Minulý týden jsem se dozvěděla, že mám zamlklé těhotenství
Milá Wahlgrenis,
děkuji Bohu, že jsem Tě objevila v pravý čas, jak to tak bývá.
Velmi jsi mne zaujala a po přečtení pár řádků ohledně osudů žen, konkrétně maminek, jsem cítila, že jsem zde správně.
Měla bych k Tobě prosbu, zda-li by jsi se mohla podívat na můj příběh.
Předem velmi děkuji.
S obrovskou radostí jsem zjistila, že jsem těhotná.
Tento stav jsem cítila a prožívala velmi požehnaně a silně.
Mám již 2 holčičky, 11 a 9 let.
Vnímala jsem tento dar každičkou buňkou svého těla a bylo mi přenádherně.
Však minulý týden jsem se dozvěděla, že mám zamlklé těhotenství.
Prožila jsem velkou bolest a zároveň velké procitnutí.
Prošla jsem si ve svém srdci okamžiky v těhotenství, kdy jsem prožívala stres a intenzivně jsem pracovala, abych honem již mohla odpočívat.
Ale to bylo špatně.
Měla jsem vše špatně nastavené.
Vše stihnout, všem vyhovět, rozdat se a na sebe mi moc energie nezbývalo.
I když jsem po té chvíli moc toužila...
Toto mne zastavilo.
Po bolesti přišel nový stav vědomí s tím, že mimi určitě zase brzy přijde, ale hlavně do nové maminky.
Klidnější, uvědomělejší a veselejší.
Víš, má práce mne hodně stresuje.
Pracuji jako finanční poradce sama na sebe, ale cítím, že má duše je zaměřena jinak.
Mé srdce zde trpí.
Má žena také.
To je zase na déle.
Stejně bych chtěla s kamarádkou za Tebou přijet, tak to budu řešit raději osobně.
Prosím jen, zda-li by jsi mi mohla poskytnout pár informací ohledně nenarozeného miminka.
Moc Ti děkuji!!!!
Přeji Ti krásné dny plné lásky z celého vesmíru.
Děkuji z celého srdce!
Jindruša 28.12.2014
Milá Jindrušo,
všechno se děje přesně tak, jak se to dít má.
Možná ve Vašem srdci opravdu začala klíčit opravdová mateřská láska k novému človíčku, ale Vy jste potřebovala veškeré činnosti kolem zajistit, aby nikdo z Vašeho okolí nepocítil žádnou změnu.
Měla jste pravděpodobně výčitky, že dojde k omezení chodu rodiny.
Vnímám u Vás peníze, které měly zůstat v hlavní roli, ale Vy jste najednou věděla, že už tak hlavní by nebyly...
Duše Vašeho budoucího miminka tyto Vaše pochybnosti načetla.
Došlo k zastavení, přednost dostalo to, co pro Vás bylo v tu chvíli prioritní.
Žena - matka byla z ničeho nic škrtnutá.
Přicházející miminko tak sice na chvíli uvěřilo, že by cesta k Vám mohla být otevřená, vypadá to, jako by k Vám jen na zlomek vteřiny nakouklo, ale pak se zase otočilo... a bylo pryč.
Nechtělo Vám komplikovat život, to, co už jste měli doma nalinkované.
Myšlenky tvoří náš svět...
Tvoří nebo boří...
© Wahlgrenis
05.01.2015
Milá Wahlgrenis.
přeji Vám vše jen to dobré v novém roce a Moc děkuji za milou odpověď.
Beru si k srdci Vaše slova a myslím, že mé vědomí se díky této zkušenosti posunulo dále.
Zhodnotila jsem hodnoty ve svém životě a chci se ubírati novou cestou.
Cestou klidu, lásky a rozvíjení své ženské síly.
Miminko si moc přeji, tak věřím, že k nám brzy zavítá.
Povídám o Vás všem svým blízkým přátelům, již si pročítají vaše stránky.
Mějte se moc krásně, věřím, že se brzy uvidíme.
Krásné dny.
S pozdravem
Jindruša 07.01.2015
Krásný sluníčkový den paní Wahlgrenis.
Moc děkuji za Vaší milou přítomnost na včerejším setkání, bylo mi potěšením.
Cítím, že miminko u mě v bříšku se má dobře.
Dnes jsem mu zpívala děkovnou píseň za to, že se rozhodlo býti s námi.
