobrý večer milá Wahlgrenis..
Dnes jsem se dozvěděl o imeilu, co Vám napsala moje žena..
Inu, nevím, co tam stálo, ale jedno vím jistě, že pravda se poslouchá velmi špatně a hlavně ta pravda, která se ozdobí květinami..
Mé já bylo nasměrováno tak, abych udělal to, co by jiný nezvládl..
Nebo velmi obtížně..
Víte, člověk, který miluje nebo ne a ví, že musí udělat to, co má, ten se nedívá ani tam, ani tam..
Vteřina hvězd dosáhne vteřinu absolutna v tu dobu, kdy se vesmír ve vesmíru spojí v jediný kruh..
O tom budou vědět jen ti, kteří dosáhnou duší na prach, co by spojily kruh v kruhu pro ty, co ještě počati nebyli, a možná ne v Tento svět..
Nejsem blázen, jen jest se třeba zamysleti se nad tímto vzkazem, jenž prolétával obzorem..
Děkuji drahá Wahlgrenis, at Vám slunko svítí věčným dnům..
Dobrou noc
-člověk- Jiří.. 03.11.2011

Milý Jiří,
maily od Vás přicházejí občas, ale dá se z nich celkem jasně pochopit, jak se máte.
Nic moc, já vím...
Hledáte stále nějaké vyšší pochopení, jakoby požehnání, že cesta, na kterou jste se nedávno vydal, je správná.
Ale to Vám nikdo nedá.
Každá cesta je totiž správná, nic se nedá vrátit, jen jít pořád dál.
Nyní se stále častěji ohlížíte do minulosti, hledáte tady zdroj Vašich současných problémů.
Nic není jen tak.
I to, kde jste nyní a s kým, navazuje na to, kde jste byl dřív a s kým.
Nic není možné jen tak najednou ukončit a vstoupit do jiného vlaku.
Odjet.
Pořád se Vás všechno týká.
Minulé dny jsou pořád VAŠE minulé dny, jsou s Vámi, i když Vy už jste jinde a chcete to mít jinak.
Začal jste nový život s novou ženou, připadáte si možná opět jako mladí zamilovaní...
Bez omezení...
Dá se tak žít.
Jen přes největší utrpení k lidem mohou přijít dary.
Vy jste mi už hodně dávno napsal, že byste chtěl mít schopnost porozumět jiným světům.
Dostal jste se obrazně řečeno až na samé dno.
Nastává období, kdy se stáváte sám sebou.
Teď k Vám mohou přijít ty největší pravdy života, a také přicházejí.
Měl byste naplno otevřít náruč a nepochybovat.
Neptat se, odkud je ten hlas, který k Vám promlouvá.
Ne, nejste blázen, všechno je v pořádku.
Vaše paní je pro Vás velkou oporou, má Vás ráda.
© Wahlgrenis 03.11.2011

Milá Wahlgrenis..
Inu - nikdy jsem nic od Vás nežádal- ale situace, která nastala nyní, si žádá pochopit, nebo objasnit??
Víte, drahá Wahl, žiji se svojí Ivet hodně smolný život.
Vzali jsme se z bytu koupila malý domek starší, asi 120 let bez vody septiku, dosti oprav bez peněz, 3 děti, dvě z toho plnoleté a devítiletý chlapec..
Vše by šlo až na věc, co se stala..
Našel jsem bodák z první světové války, byl záměrně položen hrotem k brance východu, žena ihned zjišťovala, co to je zač a proč je tak položen..
Zjistila skoro vše i možná, komu patřil..
Kdo před námi žil..
O těhlech věcech vím víc než dost a ne přeci tolik..
Na té zbrani byla krev nevinných lidí, je to válečná zbraň, kde platí - nezabiješ, budeš zabit..
Ta krev nikdy nebyla smyta, jsou po ní známky bití..
Znám to..
Od té doby začaly boje se sousedkou až u policie - nevinně - bodák jsem nakonzervoval a dal na místo, kde byl.
Mysleli jsme, že bude konec - ne - nebyl..
Jsme ve stavu, kdo by padnul.
Bývalý muž si vzal na manželku podvodem, když byla na mateřské 150 000 Kč.
Potom 50 000 Kč, potom zase tolik a tak dále a dále nyní na ni chodí exekuce, půjčuje si peníze, každá exekuce 62 000 a 64 000 Kč, pak 5 000 Kč, ted zase jsou to jeho dluhy - podvod - vyšetřuje to policie kriminálka hospodářská policie..
Sotva dýcháme..
Nemáme koupelnu, chodíme na chemický záchod, děláme, ja koně, lidé se diví, co jsme sami tady, vše skoro bez peněz, udělali, povídají, co náš rok, to jinde sedm let..
Je to možné..
Držíme spolu..
On je mstivý, zapírá se i před dětmi, jeho matka a bratr za něj platí také..
Celé jejich manželství stálo na křehkém ledě..
Víte drahá Wahlgrenis - ten bodák - je to nějaké znamení nebo aby se očistilo něco, co nebylo smyto??
Očistit tímto něco z minulosti??
Je a bude to velký boj.
Iveta je lučišník - obrovská bojovnice - já se držím zpět a duševně ji podporuji rsdím z vlastních zkušeností..
Je to ELFKA temperamentní rychlá věrná, ale zároven velmi velmi křehká..
Co nám poradíte??
Napadá mě myšlenka - návrat, uspat to, co se probudilo..
Nečistá síla?
Nevím..
Asi ne..
Co máme udělat, aby jsme dosáhli klidu??
Ta žena, co tu bydlela, byla velmi zbožná, všude měla Pannu Marii, svaté obrázky Ježíše Krista a jiné..
Věděla něco?
Určitě ano..
Obávám se, jestli jsme něco neprobudili..
Ale je tu obrovský klid..
Inu bylo by toho mnoho..
Každá rada drahá a vždy je něco za něco..
Nechci, aby jste se nad tímto nějak pozastavovala, chtěl jsem jen přiblížit naší situaci..
Ještě jednu myšlenku,.
Často si lidé přejí sen k obrazu svému - ale na konci tohoto snu většinou bývá budoucí pravda..
Povězte sama, jestli to není někdy pravda - ony i takovéhle situace, ony bytosti stmelí v jednu bytost až na věky..
Rádi bychom tomuto věřili a rádi bychom už normálně žili..
Drahá Wahlgrenis, příště napíši třeba něco veselejšího, zatím moc děkuji za minulý imeil, který mne velmi nastartoval a přeji Vám mnoho dobrého ve Vašem životě,
-Jiří- 08.11.2011

Milý -Jiří-
bodák, který Vás se ženou rozrušil a který Vám nedává spát, je zásadní.
Měl v místech, kde jste ho našli, svou úlohu.
Člověk, který ho sem umístil, uvažoval o ochraně prostoru.
Není tady ale úplně čistý záměr, vnímám hodně těžké energie, nedobré myšlenky.
Mohl to být člověk, který proti okolí působil agresivně, bojoval, aniž by ale byl ohrožen.
Nakonec se ale tento jeho záměr mohl otočit proti němu, nezvládl udržet energie ve směru, v kterém si představoval.
To, co nyní se svou ženou žijete, by zvládl jen málokdo.
Každý den procházíte náročnými procesy, někdy to vypadá, že jste na úplném konci, pak se zase tyto vlny poněkud upraví.
Občas už Vám nestačí síly, naděje odchází.
Finanční tok směrem k Vám je jakoby zastaven, poklady nepřicházejí.
Vybrali jste si tuto cestu dobrovolně, vracet se zpět už nejde.
Každý má svou vlastní cestu, každý si nese svůj vlastní kříž.
© Wahlgrenis 10.11.2011

Oh-drahá Wahlgrenis..
To, co jste mi odepsala, jsem z části věděl, ale to - proti okolí po obraných bojích ve válce - jsem mohl tušit také..
Tu energii jsem cítil od doby, kdy jsem do tohoto domu vešel..
Nevěděl jsem proč - až když jsem ho našel -..
Začlo peklo..
Obraty uplně ve všem..
Mnoho jsem se dozvěděl z různých jakoby rituálů..
Ale jenom jeden může být účinný - vybrán z toho, kdo nic v životě nechtěl a nechce a vše dá ostatním..
Nejsem spasitel, ale má víra je čistá..
V mých rodech byly i ti, kteří vyvolávali duše zemřelých..
Je zřejmé, že není již nikoho, kdo by u nás v tomto pokračoval - jsem jediný, kdo toto může skončit..
Je ve mne toho dosti nashromážděno, abych cosi ukončil a něco poznal..
Jsem obyčejný hmyz v tomto Absolutním vesmíru, který není zdaleka sám..
Nežli jste nám odepsala tímto imeilem, udělal jsem cosi, co by možná mohlo změnit tok
času..
Vím, co dělali šamani a staré indiánské kmeny..
Nedělal jsem toto poprvé, ale málokdy skoro vůbec..
Než jsem odešel udělat to, co jsem potřeboval, poprosil jsem náš oltář Pannu Marii poklekl a poplakal za odpuštění....
Vyhrabal jsem onen bodák ze země, kam jsem ho uložil..
Chyba byla ta, že byl už položen držadlem opasku proti obloze.. má chyba..
Jinak byl správně..
Ovšem po vytasení z pochvy jsem se zalekl - krev, která kdysi na něm ulpěla - byla opět znatelná-..
To nebylo dobré..
Pochvu i bodák jsem jsem pozvedl k východu zkříženy proti slunci pak obnažoval čepel prsty a dopřával těm, kdo ho drželi a těm kdo pod nimi zemřeli, věčný klid, poprosil jsem duše těchto mrtvých, aby dopřály klidu mé ženě a nám všem..
Jen se snažíme tuto nemovitost chránit a pracovati na ní..
Na to jsem prudce zasunul čepel do pochvy, ale jako by to nebylo akorát tak ještě na půl vysunul a hned prudce zarazil..
Jeden a půlkrát zarazil..
Bylo to zvláštní, jako kdyby tam někdo byl a na oněch prstech to cítím a zřejmě cítit budu až do konce života..
Nedělal jsem to pro sebe, nyní nevím, jestli za to zaplatím - nemám již co ztratit, jsem unaven a má žena také..
Ale jisté je to, že od té doby se začlo cosi měnit.
Možná k lepšímu..
Ten dům chce žena napsat na děti a už je to v běhu, až bude čistý, snad už je tak ted jde o čas..
Drahá Wahlgrenis, jdu tento měsíc na operaci karpálního tunelu do Čáslavi, tak nevím, co bude, ale mnohokráte Ti děkujem za odpověd..
Cesta, kterou si kdo zvolí, je naplánovaná osudem, ale někdy to kolečko zaskřípe, hlavně, aby to nebylo často.
Hm, tak mě napadlo, drahá Whlgrenis - ten den toho mého jakoby rituálu se spojily dvě myšlenky v jednu myslím, myslím, že ...... radši nebudu se ptát, ale přesto mnohokráte děkuji té myšlence druhé, at to byl kdokoliv....
Přeji Ti, drahá Wahlgrenis, mnoho slunce v duši a Ty ho potřebuješ velmi, velmi mnoho..
-Jiří- 11.11.2011

Milá Wahlgrenis,
musím Vám něco svěřit.
Mám takový pocit, že to, co udělal Jiří s mečem, není v pořádku.
Nezdá se mi, že by měl zůstat u nás na pozemku.
Připadám si tady jako zakletá...
Jsem věřící, ale tady se pořád dějí takové zvláštní věci.
Mohla byste nám prosím poradit?
Děkuji.
Iveta 13.11.2011

Milá Iveto,
nic, co je ze železa, by nemělo být v zemi v blízkosti lidí.
Setkala jsem se nedávno s příběhem ženy, která během několika dlouhých měsíců čistila pozemek kolem jejich rodinného domu od neuvěřitelného množství špendlíků, hřebíků, jehel.
Ta půda byla úplně zanesená.
Byl to útok její bývalé přítelkyně, která si tímto způsobem něco dokazovala, byla to černá magie.
Všechny předměty měly hroty namířené do domu, bylo to opravdu promyšlené.
To, co tady ta žena zažila, si ani nepřejte vědět.
Meč by u Vás zůstávat neměl.
Domluvte se s Jiřím a odevzdejte ho do nějaké řeky.
Vnímám, že tady je důležité, aby jeho energie byly smývány vodou.
Zvolte si takové místo, aby meč nebyl vidět od břehu a také aby byl dostatečně hluboko.
Mohl by totiž ještě následně ublížit...
Takhle je ale zřejmé, že jeho život skončí.
A Vám by se mělo ulevit.
© Wahlgrenis 13.11.2011

Milá Walhgrenis,
velmi děkuji, že jste mi poradila, aniž by jste mě jakkoliv znala.
Musím se omluvit, asi jsem do telefonu rychle mluvila, to je můj velký problém - rychlost.
Včera po Vaší radě jsem s manželem jela opravdu do Kolína, hodily jsem ho do řeky Labe.
Je tam hloubka.
Jiří říkal, že se neotevřel a ostří bylo namířeno po proudu.
U tohoto bodáku byla ještě zakopaná stará lžíce, vypadala niklová, byla podél bodáku, kam směřoval hrot, tam i lžíce.
Tuto lžíci jsme hodili také do řeky.
Wahlgrenis, co jsme jeli do Kolína, tak manžel brečel, samy od sebe mu tekly slzy, po odjezdu z Kolína jsem cítila, a to dost silně, že se něco otevřelo a nesl to proud do dálky, takový zvláštní klid...
Potom to samé říkal i manžel.
Zaráží mě dosti věcí.
Tento baráček jsem našla já, byli zde samí svatí, vtáhlo mě to sem, jako kdybych zde byla odjakživa, chvíli klid, potom se začaly dít věci, že to nechápu, šla jsem sem s tím nejčistším úmyslem začít nový život, když ten starý nestál za nic, jen utrpení, a táhne se to za mnou jako stín.
Ještě prosím o jedno vysvětlení - když jsem byla v prádelně, stalo se, že jsem slyšela starý mužský hlas, jak když ho někdo vzbudí, zíval, pak se začaly dít tyto věci.
Dnes jsem odpověděla já, tak doufám, že se nebudete zlobit, že jsem psala za manžela, ale musela jsem Vám napsat.
Přeji hezký večer a krásné dny.
S pozdravem
Iveta a Jiří 14.11.2011

Dobrý večer milá Wahlgrenis..
Nejprve Vám velice děkuji za obrovskou pomoc.
Asi málo lidem se podaří s Vámi hovořit - mé ženě se to podařilo-..
O to mám větší radost..
Víte. drahá Wahlgrenis, potřeboval jsem na chvíli ty duše jakoby pohřbít, aby se u notáře povedla klíčová věc..
Trochu se to povedlo, ale všechno se to ve mně hádalo a byl jsem uplně mimo..
Snažil jsem se to udržet..
Inu byl jsem v úzkých..
Až když tu věc žena hodila do Labe.. Tak jsem cítil uvolnění..
Jinak celou cestu skoro mne jala lítost slzy a věděl jsem že se tam něco jakoby loučí s ženinou nemovitostí. kde kdysi ta věc celé ty roky byla ukryta..
Nyní jsme byli u notáře, aby se nemovitost napsala na její děti.
Zatím to nejde, nebot tam vázne ještě exekuce, která je zaplacena a čistá.
Nyní ale musí žena čekat na rozhodnutí soudu..
Všichni čekáme, jak to dopadne, aby tam do této doby nenaskočilo od jejího bývalého manžela něco jiného..
Jenže.....
V Kolíně jsme zjistili, že jsou na něj za manželství nakupeny další pohledávky, které ohrožují mojí manželku..
Většina toho jest podvodem bez ženy a řeší to hospodářská policie - je to běh na dlouhou trat-..
Je toho více, co se musí udělat..
Má žena se pustila do boje, který může dopadnout jakkoliv..
Nemohu pomoci - a tak končím s tím, co ve mně bylo ukryto, nechci nic vědět o minulých životech, nic kdo by chtěl vědět o čemkoliv..
Nemám sil a nemám zájmu na takovýchto praktikách - k ničemu to nevedlo, nikdy, vždycky jsem na to akorát doplatil..
Nevím, jestli to zavinila ta věc, ale pokoj není a nebude..
Měl jsem jít na operaci 25. listopadu..
Odřeknu to, protože bych neměl klidu..
Nějak to třeba přežiji..
Potřebuji fungovat a ne několik týdnů měsíců nic nedělat, když nemáme tu ničeho -topení - a tak..
Není nám do skoku..
A tak budu pracovat, jako jsem vždy pracoval a pomáhal a ono to bude tak nejlepší..
Živý k živým..
Jsem obyčejný člověk, ale vidím, že tohle všechno zaviní jen lidé..
Budu nápomocen jen duševně, jsem voják a za čas se budu tak chovat..
Na tomto světě padají dobří lidé a špatní vítězí..
Začínám se vyhýbat lidem jako dřív..
Měním se a bude mít každý co dělat, kdo se mi postaví do cesty..
Jdu s dobou, nic dobrého pro mne neudělala..
Bud štastná Wahlgrenis a věčné mládí ve Tvé duši
-Jiří- 16.11.2011

Dobrý den milá Wahlgrenis..
Zdravíme Jiří a Ivet..
Zatím děkujem za vše, co jste nám řekla a napsala..
Povím jen, že to jsou noci a dny k neuvěření..
Samá policie a soudy..
Žena má strach, aby jsme nešly odtud pryč..
Já vím své, ona má obrovský strach, kam by jsme šli kdyby...
Inu myslím, že doba je doba a osud je osud..
Příjde čas, kdy každý zúčtuje..
Budem informovat ..
Přejem hodně zdraví a štěstí v životě..
Hezké dny..
Děkujeme
Ivet a Jiří 20.11.2011

Přeji dobrého dne...
Věřím, že se máte dobře.
Dnes jdeme na soud o výživné na chlapce, pak ještě přijde na její dcerku.
Ivetin bývalý odešel z práce, udělal to asi naschvál, neplatil dluhy a výživné na dceru, na syna exekučně..
Je toho mnoho, jsme jako stroje - drtíme, co se postaví do cesty.
Z mé strany zase dcera rozvod...
Je to boj.
Přstane to?
Hlavně se nám opatrujte, drahá Wahlgrenis
Přejem krásné dny.
Ještě napíšu.
Jiří 14.12.2011

Dobrý večer, dobré ráno drahá wahlgrenis..
Krátký čas spojil něco, co splnit mělo jeho účel..
Odklon času zničil stopu, jež mladá byla na té straně..
Vinu nese nová stopa a ta klidná se už vrátit nedá..
Za vše děkuji a at se Vám daří..
Vše nejlepší a hodně zdravíčka a bohatý stromeček Vám přeje...
Jiří.. 22.12.2011

Dobrý večer..
Kruh bolesti vzal kruh klidu..
Nenávist vzala mír..
Ta nenávist nabírá obrátek je svá neocení míru - chce být sama a tluče okolo sebe..
Nechce pomoci již nyní od toho kdo u ní stál celou věčnost.
Ten klid to věděl od samého počátku dění..
Pomohl od nemoci a sám nyní se ztrácí..
Není cesty zpět, ale nelituje klid, toho všeho.
Naučil se žít s lidmi.
Není to dobré.
Věděla jsi to od počátku.
Jsou bytosti, pro které tu místa již není..
Milovali celou tu dobu v nejistotě bez domova a nakonec jít jen pryč..
Drahá Wahlgrenis, nemám ani sil vše popsat.
Jsou tu svatí okolo mne a jsem pro ně uzavřen, nebývalo to tak.
Kdysi.
Mám trest za odchod, pomoc a další pomoc velikou..
Nyní již sobě nepomohu..
Bylo mi ctí Drahá Wahlgrenis, že jsem Tě poznal..
Jiří 15.02.2012

