Od malička se bojím případného porodu
Dobrý den paní Wahlgrenis.
Jak ráda bych Vám také napsala „o miminko".
Dojímám se nad články lidí, co Vám píšou a mám radost.
Upřímně jim všem přeji to štěstí.
Ráda bych se také těšila, ale já nemám ani toho muže.
Myslíte, že by to mohlo být proto, že se od malička bojím případného porodu?
Lásku si přeji.
Nepřichází.
Jsem veselý a přející člověk, žiji trochu jinak než lidé v okolí.
Jsem taková přírodně moderní žena.
Je mi tak krásně.
Žiji láskou, hlubokou ke všemu.
Lidé kolem mě hodně materiálně.
Já to tak nechci.
Žiji naprostou duševní svobodou a právě chápu, že muž se bude hledat velmi těžko.
Jsem pozitivně naladěná, mám neuvěřitelné zážitky „odjinud", jsem tu trochu jako navíc.
Jsem asi divná, že?
Já vím, ale jiná být neumím a ani nechci.
Pokud budete mít pro mě nějaká povzbudivá slova, moc předem děkuji.
Krásný den přeji, mějte se hezky.
Děkuji.
Motýlek 22.01.2017
Milá Motýlku,
všechno v životě se děje z nějakého důvodu.
Až zjistíte, proč se bojíte porodu, až pochopíte, co jste si procházela v minulém životě, podíváte se na sebe úplně jinýma očima.
Zatím ještě jsou kolem Vás nevstřícné energie, každý muž, který jde kolem Vás, si kontakt s Vámi raději rozmyslí.
Jde o Vaše vnitřní naladění.
Zatím ještě nejste tou ženou, která si připadá výjimečná a která hraje ve svém životě hlavní roli.
Potřebujete tu masku, kterou jste si dobrovolně navlékla, sundat.
Pak se každá buňka Vašeho těla rozzáří láskou, a budete pro muže najednou jako magnet.
Nesmíte ale žít věčně svou roli oběti.
Nemáte být cizincem ve vlastním životě.
Jakmile tohle všechno zvládnete, můžete se stát maminkou.
Těhotenství Vám vstoupí do života, ani nebudete vědět jak.
© Wahlgrenis
23.01.2017
