Mám to trošku komplikované i s chlapem, který druhé dítě bohužel opravdu hodně nechce
Dobrý den,
dostala jsem na Vás kontakt, že byste mi mohla pomoci v mé touze po miminku.
Už mám téměř tříletého úžasného syna, ale i na toho jsem dlouho čekala.
Moc bych si přála, aby měl sourozence.
Biologie je sice trošku proti mně, nejsem nejmladší, ale na zázrak pořád věřím.
Mám to tedy trošku komplikované i s chlapem, který to dítě bohužel opravdu hodně nechce.
Myslíte, že byste mi dokázala pomoci?
Předem mockrát děkuji za Vaši odpověď.
S přáním krásného dne
Zujaa 16.06.2020
Milá Zujao,
děkuji Vám za důvěru, se kterou se na mne obracíte.
Na úvod se Vás zeptám, jestli si myslíte, že někoho zajímá, co byste si přála?
Nezajímá.
O to tady vůbec nejde.
Neměla byste nic ve svém životě násilně sunout, nic nikam dostávat.
Podívám se, jak je to s Vaší miminkem, jestli má k Vám nakročeno.
Odpověď je jasná - ano, mělo by to být přirozenou cestou.
Ovšem podmínkou je, že Vy nebudete v té nadřízené poloze, nebudete diktovat, co se má stát.
Oba máte být otočeni k sobě, v té největší lásce, jaké jste schopni.
Vnímám muže a ženu, skoro až v tom biblickém významu, Evu a Adama.
Potkali jste se, abyste spolu vytvořili spojení, aby sem mohlo přijít miminko.
Tahle duše je tady už docela blízko.
Samozřejmě pokud nyní Váš partner (kterého nazýváte "chlapem") dítě v žádném případě nechce, pak byste měla nejprve začít tady.
Jemu opravdu nemůžete nic vnutit nebo nakázat.
Měla by se k Vám vrátit láska, ta nekonečná, všeobjímající.
Z nějakého důvodu jste spolu, láska se k Vám má vrátit, to už jistě budete vědět, jak na to.
Těhotenství u Vás vnímám začátkem příštího roku, možná na přelomu ledna a února.
© Wahlgrenis
16.06.2020
Dobrý den přeji,
... k tématu:
Na úvod se Vás zeptám, jestli si myslíte, že někoho zajímá, co byste si přála? Asi by se někdo našel (brácha, pár kamarádů, ale partner to rozhodně není...).
Bohužel tam není ani žádná podpora... ani nic...
Ale zdá se, že jemu to vyhovuje...
Já jsem se chtěla rozvést... ale myslím si, že mu trošku došlo, že to beze mě nebude mít tak jednoduché...
Moc se mu odcházet nechce...
Už i já mám k němu špatný vztah - to je bohužel taky fakt...
Ale když už člověk nemá z čeho brát... tak holt nemá...
Přesto jsem se snažila... a občas i teď se snažím, ale... to se asi těžko vysvětluje...
Holt nebyla to dobrá volba...
Byla jsem bohužel moc naivní a blbá...
A po lásce... po té toužím a strašně mi chybí...
Myslím si, že sama sebe mám ráda... ale občas potřebuje člověk i to objetí (nejenom fyzické) od někoho jiného...
Naštěstí je tady syn.
Toho mám za odměnu...
To je zlatíčko.
S přáním krásného dne
Zujaa 17.06.2020