Dobrý večer Wahlgrenis..
Málokdy se stalo, abych se v mém životě zmýlil..
Inu nevím, ale nynější náš život se pojí čím dál tím silněji..
Přizpůsobil jsem svoji stránku života tak, aby vyhovovala všem okolo mne..
Dívám se a pozoruji, jak vše teče..
Wahlgrenis - měla jste pravdu - nic se nedá vrátit..
Nestojím o to, i když jsem mnohdy přemýšlel, jak a proč kdyby atd..
Omyl..
Každý má svoji cestu a já mám tuhle..
Za tak krátkou dobu jsme prožili a prožíváme toho toliko, že by stromy rostly kořeny k nebi..
Nestěžuji si..
Myslím, ani nikdo okolo mne..
Jsme na houpačce..
Hodně často vypnu, ale jsem napozoru..
Drahá Wahlgrenis, musím Vám ale něco povědít..
Nedávno jsem se shodou okolností dostal úplně ne na dno, ale pode dno bytí..
Tam jsem prohlédl a poznal pravou tvář druhého..
Byl jsem překvapen..
Od té doby se mi začínají zdáti sny a začínám být o něco výše..
Vím moc dobře, co se stalo..
Uzavírám zlé a probouzím dobré..
Vidím opět trochu dále dopředu..
Jsem rád, hodně rád, pomohlo mi to utvrdit jistotu myšlenky..
Poznám, co se stane, a nemluvím o tom a ani se na to nepřipravuji, jenom vím, že musím být tam, kde třeba..
Oprošťuji se ode všeho pozemského a co je mé, dám tomu, kdo to potřebuje..
Nic nechci, jen čisté svědomí - to je mnoho - myslím, že s člověkem, se kterým ted žiji za to dost stojí.
Procházím lidmi a zároven naslouchám sklonku jejich života - je to zkušenost na další mojí cestu..
Vážím si Vás jako člověka spojeného s dávnou, přítomnou i budoucí duchovní bytostí..
Rád bych život můj i život mé nynéjší ženy prožil v klidu s přípravou na další cestu spirály kruhu..
Pamatujte - aby se život po oponě dvou partnerů spojil, musí si to přát oba dva - tak jest dáno..
Co myslíte, drahá Wahlgrenis?
Jest mnoho kruhů mezi námi s osudy, mnoho bublin, jež prasknou, ale vždy se spojí v jeden kruh..
Tací lidé jsou spojeni, ale musí si to zasloužit..
Navazuji na začátek mého dopisu..
I Váš osud jest spjat pro ostatní, aby byl kruh jeden, ale to je ještě mnoho práce - a nebo že by---
Víte mnoho a je to dobře, alespon mají ostatní víru žít a přežít..
S těmito slovy se s Vámi, drahá Wahlgrenis, loučíme..
Zdraví Vás i moje žena, přejeme Vám krásné dny bez mráčků..
Dobrou noc.
Jiří a Ivet.. 08.03.2012

Jen tak mi přišlo na mysl: minulost, přítomnost i budoucnost je jedno a samé.
Přeji Vám, Wahlgrenis, krásný a dlouhý život plný slunce...
Jiří 14.03.2012

Krásný den Wahlgrenis..
Již dlouho jsem se neozval - jen Toliko nevím, jestli tento dům byl podstoupen pro nečisté síly, chráníme to tu, jak se dá, ale jsem na pokraji sil..
Naše schránky se hroutí..
Možná je to jinak, skrylo se mi mnoho věcí.
Žiji život jinak než jsem žil, jen pro ty, kteří to potřebují..
Jsem bohatší o pokoru..
Tahle pomoc mne obohatila poznáním..
Otec mi pomalu umírá a já nemohu pomoci jemu a ani Těm se kterými žiji..
Jen práci,ale je jí mnoho..
Potřeboval bych to vydržet..
Zdraví, lásku, štěstí, peníze - to jsou relikvie, které nikdy nebudou pohromadě..
Tak se alespoň Ty drž a tyto relikvie Ti opravdu přeji, alespoň Tobě...........
Až pomine čas jež přinesl čas - stane se prostor jeho součástí..
Krásný život Ti přeje
Jiří.. 13.06.2012

Milý Jiří..
vnímám na dálku všechno, čím si procházíte.
Dlouho jsem nepsala, ale to neznamená, že o Vás nevím... že jsem zapomněla...
Vaše pravdy zaznívají do ticha a Vy víte, že svět se nemůže jen tak změnit, když si to přejete.
je pro Vás nachystáno ještě mnoho zkoušek, než budete mít odžito.
Za všechno je třeba poděkovat, všechno má nějaký význam, i když po tvářích se kutálejí slané perly.
Život někdy bolí, ale je krásné ho žít.
Mám z Vás pocit lehké rezignace, jako byste už vzdával procesy, které se Vás dotýkají.
Plníte se své sny, to by mělo být všechno v pořádku, ne?
Jste tak trochu mimo.
Po fázi zastavení byste se opět mohl dát do pohybu, nejdřív pomaloučku polehoučku, později to půjde rychleji.
Myslete ale především na sebe, ne na druhé.
Ti si poradí...
© Wahlgrenis 15.06.2012

Dobrý večer Wahlgrenis..
Pravda - děkuji, za vše..
Jiří.. 20.06.2012

Dobrý den Wahlgrenis..
Věděla jste již dříve co se stane..
Ano..
Otec mi zemřel..
I když mé ženě vadí, že si s Vámi dopisuji jako desítky dalších, toto bylo mojí povinností a slušností..
I ona Vás poslechla a bylo jí pomoženo..
Jsme součástí vesmírného kolotu bytí a nebytí života na zemi i života nepozemského..
Omluvte mne, ale nic mne nenapadá..
Snad jen to, že jsem chtěl pomáhat nejen vlastním, ale i cizím..
To je možná můj prohřešek a nevím, jestli jsem neublížil otci..
Snad - ne..
Je to osud..
Přeji krásné dny..
Jiří.. 22.06.2012

Milý Jiří..
je mi líto, co se stalo, čím si procházíte...
Každý člověk žije svůj život sám za sebe, v každou vteřinu je sám.
Ve chvíli narození i ve chvíli smrti.
Ostatní jsou tady jenom jako spoluhráči, ale mohou se klidně vydat jinudy.
My svůj život vzdávat ale nemůžeme.
Všechno se žije jenom jednou, na první pokus, opravy se nepřipouštějí.
Smrt je vždy v pořádku.
Nemůžeme se pokoušet tuto chvíli oddálit a ani není možné zlobit se tam někam nahoru, že si smrt přišla, když máme třeba úplně jiné plány.
Není Vám nyní nejlépe, to vnímám.
Teď ale nedá nic jiného dělat, než tuhle chvíli přežít.
Máte při sobě Ivet, ta Vám rozumí, můžete se jí vyplakat na rameni.
Pochopí, čím si procházíte, ale stejně je to celé na Vás.
Teď to ještě bolí.
Nejvíc asi vnímáte slova, která jste už tatínkovi z nejrůznějších důvodů neřekl.
Zlobíte se možná sám na sebe, jenže čas nevrátíte.
Zase máte najít sílu vstát a jít... zase máte uvěřit, že to celé má nějaký smysl...
Myslím na Vás.
© Wahlgrenis 23.06.2012

Wahlgrenis,
naposledy jsem ho viděl za sklem, byli jsme s ním každý den s Ivet v nemocnici.
Myslím, že jsem mu řekl vše a naposledy posloužil..
Mohu říci, že mám čisté svědomí a dal jsem mu poslední sbohem..
Za vše Vám, Wahlgrenis, děkuji..
Moji oporou je Ivet a věřte, že moje situace je opět o něco těžší.
Nejsem na dně.
Jsem pode dnem - na zázraky nevěřím..
Jsem ale duševně o velký kus dál..
Vidím věci zřetelněji a více..
Dopředu..
Ale nenarušuji..
Jedu cestou, kterou mi chystá osud a sám v kruhu nejsem nic a ani nikdo jiný...
Přeji Vám, Wahlgrenis, krásné dny... at slunce svitne všem těm, kteří si to zaslouží, a těm, jimž nezáleží jen na sobě..
Jiří.. 28.06.2012

Dobrý den Wahlgrenis..
Ještě dlouhý čas je před námi a osudy lidí spojují řetěz věčného kruhu..
Nepsal jsem Vám, ale vím, že na nás myslíte..
Ano, my také..
Lidé se míjejí třeba o desítky let, než se potkají a pak jim trvá jejich dlouhý čas, než se shodnou v žití..
A než se tak stane, mnohdy strádají a i není jim přáno od jiných..
A potom...
Potom po všem je konec života..
A přesto přede všechno ho musíme žít a být vděčni za každou vteřinu, která stojí za to...
Dlouhý čas věků rozhodne v čas, co nastane všemu, jež zaslouží si vstoupit do kruhu řetězu věčnosti....
Tento vzkaz Vám, Wahlgrenis, posílám možná od sebe, možná je odjinud, ale vím. že je pravdivý jak věčnost sama..
Mějte se královsky a myslíme na Vás..
Ivet a Jiří.. 21.08.2012

Milý Jiří, milá Ivet,
přestože naše komunikace nepatří ke standardním, velice si vážím každého slova, které ke mně od Vás přijde.
A děkuji za ně.
I Vaše poslední sdělení, kdy píšete, že je to možná sdělení odjinud, vnímám pro sebe v tuto chvíli jako velice zásadní.
Kdo by se chtěl zabývat naší komunikací, jistě by marně hledal nějaký styčný bod.
Odkud kam se suneme, o co tady vůbec jde?
Nic takového tady není, přesto vnímám jakýsi zvláštní rozměr, který halí tato sdělení do tajemného závoje.
Ještě jednou děkuji a přeji krásný den.
© Wahlgrenis 22.08.2012

Dobrý den Wahlgrenis.
Čekám na začátek budoucna.
A děkuji za pravdu, co jste odhalila v myšlence a vzkazu před kosmem, jež zrodilo se pro Ti, jež si to zaslouží.
Poputujem za bránu našich časů, kde vzkazy se stanou přítomností pro Ti, jež budou součástí věčnosti..
Myslím, drahá Wahlgrenis, že tato slova vysvětlují vše, co je v mém vědomí, jež pochází od všeho, co jsem kdy vnímal..
Duše a myšlenka patřila vždy do minulosti i budoucnosti..
Krásné dny přeje
Jiří.. 06.09.2012

Dobré rano Wahlgrenis.
Již dlouho jsem Vám nenapsal.
Bylo by to smutné povídání o vztahu Ivety a Jiřího..
Mnohé věci jsou předmětem věčného trápení člověka, jež udělá vše a více na úkor svého života a nakonec skloní hlavu, aby strhl na sebe všechny vynny druhého..
Záchranna a věrnost s pomocí, aby se zaplatilo osudu, jenž pootočil kola pro člověka, jenž by zahynul, si vybral dan na věrnému, což z klidu svého ho za tuto drzost ponížil a srazil pod bahno duchuvního světa..
Náš osud se rozpojuje..
Co se mělo stát, se stalo, ale pro druhé..
Pro ně je to potřebnější..
Zaplatil jsem dan osudu, jenž se podivil mé troufalosti..
Drahá Wahlgrenis, nikdy nevstupujte mezi osudové soukolí..
Já to dokázal a viděl jsem, jaké je to břemeno, byt to bylo na pár vteřin..
Vše se Vám schová, co jste dostala do vínku, a nebudete moci komunikovat s těmi, kteří Vás varovali a Vám pomáhali..
Víte, že to existuje vedle Vás, ale osud Vám to na čas vzal nebo vzal na věky..
Moje brána není podstatná nyní pro mne, ale pro ty, kteří stojí před ní.
Dobrou noc a dobrý den Vám přeje
Jiří.. 20.10.2012

Milý Jiří,
zdravím Vás z Bratislavy...
Sleduji Váš život už nějakou dobu.
Píšete, občas jen naznačujete, já někdy odpovím, někdy také jen naznačím...
Rozvod - svatba...
Jak rychle to u Vás proběhlo?
Boj.. jen Vy dva proti všem.. s nadějí a vírou, že to vyjde..
Ano, někdy to vyjde.
Váš záměr, který bychom mohli definovat slovy NOVÝ ŽIVOT, nevyšel, skončil, je v minulosti.
Vy teď připomínáte broučka, berušku, která se ocitla na zádech, třepe nožkami, nemuže nic dělat.
Vaše žena plán, který se jevil jako úžasný, neunesla...
Ta stavba z karet se nakonec sesypala k zemi.
A nikdo se snad už ani ničemu nediví.
Mezi Vámi je prázdno.
Velké, maximální nic.
Snad ve Vás vkládala naděje, snad tady viděla změnu, které jste schopen...
Nenastala...
Je tady jasný řez, konec, změna.
Láska se rozplynula, není.
Všechno je teď pro Vás nepochopitelné, neuchopitelné.
To, čemu jste věřil, není.
Díváte se do zrcadla, ale je tady prázdno, nic nevidíte, nechápete, jak je to možné.
Slovum kolem sebe nerozumíte, jsou nečitelná, jako by k Vám ostatní mluvili cizí řečí.
Nelze rozumět.
Ale nedivím se Vám...
Žena, která měla s Vámi vytvořit tým, tento náročný a velice nadstavdardní plán vnitřně nepřijala.
Doufala snad, že "to" nějak "samo" vznikne.
Snad jste pro ni byl tím princem na bílém koni.
Láska, které věřila, nebyla tou láskou, kterou se dá bojovat proti všem.
Láskou se nebojuje.
Láska je...
Láska prostě je...
Vy byste zase měl najít smysl svého života.
Proces, kterým si nyní procházíte, není jednoduchý, ale je to Vaše cesta.
Pořád máte jít dál, i když se někdy zdá, že to už nejde.
Nesmíte rezignovat.
Život je někdy hodně těžký, ale je to život.
Věřím, že brzy se přestanete divit a najdete smysl toho všechno, co se teď děje...
© Wahlgrenis 21.10.2012

Dobrý večer milá Wahlgrenis.
Vše je uplně jinak..
Tam, kde měla být moje každodenní přítomnost pravdy, ochabovala v nedůvěru..
Co na vztah Jiřího a Ivet říci nebo odpověděti?
Od začátku smůla za smůlou.
Jsem znepokojen vším, co jsem se domníval, jestli zůstat, nezůstat, tvořit rodinu, zázemí v něčem, co nám nepatří, jestli má žena mi bude věrná, jestli mě nepodvede, když je o 12 roků mladší a další jiné domněnky.
Vždy jsem za tyto hlouposti dostal patřičnou odpověď...
Mnohé jsme spolu prožili za krátký čas..
Špatné věci, kterým jsme museli společně čelit..
Víte to sama..
Má žena Vám také věřila a je to tak věří i nadále..
To, co se stalo nyní naposled mezi Ivet a Jiřím, nebralo již konce..
Zlo, které tu vládlo, zbytek zla, který se musí nebo musel bobrem vymýtit..
Mám rád její a svoje děti tak, jako kdyby byly všechny moje a její..
At je to, jak chce, je to jen o klidu a vystačit se vším, co máme..
Je to velmi velmi těžké..
K věci..
Váš poslední mail mi otevřel mysl..
Není to vina celý ten čas její, ona vše chtěla pro nás a podstoupila vše, o co bojovala..
Viděl jsem mojí stranu a je mi stydno, nebot mé já pozbylo úvahy o tom, co jsem měl udělati dříve..
Dřívější chot nechala vše ladem tak jako za manželství s ní..
Vychoval jsem děti, které ji nikdy nebraly..
Zničila vše, co jsem kdy vybudoval, a v dobré vůli vše zanechal dřívějšku a s novou manželkou budovat nový domov, jsem se zklamal..
Nikdo po mé práci nepokračuje, i když jsou vlastní ke mně a slušní..
Poznal jsem cizí, kteří pomáhají a budují tam, kde žiji se svou nynější chotí..
Je to smutný vztah mezi Ivet a Jiřím.
Ano je, ale ne z její strany, ale z mé..
Vina jde ode mne..
Svůj osud si každý vybere sám - náš je společný - s láskou se nebojuje, ale je, ona ji ke mně měla pořád - zato ta má pochybovala a bála se..
Je to tím, že mne vychovávali v samých těžkostech starání o nemocné a chození po hřbitovech..
Nedá se s tímto žít..
Našel jsem nový smysl života..
Ted jen otázka, zda ona to příjme, jestli ano, budu s Ivet do konce svých dnů..
Jestli ovšem již nebude chtíti, má na to plné právo..
Jsem smířen se vším a počítám také se vším..
Drahá Wahlgrenis, měli jsme dobré přátelé a ti nás zklamali..
Nevěřte lidem, co se chovají příjemně a potom Vás využijí pro sebe..
Dobrou noc a slunce ve své mysli..
Děkuji za vše
Jiří.. 23.10.2012

Dobrý den Wahlgrenis..
Na počítač nechodím a nikomu nepíši..
Je ale slušnost Vám napsat, alespon pár řádků.
At je to jak chce píši pouze za sebe.
Nemá cenu rozebírat dnešní dobu jež zasáhla myslím každého z nás..
Chci jen popřát lepší časy a krásné prožití VÁNOČNÍCH SVÁTKŮ..
Snad bude lépe..
Slunce a klid v duši Vám přeje
Jiří.. 07.12.2012

Dobré ráno..
Omlouvám se, ale nemáme moc dobré časy.
Já a Ivet jsme pevní, ona je mojí velkou oporou.
Nejsem na tom zdravotně dobře, Ivet se snaží, ale nemá to jednoduché.
Inu není v dnešní době co psát, jen to, že doba není snadná.
Vím, že lidé by si měli pomáhat..
Přeji hezké časy.
Jiří.. 10.04.2013

Milý Jiří,
děkuji za Váš povzdech... děkuji za Vaše slova...
Vnímám, že to, co prožíváte, není to snadné.
Vzpomínám si na rozhovor s jednou ženou z poslední doby.
Ptala se mě, jestli znám Jaroslava Duška , znám, samozřejmě, pak se ale ptala dál, jestli tomu, co říká, věřím.
Připadalo jí zvláštní, že by ten stav, který on prezentuje navenek, mohl skutečně i žít.
Mám to hodně podobně... jako Jaroslav DušeK...
Žiji v srdci, dostala jsem se na jinou úroveň prožívání.
Rozumím tomu, není to póza, ale stav duše.
Rozumím tomu, jak on to má.
Často píšu o stavu, kdy má člověk plout životem, to je ono.
Nesmí tady nic drhnout, nesmí jít o žádný boj, pak se začínají dít zázraky, vstupují nám do života, jsou naší součástí.
Moc dobře ale vnímám, že tohle není pro každého pochopitelné.
Potkávám se s mnoha lidmi, mluvím s nimi.
Vím, že není snadné obsah těchto slov posunout z rozumové roviny - kdy je vidíme, čteme je, slyšíme - do citové roviny - kdy jim rozumíme srdcem a žijeme je.
Přála bych Vám z celého srdce jen to nejlepší...
© Wahlgrenis 12.04.2013

Děkuji.
Snad bude lépe..
Jiří.. 13.04.2013

Dobrý večer..
Měl jsem velmi vážné důvody Vám nenapsat ani řádku..
Omluvte prosím ten čas..
Pro člověka,kterého jsem miloval, přestala pracovat má síla..
Netroufám si vás žádat a nechci hnout osudem, kterého mám danou mnohonásobnou míru, ne jen pro sebe.
Jen kdy mé dny spadnou..
Vím, že toho víte mnoho..
Viděl jsem ve snu dábla na řetězu a za nedlouho mne smrt držela v náručí dívali jsme se do tváře, cítil jsem její dech, omdlel jsem a probudil..
Nemám o sebe již strach, jen o druhé.
Jsem neskonale unaven..
I když mám okolo svaté sochy a obrazy mlčí.
Jako kdyby věděli a nesměli mi říci..
Jsem chudý, ale bohatý na druhý břeh..
Odpusťte..
Děkuji..
Jiří.. 06.04.2014

