WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Vždycky jsem chtěla velkou rodinu


Dobrý den,
před časem jsem Vám volala ohledně prosby o pomoc ohledně početí dítěte.
Řekla jste mi, že Vám mám napsat mail.
Bohužel jsem se k tomu dostala až teď.
S manželem jsme spolu skoro 8 let.
Manželé jsme od léta 2015.
Já se narodila v roce 1988 a manžel do rok dříve.
Snažit o dítě jsme se začali krátce před zasnoubením, začátkem roku 2015.
Věděla jsem, že pokud se to nepodaří do půl roku, tak že bude problém.
Ze začátku jsem myslela, že je to hlavně problém u mě.
Byla jsem u své gynekoložky, ale její přístup byl hodně vlažný v této otázce.
Ten první rok díky svatbě a řešení dalších různých problémů utekl rychle a do centra asistované reprodukce jsme šli na konci roku a hned první týden v lednu 2016 jsme se dozvěděli výsledky spermiogramu.
Ty byly zdrcující.
Následoval kolotoč vyšetření manžela a jasný závěr, že spolu nikdy nebudeme mít přirozeně děti.
Manžel udělal, co mohl, aby zlepšil svůj stav.
Přestal kouřit, pít a jedl zdravěji.
Z nulového spermiogramu byla nejprve jedna mrtvá a poté snad i nějaké živé, i když jejich počet byl asi 2 ks.
Tam, kde bývají miliony, on měl dvě, ale díky tomu svitla naděje a tak jsme naplánovali IVF.
V létě roku 2017 jsem podstoupila první IVF a vzhledem k manželovu spermiogramu jsme se domluvili, že pokud nebude možné vajíčka oplodnit jeho spermiemi, tak se oplodní dárcovskými.
IVF, které nakonec proběhlo s dárcem, se nezdařilo.
Na podzim toho roku jsme podstoupila první IUI s dárcem.
Na třetí pokus se zadařilo a já otěhotněla.
Bohužel to skončilo zamlklým potratem.
Trvalo mi cca půl roku, než jsem se z toho psychicky jakžtakž dostala.
Od té doby chodím na IUI a už jich mám celkem za sebou asi 10.
Bez výsledku.
Jsem obézní.
Mám špatnou štítnou žlázu (zaléčenou) a náběh na PCOS.
Průchodnost vaječníků je v pořádku, pravidelně menstruuju a mám pokaždé ovulaci.
Jsem z celé té situace, která trvá už roky, naprosto vyčerpaná a zoufalá.
Jsou chvíle, kdy už nedokážu myslet pozitivně.
Někdy si myslím, že tohle celé je trest za něco, co jsem provedla.
Že si to zasloužím.
Mám moc ráda děti, vždycky jsem je měla ráda a chtěla jsem velkou rodinu.
Sama jsem vymodlené dítě po 8 letech snažení.
Přijde mi to jako zvláštní ironie osudu, že ženská, která by tak moc ráda byla matkou, zrovna jí být nemůže.
Pravdou je, že pokud se očekává pozitivní přístup k tomu, aby se podařilo, tak ten už mě úplně opustil.
Nevím, jestli mi dokážete pomoc, ale doufám, že ano.
S pozdravem
Palpa 15.12.2019

© Wahlgrenis 15.12.2019

© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.