Velmi jste mne včera inspirovala básněmi, také začnu psát.
Již se těším.
Cítím se krásně, to těhotenství je prostě zázrak největší!!!!
Mějte se krásně.
Jindruša 13.02.2015
Milá Wahlgrenis,
zdravím Vás.
Prosím Vás o malou prosbu.
Dnes jsem dostala menstruaci a úplně mne to psychicky "položilo".
Celou dobu mé tělo vykazovalo těhotenské příznaky a na testu byla také, sic slabá, ale 2. čárka.
Měla jsem pocit, že jsem plně napojena na své tělo a že se s naprostou jistotou cítím těhotná.
Můžete se, prosím, jen podívat, zda-li si to miminko zase "rozmyslelo" a odešlo s menstruací anebo jsem těhotná vůbec nebyla?
Moc Vám děkuji.
Jinak jsem začala nosit opět barevné oblečení a je mi v něm krásně.
S přáním krásných dní.
Jindruša 14.02.2015
Zdravím Vás opět, milá Wahl.
Dnes jsem si koupila Vaší knížku, od které se nemohu odtrhnout.
Viděly jsme se před měsícem u Vás v Litoměřicích, kde jsme řešily mimi, jež k nám přichází.. však poté jsem Vám psala, že jsem dostala menstruaci.
Tento měsíc se scénář opakoval s tím, že "těhotenské příznaky" jsem měla o dost silnější a snažila jsem se na to nemyslet.
Menstruace nepřicházela a já jsem tedy byla přesvědčená, že mimi je již s námi.
Celý měsíc jsem i dostávala znamení v podobě času 22:22,10:10 aj...
A najednou se ms dostavila..
Opět jsem dostala hluboký propad a stále spím, jak jsem již z toho unavená...
Prosím, můžete se mrknout, zda si mimi stále rozmýšlí svůj příchod, či je v našich životech stále nerovnováha, jež mu brání přijít?
Moc děkuji a přeji krásné jarní dny.
S pozdravem
Jindruša 02.04.2015
Milá Wahl,
oznamuji Vám šťastnou novinu, a to, že mám na těhotenském testu dvě silné čárky a těhotenství již na sobě pozoruji cca týden.
Prosím, můžete se jen na okamžik podívat, zda-li je to již "konečně" v pořádku?
Moc děkuji a přeji krásné jarní dny.
S pozdravem
Jindruša 12.04.2015
Moc Vás zdravím, milá Wahl.
Již poněkolikáte Vám píší ohledně miminka a nyní věřím, že již opravdu se k nám chystá.
V minulých emailech jsem Vám psala, že jsem těhotná (měla jsem i slabou čárku na testu), ale ve všech případech vždy dorazila menstruace.
Zklamání a bolest již zde nebudu popisovat.
Tenkrát v lednu u Vás na návštěvě jste mi říkala, že po prodělaném zamlklém těhotenství loni v listopadu to již bude skutečné.
Že se k nám chystá chlapeček a je "rozhodnut" k nám tentokrát "dorazit".
Asi jsem se na tuto informaci tak upnula,že jsem každý měsíc "jej vítala".
Tento měsíc menstruace nedorazila.
Já mám již na 2. testu silnou druhou čárku.
Cítím (skutečně), jak mé těhotenství den co den sílí a já zažívám nepopsatelné vnitřní štěstí.
Do toho štěstí však často vstupuje strach, aby se situace neopakovala.
Moc se snažím strach vymalovávat na papír, snažím se jej pochopit a přijmout, ale podvědomě je tak silná bolest z minula, že je to hodně těžké.
Již jsem volala mé gynekoložce, abych se k ní dostavila a strach, jež jsem u ní zažívala, když mně oznamovala, že se mimi nevyvíjí, je tam pořád.
Obracím se tedy na Vás, zda-li byste se mohla podívat na můj příběh, prosím.
Z celého srdce Vám děkuji a přeji Vám klidné předvánoční dny.
S pozdravem
Jindruša 03.12.2015
Opět Tě zdravím, milá Wahl.
Psala jsem Ti nedávno ohledně průběhu mého těhotenství, zda-li se, prosím, můžeš na nás podívat?
Od té doby jsem onemocněla nějakou virózou a navalily se na mne vlny strachu, aby mimi bylo v pořádku, aby mu nemoc neublížila.