Wahlgrenis..
Dobrý večer - Wahlgrenis-..
Nebudu se omlouvat za čas,který jsem Vám-Ti, nenapsal ani řádku..
Pro Tebe-Vás, je to neomluvitelné a pro mne ještě více.
Jenže musel jsem si srovnat svůj život a věř, že to nebylo jednoduché, ale i tak jsem mohl napsat, alespon pozdrav..
Wahlgrenis, nikdy jsem Vás nežádal o pomoc a nikoho na této planetě a vždy jsem pomoc dával.
Pomáhal jsem těm kdo to potřebovali a i nyní potřebují..
Ale!!
Mnoho věcí se změnilo a tak i můj život - potřebuji pomoc? radu?
Hm, ted když mu asi teče do bot. tak píše-tohle si možná říkáte-..
Pokud nechcete odepsat nebo tohle čísti,vymažte tento dopis a zapomente na vše..
Milá Wahlgrenis, po mém rozvodu s bývalou ženou jsem se opět oženil a nastěhoval se jinam..
S mojí novou manželkou jste nakonec hovořila po telefonu ohledně vojenského bodáku ukrytého v tomto domě, zřejmě pro ochranu obydlí a lidí, kterých tady žili..
Věřte, že celou dobu. co tu jsme, čistíme od cizích zlých vlivů celé obydlí i se zahradou..
Wahlgrenis, neumíte si představit, za jakých podmínek tu vlastně žijem, žena, její syn a já..
Wahlgrenis, nic neskončilo, děláme bez peněz, smůla stíhá smůlu, jednou se neshodnem jen na hloupém slovu, podruhé dřeme do úmoru..
Nebudu vypisovat fakta, bylo by to celou tu dobu, co jsme spolu..
Wahlgrenis - něco tu je - a je to zřejmě živý fakt..
Vedle nás bydlí žena s mužem, nejsou nijak zvláštní, ale to, co dělá moje žena, ta žena jde udělat také, ale jenom za malinkatou chvilku, očistí si ruce a jde domů.
Je to nedávno, co se vdala a jejího muže jsem si všimnul, že dělá jogu, rituál nebo cosi..
Nezajímají mne, ale..
Její matka dělá cosi s magií nebo nevím ,stěhovali se sem krátce po nás a já jsem s ní o těchto věcech hovořil..
Krátce..
Poté jsme museli na jejich popud pozabíjet zvířata a cosi se pokazilo..
Nyní nás po velmi dlouhé době jen pozdraví a potutelně se smějí..
Inu nevím, ale je pravdou,že by byli rádi, kdyby jsme se asi odstěhovali..
Ptali jsme se tady starousedlíků, kdo to tu žil - prý normální lidé, ale mohlo se tady okolo nás něco dít..
Nevím, jestli se něco tady ještě skrývá od těch, kteří tady byly.
Mohlo by?
Je nám tady dobře, ale jen do určité doby..
Někdy se mi tady zdají hrůzostrašné sny, aniž by si to někdo dokázal představit a někdy nic nebo z krásného snu něco vzejde hrozného..
Zvláštní je ale to, že to na mě zas tak nějak moc nepůsobí jako kdyby mně cosi ochranovalo..
Tohle je první varianta..
A ted druhá, má dřívější žena nepřenesla, že jsem od ní odešel a chodí ke kartářce a kdoví kam ještě, při rozvodu na mě křičela, že ví, kdy zemřu, že jí to řekla kartářka a tak i jiné věci.
Wahlgrenis a třetí varianta mne napadla--------------
Wahlgrenis, před Tebou není úniku a já nechci mít potíže, nemohl jsem psát. musel jsem poznat druhou stranu.
Bylo to ode mne hrubé a neomluvitelné, modlím se ke svatým a přemýšlím, kde jsem udělal chybu.
S ženou říkáme že sem vezmeme někoho velice dobrého na tyto jevy..
Určitě i když je to tu si myslím čisté, nás to tu rozdvojuje - proč-?
Kdyby Ti napsala moje žena, nevím jestli by jsi ji odepsala, moc dobře, Wahlgrenis, víš, že se lidé po určité době mění, toto, co jsem udělal, mi bylo jasně povězeno, at se stane cokoli..

Wahlgrenis, tohle píši a je mi dosti mizerně, Wahlgrenis, já na Tebe nezapomněl a na to, co jsme si psali, moje žena to pochopila a nyní si myslím, že by jsme mohli spolupracovat, pokud by bylo v mých silách Ti nějak pomoci s čímsi, ozvi se..
Nyní Ti napíši cosi, co jest dáno mnohými věky a předurčeno nám všem..

Řetězy v řetězech jsou články v nich, jen jeden kroužek v kruhu chybí-li, nový se musí skout a není již nikdy stejný jak ten minulý, ale plní úlohu svou a to, že nový jest lepší, když z pravých hvězd vzniká nové pouto pro lepší krok..
Do Tvého, mého a našeho a nás všech jsou vtištěny písma, co musí se číst, i v řetězech kruhu jsme všichni spojeni a byly dříve - to co jsme dělali, je spojeno v jeden celek, aniž by nám tady co patřilo.....??

A ve vesmíru tomto a jiném??
Wahlgrenis, není podstatné co jsi nebo jsme dělali v minulém životě - je podstatné co děláme nyní - i když ty minulé životy jsou podstatné pro ty dnešní....
Přeji Ti, Wahlgrenis, mnoho úspěchů a sluncí v duši, dělej to, co děláš v dobrém a věř, že budeš odměněna..
Krásné dny Ti opět přeje
věrný Jiří.......... 19.11.2014

Dobrý den paní Wahlgrenis..
Nemám právo Vám po těch letech napsat, ale moje situace nebyla příznivá..
Nyní jsem si udělal ve všem jasno a poznal jsem, že řetěz lásky nevydrží věčně a zřejmé je, že je to jen mezi nebem a zemí, ale mezi lidmi ne..
Možná jsem trošku opět jiný, ale věřím jen v duchovno..
Nesmírně...
Možná, že někdo potřebuje obrovskou pomoc, zdravotní pomoc..
Někoho přítel..
Ten nebo ta ho má rád a nejde mu pomoci..
Z hlediska lékařů..
Nežádám pomoc, je jen na jakýchkoliv bytostech, zdali mu se dá pomoci..
Mějte se krásně, Wahlgrenis..
Řetěz věčných lovišť je nekonečný, a přece je někde spojen..
Jen články se musí mnohdy vyměnit..
Jiří.. 27.07.2016

Dobrý večer Wahlgrenis..
Opět píši, ale tentokrát ne, abych se obhajoval, ale protože mi vůbec, ale vůbec nemusíte odepsat ani čárku..
Mně napsat po takové době někdo jako já Vám, tak bych s ním vyběhl..
Choval jsem se velice nevhodně - je to tak..
Mnohdy se vše vyjeví jinak, než si můžeme představit..
Hezké dny.
Jiří.. 16.02.2017

Dobrý den Wahlgrenis..
ačkoliv vím, že mi neodepíšete - tak Vám napíši něco, co Vás třeba bude trošinku zajímat - inu myslím, že toho zřejmě víte o mě dost, ale já o Vás možná též - posoudíte sama..
Víte i já dobře, že moje žena vás požádala o pomoc objasnit určitou věc jejího nynějšího vzpomínkového věku na někoho, koho milovala a miluje i nyní a dělá vše pro to, aby se dozvěděla co nejvíce - hovoří, že jí určitě neodepíšete, protože jí nechcete v tomto světě ublížit a nezaobírala se tím, co bylo..
Bohužel neměla lehký život a smutek v sobě nosí celý život od narození.
Celých jeden a půl roku skoro se snažila a dokázala něco, co je až zarážející..
Drahá Wahlgrenis, nyní nebudu psáti o své nynější ženě, ale o svém předkovi..
Ta fotka je můj děd, který byl legionář od císaře pána až do zajetí Bučač, pak legie bitva u Buzuluku a dál..
Nikdo z mé rodiny se nyní nesnažil osvětlit jeho památku, pochopit a něco pro něj udělat, i když není mezi námi..
Proč tohle čekalo až na mé druhé manželství, kde úplně cizí člověk dělá vše pro něj, aby se po smrti můj děda dostal ke svým kamarádům spolubojovníkům do databáze se vším, co tam patří..
Mlčel jsem a celou dobu si dával souvislosti dohromady a divil jsem se, jak osud je přesný a dostrká věci tam, kam patří..
(Nemusím Vám tajit, že to, co jste napsala mé ženě o jejím minulém životě, mi přečetla, nemáme mezi sebou tajnosti a toto je velice hluboká záležitost..)
Víme, že ten člověk neměl dlouho klidu a nebyl tam, kam patří..
Když je člověk ve válce nebo když něco provede neúmyslně nebo pod těžkým nátlakem, tak je zřejmé, že i po smrti nebude mít klidu, až do doby, kdy nynější živá bytost, kterou si může s dovolením jiného času vybrat, ho pochopí a dokáže mu pomoci odejít do očistce a tam teprve posoudí Ten nebo Ti praví Pán Bůh (každá národnost si toto jeví jinak), jestli bude očištěn a bude čekat na další úkol anebo jestli půjde jinam..
Jedno je jisté.
To, co se tady děje, je jen spojení celého bytí a nebytí na úkor všeho živého a neživého, má to svůj přesný řád a nelze ho obelhat..
Víte Wahlgrenis, dříve jsme si psali dosti často a já si Vás velice Vážím - přestal jsem do doby, kdy teprve teď mohu napsat otevřeně - než pozná člověk člověka jako třeba já svojí manželku, tak by se měl obávat vztahu mezi sebou, aby tento vztah nebyl narušen a víte velice dobře, že když muž píše jiné ženě, tak to nedělá dobrotu, nikdo nechce přijít o toho druhého, pokud mu na něm záleží..
A nyní zpět k věci..
Proč jako já, dítě a dál jsem si na dědu nevzpomínal nebo zoufale málo..
Bylo to tím, že bych vše dětem vybrebtal?
Moji rodiče mne k němu skoro vůbec nebrali, ale děda mě měl velice rád..
Prý se mnou chodil občas venku i snad nějaké fotky, hrozně málo, někdo se mnou nafotil..
A to mi bylo nějakých sedm roků-------a nic----------
Dívám se na něj skoro každý den, udělali jsme mu tady hezký koutek-----a nic--------
Akorát teď jsme byli tam, kam chodíval do lesů, a na určitých místech je nám hrozně teskno..
Je tam jeho energie, kam se zřejmě chodil svěřovat stromům a možná i vyplakat..
Byla to odměna pro něj a ta doba, kdy žil, útrpná..
Je nám z toho smutno..
Nýbrž je to pryč jen - teď už věříme, že má klid - vypadá to tak a přáli bychom si to opravdu přáli...............................
Až na malou maličkost - dřívější život mojí ženy možná by měl být alespoň trochu objasněn už kvůli klidu - myslím si, že dříve se určitě museli znát nebo že by byla vybraná už od svého dětství, aby pomohla???
Celý život pomáhá..
Můj minulý život to byl určitě, bojovník voják, nevím, protože mám od mala zamyšlenost a mnohdy se schovávám od lidí..
A ve snech jsem viděl takové věci, ale vždy za mnou stál ochránce veliký ochránce.. A děkuji jemu za to..
Wahlgrenis, nyní Vám povím jen toto - děláte mnoho věcí až abnormálně a jste člověk, kterému jsem vždy věřil a Vy jste věřila mne, u mne se to nezměnilo - Vaši přítomnost cítím - že spadáte jen z částí do tohoto světa a jste vázaná jakoby smlouvou s něčím, co Vás opravňuje pomáhat lidem, bytostem, ale i těm, které nespadají do tohoto řádu..
Tím chci říci, že i Váš minulý život jste si zjistila velice dobře, ale uvažte, že i ten dřívější život byl řízen tak, aby se spojil s tímto životem a ten předešlý a tak dál.....................
Děkuji Vám a i Vy se ptejte, je jen málo těch, kteří mají schopnost vidět, cítit přítomnost dávných časů..
Ale mnoho těch, kteří to dělají jen za peníze z prospěšnosti a ještě blbě!!!
Ti většinou ublíží, ale nemyslete budou.. po zásluze odměněni...........
Wahlgrenis, napsal jsem Vám opravdu jen to, co jsem cítil, a přál bych nám všem, aby jsme měli konečně sluníčko v duši - Vy pomáhejte podle svého uvážení - děláte to správně..
Přeji Vám jen to nejlepší..
Jiří.. 05.03.2017

Dobrý den Wahlgrenis..
s Vaším dovolením, Wahlgrenis, napíši něco o lidech, jež dlouhé věky zplodily to, čemu se říká odpověď nebo posel pro ty, kteří neřekli a neřeknou těm, jež mají zprostit minulost něčeho, co kdysi bylo samozřejmostí a nemohli dokončit oko v řetězu sebe samých..
Zde je příběh chlapce, který se narodil v této době s bolestí na své malé dušičce..
Kdysi dávno se narodil chlapec v normálním prostředí a s hodnými rodiči..
Byl veselý a plný života, byl držen rodiči zkrátka,ale nevadilo mu to, až jednou, bylo mu devět let se něco stalo..
Jeho otec onemocněl, a tak se tohle dítě začalo zajímat o minulost, ale o jinou minulost..
Musel poznat sám sebe a postupně s chybami i ostatní lidi..
Onen chlapec žil v minulosti - jeho matka mu povídala, co se dělo za války, kdo byl jeho předek, jak zahynuli v plynových komorách a koncentračních táborech..
Ano, nic mu to nedělalo, ba naopak, stále více se ten malý chlapec zajímal a doslova dychtil poznat pravdu, jak a co bylo..
Nezajímal se po celý ten čas po budoucnosti a jiných věcech..
Chlapec rostl zdokonaloval se, oženil, má děti a v těchto dobách, jež vytvářel živobytí pro své blízké a věřil, že jest ukončeno a obdarováno to, co mělo být, se opět něco stalo..
Osud nastrojil snad odpověď pro toho chlapce, již staršího muže, který vše opustil pro dobro ostatním..
Ten muž potkal ženu, kterou dlouho nechápal a musel si ustanovit svoje priority..
Jeden rok, aby pochopil, pro něj trvalo jako tři roky..
Nyní skoro po sedmi letech přicházejí odpovědi..
Ano přicházejí, ale...................
Ten chlapec, dnes už muž se svojí jinou ženou a se závazky, se jen dívá a ví, odkud se ten smutek vzal - zůstal v něm od těch, kteří žili v oněch dobách a bojovali za to, aby bylo lépe pro sebe samé - zrodili se opět, někdo dříve a někdo déle..
Dnes vlastně ještě ten chlapec už stojí před vrcholem té hory a pochopil, že není odpověď, prosba pomoci jen jedné straně, ale i více jest třeba vykonati pro ty, kteří to potřebují..
V minulém životě byla žena a muž, měli se velice rádi, opravdu se něco stalo - odloučení a beznaděj nemá smysl bytí a většina bytostí toto vzdá..
Víte, drahá Wahlgrenis, znal jsem a znám člověka, který studoval každý můj dopis a vždy věděl, kam míří, odepisoval mi přesně a já jsem studoval každé slovo..
Pochopil jsem, že vše, co se děje, jde přes určité osoby, které jsou poslány převést duše do nynějšího světa, aby se vrátily tam, co pokazily a pomohli těm, co čekají za odpuštění pro ty, které je milovali..
Jste vědma a vyslána z dávných časů a dřívější Váš život není ten hlavní, Vaše síla sahá mnohem dál, dejte sílu těm, kteří to potřebují a člověku, jež prošel minulým životem plným nesplněné lásky..
Vaše víra je mi skryta, ale věřím, že věříte v dobro duše..
Jeden člověk mi řekl "ono se Vám to jednou povede"..
To bylo snad to jediné, co jsem od tohoto člověka nepochopil a dosti často na to myslím.
Podstatné je to, že ten chlapec nikdy nemyslel na sebe i když i zalhal jen normálně, aby neublížil, tak zůstal sám sebou a našel své místo a svou sílu u starého stolu s připravenou židlí a připraveným jídlem pro staronového bližního svého..
Vážená Wahlgrenis, jistě víte, kdo ten chlapec je a proč Vám toto napsal..
Věřte, že tato verze je jen zlomek toho, co bych chtěl povídat - možná, že o tom jednou napíšu knihu, stálo by to za to..
Proplouváte časem minulým, a tak víte mnoho - já jako kdybych to znal, neplácám se v tom, ale myslím, že tento dopis patří k věci..
Až světlo pronikne věčnou tmou, vždy kruh stočí nemožné a spirála dávných hvězd se probudí, pak spojení kruhu pronikne skrze vše, co nebylo v nás, a řetěz spojen s tím, co bylo, bude svázán věčným životem....
Přeji Vám, Wahlgrenis, mnoho dobrého a věřte, že myslí na Vás i někdo, kdo zná trochu i mne..
Přeji krásné dny a někdy i klidně napište, hezký den a hodně sluníčka..
Jiří.. 09.09.2017

Dobrý večer .. Wahlgrenis..
Vzpomínka těžko kdy přebolí a smysl životů dávných, zůstal tu stát..
Kde hledat kořeny našich předků, koho ptát se - jen tušit a dostat vzkazy snad od nich?
Není to jen klam?
Spoustu věcí člověk chtěl by znát, ale nemohlo se malé dítě ptát - koho?
Mohu i své předky, jež neznal, jsem milovat?
Mohu milovat i to, co cizí jest, a nevědět zda-li pravda to povídá?
Mohu být reinkernován svými předky s někým od svých předků, aby se ukončilo dávné prokletí a klid nastal z oněch čas?
Proč jsem tu za jakým účelem?
Proč je vedle mne bytost, kterou znám z dávných časů a neznám její sílu?
Proč ta bytost odhaluje ty nejintimnější stránky mých dávných rodů, o kterých jsem neměl nejmenší tušení, ale věděl jsem, že byly a jsou..
Drahá Wahlgrenis, nejsem zvědavý a nikdy jsem se Tě neptal na svou minulost, ale nyní jisté věci jsou mi nedostupné,..
Ve svém nitru desítky let mám vidiny bojů válek utrpení, smutku..
Vidím tam poslední dobou lidi, které jsem znal, někdy mi něco povídají v těch snech, vím, co se děje nebo se stalo..
To není stres, to byla skutečnost..
Celé moje generace žily ve válkách a bojích..
Těžkých dobách..
Drahá Wahlgrenis, proplouváš časem, pokud Ti to bude umožněno pohlédni na tento osud nebo jeho část - kdo jsem byl, co mám ještě udělati, a zda tato druhá bytost je z mých dávných rodů a vrátila se, aby vše osvětlila a pomohla..
Drahá Wahlgrenis, možná jste mohla tušit, že Vám napíší - stalo se..
Věřte, že nikdy nic obcházet nebudu, ať napíšete cokoliv..
Pokud to bude ve Vašich silách a moci, proplujte tímto časem, jinak si nedovoluji Vám cokoliv říci..
Jestliže to nebude ve Vaší moci a nebo nechcete o tomto hovořiti, nebudu již více na Vás naléhati a tuto věc nechám tam, kam bude patřit..
Zatím Vám, drahá Wahlgrenis, přeji jen to nejlepší ..
Jiří.. 24.10.2017

