Rozchod odmítám, možná ze strachu, že už si nestačím najít partnera, s kterým bych mohla mít děti
Dobry den paní Wahlgrenis,
práve si prohlizim program na festival Miluj svůj život (1.11.2015) a nasla jsem odkaz na vas.
Rada bych s vámi zkonzultovala mou nynejsi starost.
Je mi cerstve 38let, s nynejsim partnerem jsem 5 let, 2x spontanni otehotneni (1x zamlkle, 1x mimodelozni), letos 2x neuspesne IVF (na první jsem slabe reagovala na hormonalni léčbu, pouze 1 vajicko se oplodnilo ale dale nic, podruhe predcasna ovulace).
Bohuzel s nynejsim partnerem se problémy vyhrotily tak, ze je partner odmita resit a navrhuje rozchod.
Který ja odmitam, mozna jen ze strachu, ze uz si nestacim najit partnera, s kterym bych chtěla mit deti, vzhledem k memu veku.
Rada bych vedela, jak se spravne rozhodnout.
Jestli otehotnim a s kym.
Dekuji předem.
Pawla 20.10.2015
Milá Pawlo,
dnes když jsem četla váš příspěvek, tak mi naskočila momentka z porodnice.
Byla jsem čerstvě po porodu s mým chlapečkem.
Když na pokoj v noci přišla další maminka, která čerstvě porodila děvčátko.
Byla unavená, ale šťastná.
O oběd jsme se daly do řeči, jelikož téma narození děťátka je vzácnost a hlavně zázrak v životě.
Paní bylo asi něco přes čtyřicet let.
Moje první otázka byla - vy jste nemohla mít děti a proč?
A paní mi odpověděla - smůla ve vztazích.
Dodala, že měla muže se kterým se rozešla kolem 35 let po několikaletém vztahu, říkala si bezdětná, svobodná co budu dělat?
A pak potkala příjemného sympaťáka (mohu potvrdit, viděla jsem ho) a bum s ním měla synka a ani né po dvou letech má teď dcerušku.
Ta žena zářila radostí, i když byla vyčerpaná z porodu.
Vám, Pawlo, toto píšu, že mi ta momentka naskočila, když jsem dočetla váš příspěvek.
Rozhodnutí je na Vás.
S láskou
Barbora-anděl 21.10.2015
Milá Pawlo,
zůstávat s partnerem, který chce rozchod, je nesmysl.
Mezi Vámi by už nikdy nemohla vzniknout ona krásná lásková vlna.
Vraceli byste se do vlastní minulosti a výčitky by nemizely.
Jste příliš upnutá k miminku, k tomu, že se máte stát matkou.
Měla byste se odpoutat od nesmyslných technicky zaměřených postupů oplodnění.
Tudy cesta nevede.
Zatím jste se upínala k pomoci zvnějšku, jako byste si sama nevěřila.
Ano, jste znejistěna tím, že jste neotěhotněla, ale miminko dobře ví, kdy má přijít.
Mezi Vámi a Vaším partnerem, který navrhuje rozchod, nebyla láska.
Zkuste mu za všechno, co bylo mezi Vámi, poděkovat - nemusíte to říkat ani nahlas, stačí si tím projít sama pro sebe, v klidu.
A nechte ho jít.
Vy máte totiž objevit v sobě novou cestu, nový směr.
Měla byste v sobě nazrát, pochopit svou hlavní roli - roli ženy.
Pak teprve bude moci přijít ten správný partner.
Všechno záleží na Vás.
To, co jste chtěla teď začít žít, ale jako láska nevypadá.
Před Vámi se otevírá nový příběh, nádherný.
Jen to nesmíte chtít sama řídit...
© Wahlgrenis
26.10.2015
Dobrý den Wahlgrenis,
dekuji mnohokrat za vas pohled na mou situaci.
Vase stranky znam kratce, precetla jsem především příspěvky v sekci miminka.
Zajima mne, jestli je to vas ciste racionalni pohled na situaci, to ze to s přítelem nemá budoucnost, když navrhuje rozchod a jak jste poznala, ze ve vztahu nebyla laska?
Nebyla laska celych pet let?
Ano, je to takto docela mozne... ale pouze z jeho strany.
Z me strany tam laska urcite byla, mozna ještě je.
Rozchod navrhoval několikrát, take jsem několikrát sama chtěla odejit, ale nejak to nevyslo.
Budoucnost jsem prave videla v detech, s tim, ze by se mohl zmenit a nejak by to fungovalo.
Ja nejsem tak narocna.
Ano, pritel mi před lety řekl, ze mne ma rad, ale ze mne asi nemiluje.
V te době jsem se snažila to prejit, protože ma laska/zavislost byla silnejsi nez ja.
Odbornici prece zminuji, ze zamilovanost trva max. první dva roky.
Pak ze je vtah o vzajemne ucte a toleranci.
