Řekli jsme si s manželem, že přes umělé oplodnění to už zkoušet nebudeme
Dobry den, pani Wahl,
Nedavno jsem v prodejne u Dzoudyho v Praze videla Vasi knihu Proc k nam miminko nechce a nasla jsem na internetu Vase stranky.
Moc rada bych Vas poprosila o radu.
V rodine mame dedicny gen, ktery zpusobuje nadorove bujeni.
Dedecek na to zemrel ve 45 letech.
Matka je po operaci ledvin.
Matcin bratr je take po nekolika operacich (mozek, ledviny).
Ja jsem take nosickou tohoto genu, zatim zdrava.
Sance, ze gen predam svym detem, je 50 na 50.
Sourozence nemam.
S manzelem jsme se proto rozhodli pro umele oplodneni s prediagnostikou - u embryi se udela test, ktera ten spatny gen maji a ktera ne.
Hned napoprve se nam zadarilo, ale bohuzel nam zjistili ve 22.tt tezke vyvojove vady, podstoupili jsme potrat.
Bylo to priserne obdobi.
Dalsi pokus byl v dubnu lonskeho roku, embryjko se nechytlo.
Dalsi pokus v cervnu, ze ktereho bylo zamlkle tehotenstvi a nasledovala revize. Posledni pokus byl v prosinci, jeste ten den, kdy nam rekli, ze se embryjko chytlo, jsem potratila.
Rekli jsme si s manzelem, ze pres umele oplodneni to uz zkouset nebudeme.
Casto me napada, jestli to neni trest za to, ze jsme se rozhodli pro potrat kvuli tem tezkym vyvojovym vadam, ze proto se nam nedari.
Po tom velkem potratu jsem se zacala venovat Reiki (mam 1. a 2. stupen).
Hodne mi pomohly knihy od Lorny Byrneove (Andele v mych vlasech).
Pochopila jsem, ze vsechno je z nejakeho duvodu a ze ty dusicky si me vybraly, abychom to spolu prozily.
Od detstvi mam atopicky ekzem, ktery se mi vyrazne zlepsil.
Neni to vubec jednoduche, vsude kolem nas je spousta miminek a tehotnych zen.
Velice me to trapi.
Poradite mi prosim Vas?
Velice Vam dekuji,
Pekny den
s pozdravem
Lumar 09.03.2016
Milá Lumar,
u Vás je jediný problém a to ten, že jste absolutně uvěřila informacím od lékařům.
To, co Vám řekli, Vás znejistilo, takže si teď připadáte jako vadný kus, jako nefunkční žena.
Bojíte se, co by mohlo nastat.
Nejste sama sebou.
Kdybyste měla pokračovat, nejdřív byste se potřebovala od této své vize vzdálit.
Jako by se ta slova měla rozplynout a už se Vás nic z toho nemá dotýkat.
Kolem Vás je teď obrovský oblak nenávisti, buňky ve Vašem těle nejsou s Vámi v souladu.
Procesy, do kterých jste s manželem v minulosti vstoupili, nejsou přirozené.
Vy jste se pod vlivem lékařů odosobnila od všech svých prožitků, od fungování těla, uvěřila jste jim a dostala se tak do pasti.
Měla byste opět vrátit tu nekonečnou lásku mezi Vás dva, mezi Vás a manžela.
Miminko, které k Vám má přijít, ví, že všechno bude v pořádku.
Nemají tady být žádné tzv. technické procesy, žádná omezení.
V tuto chvíli jste pouze v okamžiku zastavení, lékaři Vás znejistili.
Kdybychom se spolu domluvily na dalším postupu, nejspíš by se odkryl příběh z minulého života, kvůli kterému teď je kolem Vás spuštěná mříž.
Máte se s minulým příběhem seznámit a po jisté "lekci" se stáváte rodiči.
Pokud jste knížku "Proč k nám miminko nechce" u Džoudyho i zakoupila a začetla se do ní, jistě jste zjistila, že žen, které podle lékařů ani otěhotnět přirozenou cestou neměly, je víc.
Klíč k miminku je přes Váš minulý život, přes pochopení toho, co se tehdy stalo.
Lékaři k Vám hovořili z pozice autority.
Je tak snadné uvěřit jejich pravdám, když mají na sobě všeříkající bílý plášť.
Ale pravda může být - a věřte tomu, že je - někde úplně jinde...
© Wahlgrenis
09.03.2016