Dobrý večer..
V jednom psaní jsem Vás označil,že jste přišla jakoby z dávných časů a mohla být i vědmou-aj za tu vědmu se omlouvám-myslel jsem to v dobrém - jako dobré převtělení do této doby pro pomoci druhým..
Snažím se zjistit proč mi na nic neodepisujete-to,že jsem se odmlčel na několik let -tím jsem Vás zřejmě urazil-věřte,že jsem musel upevnit svoje postavení proti všem a začít znovu..
Zůstali u mne jen dva věrní přátelé ze starší doby a nyní nevím jestli moje odmlka k Vám je natolik silná,že veškerý kontakt je ukončen..
Věřte,že jsem nemohl nic napsat,neboť po celou tu dobu se vše utužovalo a teprve nyní se dozvídám všechny podstatné věci..
A hlavně Vás beru za člověka,kterého si vážím..
Z předchozího psaní jsem hlavně chtěl poprosit - kdo jsem byl a kdy a jestli ta druhá bytost je mou nápovědou a pochází z mého rodu nebo blízce..
Já vím,je to složité,ale v mé hlavě je mnoho smutného a lidé co jsem dříve znal,ale jsou rozbití jako kdybych byl stále v nějakých válkách..
Mám něco udělat?
Nebo ten kdo je se mnou?
Nebo je vše ukončeno?
Mám se zeptat někoho ze dřívějška?
Dříve jsem to tak nějak,ale přes duchovno-nebo napojení na dálku?
Zvědavost?
Na moc věcí bych se ptal,ale není kdo by odpověděl..
Zvědavost to ne..
Jenom co a proč..
Drahá Wahlgrenis z mé strany co bylo dříve - zůstává - takže se omlouvám za jakoukoliv urážku a budu očekávat Vaší odpověď ať je to jak chce a pokud to nepůjde,tak jen mi to oznamte a už nebudu více obtěžovati..
Děkuji a přeji Vám hodně upřímných přátel..
Mějte se hezky Wahlgrenis-
Jiří.. 30.10.2017

Přeji dobrý den Wahlgrenis..
Je moudré být moudrým, když osud nedovolí vstoupit do minulých a budoucích časů..
Předpoklad každého z nás jest odolat, nezradit a nezapomenout..
Nevědomost různých vět a slov, se beznaděj dostává k věčnému neporozumění..
Je mnoho těch, kteří v těchto dobách dělají to, co dříve dělali jen duchovní bytosti..
Ale jen málo oněch, co jsou vybráni..
Vážená Wahlgrenis, asi jest na místě, že jste mi neodepsala na moji prosbu..
Máte k tomu své důvody - Vy i já víte jaké..
Z mé strany není o čem hovořit..
Váš postoj je na místě..
Nemáte ráda zvědavost, zde - z mé strany - to už zvědavost vůbec není a vůbec je..
Mnoho lidí chce se mermomocí dozvědět, co tu dělají, co mají v tomto životě udělat a někteří, jak dlouho tu ještě dokonce budou..
Až na to poslední oněm lidem odpovídáte - a to je jistá zvědavost - inu povězte, je to zásada říci jen někomu a jiným odmítnout?
Dokáže se člověk, jako jste Vy, rozzlobit a říci dost?
V mém dnešním životě jsem se chtěl dozvědět, jak to bylo s mým dědou - spoustu věcí mne mrzí - své přátelé jsem neopustil a oni i já jsme si blíže než dříve..
Jak to vidíte Vy?
Drahá Wahlgrenis, co si myslíte a co víte o tom, co bylo - musela jste přeci vědět, že odejdu - víte moc, tak proč ne tohle, věděla jste, že nemohu Vám dosti dlouho psát?
Bylo to postavení do patové situace z mého hlediska..
Já zase naopak jsem se chtěl ptát na dost věcí, ale nešlo to - byl to osud, aby ty všechny věci měl za mne udělat někdo jiný, teda nynější moje žena?
Poslední dobou jsme chtěli za Vámi přijet..
Je jedno jestli oba, nebo každý zvlášť..
Důležité je přátelství a z mé strany určitě ne zvědavost..
Co jste mohla vidět v mé minulosti a minulosti mojí generace?
Nic dobrého, války, boje - žiji v tom věčně, od mala..
Nikdo mi neřekl nic o mých předcích - nemyslíte, že právě to osud nastavil tak, aby mi vše bylo sděleno až nyní?
Viděla jste to?
Nesmíte mi nic říci?
Je mi jedno co bude - Vy víte, co cítím a jak to cítím-..
Vidím vzkazy..
Nemám tam co dělat..
Napojujete se na dálku..
Vím to.......................
Vše má svůj řád....
Mnohdy je minulost silnější než budoucnost a jsou propojeny na věky....
Drahá Wahlgrenis, mám k Vám jen jednu jedinou prosbu, velice si vážím člověka, který veškeré informace sehnal o mé generaci a jsem tomuto člověku velice povděčen - ano, je to moje nynější žena..
A pro ní bych jen rád věděl od Vás, milá Wahlgrenis, odkud pocházela v minulém životě, alespoň orientačně..
Viděl jsem její ani ne tři dřívější životy..
Jenže Vy jste přesnější..
Jestli něco potřebujete, nebo tak - dejte vědět..
Vážím si Vás a nikdy jsem nezapomněl..
Pište kdykoliv..
A teď..
Není čas, jsou jen dálky..
Je to kruh a není konce..
Zkřiž onen kruh a co zbude?
Nekonečno..
Ať budem kdekoliv a hledíce absolutnem do oněch dálek - naše duše se bude opět vracet na začátek svého bytí..
Ať se dělá cokoliv, vždy vrátíme se tam, kde chyba byla udělána a jako úkol musí býti napravena..
Naše duše letí sami - jen čekáme, která s kterou budou, budou opět napojeny..
Přeji krásné dny, drahá Wahlgrenis.......

Jiří.. 27.11.2017

Dobrý večer paní Wahlgrenis..
Nevím zda tento dopis hned nesmažete,ale za pokus to stojí..
A přišlo na svět dobro,zlo,láska,závist,nenávist,ale i mnoho něčeho co se ani nazvat nedá a proč?
Víte mnoho lidí si myslí,že na materiálních hodnotách a podplácení,využívání,zneužívání odporování a ani co se nazvat nedá-na tom že stojí veškeré bytí..
Někdy-inu-bohatí na tomto postě staví..
Ale ten kdo o vše přijde,ač nevědomky a osud mu nastrojil svůj zákon a opět se kola točí o několik třeba staletí znova a znova,leč osoba vybraná kýmsi jež osud dotyčného měla změnit a odpuštění pro Ti,kteří to potřebovali mají mít již klid-něco se děje..Nebo se dělo??
Proč se vracet tam co je dávno pryč-otvírat staré rány-byl to život jejich a co nyní?
To co bylo opět je zde-je to kruh-kruh pro mne nezbylo mi nic ze všeho jenom poník a pejsek..
Jsem volný duševně,ale zároveň ženatý se závazky,které nemusím dělat a vnitřně musím..
Několikaletý vztah vlastně není vztahem mého protějšku,našel jsem pevnou půdu pod nohama,ale je to moje stavba spíše dobročinnosti..Co dělat?
Tak tady teda nevím..
Mám odejít a začít v mém věku někde jinde a sám- dokud je ještě nějaká síla?
Nechat partnerku s chlapcem napospas osudu?
Celý život stavím a vždycky jen pro někoho..
Už mně to nebaví..
Teď vidím když někdo nemá nic a pak získá díky druhému cosi,který ne svoji vinou o vše přijde,a dává jasně najevo že u své partnerky není vítán a přesto ví,že se bez něj neobejde..
Co mi nastražil osud?
Jenom vím,že pro tuto ženu jsem jen dopis z dávného času ve,kterém zřejmě žila a vrací se tam v podobě četby..
Mne to nevadí,ale když vzpomenu co se dělo za první světové kde jsem byl -všechno ve mně křičí bojuje brání se a opět upadá..
Nemusím vůbec to čísti a vím co se tam vše dělo..
Je to jako když jdete do kostela a víte že jste tam dávno žila..
Takže jsem dopis,který se přečetl dal zpět do obálky a uložil nebo vyhodil..
Jak jí pomoci?
Jak sobě pomoci?
Jsme jako černá a bílá..
Žijeme v tomto živém světě a přesto každý jinde..
Lítost toho,že jí nemohu pomoci je veliká..
Já jsem si zvykl a nezvykl..
Došlo na slova co jste kdysi napsala,ale já neměl žádné zkušenosti- žil jsem svobodně- měl jsem záliby pracoval jsem a aktivně jsem hrál na spoustu hudebních nástrojů, byl jsem s tím i známý.
Ale zde se ze mně vše vytratilo člověk ztrácí na duši bylo mnoho a je mnoho práce na tomto domě,ale je to lepší znáte to..
Duše se musí živit..
Vážená paní Wahlgrenis-vím,že jste na mne rozlobená-jedno mi to není-,ale co dál udělat,abych udobřil své předky?
Proč mne sem poslali?
Jen jako dopis pro moji ženu a nyní se nemám zlobit a nechat vše jak se co děje??
Nechá se žít bez lásky?
Když není- nechá..
Je to jen přežívání a čekání na tu co kdysi byla v minulém životě i když si myslím,že já jsem nikdy žádnou neměl nikde..
Jen jedno miluji-to jsou zvířata a to všechny.. a víte proč?
Protože se jenom brání a žijí to co jim příroda nebo člověk připraví,ať je to zlé nebo dobré..
Budu Vás opět oslovovat paní Wahlgrenis,neboď začínám s Vámi opět od začátku..
Osud je jak kometa- nikdy nevíte kdy se vrátí..
Jiří.. 31.01.2018

Přeji hezký dobrý den..
Drahá Wahlgrenis, lámal jsem si dost dlouho hlavu nad Vámi, proč mi neodepisujete na žádný z mých dopisů..
Nyní přišel čas, kdy jsem konečně přišel na smysl života a proč tomu tak je..
Dostala jste do rukou mého dědu, který byl legionář a je jisté, co vše jste se dozvěděla a co se vlastně dělo a stalo..
Celé mé generace prošly touto fotografií..
Nepřicházím na své věci hned, ale pomalu s pomocí někoho, komu záleží více na oněch lidech nežli na mne..
Jsem jen dopis, který byl předán z minulosti tomu, kdo má vzpomenout svoji bystrostí a úsilím pro ty, co již nežijí a žádají, aby se nezapomnělo na jejich zásluhy pro Ty, kteří tu dnes mohou žít z jejich utrpení - jejich potomci a vlastně hlupáci, jež nedokázali udělat to, co měli..
Stydím se za to a za sebe..
Měl jsem doma perlu a nemohl jsem nic udělat pro něj, neboť mne to nebylo umožněno..
Jednou někdo řekl: "Pokud se chcete něco dozvědět, tak se zeptejte jeho".......
Byla jste to Vy, drahá Wahlgrenis, a tím jsem jasně postoupil vpřed životem..
Dnes bych se hrozně rád ptal svého dědy, otce i matky na své předky, nic není a je to pryč..
Věci se mají prohovořit za života a ne po něm, jsou jisté zákony pro ty, co již nežijí a budit jich nebudu..
Nechci opět vidět a zažít tu strašnou černou díru, do které jsem padal bez konce -přišlo ale veliké světlo a mne bylo nařízeno žít jiný život - takový, co má být pro ty, co si to zasluhují..
Prohra je někdy výhra i když se zdá, že to jinak vypadá..
Vážím si člověka, jež vše udělal za mne, leč to má ve svém životě a měl hodně těžké..
Vážím si Vás, Wahlgrenis, za vše, co jste mi kdysi vše zdělila a i za to, že jste mi dala lekci, že nemusím vždy dostat odpověď, jež si přeji..
Nedočkavostí se člověk učí a někdy se musí vyvarovat chyb..
Nyní mi rozum káže jít dál, nebýt zvědavý a udělat to, co od něj osud čeká..
Tímto končím a přeji Vám vše jen to nejlepší, jste člověk a myslím, že milujete a máte i své cíle, drahá Wahlgrenis, nezapomeňte, že jsou tu lidé s dobrým cílem pro druhé..
Pokud budete chtít, napište, bude mi ctí..
Přeji Vám i Vašim blízkým, drahá Wahlgrenis, mnoho hezkého v životě..
Krásný den Vám přeje..
Jiří.. 14.03.2018

Dobrý de Wahlgrenis..
Chtěl bych se jen zeptat, na jaké amilové adrese jste..
Připadá mi, že asi píši jinam..
Chtěl bych se jen zeptat na nějakou podstatnou věc mého minulého a dnešního života -myslím, že mám zavřenou bránu a vše je z mého nynějšího dění otočeno zády..
Jsem o tom dokonce přesvědčen..
Moje cesta je velmi důležitá a myslím, že jsem někde, kde je více cest, ale stojím a přemýšlím co a kam dál..
Kdo stojí pomyslně okolo mne???
Dostanu vzkaz???
Váš vzkaz je jasná cesta..
Jste předurčena pro ostatní, ale jiní bloudí v mlze a jdou setrvačností odkud a kam???
Neodpovídá mi nikdo, jakou hraji roli v mé generaci a kdo za tím stojí pro koho???
To je vše děkuji - Vaše odpovědi z minula se prolínají s budoucnem..
Snad Vám tento dopis dojde..
Jinak nevím..
Přeji krásný den a ať se Vám daří..
Děkuji
Jiří.. 01.05.2018

Přeji dobrý den..
Ono se to jednou povede..
Tyto slova mne přivádějí do dávných časů toho, co už bylo v minulém životě..
Myslíte si, milá Wahlgrenis, že víte, o čem nyní píši???
Jsou lidé, kteří dokáží - nebo lépe - převádějí, pomáhají převádět duše minulých životů do nynějšího světa mezi nás..
Vím, milá Wahlgrenis, že moc dobře víte, o čem je řeč..
Zato já ze sebe dělám chytrého a jsem na počátku počátků..
Sobeckost člověka je znát člověka, jeho duševní stránku a z ničeho nic jen tak skončit..
To je zbabělost.. -Ale- ..
To neomluví nic..
U Vás musím začínat opět od začátku - znovu a znovu a znovu..
Čekat možná na slovo..
Pro mne to je nyní dosti těžké..
Jste člověk, co pro mne dosti znamená - znamenal a dosti věcí jsem se také naučil, to hlavní je naslouchat, pokora, vážit si moudrých slov a hlavně k tomu všemu mnoho zdraví a lásky..
Zvědavost se mnohdy nevyplácí - pro mne je to dosti nepodstatná věc..
Proč vědět něco, co bylo dávno?
A přesto se i mne lidé ptají, co kdysi byli, proč je to dnes takové a co bude..
Co myslíte, že jim odpovím??
Pravdu?
Co to je pravda?
Výmysl?
Kdo zná pravdu?
O čem?
Co kdo byl a jak žil?
Pravda bolí -věky- ..
Víte, kdosi mi připomíná dávný čas a on se mi vybavuje, vidím ho blíž..
Jsem jen z toho smutný, ale nic mi to nedělá - vzal jsem vše jako postup do dalšího příštího světa a je zvláštní, že tam hrajete velmi silnou roli-..
Co víte o člověku, co žil v minulém věku a nyní se vrátil - zasáhla u Vás vyšší moc?
Zákon druhého světa je nevyzradit tajemství minulých životů..
Znáte odpověď, ale nesmíte říci.. celkem je jedno jaká je - osud nezměníme..
Jednou se to stejnak dovíme a bude nám to celkem jedno, protože tento svět nerozezná dobro od zla..
Milá Wahlgrenis, rád bych Vám položil pár otázek, ale nevím, jak se k Vám postavit..
Mnohdy si myslíme, že víme mnoho a přesto nás vždy něco překvapí..
Mějte se hezky, milá Wahlgrenis, a budete-li mít čas odepsat.. odepište..
Mějte se hezky milá Wahlgrenis..
Jiří.. 18.06.2018

Dobrý den Wahlgrenis..
Už nevím jestli psát nebo ne..
Je to asi zbytečné..
Víte, je mnoho věcí, co se nemělo stát, ale mělo se o nich trochu vědět..
Doba je nastavená tak, aby vyhrály jen peníze - jenže každý je nemá a nemůže si je jen tak vydělat..
Dobra je málo a přátelství, to je jak s láskou..
Tyhle dvě věci už neexistují..
Propadl jsem až na své dno..
Mnohdy přemýšlím na tu poslední věc - jenže to není východisko..
Chodím se radši skrývat a pracovat do lesů a tam mám dost času přemýšlet, jakou jsem udělal chybu - je jich mnoho..
Nyní Vám píši jako ten Váš starý Jiří..
Mnoho starého mi schází a nové mne nezajímají, ale musím se držet s dobou a být trochu i napřed..
Nesmím vypadat jak blbec..
I když si tak připadám pořád..
Ach minulé životy, co dál a co příští životy..
Jaké budou..
Teď už je mi jedno, že jsem o všechno přišel mladý, život jsem myslím zaopatřil, jak se patří, i když to není má krev a ještě musím několik věcí udělat..
Věci, které jsem nechal za sebou, dost bolí a nechci dělat špatné pro ostatní, které jsou přede mnou..
Komu tohle psát nebo říci..
Žádné varování nepřišlo jenom - ano - ..
Mnoho lidí žije bídný život, ale proč?
Mnohé si to zaviní sami a mnozí za to nemohou..
Jsou to hříchy z minulých životů..
Karmy mnohých lidí se sčítají až do doby, kdy se usmíří a pak se v klidu rozejdou..
Jsou i tací, co si slíbí v minulém životě, že se sejdou v příštím a sejdou třeba i nepřímo..
A s kým jsem se sešel já??
S nikým, ani s moji nynější ženou ne..
Ta se zamilovala do mého dědy a tam se zřejmě něco stalo a je možné, že ten slib tam je, i když přese mne..
Je to pouhá domněnka..
Třeba pravdivá..
Sehnala snad úplně vše, kde byl, jak postupovali, ona je jedna historie..
Jsem zklamaný..
Odmítám i akce manželčiných dětí..
Prostě uzavřel jsem se..
Možná, že Vám ještě někdy napíši jiný, ale myslím, že Vás to nezajímá..
Zklamal jsem já, ne Vy, omlouvám se Vám a přeji Vám jen to nejlepší..
Slunce v duši..
Mějte se hezky, milá Wahlgrenis..
Váš Jiří.. 25.07.2018

Milý pane Jiří,
znám již dlouho Váš příběh, Váš osud i to, jak je složité v něm být.
Rozumím každému Vašemu slovu.
Ptáte se, proč nepíšu...
Anebo se ani neptáte...
Těžko říct, co vůbec v tuto chvíli ode mne očekáváte.
Nemohu Vaši paní otočit směrem k Vám, otevřít jí oči a nakázat, aby Vás milovala.
Tohle nejde, víte to.
Chtěl byste ale jistě rozumět tomu, co se s ní stalo, jaká vazba se tady vytvořila mezi ní a Vaším předkem.
Každopádně všechno se děje tak, jak se to dít má, všechno je v pořádku.
Připadá mi dokonce, že nad tímto zvláštním příběhem je ochrana shora, to vševědoucí boží oko.
Nic tady nedrhne...
Vaše paní tím, jak se přes fotografii dostala ke kořenům příběh, nechala za sebou všechny zmatky, v kterých byla, a najednou pochopila smysl svého života, to, proč tady je.
Samotné jí ale připadá, že tady není něco v pořádku, vnímá, jako kdyby byla souzena okolím, Vámi, nebo i dalšími lidmi, kteří ovšem nemají právo ji v tomto směru nijak posuzovat.
Otevřel se jí minulý příběh, láska, která tady tehdy byla, neskončila šťastně.
Nyní si připadá jako s těžkých břemenem, jako kdyby měla něco odčinit.
Současná realita ji neuspokojuje a ani nemůže uspokojovat.
To, co se jí otevřelo, je pro ni nyní prioritní.
Tak moc se potřebuje dostat k jádru příběhu, k tomu, o co tehdy šlo.
Komunikace s touto duší ale pro ni zůstává uzavřena.
Bylo tam tehdy těhotenství, které z jejího rozhodnutí neskončilo narozením dítěte.
Zůstaly výčitky...
Připadá si jako oběť.
Teď by udělala cokoliv, jen kdyby věděla, že je jí odpuštěno.
Doporučila bych jí podívat se na celý příběh, pochopit, že ona tehdy neměla jinou možnost, musela udělat přesně to, co udělala.
Potom napsat tzv. odpouštěcí dopis a postupovat pak přesně podle jednotlivých kroků.
Přibližně po dvaceti dnech od puštění popela do řeky se energie uvolňují.
Zraněná duše přijme informace od ní a Vaší paní by se mělo výrazně ulevit.
Tohle je nyní jediné řešení, jak se z toho celého nezbláznit...
Moc Vás zdravím a přeji odvahu postupovat dál.
© Wahlgrenis 26.07.2018

Nemám slov..
Vaše vidění a moje předtucha se naplnily..
Nemohu ani vyjádřit, co jste pro mne udělala..
Láska mé ženy není ke mně naplněna, ale mé nitro a cosi okolo mi říká, že musím pomoci za všech okolností..
Milá Wahlgrenis, nemohu se ani přiblížit k Vašim jistotám vidění "procitání" pomoci ostatním..
Mám slzy v očích a velice Vám děkuji..
Opravdu je cosi nad námi všemi a myslím, že máte veliký dar pomoci druhým..
Važte si ho a je docela možné, že se někdy setkáme ať v tomto nebo v jiném životě - jste součástí našich životů - a pak osud rozhodne, kam Vás za odměnu vyšle..