Jinak ohledne umeleho oplodneni.
To jsem si prave ty 3 roky rozmyslela a stale verila, ze se to muze povest prirozene.
Toto cekani se mi ale nevyplatilo.
Jeden vejcovod nemam diky mimodeloznimu otehotneni, druhy mam poskozeny po zánětech.
Takze sance je opravdu miziva, ze bych otěhotněla prirozene, bohužel.
Priteli jsem vdecna za urcite věci, to asi ano, podekovat mu za ne třeba v duchu nebude problem.
Zatím s nim ale zustavam, krome jiného z ekonomických duvodu.
Opravdu se tesim, az vyzraji a pochopim svou roli zeny.
Spise jsem myslela, ze to pochopim během tehotenstvi.
Nevim, jak jinak bych tomu mohla pomoci.
Dekuji take za momentku od Barbory - andel, i když nevim, o koho se jedna.
Dekuji
Pawla 27.10.2015
Dobry den Wahl,
chtela jsem vam uz napsat vzapeti po nasem skype v unoru.
Nebyla jsem s vasemi radami v souladu.
Nyni opet resim, co ted, kdyz jsem s partnerem, s kterym se nemilujeme vzajemne.
On nema zadnou snahu mne udelat stastnou, necitim se vedle nej jako zena (neobejme mne, nezajimaji ho me problemy, milovani je jen sex, ktery mne s nim uz nejakou dobu neuspokojuje), jestli s timto partnerem mam jit do dalsiho pokusu umeleho oplodneni.
Pojistovna plati zakrok do 39 let, to mi bude letos v srpnu.
Zbyvaji mi 2 placene pokusy, ktere uz stejne nestihnu.
Ale jeden ano.
Na muj prvni email jste mi radila at nezustavam s partnerem, ktery mne nemiluje (sam mi to rekl).
Hledala jsem intenzive skoro pul roku (doted) noveho partnera, ale marne.
Na skype jste mi rekla ale neco uplne jineho.
Ze s nynejsim partnerem zustanu, ze nevidite, ze bych se byla schopna osamostatnit.
Ze otehotnim na konci letosniho roku.
Nevim ale, jestli s timto partnerem a jakym zpusobem, kdyz mi zakrok umeleho oplodneni plati pouze do srpna.
Jsem schopna si zaplatit pouze minimalni stimulaci, ktera je o hodne levnejsi a neni invazivni.
Jsem opravdu ve velke nejistote a casove tisni.
Necitim se tedy dobre, i kdyz se snazim odreagovat sportem, zabavou atd.
Cely skype jste mi vypisovala, jak se mam snazit s partnerem sblizit, ale mne to prijde jak hazeni perel svinim.
On to neoceni, je to proste marne.
A otehotnet s nekym, s kym jen sdilim byt, je taky absurdni.
Poradite mi neco?
Nebo budu bezdetna?
Zkousela jsem i rodinne konstelace, ale bohuzel na mne ve skupine nevysla rada.
Take docela absurdni.
Dekuji
Pawla 11.04.2016
Milá Pawlo,
připadá mi, že jste se absolutně vzdálila od své duše, že jste opustila cestu, po které byste měla jít.
Nemůžete za každou cenu chtít mít miminko, když vedle Vás není partner, který by mohl být otcem Vašeho dítěte.
Mám pocit, že - kdyby to bylo možné - byste si miminko hned teď pořídila, abyste měla tzv. splněno.
Jenže takhle to nejde.
Nejprve u Vás vnímám, jako byste se měla sama v sobě najít, pochopit smysl svého života, to, proč vůbec jste tady.
Jakmile tohle zjistíte, nejspíš Vám také bude jasné, že muž, s kterým nyní sdílíte byt, není muž, který by měl jít s Vámi životem.
Váš pohled na budoucnost se ale zúžil, jste jako v pasti.
Připadá Vám, že Vám někdo nahoře odpočítává vteřiny do srpna, kdy byste mohla jít na umělé oplodnění.
Do toho řešíte, že tady není muž, resp. biologický materiál, s kterým by to miminko mohlo být "vyrobeno".
Kdybyste se od všech těchto násilných plánů odpoutala, možná byste konečně začala žít to své.
Přestala byste se dívat na hodinky a uviděla rozkvetlou pampelišku v trávě.
Vnímám u Vás proces přeprogramování na úplně jinou vlnu.
Teprve potom Vám může do cesty vstoupit muž, o kterém nebudete v žádném směru pochybovat.
© Wahlgrenis
14.04.2016
Dobry den Wahlgrenis,
vim, jaky mate pohled na ivf.
Presto, jak jste mi rekla, u mne vidite mimminko na konci tohoto roku, nedopidila jsem se, jestli z ivf ci prirozene.
Zatim to bohuzel vypada, ze muj posledni pokus ivf s minimalni stimulaci nevysel.
