V hloubi to dítě chci, ale jsem znejistěná, stejně jako poprvé
Dobrý den paní Wahlgrenis.
Vím, že se musím zase rozhodnout sama.
Ale je to těžké.
Vím, že si za to můžu sama.
Jsem podruhé ve stejné situaci.
Těhotná v Anglii s přítelem, kterého mám ráda, ale se kterým je těžké vyjít kvůli jeho dominantní, občas agresivní povaze.
Proto s ním nebydlím, i když mě to finančně ničí.
V hloubi to dítě chci, ale jsem znejistěná, stejně jako poprvé.
Mám pocit, že na to budu sama.
Přítel říká, že to dítě táhnu s sebou do chudoby.
Vyčítá mi, že jsem v Anglii nic nestudovala, abych se tomu vyhla.
Teď se se mnou nebaví, protože já mu kvůli tomu znejistění taky začala všechno vyčítat.
Nyní vážně uvažuji o potratu..
Mám z toho špatný pocit, ale ten mám i z představy sebe jako svobodné matky, která nemá kde složit hlavu.
Jsem jen zmanipulovaná?
Měla bych za dítě bojovat?
Vím, že v mém věku (31) se každému musí zdát má myšlenka na potrat bláznivá a sobecká.
Prosím, mohla byste jen napsat, co si myslíte?
Děkuji
Aanna 08.03.2018
Milá Aanno,
děkuji Vám za důvěru, se kterou se na mne obracíte.
Nic v životě není náhoda, to už nejspíš víte.
Prožíváte si další lekci, která Vám musela vstoupit do cesty.
Neměla byste o tom tolik přemýšlet...
Tahle duše, která by se Vám ráda narodila, má s Vámi rozjednaný příběh z minulého života.
Ještě není konec.
Je to velice vyzrálá duše.
Těhotenství byste měla přijmout jako svou novou osudovou roli.
Nemáte přemýšlet o potratu.
Jsou kolem Vás další lidé, kteří Vám pomohou, pokud otec dítěte tohle nechápe.
Všechno je ale nyní na Vás.
Neměla byste se nechat dotlačit do ničeho, co se Vám nelíbí.
Tahle duše se Vám nemusí narodit chtě nechtě, ale potřebuje od Vás vědět, že někdy příště jí vstoupit k Vám dovolíte.
© Wahlgrenis
16.03.2018
Milá Wahlgrenis,
moc vám děkuji za odpověď.
Až teď jsem našla Vaši odpověď.
V úterý a ve čtvrtek bych měla jít do nemocnice na potrat práškama.
Měla bych po něm být schopna znovu otěhotnět.
Nějak jsem se už vyladila tím směrem.
Ale mám ještě pondělí, kdy jim můžu zavolat a zrušit to.
Píšete, že duše potřebuje vědět, že ji v budoucnu přijmu.
Ten pocit rozhodně mám.
Snad to sama vycítí.
Případně, mě napadlo, že bych pak napsala odpouštěcí dopis?
Pokud je to vhodné?
Ještě jednou děkuji za povzbudivá slova.
S pozdravem
Aanna 18.03.2018
Ano, odpouštěcí dopis té duši určitě napište, aby pochopila Vaše myšlenkové pochody, proč jste se právě takhle musela nyní rozhodnout.
© Wahlgrenis
19.03.2018