Hvězda, co sama letí vesmírem, na své cestě vždy zahřeje planetu, co jí přijde do cesty..

Přemýšlejte, co jsem tímto myslel..
Není to těžké..
Děkuji moc, milá Wahlgrenis..
Nyní je v rodině svatba dcery od mé ženy, tak je toho mnoho..
Až bude klid, tak Vám napíši toho více..
A mnoho děkuji..
Já, Jiří, Vám přeji klid a lásku v duši..
Děkuji mnohokráte..
Jiří.. 26.07.2018

Mnoho-Mít-Lásky a Jednoho..

Dobré dny Vám přeji milá Wahlgrenis..
Mojí slušností je nyní Vám psát za vše, co jste pro Nás hlavně pro moji ženu ne jenom napsala, ale i udělala..
Studoval jsem vaše věty..
Znáte dlouho můj osud a víte, jak těžké je v něm žít..
Jsou i těžší osudy a lehčí, ale to je jiná..............................
Máte mne přečteného jako knihu - bez vazby - tak by jste měla vědět, že miluji dvě ženy - jedna je z tohoto světa a druhá je a není... je to Panna Marie..
Tu první neprozradím..
Láska neopětovaná moc moc bolí..
Věříte tomu, že duše předků pomáhají nám přítomným z tohoto světa?
Mohou ale i uškodit..
Já je miluji a odpouštím jim všem, co kdy se událo, jestli něco udělali zlého..
Nikdo neví, jak se žilo jim..
Není na nikom je soudit odsuzovat, i kdyby se vrátily do této doby, aby se jejich karmy setkaly, bojovali proti sobě a pak se rozešli..
Co myslíte..
Mé rozhodnutí je takové - pomohu těmto duším ve spojitost odpuštění a klidu pro toho, komu bylo ublíženo, i kdyby to mělo dítě býti..
Nikde nic nedrhne, vše je tak, jak má být..
Ve mne je síla předků a bolest válek, ať je to z té nebo druhé strany..
Promítají se mi špatné i krásné životy..
Otevřela jste mi srdce i oči dokořán..
Pro mne tady není lásky a zároveň je..
I když je jí pramálo, asi tuším, proč jsem dostal druhou šanci a ne jen pro sebe..
Víte, byl jsem na svatbě dcery mé ženy, měli ji v kostele..
Synek mé ženy, o kterého se starám, vychovávám, tak omdlel v lavici..
Umíte si představit moji a ženy reakci, ještě než spadl, tak jsme byli u něj a křísili, ale jen my dva..
Nikdo jiný..
Ostatní přišli až za déle i jeho pravý otec..
Když jsem viděl, jak začíná blednout, začal jsem se modlit za něj přímo v kostele před Kristem - a - ono se to přeci jen stalo..
Vše dobře dopadlo chlapce jsme položili a pak po oddání manželů tam všichni přišli byla tam i lékařka..
Vzpomněl jsem si na Vaše slova..
Vše špatné je i k něčemu dobré..
To "oko ochrany" - prozřetelnosti -tam určitě je..
Dítě, které zahynulo, a zřejmě i ta žena, se vrátily, aby odžily to, co mělo být odžito??
Žena splácí dluh v tomto životě pro svého milého a pro své děti??
Nepřímo se setkaly dvě milující duše??
Splácejí svůj osud přes prostředníka krve milého??
Je to zamotané??
Proč by bylo??
A co když ne??
Změní se něco??
Milá Wahlgrenis, po vaší odpovědi se mi moc ulevilo..
Dopis moje žena určitě pošle, ale není na to dosti připravena..
Dopřejme ji čas..
I když se dva lidé setkají pro osud jiného, stojí za to žít..
Třeba se teď zasmějete, ale jsem blázen, blázen s láskou pro ženu, kterou mít nemohu..
A tak svoji lásku schovám do svého hraní na hudební nástroje, jak to bylo dříve..

Uhodnete, proč jsou velká písmena nahoře v předmětu?
Jsou to jména staletí, oni tady nejsou, ale zároveň jsou..
Jejich slova jsou v nás ve všech..
U Vás nevím, jak jste na tom se svatými a svatém písmu..
Jste obestřena tajemstvím a přesto vyzařujete lásku a teplo pro druhé..
Jaká to je energie..
Hlavně, aby jste byla zdravá a nic Vás netrápilo..
V dnešní době je to obtížné..
No budu končit..
Příště Vám napíši o vesmíru pod vesmírem..
Třeba jsem cvok, ale moc jste mi pomohla a teď další hádanka:

Kamsi letí cosi v absolutní tmě, v kruhu krásných barev stáčejí se perly velikostí tajemných rozměrů a plynů, tam kdesi někde na konci je jedna perla, co vystrčena je a byla, možná pro ty, jež ukončí na ní pouť, aby jeden řetěz byl spojen a proplétán byl řetězem Novým..

Tak milá Wahlgrenis, nic od Vás neočekávám, jsem jen šťastný, že jste mi odepsala, a že moje dopisy opravdu čtete..
A pokud budete tady u někde u nás poblíže míti nějaký seminář nebo něco jiného, dejte vědět, přijedeme se podívat..
Přeji krásné dny, milá Wahlgrenis..
Váš Jiří.. 03.08.2018

Dobrý den milá Wahlgrenis..
prosím dopřejte mi, abych Vám mohl občas napsat..
Třeba to jsou hlouposti..
Tak mne napadá, zdali i Vy máte nějaké problematické střípky v tomto životě..
Asi si opět budu postěžovat, ale já nyní ano, a myslím, že se to neobejde bez spaní opět někde venku v autě..
Víte, byl jsem na svatbě a křtinách manželčiny dcery a vnučky, byla v přírodě a byla nádherná obyčejná..
Jenže dnes má svatbu její syn, pracuje u policie a bere si bohatou rodinu, teda děvče, jenže tam to je vše na povel..
Asi bohatá hostina to určitě..
Samá smetánka..
To by nevadilo, jenže jsem se něco dozvěděl a lež já neodpouštím..
Od toho syna je to zlatý kluk, ale - ne..
Obě její děti o mně něco řekly a její rodiče taky špatnou věc, jsem v tom úplně nevinně, vždycky jim pomáhám všem..
Prostě nejsem jejich otec a přitom nebýt mne, tak skončí žena a malý kluk na ulici a ten mi už nadává taky, je to počítačový puberťák, ale má mě nejraději..
Žena, že když nepůjdu, tak se s mnou rozvede..
A vyhodí mne..
NEŠEL JSEM..
Neumíte si představit, co následovalo a asi bude - no, mám sbaleno..
I když mohu bydlet jinde - tak tam bych zase musel dělat zadarmo od rána do noci..
Oni totiž vědí, že dělám za tři..
Jsou to ale velice dobří přátelé..
Stavěl jsem baráky i chaty a mnohdy sám - dělal jsem kovařinu a velice dobře i do zahraničí, většinou zadarmo nebo za takový peníz, že by hanba je musela fackovat..
Vemte si to, že jsem třeba dělal myslím deset lustrů po patnácti stovkách, materiál jsem si platil a to byly hotovy do měsíce a myslím, že dva šly do filmu a to z vlastní fantazie..
Ubytovny jsem taky stavěl sám a bylo to podobné..
Tak se ptám, milá Wahlgrenis..
Jak je možné, že dříve všechno šlo a co jsem s touto ženou, padla na mne smůla ze všech stran, vždyť ani nevím jestli je nebo bude věrná, myslím že tam mezi námi žádný vztah není - už..
Kdybych věděl, jak tady bude člověk ještě dlouho, jestli mám jít pryč......... co s tím.........
Napsala jste, že Vám připadá, že nad tím vším něco je..
No tak to teda je..
Hlavu mám jak drak, do toho všeho mi v Pardubicích budou trhat stoličku..
Víte, co to je být v kleštích?
Tak to jsem tady celý ty roky..
Kdybych se neučil s klukem nebo mu nedával najíst, napít, když je žena v práci a to je dost často, tak by neexistoval..
Jenže to, co jsem postavil, vychovávám a vím, že slušně, tak to pro moji ženu nic není a nezajímá ji to..
Tak nevím..
Milá Wahlgrenis, co se to děje..
Mám jít pryč a kam?
Ano, to je ono, udělám si v lese srub a budu tam žít, dám si tam ceduli "prodej kořínků na bystrou mysl" - jsem mamlas..
U mne je obrovský problém, stýská se mi po lásce, potřebuji ji, nevím kde ji hledat..
Manželství se nedá udržet jenom děckem a ještě když je jiná krev a jiný gen..
Jenže kdybych zůstal u své rodiny, tam bych taky dopad asi ne moc dobře..
Všem jsem pomohl, do nikoho jsem nikdy se nepletl, nic od nikoho nechtěl pomoci a přesto těchto osm let jsem veden za neuvažujícího člověka, ale je zvláštní, že všechno dělají každý podle mne..
Milá Wahlgrenis, chtěl jsem psát o vesmíru pod vesmírem, ale místo toho vám píši normální věci ze života..
Kdyby jste něco potřebovala cokoliv napište..
Nevím, co dělat a komu se s těmito hloupostmi svěřit..
Svých předků se ptát nebudu, protože jestli jsem se netrefil se vším do minulosti, tak bych u nich to teda nevyhrál..
Ani nevím, kdy máte svátek nebo narozeniny, abych Vám popřál..
Já Vám přeji jenom to nejlepší a nemyslete - taky aby jste byla zdravá a plná síly..
Myslím, že toho máte mnoho na práci..
Mne berte jako - takovou - větu jednoduchou..
Milá Wahlgrenis, mějte se moc hezky, lásku držte v sobě a dejte ji těm, které máte ráda a kterým věříte, a kdybych Vás s tím vším otravoval, tak mi to napište..
Žena či muž má milovat jako první bytost éterickou a druhou takovou, která miluje jeho..
Mějte se hezky milá Wahlgrenis..
Jiří.. 11.08.2018

Ve víře je síla - ne vždycky..
Dobrý večer, milá Wahlgrenis. - spíše ráno..
Žena - dívka, která kdysi rozhodla o malinkém dítěti, se opět narodila a odvedla své první opět dítě do života..
První život bezmoc, ztráta, konec naděje..
Druhý život šance za jedno dítě tři a opět první dítě odchází od matky, ale tentokráte do života..
Vypověděla jste příběh dvou životů a nemusíte povídat dále..
Na svatbě jejího syna jsem nebyl..
Nedala mi jasné rozhodnutí na mé účasti..
Vždy jsem jí stál po boku..
Ale zde měla být sama, jako kdysi..
Milá Wahlgrenis, psala jste, že tam nic u nás nedrhne, ale drhne, a moc..
Můj vnitřní život je rozedraný..
Zničil jsem vše, co bylo nezničitelné..
Otevřela svět, co jsem neměl, nebo měl vědět..
Chtěl jsem domů a viděl jsem válku a kamarády..
Nejsem blázen..
Nevím, co vidíte Vy ve svých vizích, ale já mám v sobě "gulag"..
Ať dopadnu jakkoli, jedno vím jistě, tento život nežiji pro sebe..
A je zřejmé, že ani minulé jsem nežil pro sebe..
Této ženy je mi líto, manželka to je jenom formální..
Nejsem její vyvolený a nikdy jsem nebyl a přesto jí mně je líto, i když chce rozvod a chce být sama..
Ano sama..
Lidé mi povídají, že čekala, až jí to vše udělám, vychovám kluka a pak mě stejně vyhodí..
Neposlouchám je a zaceluji si šrámy na duši..
Nic od Vás neočekávám, nemusíte to ani číst, ale ...................nevím co říci..
Vytrhávám další list z přečtené knihy bez vazby..
Budu i nadále pomáhat této ženě, třeba již bez ní, dvěma ztraceným duším, až do doby, kdy v knize zůstane poslední list - ten skrze mne shoří a to bude dopis na rozloučenou...............
Milá Wahlgrenis, poznala jste smutné i hezké osudy, já bych Vám přál, aby jste poznala jenom ty hezké osudy..
Dobrou noc, Wahlgrenis, mějte se hezky ..
Váš starý Jiří.. 26.08.2018

Dobrý večer drahá Wahlgrenis..
Za vše Vám mnoho děkuji a jsem Vám zavázán..
Nyní se dívám na svůj příběh..
Proč nemohu být milován od své ženy, proč mi nevěří a já nevěřím jí..
Jakoby byla ode mne pryč a já také říkám ji, že je zákeřná a zrádkyně, když chce odejít a ví, že mne potřebuje - na oplátku mne zase vyhazuje, trápí ji, co mi povídá, a mne to bolí mnohonásobně více a přitom víme, že je tu třetí bytost, která se musí vypiplat do života - její dítě..
Víme, kdo nás dal dohromady a proč..
Ona má jasno..

A KDO JSEM JÁ - KDO JSEM BYL???

Vím, že nemůžete a ani nesmíte nahlédnout před osud..
Stvořil nás Bůh?
Jaký a kdo to je?
Kdo jsou Ti andělé, co nás provázejí našimi životy..
Proč se tohle vůbec děje?
Na tyhle otázky nepotřebuji odpověď..
Nejsem hoden jich znát, protože jsem absolutně bezmocný, abych poznal sám sebe..
Až bude člověk schopen ovládat svoje emoce, pak teprve se bude moci učit od Boha základy života zde a pak ve vesmíru..
Ptám se Vás, milá Wahlgrenis, dokážete pomoci někdy, když je třeba, sama sobě?
Duševně?
Koho požádáte?
Myslím, že Vy máte v sobě dosti něčeho si pomoci sama z vlastních zdrojových sil..
Co radíte mně?
Co mám udělat?
Jiným jsem pomohl a sobě pomoci nedokážu..
Tyhle ženě nechci ubližovat ani slovem, ale někdy mi připadá, jako kdyby k ní mluvil skrze mne mnohdy láskou a mnohdy výčitkami a urážkami - hrozně to bolí a je to oboustranné..
Tak přemýšlím, kdo vlastně jsem a kým jsem byl..
Musel jsem být snad jen ve válkách, protože od dětství mám v sobě mnoho smutku, jak od otce, tak od matky, moc jsme se měli rádi................
Vše mne hrozně bolí i za moji ženu, ať už je to, jak chce, ale karmy dvou milenců by se měly spojit a smířit navždy, ať se stalo cokoliv..
Někdy se modlím, ať nastane už klid..

Milá Wahlgrenis, víte ono je snadné vše nechat být, ale u mne tohle nefunguje a u Vás také ne..
Tak co říkáte?
Co dál?
Kdyby popel z dopisu poslala po vodě, karma by zde zůstala bez dítěte a milého..
Zde jde o více..
Je to proroctví a staleté - musel to být někdo, kdo byl silný v základech, teď je tu ten, kdo to má dát dohromady a ukončit věštbu - nebo kletbu..
Vrátili ho Ti, co jsou mocnější než on sám a dali mu šanci srovnat dávné věky neshod a svárů..
Kdo mu v tom může pomoci?
Dávná kněžka, co kdysi byla?
Je to možné?
A Ti oni - Ti - si to pohlídají, aby to bylo tam kde má být..
Milá Wahlgrenis, jak se na to díváte Vy?
Nejsem Blázen..
Kdo jsem byl?
Cítím v sobě sílu předků, duševní sílu, myslím, že moje žena něco otevřela ve mně, jakousi bránu a je to silnější, jako kdyby jste byla mezi nimi..
Něco Vám povídají, znáte je a najednou okno..
A tohle mi jedno není..
Kdo jsem byl?

Paprsek duše svázaný světlem proletí něčím, co tmou se nazývá, přesto hvězda v Tobě radosti pozbývá..
Dobrou noc,nebo ráno, milá Wahlgrenis..
Slunce a dobro v duši..
Váš starý Jiří.. 10.09.2018

Milá Wahlgrenis..
Nečekám nic a přeci svěření mnohého, je to to jediné, co může bytost bytosti říci v tomto a jiném životě..
Na této či jiné planetě..
Osudy bytostí se liší a přesto se spojují v jeden osud mnohých..
Je to poselství dávného a jiného věku - probouzejí v nás naději býti dokonalejšími - procítěnějšími - bytostmi..
Jenže v nás zůstává - stesk..
Vzpomínky na špatné, ale v tom všem i dobré..
Bojíme se, co bude i co bylo.
Nechá se napravit co nyní odeznělo?
Trpíme za hříchy, co jsme spáchali dříve?
Je to možné - je to jisté -..
Proč až nyní?
Kdo vede naše kroky?
Co o tom víte, moudrá Wahlgrenis?
Viděl jsem možná počátek a cítil jsem dech ničeho a všeho, ležel jsem v náručí temnoty, viděl zlo v řetězech,
padal do černé tmy a hrozný strach a pak - obrovské světlo-..
Cítím v sobě smutek, bohatství, zlo, války, utrpení, prokletí a zároveň obrovské dobro, jsem svázaný odčinit mnohé za minulé..
Jsem to, co jsem byl?
Hledím v sebe a vidím zavřenou průhlednou bránu, lidé, co jsem znal a miloval, cítím tuto ránu...............
Kde vše to je a proč je nyní nevnímám v tomto světě?
Nikdy jsem nechtěl nic pro sebe..
Měl jsem mnoho, nemám nic..
Nikoho nic nezajímá..
Ublížil jsem dětem?
Dal jsem jim obrovskou šanci..
Jsou dospělí..
Tu šanci si zmařily samy..
Nemám výčitky..
Jsem to, co jsem dnes - z minulých dob-?
Jakou v tom hrajete roli Vy?
Cítím mnohé, co bylo silné, a jedním osudem sražené až na dno..
Není kam už jíti..
Milá Wahlgrenis, přeji Vám jen to nejlepší, děkuji za vše, co jste pro mne udělala a děláte - ať - se Vám daří a mějte vždy dobré srdce..
Mějte se hezky

Váš starý Jiří.. 26.09.2018

Dobrý den milá Wahlgrenis..
Cosi a někdo se narodí s osudem co nemůže ovlivnit..
Někdo kdysi spojil pouto milovaných částí a někdo ho z nich pro svůj zájem přeťal..
Bytost co na kolena ve svém bolu z něj padla, uvrhla na světlo milovaných stín..
Ten, kdo ve svém zájmu kdysi této bytosti ublížil, se narodil, aby tento stín vzal sebou a očistil..
Dnes je den, kdy já možná jsem hodně pochopil..
Jsou lidé, co kdysi žili špatný život, a nyní čistí rány svých dřívějších obětí - a nakonec i svoje-..
Možná bude odpuštěno..
Přeji Vám krásné dny a dál, milá Wahlgrenis..
Váš starý Jiří.. 17.10.2018