Jsem 10. den po embroytransferu.
Test negativni, prestoze obe embrya byla kvalitni.
Mam jeste 1 embryo zamrazene, ale ne dobre kvality a sanci tomu moc nedavam.
Rada bych sla jeste jednou na operaci.
Na zjisteni pruchodnosti praveho vejcovodu.
Myslite, ze je to dobry napad nebo jit rovnou na dalsi jiz placeny pokus, s minimem leku?
Dekuji jeste jednou
Pawla 05.09.2016
Dobry den Wahlgrenis,
pisi vam v dost zoufale sitauci.
Minuly unor jste mi na Skype rekla ze u mne vidite tehotenstvi na konci r. 2016.
Skutecne v lednu 2017 jsem otehotnela i pres muj udiv.
Byla jsem si jista ze vejcovod, co mi zbyl, je natolik poskozeny, ze tehotenstvi nebude mozne.
Byla jsem jiz objednana na unor na posledni pokus ivf.
Bohuzel jsem vcera zjistila, ze se jednalo o zamlkle tehotenstvi, stejne jeko pred 6 lety.
Nejspise to bude zpusobene genetickou mutaci.
Sice uvadi, ze tuto poruchu ma az 30 % populace, ale zalezi v jake mutaci, ta ma je bohuzel z tech horsich.
Gynekolog mne planuje poslat jeste jednou na imunologicke a hematologicke vysetreni.
Bohuzel ani tak nemam jistotu, ze to neco vyresi.
I kdybych jeste jednou prirozene otehotnela v mem veku 39,5 let, tak se obavam stejneho konce.
Take samozrejme uvazuji o ivf, jelikoz za 6 let se soucasnym partnerem jsem otehotnela pouze 3x, coz je dost malo.
Jelikoz jste u mne loni "videla" zdrave krasne vonave miminko, jak jste psala, tak stale doufam.
Dekuji.
Pawla 10.02.2017
Milá Pawlo,
nepřísluší mi posuzovat, co je a co není dobré.
Děje se správně to, co se děje.
Tedy i Vaše v této chvíli nelehká situace je pro Vás jedinou možností, kterou si nyní máte projít.
Vnímám od Vás, že bojujete s tím, co se stalo, nechcete to.
Připadá Vám, jako byste trpěla, zažívala si trest, nejste v pohodě.
Přitom i tohle je přesně pro Vás, jsou to procesy, které jsou Vaše, nesmíte z toho utíkat a chtít to jinak.
Není to na Vás připravená podpásovka, není to zrada.
Jen informaci, která k Vám tímto způsobem přichází, nerozumíte.
Nic z toho, co se Vám děje, neberte jako zátěž.
Mám z Vašich řádků pocit, že si nevěříte nebo že nevěříte vlastnímu tělu.
Máte se vrátit opět k sobě, o nemoci vůbec nepřemýšlejte.
Nesmíte se nenávidět, pak se všechny přirozené procesy ruší.
© Wahlgrenis
10.02.2017
Dobrý večer Wahlgrenis,
oslovuji vás opět s prosbou o váš názor na mou životní situaci.
Za necelý rok od posledního kontaktu s vámi jsem se velmi zklidnila.
Již se neúprosně a zbytečně nenervuji kvůli otěhotnění.
Beru každý měsíc různé vitamínové i bylinné doplňky, které jsem kdy vyčetla nebo které mi doporučil léčitel, také na štítnou žlázu.
Chodím hodně do přírody.
V létě mi bylo 40 let a stále marně vyhlížím toužebné otěhotnění.
Partner se každý měsíc snaží v ty správné dny, což předtím byl trochu problém.
Zdá se, že žádné větší nesrovnalosti poslední rok nemáme.
Přesto mi oznámil, že když neotěhotním, že bude lepší, aby si každý našel jiného mladšího partnera, že to je možná cesta.
To už sice říkal vícekrát, ale teď když jsem myslela, že chceme to samé, on nevydrží.
Respektive vím, že to jsou jen planá slova.
Větší iniciativu je už líný podniknout, taky doufám, že to dopadne nám dvěma spolu.
Já na jiné muže ani oplodňovatele nemyslím, ani kdybych musela.
Tenkrát na skype jste mi řekla, že u mne vidíte hezké voňavé miminko.
Že se mám s partnerem více sblížit.
Já jeho koníčky sdílím, on mé ne.
Nemá zájem trávit se mnou více volného času, i když se stále nabízím, tím myslím hlavně outdoor sport.
Je velmi líný, pohodlný.
Každopádně na umělé oplodnění už jít nechci.
Ještě mne napadla inseminace, začátkem roku.
Pokud by i partner souhlasil...
Jinak pokračuji dál ve svých suplementech a optimistické mysli.
Nevím, co více mohu udělat?
Děkuji
Pawla 19.12.2017