Přeji dobrého dne - milá Wahlgrenis.........
I když mi neodepisujete na můj dopis - nevadí, tak Vám přesto děkuji za vše co jste pro mne udělala..
Tento dnešní den jsem nevybral náhodou-je to můj záměr..
Celou tu dobu pomáháte lidem v tomto životě,aby mohli,alespoň trošinku nahlédnout zpět-moji ženě jste otevřela smysl jejího života..
Mnohokráte děkuji....
Tímto krokem jste mi obě otevřely okno do minulých časů i když nevím kdo jsem byl a co dělal-mohl jsem být špatný člověk a nebo ................... nevím..
I když jsem Vás o to prosil, nebo asi tak-tak je asi zřejmé, že to nesmíte prozradit..
To oko tam jest..
Milá Wahlgrenis vím,že umíte hovořit s druhou stranou, budete-li moci poděkovat mým předkům za mne, tak ať vědí, že na ně myslím odpouštím vše co se nemělo stát ať odpustí i mne za mojí troufalost ..
Modlím se za jejich klid..
Milá Wahlrenis je mnoho vět co se nestihly a nemohly vyslovit,neboť jsem nic nevěděl a hovořil jen čas..
Pro mne je vše uzavřeno je to síla co se nedá porazit-a-přesto je skrze trochu vidět-matně-..
Milá Wahlgrenis moc děkuji a mysleme z koho jsme se narodili..
Oni v nás žijí věčně-kruh se jednou uzavře a z tohoto všeho vznikne další článek Nového kruhu jež bude opět z nás tak jako se vrací děti dnes - co nemohly dožít život tak jak měli a vrací se opět lidé,aby otevřely brány času - opravily co provedly - pomohly svým dřívějším obětem..
Také se budeme podílet na novém článku do tohoto kruhu a jednou ze všech kruhů poznání bude řetěz a ten bude spojen tím kdo ho vytvořil, dal podnět nám všem minulým i budoucím bytostem..
Milá Wahlgrenis, vím, že jste to pochopila velice správně..
Děkuji Vám a slunce v duši..
Jiří.. 30.10.2018

Dobrý den milá Wahlgrenis..
"Nevím, co ode mne, pane Jiří, očekáváte" - takhle asi zněla Vaše odpověď v před, před minulém emailu..
Víte - jsem v úzké uličce a nevím kam vede - nevím odkud vedla a nevím co od ní očekávat, ale jedno vím jistě - pokud znáte můj osud a víte jak těžké je v něm žít - tak dobře víte, že se cosi kdysi stalo..
Mám se zeptat?
Nejde mi to, nemůžu asi nesmím..
Jsem podle Vás už moc zvědavý?
Co nebylo možné zničit z mé strany bylo zničeno a opět se to opakuje dále.. jsem v úzkých..
Toliko věcí starých mi chybí..
Dosti dětí jsem strčil dopředu i lidi..
Jiným jsem pomohl a sám sobě a blízkým pomoci nemohu a nemohl..
Odkud jsem přišel, co mám vykonat, byly to mé dřívější hříchy a splácím daň?
Přál bych si, aby mi spadla odkudsi kniha a já se dozvěděl co se stalo a co za to udělat..
Milá Wahlgrenis - neodepisujete mi a já jsem doufal, že mne alespoň pár větami něco prozradíte..
Věřte že jsem připraven na jakoukoliv odpověď..
Jestli nesmíte nic prozradit, budu klidnější a pujdu dál směrem svého osudu..
Vím,že Vám psala i moje žena i ona čekala na odpověď, ale nakonec řekla, že ji stejnak neodepíšete, protože nechcete, aby se v takových věcech lidi zaobírali..
Já jsem v tomhle jiný - umím se v tom pohybovat a díky mým předkům jsem tvrdý, ale i jemný..
Nevím jak dál - zůstat - nezůstat - podniknout nějaké kroky - ale kam..
Je to jako kdybych měl před sebou nejasnou budoucnost..
Jakousi.. nevím..
Chtěl bych se dozvědět od svých rodičů jestli mi odpustili a nezlobí se na mne.. Měl jsem je moc rád a mám..
Je to těžké..
Různé věci se nedají povědít, ale musí se prožít - a to jsou možná ty nejhorší tresty co musíme zakusit i když za to nemůžem..
Možná potom příjde klid..
Co naděláme..
V co jediné věřím a vím to, že jsou světy do kterých se po životě podíváme a tam se opět setkám s bytostmi, které nám tu byly blízké a nejenom teď, ale i ze dřívějších životů..
Víte občas něco vidím, ale to je tak hrozně málo spíše to ani přes vzpomínky nevnímám..
Nemám tohle komu říci..
Moje žena a já jsme duší každý sám..
To oko prozřetelnosti nás hlídá jako svazek osudu..
Ale ten řetěz je křehký a zároveň pevný..
Je to jen otázka času?
Pro koho??
Duše se do sebe zamilují a pak vznikne duševní láska, manželství a dál..
Tento slib trvá staletí i tisíciletí..
Vidím věky před sebou a je mi smutno co za mnou zůstalo..
Kde všichni jsou a to ostatní..
Nejsem blázen..
Jen vím, že vesmírů je více a bojím se v nich pohybovat..
A kde jste Vy, milá Wahlgrenis??
Myslím, že ve Vašem vidění se možná ani nechcete v tomto světě pohybovat..
Ani bych se Vám nedivil..
Pomáháte duším z dřívějších časů se reinkernovat do této doby..
Co myslíte mám pravdu?
Přitom můžete a nesmíte prozradit..
To je dar..
Obrovský dar..
Rád bych se dozvěděl od Vás cokoliv a věřte, že bych byl rád ať by byla odpověď jakákoliv..
Důležité je věřit pravdě a postavit se jí..
Mějte se hezky, milá Wahlgrenis, a krásné dny..
Přeji Vám jen to dobré..
Váš Jiří.. 01.03.2019

Dobrý den milá Wahlgrenis..
Nevím jak začít..
Od určité doby na Vás neustále myslím, jak se dozvědět odpověď..
Syn mé ženy přivedl sem domů k nám člověka, který je technik a je jako on - je starší, ale něco se stalo..
Je to starý čas..
Vše je obráceno..
Celé rodiny se otočily..
Nevím co si myslet..
Jak tohle vše dopadne..
Jedno je jisté - máme se rádi - až moc..
Nedávno mi zemřela maminka a od té doby jakoby se nám otevřel ztracený minulý život..
Jsme moc rádi..
Co se to stalo?
Milá Wahl, víte o tom něco?
Poraďte prosím.
Děkuji mnohokráte
Váš Jiří.. 10.04.2019

Milý Jiří,
i když už jsem dříve sedávala, abych Vám napsala, nepustilo mě to k Vám.
Dnes můžeme...
Nemáte se nikam (od sebe) vzdalovat, nemáte se vydávat nikam pryč, žádná změna v prostoru, ale ani si k sobě nepouštějte žádné cizí zvuky.
Tam, kde jste, a to, co žijete, je přesně pro Vás.
Není Vám na duši nejlépe, ano, to se dá z Vašich písmenek nacítit jasně.
"Slzy" jsou nyní Vaším pracovním programem.
Karmicky - možná posledním úmrtím v rodině - se uvolnil příběh z minulosti (voják z první světové války), pravděpodobně tohle pociťujete i na sobě.
Jste najednou více zakořeněn ve svém příběhu, uvědomujete si, kam patříte, a také to, že tady jste správně.
Ano, správně, i když Vám v tom moc dobře není.
Ale tohle byste měl pochopit jako plán shora, snad, abyste se k něčemu dostal, abyste něco pochopil.
Můžete mít subjektivně pocit, jako kdybyste byl semílán mezi dvěma mlýnskými kameny.
Nemůžete ale nic dělat, nemůžete z toho vystoupit, nemůžete si zvolit něco jiného.
Víte, kam Vás to sune, zcela jasně chápete, jak Vás tyto procesy drtí, jak Vás kouskují zaživa.
Přesto nic neuděláte, je tady před Vámi jedna jasná cesta, z které se nedá sejít.
Něco se musí stát...
Vnímám energie jako při erupci sopky, nějaký výbuch, otřes, jasnou změnu.
Připadá Vám zbytečné snažit se o čemkoliv s kýmkoliv mluvit, všichni jsou jinde, není zde společné komunikační téma.
Připadáte si sám, na všechno sám, ale nesmíte se vrátit, nemáte se otáčet a hledat nějaké pouto za svými zády.
Směr Váš je jasný, nedívejte se do kalendáře, nelitujte se.
Potřebujete žít naplno, se vším, co Vás baví, co Vám osobně dělá dobře.
Žijeme tady a teď.
Všechny minulé životy se nás sice mohou dotknout, ale jsou to pořád jen minulé životy, vezměte je jako informaci, otočte list a pokračujte právě tuto vteřinu dál.
Nic nekončí, to je jasné.
© Wahlgrenis 10.04.2019

Dobrý den milá Wahlgrenis.
Již vím, jaká je moje cesta a můj osud.
Napsala jste mi, že nemůžete zařídit, aby mne moje žena milovala a znáte můj osud a jak těžké je v něm žít..
Měla jste pravdu..
Opravdu jsem se dozvěděl nedávno, proč tomu tak vše bylo a je.
V tomto osudu je opravdu pro mne velmi těžké žít, ale jsem velice klidný a moje žena je konečně šťastná.
Ze svoji strany se jí rodina odcizila a nyní získala jinou.
Pamatujte - nikdy není vše, jak se může zdát..
Osudy nás se spojily jen pro jediné - aby dva stejné články mohly být spolu.
Milá Wahlgrenis, děkuji za vše, co jste napsala a i nenapsala, protože i to jsou odpovědi, které dokáží vše vysvětlit.
Nyní jsem pochopil jiný smysl života..
Ještě nás mnoho úkolů čeká nejenom nyní, ale i v jiných životech.
Mějte se hezky, milá Wahlgrenis, a ještě jednou děkuji..
Váš Jiří.. 11.04.2019

Nezávisle na Vašem dopise jsem psal dopis já Vám - je to opravdu telepatie.
Máte pravdu, mám již více jasno a žiji opravdu teď a nyní, těším se, jak opět budu hrát, povídat si o normálních radostných věcech, opravovat staré stroje, veterány a jiné věci - jenže mnoho mne toho bolí, jako mlýnské kameny, ano, mlýny, díky jim se mi snad otevírá svět..
Máme tu starý a zároveň mladý svět..
Je tu mladý mlynář a patří mezi nás.
To je ten klíč - válka 1. světová, otevření starého času, sunu se pomalu, ale sunu -možná, že toho padlého vojáka už našli a dali mu konečně klidu..
Otevřelo se mi to úplně všechno..
Srovnávám to jako knihu..
Byla láska, byly mrtví, bylo to hrozné..
Už, už to bude končit a já se konečně budu těšit na lepší dobu..
U někoho vzpomínky jsou jen vzpomínky, ale u mne je to dluh, co jsem musel splatit a splácím..
Už věřím, že to bude lepší..
Děkuji, bylo to potřeba prorazit, nebýt toho, co jste mi napsala, těžko bych se k tomu dopracovával..
Trvalo by mi to delší dobu..
Moc děkuji, cokoli budete potřebovat, ozvěte se.
Mějte se hezky, milá Wahlgrenis.
Váš starý Jiří.. 11.04.2019

Přeji dobrý večer..
Milá Wahlgrenis konečně Vám píši..
Píši o tom, jak jeden člověk mi ukázal moji cestu životy - související s cestou mnohých-..
Je dar vidět svět druhého a projít s ním část minulých životů..
Ano, nyní již mohu hovořiti o spojení minula, dneška a budoucna - je zvláštní, jak je vše nastaveno - díky Vám a nynějšímu bytí jsem mnoho věcí pochopil a mám mnoho informací - díky Vašemu spojení se mnou jsem pronikl do úplně jiného času - viděl jsem toho mnoho ve velmi krátkém úseku - to stačilo, abych ve svém vidění - slzami rozpohyboval obrazy - nevím, co se to dělo, ale byla ve mně velká síla návalu a bylo jisté, že jste tam byla..
Nyní vím, kdybych chtěl - opět se tam vrátím.....................
Ale........
To již není třeba..
Potřebné jsem se dozvěděl..
Nastal ve mě zvrat..
Postupuji ne o jednu, ale o dvě, tři - nebo nevím o kolik stupínků nahoru -dopředu, nevím - mnoho je ve mně - probudilo se to jako jiný svět..
Kdybych to řekl doma nebo někde, mysleli by, že nejsem normální..............
Mám toho dost udělat - ne pro sebe, ale pro jiné, pochopil jsem podstatu bytí pro další životy............
Milá Wahlgrenis - co říkáte-..
Mám touhu se dostat do nitra těch, co to potřebují, myslím, že se mi to může podařit.
Jenom tehdy, když je čas--------- tak, jako jste to udělala Vy---------..
Taková věc se nesmí přehnat..
Moc si troufám?
Ne..
Nejprve musím udělat to, co musím..
A pak se třeba uvidí, jak to půjde dál..
Jisté je, že je toho mnoho, a tak asi budu rád, když to budu stíhat sám s tím, co mám..
Výbuch nastal a s tím vše začalo úplně jinak..
Bylo to očekávané..
Nastalo to tak, jak jste řekla..
Bylo to silné a účelné, děkuji mnohokráte, drželo mne to tam poměrně dlouho, je to pryč..
Milá Wahlgrenis, mějte se moc hezky - a - nic nekončí, to je jasné...............
Ten mlýn je nádherný..
Budete-li cokoliv potřebovat napište..
Přeji krásné dny..
Jiří.. 27.04.2019

Dobrý den Milá Wahlgrenis..
Opět Vám musím napsat..
Chci Vám, milá Wahlgrenis, opět poděkovat za podporu a osvětlení mého bytí v současné době..
Pročítám vaši vizi mým osudem - jsem obeznámen tou rukou nade mnou, abych nesešel z cesty-.. inu jsou to informace, ale.......
Obrácený svět,vše mám obráceno..
Spadla mi díky Vám část knihy, odněkud, a já v ní pokračuji nejen čtením, ale i psaním..
V té knize se píše nejen o mé rodině, o vztahu rodiny mé ženy, ale i o Vás, milá Wahlgrenis..
Jsou to mlýnské kameny, jsme zrní a mele nás to na mouku a pak nás stmelí voda -stejný domov - ten pravý domov, kam patříme všichni..
Našim osudem jsou mlýny, to je zde, v čem žijem..
Kde je naše vědění?
Odkud víme a vidíme dřívější životy?
Vědět toho více nazpět - mnoho problémů by se třeba vyřešilo..
Nebo většina lidí by to neunesla..
Co Atlantida - nebo by měla býti s malým "a"?
Víte, co Tím myslím?
Veškeré vědění je prý odtamtud - prý většina jsou potomci a mají tyto dary..
Vidět, co bylo a co bude..........
Proč?
A proč ne?
Kam tohle vše míří?
Do dalšího vesmíru?
Budou tam jen vyvolení?
Je mnoho otázek..
Každopádně máme pomáhati Těm - kým nám zákony byly přiděleny..
Milá Wahlgrenis, děkuji, znovu a znovu..
Je to opět kruh..
Co si myslíte o tom Vy?..
Napište, budete-li míti čas..
Děkuji..
Mějte se hezky, Wahlgrenis..
Jiří.. 21.05.2019

Dobrý den milá Wahlgrenis..
Píši vám ze slušnosti..
Lidé by si měli vážit pomoci od těch, kteří si udělali čas pro toho, na kom jim záleží..
"Neposlouchejte zvuky odjinud - cizí zvuky - Vaší zbraní jsou nyní jen slzy, řiďte se tím, co je Vám určeno"..
Takhle nějak jste mi to napsala..
Milá Wahlgrenis, dosti často cítím Vaši přítomnost..
Možná si myslíte, že nemám nic moudřejšího na práci než přemítat, co jste mi napsala..
Jenže já mám tolik práce,že nevím kam dříve skočiti..
Od Vašeho minulého dopisu - je to síla - ..
Člověk, který přišel do rodiny mé ženy, je moc nemocen a ------
Nebudu rozvádět podrobnosti - sám toho moc nevím, ale rádi by jsme mu pomohli..
Milá Wahlgrenis, ten mladý člověk se tak k nám upnul i celá jeho rodina, že by za nás dýchal..
Má hrozný strach, aby o nás nepřišel..
Co dělat??
Můžeme mu vysvětlovat o naší věrnosti k němu, ale není to moc platné..
Asi už víte, o jakou duševní nemoc se jedná..
Restauruje mlýny a je to prostě starý čas..
Vyrůstal také se starými lidmi jako já a u nich i zůstane, jsme si moc podobní..
Je tady obrovský, ale problém..
Je asi 400 km daleko, nyní onemocněl a já mám od dob vojny hrozný strach z dálek, i když jsem jezdil profesionálně..
Ale jen krátké trasy..
Co dělat??
Je nějaká pomoc??
Pomoc pro něj??
Nechají se tyto věci odstranit??
Jsem moc uzavřený člověk, dříve jsem si psal jenom hodně s Vámi a pak jsem se od druhé svatby odmlčel, protože jsem nechtěl, aby moje žena si něco nemyslela, jenže Vám dost taky věří a nedávno Vám psala a odpověď nedostala..
Tak píši opět já, protože mne znáte, a píši, co bych potřeboval vědět a nevím, jestli mi odpovíte..
A hlavně důležité je vědět, jestli ten člověk vůbec stojí za to, aby mu bylo pomoženo..
Milá Wahlgrenis, na mne se můžete spolehnout..
Teď se toho na nás navalilo dost a samé dálky..
Jak je možné pomoci??..
Jakou ten člověk má nemoc - celkově - a jak mu pomoci..
Nechci se dívat do starého času, viděl jsem díky Vám ten svůj a stačilo..
Jsem Vám za to vděčný..
Milá Wahlgrenis, můžete nějak pomoci??
Pro mne - nás - by to bylo hodně důležité..
Milá Wahlgrenis, co myslíte, je toto podstatné, co se tady děje??
Je toho mnoho..
Vysypal se na nás pytel s osudem..
Mám rád starý čas a neumím bez něj žít, stojí za mnou cosi hodně silného, a proto bych si přál jít dál a neztrácet přátelé - tam patříte i Vy - nestojím o to, jak se trápí bez pomoci..
Co myslíte..
"Až přijde čas naplněný duchem času, tak se vůbec nezmění, protože se mění jenom lidé, ale zůstává stále jenom původní forma života"..
To jsem prosím vymyslel během pár vteřin..
Myslím, že na tom je kus pravdy......................
Mějte se krásně, milá Wahlgrenis..
A děkuji..
Váš starý Jiří.. 14.07.2019

Zvolil jsem špatnou cestu..
I když jsem Vás osobně neznal, tak jsem Vás měl vždycky rád..
Přeji Vám jen to nejlepší..
J.. 03.10.2019

Dobrý večer.. Milá Wahlgrenis..
Píši Vám spíše výjmečně..
Vidím poslední dobou věci minulé s budoucnem, co bylo, s podobném, co je a následně bude..
Je mi s toho všeho moc, moc smutno..
Je to kniha, jež každý list, co se otočí, nabývá nezvyklých jevů..
Doma nic nepovídám, jenom chodím a přemýšlím, jak pomoci různým věcem..
Je to ono, co jste mi napsala - jít touto cestou a pokračovat?
Jdu-padám-klopýtám, ale jdu..
Je to těžké..
Nemohu se zbavit pocitu ublížení milovaným osobám, kteří tu už nežijí..
Cosi mne vede stále dál a vidím nejasnou budoucnost, jsou to etapy minulosti, co se váží se současností..
A bude to tak..
Váží se staré proroctví s novýma - stará minulost s novou minulostí..
Většina duší vojáků z válek, ať je to první nebo druhá sv.válka, jsou převedeny..
Je nová inteligence a přesto to jsou dřívější bytosti.........................
Milá Wahlgrenis, jste sečtělá, inteligentní bytost a tak trochu mimozemská bytost s duší zemského člověka, ze kterého jste vzešla..
Co mi na tohle odpovíte - do ničeho se nepletete - pomáháte..
Píši Vám jen tak výjimečně...................
Hledím do Vás a vidím dávný věk..
Nevím vůbec, co si mám o všem myslet..
Procházím šedivými stíny a neříkám nic - jsem obklopen nějakými lidmi ve bdělých snech, hovoří ke mne, a neříkám nic, jen naslouchám..
Jsou známí, jsou klidní a pak utíkají..
Nejdu s nimi - jen se dívám a nic neříkám..
Byl jsem v zákopu jako rakouský voják - asi - přehnali se přes nás jiní vojáci - asi nás pobili ------ a ------ nebylo nic - konec.....
Viděl jsem i moderní stroje-lidi, jen to vnímám a dívám se - neříkám nic..
Milá Wahlgrenis, vím, že vidíte hodně, tak víte, jak se cítím..
Já sám se cítím - nijak..
Co k tomuto můžete dodat??
Milá Wahlgrenis, všichni tu nemají úkol - nebo snad ano??
A tak na závěr něco, co Vám trochu nebo úplně objasní moji myšlenku..

Pohled člověka není slovo nebo věta..
Je to jen výraz radosti, zlosti, utrpení, který se dá přehlédnout..
Ale slovo nebo vyřčená věta s jakýmkoli pohledem se přehlédnout nedá..

Zrodili jsme se z jednoho kruhu - vracíme se do něj vždy zpět - rodíme se znovu a znovu..
Až dojdeme k dokonalosti pravdy a budeme se vědomě vracet z druhé strany, pak pohled a slovo bude kruh, ze kterého jsme vzešli..
Milá Wahlgrenis, plno lásky a ať se Vám v životě daří..
Váš věrný Jiří.. 08.11.2019

Milý Jiří,
děkuji Vám za Vaše řádky.
Celou naši dlouhou korespondenci jsem si pročetla znovu, tolik slov...
Pořád ke mně promlouvá příběh Vaší ženy s duší Vašeho dědečka, který se najednou rozběhl po několika indiciích.
Opět vnímám ten nádherný příběh lásky, kdy jeden patřil druhému a nic dalšího se neřešilo.
Těhotenství bylo očekávané, ale muž musel na frontu.
Při porodu se něco zkomplikovalo, nepodařilo se zachránit dítě ani matku.
Všechno se najednou rozplynulo, byl konec té krásy.
Pořád je to ale minulý život, i když ona duše byla perfektně identifikována.
Člověk se nemůže uplout k minulosti, je toho dost na programu právě tady a teď.
Je sice lákavé přijmout roli "princezny", začít věřit, že žije na zámku...
Ale tady zámek není ani princezna.
Rodíme se sem bez paměti, abychom byli soustředěni na úkoly v tomto životě.
Ovšem někdy se okénko do minulosti nechtěně otevře a obraz z toho dávno odžitého času se v celé své kráse ukáže.
Co s tím?
Na to není snadná odpověď.
To, co se už jednou stalo, je odžité, je to už za námi.
Zajímat bychom se měli o to, co je na opačné straně, před námi.
© Wahlgrenis 09.11.2019

Děkuji..
Tento dopis - milá Wahlgrenis - v mém prostoru je duševní obrat..
Toliko dopisů dostáváte - odpovídáte - pomáháte - a přesto jste si našla pro mne rychlou odpověď..
Děkuji..
Byla jste zamilovaná?
Jste Zamilovaná?
Jak je možné, aby Vás poháněla jakási síla a čas pro pomoc druhým..
Máte taky čas na svoje koníčky?
Nikdo se nedívá, jestli jste schopna sama sobě pomoci - vím, že každý potřebuje pomoc..
Dávejte na sebe pozor..............
Je mi úplně jedno, kdo si co myslí, ale pro mne je důležité, aby tato důvěra mezi námi dvěma byla na vysoké úrovni.
Vy věřte mně, já věřím Vám, celý věk myslím na na tuto naší spojitost..
Jste hodně duševně daleko..
Již před nějakou dobou se ve mně cosi otevřelo a jde to dál...........
Už jako malý chlapec jsem žil v ústraní, ale byl jsem veselý..
Nesměl jsem chodit od činžáku daleko a moje máma mě musela mít na dohled..
Bylo to tím, že prošli válkou - válkou - ale krutě - válkami..
Jsem z XXXXXXX, zde jsem se narodil, ale z našich rodů tomu tak nebývalo-..
Milá Wahlgrenis, Wahlgrenis - nyní prosím vydržte čísti našich staletých životů..
Již dávno už jako kluk jsem věděl, že náš rod pochází - tak léta páně 14. až 15. stol.
Zatím se našly dokumenty z roku 1630-53 atd..
Jenže vím, že tam je časová propast - dříve zde bylo více pánů a jiná řeč a písmo - myslím, že se to psalo částečně švabachem, ale ten byl už modernější, abych ze sebe neudělal blbce..
Byli jsme dosti bohatí a je zřejmé že tam byl i titul - možná..
To nevím, jenže je cosi - ve - mně..
Tento náš svět byl zmítaný válkami a nemocemi, vládla tu dosti magie, spiritismus a jiné praktiky..
A tak tyto rody postupně zanikaly - jenže - byli i tací, co dokázali zlikvidovat rody i prokletím..
Nikdy neberte toto slovo na lehkou váhu, dokáže to změnit generace na věky..
Milá Wahlgrenis--------- kdysi jsem miloval bezmezně ženu a ona mne, stáli vedle sebe po boku i ve válce - ve staré válce - při útěku od všeho majetku bojovali o holý život, nějakým způsobem byla zraněna, ale před tím, než zemřela, si slíbili věrnost na věky..
Musel ji tam někde nechat a zachránit sebe..
Od těch dob se rodí chlapci - i když se žení, mají děti, pořád jakoby na někoho čekali..
Války tu bolest jenom prohlubovaly..
Milá Wahlgrenis - Žiji nyní v této době a jsem prostředník mezi mojí ženou a mým předkem, dnes už vím, že mezi námi dvěma funguje jen tento vztah..
Byl to osud..
Právě vychovávat jejího syna, jako kdyby ho vychovávali oni dva, co se nepovedlo dříve věřím, že se jim povede nyní..
Milá Wahlgrenis - ta moje milovaná bytost se vrátila, cítím ji v sobě, ale je vzdálená odsud, je jinde..
"ono se to povede" tato Vaše slova před několika lety jsou ne pro mne, ale pro moji paní a mého předka..
A vyplnila se..
Tu dřívější bytost miluji a milovat budu jako ona mne, potom bude náš osud naplněn..
Milá Wahlgrenis, opatrujte se a děkuji..
Wahlgrenis..
Jiří.... 11.11.2019

Opět dobrý večer milá Wahlgrenis..
Moc myslím na to, co jsem Vám psal a jak se k tomu stavíte..
Je mi smutno..
Všichni jsou pryč..
Pamatuji si jednou - "co se neřeklo za života s Vašimi bližními, to se už nikdy neřekne," - ..
Je tomu již asi 11 až 12 roků..
Známe se již nějakou dobu - spíše znáte mne Vy..
Tak přemítám o vztahu mezi mnou a mojí ženou..
Nedá se už říci, že tam nějaký je, je to jen o jejich dětech..
Moc jim pomáhám..
Vím, že to bude mít a má veliký smysl..
Moje dcera s postiženým klukem, hypotéka na barák, všechno jí tam dělám sám bez peněz, klukovi a bejvalé ženě jsem nechal oba domy, na kterých jsem se nadřel jako vůl..
Zde, co jsem v podnájmu, starám se o tento dům, který pořád dostavuji, zahradu i dům jsem předělával k obrazu své ženy a ještě daleko dál..
Nic..
Vůbec nic, žádný vděk, jen hádky, zbytečnosti..
Pomýšlel jsem na rozvod, dokonce mi vypsala i papíry, jenže ví, že to neudělám, protože na to stejně nemám..
Že žádného chlapa nepotřebuje..
Jenže nebýt mne, tak možná skončila nevím kde..
Když se starám roky o dítě a nemůže se bez moji pomoci nikam dostat a ani ona ne, tak bych očekával trochu vděku..
Už jako chlapec od devíti let jsem musel být s nemocným tatínkem doma, proto mne maminka nikam nepouštěla, bála se a měla ve mne i záštitu..
Milá Wahlgrenis..
Za co jsem si tohle vysloužil?
Dřu jako mezek v lese, na domech, zadarmo a vůbec..
Láska?
Co to je..
Vděk?
Taky nevím..
Opora?
To už vůbec, ze všeho jsem se musel vyhrabat sám..
Ach, kde to jsem, odkud.
Tento svět je vězení pro ty, co kdysi něco provedli..
Miluji něco - někoho, kdo je pro mne nedostupný, je duševně na hodně vysoké úrovni a na něj já nemohu nikdy dosáhnout..
U mé ženy jsem byl jen prostředníkem..
Milá Wahlgrenis, jak se s tímhle vypořádat..
Nechci nikomu ublížit a vzít si život, tak myslím, že tam, kam bych se dostal, tak by mne vyhodili a musel bych si to zopakovat v horší verzi..
Milovat a být milován by mělo být pro oba stejné..

Vzdálené duše z věků dávných si v dopisech vzkazy předaly a v tu chvíli se znovu narodily..
Mnoho bych Vám toho chtěl říci..
Nerad bych, aby vás moje možná nesmyslné dopisy obtěžovaly..
Stačí jen napsat a ukončím jej..
Wahlgrenis milá Wahlgrenis..
Opatrujte se, ať pomůžete ještě mnoha lidem..
Jiří.. 11.11.2019

Dobrý večer-milá Wahlgrenis..
nemohu si pomoci, ale stále přemýšlím nad staletými pouty lásek, jejich odpuštění a naplnění..
Každý se ptá, a jak já, kým jsem byl / byla, co tu pohledávám, potkal jsem - potkala jsem tu pravou lásku, nebo co pro ni mohu udělat, abych byl nebo byla šťastna..
A co Vy, milá Wahlgrenis?
O koho Vy se zajímáte?
Hrozně bych Vám přál, aby jste našla to nebo toho, na koho si myslíte..
Kdysi jste mi napsala nebo spíše asi někomu jinému, že převádíte duše z 1. sv. války..
Víte, hodně píšete o narození miminek a radíte, jak a co o miminkách..
Milá Wahlgrenis, myslím, že tohle je ten přechod z minula do dneška..
Poznal jsem lidi víc, než je zdrávo, jejich světlou a temnou stránku na první pohled..
S mojí ženou to bylo hned, ale věci se vyvinuly hodně jinak, jako kdyby se stočila voda a vytvořila nové říční koryto ----------- ale ne, vrátila se do starého původního -------------- do minulosti.........
Milá Wahlgrenis, zůstal jsem v čase, ale ne před sto nebo dvěma sty lety, ale mnohem dříve..
Nezvyknu si na tuhle dobu, i když vím dost a žiji s mladými lidmi, ale vracím se do lesa, kde pracuji a je mi tam dobře, cítím se jak ta zvěř.
Nebojí se mne, chodí ke mně blízko..
Je to nádhera, rozumíme si..
Choval jsem dříve mnoho zvířat, jak cizokrajné s Cites, tak hospodářská zvířata na chov..
Mám jen poníka, holku, ta ví všechno..
To jsem odbočil..
I kdyby se člověk dozvěděl, jak dlouho tady bude, tak co to změní?
Milovat a být milován..
Co mi na tohle tak asi odpovíte?
Milá Wahlgrenis, to je těžká věc, mnoho bych Vám toho chtěl říci, ani nevím, jestli byste o to stála, já jedu na dost velké obrátky a nevím proč..
Nemám to zapotřebí a přeci utíkám dopředu.............
Jak dlouho..
Má duše miluje něco, co už tu není a je, zároveň to cítím a opět mi to uniká..
Mnoho jste mi osvětlila a já se Vám za toto klaním..
Milá Wahlgrenis, pokračujte ve všem, co děláte, děláte to dobře..
I Vy budete po zásluze odměněna dobrem..
Na mnohé bych se chtěl Vás ptát, ale nejde mi to..
Třeba to příště bude lepší..
Mějte se hezky, milá Wahlgrenis..
Do pohádky se nemá pravda psáti, to zmátlo by i starý čas, ale lásku s Tebou, dítě zlaté, prožívati, věčnost zbude opět v nás.............
Dobrou noc milá Wahlgrenis..
starý Jiří.. 28.11.2019

Dobrý večermilá Wahlgrenis..
Přál bych si, aby mi opravdu spadla z nebe velká kniha a tam byl napsán osud, co bylo a bude a hlavně co udělat..
Já nemohu Vám napsat - popsat nic, co bych chtěl Vám povědít..
Milovat je zoufalé pouto, které trvá snad navěky..
Koho??
To je otázka, co vím, a nejde se vyjádřit, pro koho je milovat určeno..
Ach, ty mlýny ze dvou stran, jeden tam a druhý jinde..
Kam jít, kým být milován, čas běží
pověz, co mám udělat..
Tady strach nehraje už žádnou roli, není o co přijít, jen být tam, kde je klid a být milován..
Má duše je schoulená a mlčí ve snu pro koho..
Podělil jsem dary a vím, že je cesta konečná až kams ..............................
Láska se nedá vyčarovat ani vynutit, jen bolest pro lásku, co má být, je neskutečná..
Je to nedotknutelnost v sebe samém, ať je to žena pro muže, muž pro ženu, není úniku..
Každý si odpykává trest na tomto světě a když bytost něco provede, tak si to odpyká v životě příštím..
Milá Wahlgrenis, komu se svěřit?
Milující bytosti, nebo milované bytosti..
Kdo to je..
S ničím si nejsem jistý, nevidím už dopředu jako dříve..
Tahle kolej nemá výhybku a kam vede, odkud vede, ke komu - bude to v tomto životě?
Milá Wahlgrenis, myslím, že se to už nikdy nepovede..
Příští život s milujícím darem si musíme zasloužit..
Milující lidé by měli být oboustranní, jinak to jsou poutníci..
Hodně přemýšlím o Vás................
Nevím, co si mám o tom myslet, nemůžete do ničeho zasahovat, nemůžete nic poradit přesného - máte svoje zákony..
Jenže..
Já jsem zákony obešel a nevím, co to je za paragraf, do kterého jsem zavítal..
Vím, ale zákon se nechá opět obejít zákonem..
Jenže..
Kterým-zákonem-..
A co Vy, milá Wahlgrenis..
Jakými se řídíte zákony Vy??
Pohybujete se v nich velice obratně......
No a já v té knize jsem zavřen a čtu písmeno přes písmeno a všechno se mi plete..
Víte, budou svátky a já bych si moc přál, aby těm, kterým se špatně daří, a jsou třeba nemocní, ať to jsou děti nebo staří, aby se uzdravili a byly šťastní, vím, že to není všude možné, ale ten, kdo může jen trochu pomoci, tak by to měl udělat..
Člověk, který získal vlastní prací - dřinou majetek, postavení a pak to vše dá ve prospěch tomu, koho miluje, a nezbude mu nic, tak nemá o co přijít - není milován, na ničem mu nezáleží, proplouvá časem a stárne..
I já Vám, milá Wahlgrenis, bych hrozně rád přál a přeji jen to nejlepší a lásku pro toho, koho milujete a máte nejraděj - myslím, že jich je mnoho, a oni mají rádi Vás..
Ale přes to přeze všechno děkuji za vše, co jste pro mne udělala - to mne hodně podrželo, i když jsem lásku nezískal od své paní - tu co jsem očekával, alespoň to získal někdo jiný a já jsem moc rád..
Byl to návrat duší,,..
Jen jednu větu, kterou Vám nemohu napsat, si ponechám v sobě..
Mějte se hezky, milá Wahlgrenis, láska v duši je světlo života..
Jiří.. 07.12.2019

Přeji dobrého dne - milá Wahlgrenis..
Nevěděl jsem, jestli Vám mám napsat o někom, kdo vešel opět do mého - našeho života..
Jedná se o člověka, který je starší o devět roků než syn mé paní----jsou to partneři..
Myslím, že jste to zřejmě tušila..
Milá Wahlgrenis, protože se už dlouho známe - cítím často Vaši přítomnost vedle své bytosti, chtěl bych Vám toho moc povědít..
Nevím, kde bydlíte a myslím si, že by jste asi neměla čas na mne..
Ten člověk je ten, co jsem Vám psal, že k nám domů přišel starý čas - je to restaurátor starých mlýnů, ale je to částečně autista..
Mé ženě říká mamčo a mne dědo..
Víte, milá Wahlgrenis, já nevím - nosí starý továrnický šat, prsten 1914, šatlén cibule hodinky - tváří se důstojně, ale v duchu je to dítě..
Chlapcům se snažíme ve všem vyhovět, ale-------------
To "ale" má háček..
Moje žena Iveta, jak ho po začátku milovala jako svého syna, v něm začíná vidět potíž..
Dědo támhle, dědo tohle, mamčo tohle tak není atd..
Když přijede, má, na co si vzpomene, ale zapomíná docela, že máme tady svůj režim, který nebere, a to je problém - veliký problém-..
Syn mé paní chodí na průmyslovku a chce být co nejvíce s ním, jenže..
Pan D. je daleko asi 200 Km a jezdí k nám každý týden na víkend.
A teď k věci..
Milá Wahlgrenis, Iveta s ním je v křížku, protože myslí, že její syn s ním zůstane na mlýně a po studiích může jít na VŠ, nejsme si jisti, zda to bude dobré..
Ten vztah je tak silný, že to zatím hory přenáší..
A teď.
Odkud se ten člověk vzal?
Prohlíží si foto a relikvie mého děda, jako kdyby tam kdysi byl, schraňuje fotky starých lidí, mlýnů, továren, soukromých továrniček a vše, co zaniklo..
Je to a připadá mi to, jako já, když jako malý kluk jsem vytahal všechny fotky mojí matky a babičky a říkal jsem prý, že jsem tam bydlel..
To mi zůstalo dodnes..
Žena ho má moc ráda a mrzí ji, když je na něj přísná.
Bere ho jako svoje malé děcko a snaží se mu dát výchovu svoji.
On má svoji matku, ale on odešel po škole pracovat na mlýny a zachraňovat ze mlýnů stroje, dynama, motory.
Zakládá svoje muzeum pro veřejnost a syn moji ženy, aby tam byly spolu..
Tohle by se nelíbilo asi žádné matce..
Milá Wahlgrenis, vrátilo se sem malé děcko..
Pokaždé to tak vypadá.
Ten člověk je ke mne moc přilepený a poslechne ve všem, co mu jeho druhá "mamča" řekne.
Celý život jsem s malými cizími dětmi a toto dvaceti šesti leté dítě přišlo sem, jako kdyby se sem vrátilo..
Proč žena vrací výchovu tomuto člověku?
Jaký byl vztah ke mne v minulém životě?
Jaký byl vztah mezi panem D. a synem mé ženy?
Jaký byl vztah mezi nám všemi?
Co z toho vyplývá?
Milá Wahlgrenis, prosím, napište mi svůj názor..
Pochází z rodu V. - vynalezli ruchadlo..
Pan D. a syn mé ženy, jsou tyto duše zpět, aby dokončily něco, co nemohly?
Milá Wahlgrenis, napište, prosím, svoji myšlenku..
Děkuji
věrný Jiří.. 13.01.2020

Milý Jiří..
nebudete tomu věřit, ale muže, o kterém píšete, znám.
Před časem, ještě než jsme koupili původní vodní mlýn, jsme se zúčastnili velice zajímavého semináře v Rožmitále pod Třemšínem.
Kromě přednášek s videoprojekcí jsme se dostali i do několika mlýnů v okolí.
Pan D. zde vystupoval - až byl tehdy sotva na hranici zletilosti - až příliš sebevědomě, což mě docela překvapilo.
Byl zde prezentován jako expert na mlynářskou technologii, kterou on - ač na to nemá žádné specializované školy - dokáže rozběhnout, i kdyby se jednalo o kus do šrotu.
Zaujalo mě to.
Přišly ke mně informace o jeho složitém porodu, dětství, prakticky životu v ústranní.
Jeho jediným světem - jak jsem to pochopila - je svět vodních mlýnů.
A je pravda, že už tehdy v Rožmitále působil "jako z jiné doby", oblečen byl do upnutého decentního obleku, byl tichý, příliš nemluvil, směrem k druhým lidem na sebe neupozorňoval.
Kdybychom se podívali na situaci kolem Vás, pak je jasné, že "tady není potlesk shora".
Vaše žena už neví, jak z té pasti ven, všechno ji spoutává, znehybňuje, není sama sebou.
Ona by ráda pravidelné víkendy svého syna s panem D. omezila, případně zcela zrušila, ale tohle jde mimo ni.
Vnímám ji v křeči, v slzách, nešťastnou.
Pan D. se vklínil do Vašeho života a začal se zde zakořeňovat, jako by ani nic jiného nebylo možné.
Nepřipadá mi ale, že by tento příběh měl být pro Vás nikdy nekončící, naopak - čas, kdy se Vaše cesty s panem D. rozejdou, se již blíží.
Určitě tady hrají roli jisté materiální statky, na které on si činí nárok...
Možná ve Vás prostřednictvím syna Vaší ženy vidí sponzory své muzejní expozice.
Pro Vás by tohle ale časem měla být jen životní lekce...
Když se ale podíváme na jeho propojení s minulostí, mám pocit, že už v okamžiku jeho zrození sem vstoupil rozměr techniky, jako by to měl být největší poklad, který s ním má být spojen.
Jeho duše žila v dávných dobách, kdy všechny tyto mlecí mechanismy pracovaly, mohl se dokonce podílet na jejich výrobě.
Zná z tohoto oboru víc než kdokoliv z dnešní doby, dokáže rozběhnout stroje, které nikdo neviděl v chodu.
Tohle je jeho obrovské plus, on se kvůli tomu narodil.
Ten běžný život - s rodinou - se ho příliš netýká.
Málokdo se v něm vyzná, své nitro příliš neodhaluje, pohybuje se pod maskou.
Stroje a jejich "oživování" je pro něho základní životní potřebou.
Dalo by se říct, že si plní své dětské sny, realizuje se ve svém technickém světě.
Je to jeden z těch géniů, kteří se občas narodí, ale v reálním životě je to s ním složité.
© Wahlgrenis 20.01.2020

Ach........
Milá Wahlgrenis, milá Wahlgrenis..
Moje prosba byla vyslyšena - potvrzena - bylo to záměrné pro Vás...............
Věděl jsem, že toho člověka znáte - znáte - zřejmě i jeho maminku, je to temperamentní žena a velmi obětavá a jeho babička, kterou miluje nade vše, je pro něj vším - mnoho ho naučila..
Dívám se do jeho nitra a nemusí ani povídat, co se s ním děje........
Dostal jsem obrovský dar poznat člověka během velmi krátké chvíle - prohlédnout jej..
I o mé ženě jsem věděl, jaká je, ale - ale tam byla a je věc - kořenů rodu, života vědění, dozvědění a ukončení..
Nebylo by tohoto, Tyto dvě duše by se nesetkaly..
Wahlgrenis, oni se tak milují, až to bolí..
Panu D. nejde o statky syna mé ženy a nejde mu ani o naše sponzorství, sami syn a žena nemají mnoho, jen prostý domek, který děláme uplně sami..
Jde jim jen o lásku pro sebe a já?
Měl jsem mnoho a jsem chudý, ale mám bohatství ducha a umím dělat - jsem nejen kovář - pan D. zná moje kvality a moc chce, abych pracoval pro něj a jeho známé..
I do zahraničí mohu jít dělat na zámky, kostely i mlýny - ba ne, dělal jsem a byl jsem vždy okraden a zatímco dostávali lidé za moji práci i v cizině - tak z vypočítavosti mi nedali ani na materiál - nevěřím nikomu a ničemu, jen zvířatům..
Moje žena je v pasti - zničená, ulítaná, pociťuji to na sobě dost vážně, hned chce utéci, hned zase slzy v očích.. máte pravdu.
Její syn má na inženýra.
Pan D. ho bere na mlýny, kde mu on vypracovává projekty, zavádí starou elektriku, vysvětluje mu veškeré zapojení, jak moderní elektrifikace, tak stará dynama, motory..
Jsou to dvě duše, které měly špatný osud a rozdělila je nešťastná válečná doba, nuzota, chudoba a ztráta všeho, co dokázaly..
Mimochodem syn mé ženy přednáší i profesorům z universit - jsou uplně stejní, v jejich oboru se jim jen tak nikdo nevyrovná..
Chlapci jest sedmnáct let a jsem rád že jsem mu dal vydatné základy v tomto oboru od mala..
Tito dva lidé se vrátili k sobě zpět..
Ale potřebují buchty, jídlo a člověka, co je drží nad vodou a je s nimi pořád..
Ano, moje žena je lapena v pasti, já cítím, že je musím držet všechny a nezávisle na sobě použít i nemyslitelné..
Pan D. se na mne dost upnul..
Mojí ženy se bojí, protože je prudká a chce pro svého syna to nejlepší, nechci, aby stavěl z cihel pro svoji lásku a dřel se celý život jako já a moje žena..
Milá Wahlgrenis, Vaše přítomnost je zde se mnou, ve všech čtu jak ve starých knihách a co Vy, milá Wahlgrenis, když k někomu přijdete, vyskakují obrazy nebo se pohybují předměty na oněch místech??
Milá Wahlgrenis, když přijede on, tak tady ano, moje žena ho od první chvíle milovala, ale já jsem věděl, že není něco v pořádku..
Spějí v pokoji, kde jsou svatí a relikvie mého děda, probouzí se poslední dobou v noci a stěžuje si na špatné sny o první sv. válce..
Poznám lidi, když něco hrají, a lidi, co hovoří pravdu..
A tohle je to druhé..
Moje žena je zoufalá a neví si rady, odchází raději do práce a říká, že mne a jeho by nejradši poslala pryč a zůstala tady jen se svým synem..
Milá Wahlgrenis, ona si to neuvědomuje, ale oběť, svoji oběť, co jsem položil ne na oltář, protože nejsem křtěný oni, ano, ale na holou zblácenou zem, by ona nikdy nedokázala..
Chce být sama..
Nic jsem jí neudělal, jen jsem se obětoval - co dělat??
Vím, že odejde a zase se vrátí, ale já tady budu - nebo ne??
V každém případě je zničená, v práci jen staří a nemocní lidé, o které se musí starat..
Milá Wahlgrenis, na mne nezáleží, ale co by jste vzkázala mé ženě, jak se má zachovat, dělá vše jen pro něj..
A je z toho špatná..
Ráda by Vám napsala, ale myslím, že má toho všeho dosti..
Toho člověka sem poslal starý čas s mrtvými dušemi, aby udělal to, co ony věky budovaly, bylo jim vzato a oni sami si přejí, aby to dal dohromady tak, jak bývalo..
I já jsem dával staré věci zpět, velmi staré věci, zatím vše dříme ve mně - ono se to jednou povede - (Kdysi Vaše slova) třeba teď nebo v jiném životě..
Vaše přítomnost mne opouští, začínám být prázdný a opět přemýšlím, jak pomoci tady své dceři, dětem mé ženy atd..
No a jak Vy?
Milá Wahlgrenis?
Třeba se setkáme, chtělo by, ale já na dálky nejsem, mnoho bych Vám chtěl toho povědít..
Kdysi dávno dva prsteny ze zlata, ale láska, ta jinde byla, on a ona slib si dali a věky se neviděli - šel čas a jde dál - možná vesmír utkal nit, ten a ten to dávno vzdal, věrná věrný s druhem buď a jeden druhého zas budete mít..
Váš minulý život, milá Wahlgrenis, je jen jeden z životů dávno jiných..
Žila jste před mnoha staletími a byla jste velmi, velmi silná prorokyně a co víte a umíte nyní, co dokážete, je pozůstatek toho všeho vědění..............
Milá Wahlgrenis, znali jsme se..
Nyní Vás prosím, odpovězte co dělati?
Tak jako dříve padly rozhodnuté výroky, odepište prosím..
Třeba i krátce..
Starý věrný
Jiří.. 21.01.2020

Milá Wahlgrenis..
Můj svět zde nevěří už ničemu..
Člověk, kterému jsem věřil, se ztrácí..
Nemá to nic společného s panem D..
Tam jsou nastaveny hranice a vyhovují celé jejich komunitě..
Tohle je osobní..
Moje osobní věc..
Propadám se do minulosti, nejde a nechci z toho ven..
Dělám toho dost až nad hlavu, ale je to jako povinnost a jde to vše mimo mne..
Dělám to pro radost moji ženy a pro její pokolení..
Nic podle sebe..
Nechci nic pro sebe..
Už toho bylo dost..
Nic si člověk neodnese..
Ten, kdo při nás stojí, ukládá nám zkoušky, tak někdy opravdu stojí za to..
Ptám se.. stojí tohle vše za to všechno, co má se stát, a proč?..
Že by tento vesmír, kde žijeme, byl předchůdce vesmíru, kam půjdeme po něm?
A pak dál?
Hmota prahmoty není souvislost žádné planety vesmíru, ve kterém žijí buňky jak naše tak jiné, ale jsou společně odlišné jak podhmota budoucích částic, jež nemáme tady v naší hmotě sebemenší povědomost a budeme se vstřebávat do jiných vesmírů, kde hmoty a prahmoty nemají žádnou hmotnost, kde naše mysl není uzamčena, tam je vše jiné a jinak..
Platí tam jiné zákony a nikdy, nikdo a nic nebude vzpomínkou..
Vše upadne v zapomnění a začíná se tam jiný smysl všeho bytí..
Tohle vše nastane po všech útrapách a zkouškách tohoto světa..
Je to proroctví z podvědomí budoucích věků..
Milá Wahlgrenis, žijte krásný život - žijete ve krásném prostředí a překrásném mlýně -
Přeji Vám srdečný život s příjemným člověkem a milými lidmi..
Váš Jiří.. 12.02.2020

Jsou místa, kam se nikdo nedostane..
Jsou místa, odkud nikdo nepříjde..
Jsou místa, kde kruh je otevřen..
Je místo a tam je láska věčná, tam je Nový vesmír, život po životě..
Procházím šedivými stíny, každý se dívá jinam..
Jsme plni slz..
Každý se chce vrátit domů..
Všichni jsme tu něco ztratili, zanechali..
Všechno je to beze světla..
Vracíme se k nápravě svých životů..
Nic tam nebolí, jen při návratu je smutek, vzpomínka a odpuštění..
Být odpuštěno..
Je to přání, aby bylo odpuštěno..
Jak dlouho..
Desítky, stovky, tisíce nebo miliony roků..
Není to otázka, ale pokora..
Na konci kruhu najdem odpověď a rozhřešení..
Možná mne pochopíte..
Jiné východisko není..
Jiří.. 18.02.2020

Krásné dny a dál milá Wahlgrenis..
Jen Bůh ví proč jsme zde na tomto světě a jinde..
Nemáme se ptáti co máme udělati,vytvořiti,odpustiti a usmířiti..
Výčitky svědomí,výčitky dřívějších životů,výčitky dnešního života,vyčítání druhému a sebe samému a od druhých,nejsou vůbec podstatné a jsou zbytečné..
Milá Wahlgrenis,tíží mne staletí mého rodu a prokletí dávných věků..
Opět dostávám vzkazy,žiji tu s člověkem,který mi vrátil cestu zpět a není sám..
Vrací mne to nazpět hloub a hlouběji..
Někdy jsem vídal věci nad kterými rozum zůstal stát a opět promlouvám s lidmi,dušemi,které tu již dávno a dávno nejsou..
Jsem tu jakoby přikován a nemohu se hnout,není to mojí paní,je to za hříchy,které jsem já vykonal a nejen v tomto životě..
Milá Wahlgrenis napsala jste mi,že musím žít život nyní a teď-neobracet se nazpět..
Nejde to..Něco se musí udělat,,--..
Buďto sám,nebo s něčí pomocí..
Mnoho věcí dělám,jako kdyby to dělal někdo dříve,stará řemesla nikdo mne to nikdy neučil a přeci to vím je jich mnoho..
Vím,že tam jsou války morové rány a šlechta..
Co se má udělat,odkud jsem,co to znamená..
Nikdo mi toto nezodpověděl..
Buďto nesměl nebo nevěděl..
A co Vy milá Wahlgrenis..
Nechci,aby jste obešla osud a ani Vy to nechcete-nesmíte-,ale odvádíte duše,jste velmi chytrá a víte co si myslím a i vím..
Díval jsem se na Váš pořad,,Proč k nám nechce miminko,,a,,Miluj svůj život,,..
Před několika lety jste napsala mému známému,že převádíte duše z první světové války..
Již v tu dobu jsem se zajímal jak se k Vám dostat,ale..
Osud chtěl tomu jinak..
Nyní žijete klidným životem s manželem se psem a s osudy mnohých,kterým pomáháte-dostala jste do vínku věc,která je souzena z absolutna mocných předků,kterýž zde měli co do činění s mocnými lidmi..
Toto téma nebudu rozváděti,neboť ve Vás vidím napolo duševní bytost,ale velice přísnou a striktní a přímé odpovědi-stručně,věcně a dáno,jinde cesta nevede..
Takto podobná je moje paní..
Ale,dlouho ji trvá než začne věřit v to co jste ji napsala s mým předkem a přesto dostává jasné zprávy..Věří jen originálu,ale i Vám milá Wahlgrenis..
Inu od věci..
Hovořila jste o zvířatech ,,duše člověka se vtělí do zvířete,,hovořila jste o vlčáku Vašeho manžela..
Víte tohle se mi zdá absurdní,protože jsem z rodu tesařů,řezníků,radních,hrabat,rytířů,prostě od každého něco..
Je tam mnoho krve,je to v genu a to by znamenalo,že se duše narodí třeba do kozy,ovce,krávy, vola (tj.já),legrace a měl by si prožíti tu porážku v životě příštím?
Celý život žiji se zvířaty a divokou zvěří,ale je pravda,že psi jsem měl vždycky věrný a teď několik let máme jezevčíka a chová se jako čtyři v jednom nemohu udělat krok bez ní,dala by život za mne má paní má svého kříženého malamuta a to je to samé..
Nemám s tímto zkušenost..
Mám k Vám prosbu,máte toho mnoho-Kdo jsem byl,odkud jsem byl,proč tu jsem,jsem předek co má napravit tímto životem život minulý,zdali předek proklel a já jsem byl strůjcem a nyní to mám odčiniti a naposled zdali jsem se s mojí ženou nynější znal,ublížil jí nebo ona mne a máme společně odčiniti v tomto životě,nebo proč jsme spolu..
Vím,že toho chci mnoho po Vás,ale pátrali jsme i v archívech sahá to do patnáctého,šestnáctého a sedmnáctého století,ale myslím,že to pujde až ke králi Václavovi,
připadá mi že nynější moje žena tam musí hrát v těch pohnutých dobách dost důležitou roli a víte co je dosti možné,že tam hrajete velkou roli i Vy milá Wahlgrenis..
Víte, bude se Vám to zdát divné, ale v mém životě a to vím jistě, hrály roli dvě ženy a třetí byla v ústraní, jako taková nápověda milenka..
Je to v dávném věku, kostel a hrad vevnitř znám, jako kdybych v nich žil, Bibli číst, tu jsem musel znát, je to ve mně, aniž bych věděl, co je tam napsáno a ctím jak hrady, kostely a veškeré duchovenstvo a před tímhle vším se vždy ukloním už od malinka..
Dvě ženy byly spolu a já byl poddaný jejímu veličenstvu..
Nemějte mne za blázna, ale já se tak chovám od narození, prostě vím, že tam někde něco bylo..
Milá Wahlgrenis, každý patříme do nějaké doby a stýská se člověku po něčem, co kdysi měl ztratil - u mužů žena a žen muž, někdy je to zvíře, rytíři chránili život svého koně životem svým a věřte, tohle se táhne věky, nejde to odvést jako duši do svého prostoru k další reinkarnaci..
Wahlgrenis, myslím, že jste byla kněžkou v dávných dobách moc, moc důležitou osobou, už jsem Vám to psal jednou a za tím stojím, možná se mýlím, ale Vy, milá Wahlgrenis, si to nesete v sobě..
Přeji Vám i celé Vaší rodině mnoho zdraví a štěstí..
Nezapomeňte na nás a věřím, že si opět budeme psát, tak ať se daří..
Děkuji..
Jiří.. 30.06.2020

Dobrý den Wahlgrenis..
Chci jen říci pár vět dřívějšího života a života nyní..
Pokud chce člověk ustát svoje žití dnes, ať se vyhne dřívějším životům, neboť nejsou podložené a lidé si dosti domýšlejí..
Mohlo by se státi, že jejich život v jiných svazcích se rozpadne..
Dřívější duše si vybírají svoji daň na dnešních bytostech a ty se cítí jako starci a vrací se s myšlenkama tam, kde by třeba měli být..
Není správné zasahovat do dřívějších dob a vracet se.
Ničí to životy lidí, kteří nechtěli, aby to dopadlo tak, jak dopadlo..
Dnes jsem poznal, že opravdu člověk zůstává sám po celé roky a odchází pryč od současného vztahu a nedá se nikdy vynutit sebelepší prací, vztahem k dané osobě, když to není a nebylo opětováno..
Jsem s duší staletého starce a vše jsem ukončil, ukončil to, co bylo špatné..
Mějte krásný život a nezlobte se, že jsem Vás obtěžoval..
Jak se praví své ke svému..
Hezký den..
Jiří.. 25.11.2020

Dobrý pozdní večer milá Wahlgrenis..
Již dosti dlouho se osměluji Vám napsat dosti choulostivou věc..
Nevím jak začít..
Víte, kde bydlím a s kým..
Jenže je v tom už dosti velký háček - doslova kotva..
Vzpomínala jste na krásný příběh mé nynější ženy a mého předka - dědy legionáře..
V pokoji, kde spíme, jsou fotky legionářů, různé relikvie, svaté obrazy, sošky andělíčků, socha Panny Marie..
Roky mne jedno místo v pokoji, kde spím, doslova likviduje..
Je to u stěny vpravo u hlavy..
Často hrozná zima až mrazivo, to místo v noci a nezahřejete se..
Zjistil jsem, že tam je něco - nevím - a hlavně někdo..
Pod zemí v tom místě je cosi asi metr dlouhé..
A je zvláštní, že tam nespím, ani když žena je v práci..
Pracuje ve zdravotnictví..
Ani když je doma, tak tam nespím, cítím negativitu a respekt k celému pokoji a respekt i k mojí ženě..
Tam intimita a vše končí..
Tohle se táhne roky..
Šílené bolesti hlavy, kloubů, budím se a špatně se mi dýchá..
Jedna věc je jistá, že jako by ji tam cosi hlídalo..
Ten pokoj vyhodil lidi, kteří tam neměli co dělat..
Mezi mnou a ženou je stěna..
Chce mi pomoci, ale to už není možné..
Psala jste mi "nemohu udělat, aby Vaše paní Vás milovala", jenže tohle je úplně něco jiného..
Den ode dne jsem nyní unavenější..
A začínám chodit po doktorech..
To mě vyvádí z míry..
Láska se nedá koupit ani ukrást, ale tahleta láska a cit je ukradená z dětství..
Moje žena tam spí dobře, její dům jí dává klid a ochranu, zatímco mne to tam semele..
Co s tím?
Milá Wahlgrenis, opatrujte se..
Jiří.. 27.04.2021

Je mi smutno..
Nenávidí mne, proklíná, vyhazuje, moje rodina ji nikdy nezajímala, moje děti jsou parchanti.
Mám se sbalit a vypadnout i s kobylou, "stejnak Tě nenávidím", plive po mně, nechce se mnou být..
Kam mám jít?
Vše jsem jí dal - postavil jsem jí obydlí, vychoval velmi slušně jejího chlapce..
Proklela moji rodinu a "jsi mým prokletím", to mi pověděla..
Vždy jsem jí stál po jejím boku a pomohl a pomáhám..
Jenže teď............
Nevím co a jak dál..
Jen se dívám a nemám, o čem bych už přemýšlel..
Jiří.. 27.07.2021


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.