V noci jsem vůbec nemohla spát a stále jsem se obávala, aby se situace neopakovala z minula (zamlklé těhotenství).
Najednou jsem se "necítila těhotně".
Strachy jsem si hodně uvědomovala, snažila se jim porozumět a od sebe je odhánět..
Není to jednoduché, pokud člověk zažije ztrátu miminka.
Podvědomí má tendenci se více hlídat a pozorovat, až je z toho úplně mimo.
Vím, že je to již jiný příběh.
S miminkem si často povídám, hladím jej a prosím o odpuštění za mé strachy.
Vysvětluji mu, že jsou to mé věci, jež se ho netýkají.
Wahl, prosím, můžeš se na náš příběh, prosím, podívat?
Moc Ti děkuji a přeji krásný předvánoční čas.
S velkým pozdravem.
Jindruša 07.12.2015
Milá Jindrušo,
to, co se Vám nyní děje, Vás pochopitelně znejistilo.
Do Vašeho života vstupují tzv. násilné nebo technické postupy.
Ale všechno je v pořádku, všechno probíhá správně, je zde všechno přirozené, cesta je otevřená, nikde nic nedrhne.
Nad Vámi je vyšší ochrana, měla byste zůstat v klidu.
Nemocná nejste, viróza, kterou teď vnímáte, zase odezní, není to nic zásadního.
Už brzy Vás vnímám s miminkem v náručí, přichází láska...
Komunikujte s miminkem, mluvte na něj, procházejte se místy, kudy budete jezdit s kočárkem, nasávejte do sebe všechny pocity, odkud ještě máte miminko v bříšku.
Vnímám, že všechno by mělo být v pořádku.
© Wahlgrenis
07.12.2015
Drahá Wahl,
moc Vám děkuji.
Vaše slova mne naprosto uklidnila.
Sedím a brečím štěstím.
Děkuji, že jste mi věnovala Váš čas.
Člověk by měl nacházet hlavně sílu sám v sobě, však moc jsem v sobě oporu necítila.
Dušičce důvěřuji.
Tenkrát u Vás jste mi řekla, že si to tentokrát "nerozmyslí" a možná budu rodit i doma.
Věřím těmto slovům.
Děkuji za pohlazení.
Ať se Vám dobře daří.
S pozdravem.
Jindruša 08.12.2015
Drahá Wahlgrenis,
zdravím Vás a obracím se na Vás se slzami v očích.
Doposud jsem své těhotenství prožívala překrásně.
Na ultrazvuku doteď bylo vše v pořádku, až dnes, kdy jsem měla jíti na genetický ultrazvuk.
Bylo nám řečeno, že s největší pravděpodobností miminko bude míti Downův syndrom nebo jinou genetickou vadu.
Prognózy lékařů jsou špatné.
Vypadá to na ukončení těhotenství.
Jsem naprosto zoufalá.
Zhroutil se mi svět, nevím, co si mám počít.
Prosím, můžete se na nás podívat?
Zda-li přeci jen neexistuje nějaká naděje?
Moc moc děkuji.
S velkým pozdravem
Jindruša 27.01.2016
Milá Jindrušo,
před Vámi je teď nepřehledný úsek.
Vnímám, jak složité je zachovat čistou mysl a nenechat se znejistit závěry lékařů.
Mám pocit, že tyhle chvíle jsou pro Vás jen jistou lekcí, kterou si potřebujete projít.
Konec těhotenství ale nevidím, připadá mi, že nad Vámi i nad miminkem je vyšší ochrana.
Cesta sem do tohoto světa je otevřená.
Výsledky, které se před Vámi ukazují nyní jako alarm, se mi nejeví jako reálné.
Podívám se ještě na duši toho miminka.
Přichází v lásce, teď je tady sice jakási nálepka "NEMOC", ale ta se duše miminka netýká.
Dokonce to vnímá jako zradu na sobě, jako program, který tady nemá co dělat.
Přichází sem velice vyzrálá duše, je tady vyšší plán, krásné energie.
To znejistění je důsledkem nějakého příběhu z minulého života.
Miminko by mělo být krásné, zdravé, voňavé... no, jako miminko.
© Wahlgrenis
27.01.2016
MOC VÁM DĚKUJI.
Dala jste nám naděje, že realita může býti jiná.
Také to cítím tak, jak krásně popisujete.
Doposud bylo vše v pořádku.
Miminko se mi ukazovalo ve snech, cítila jsem jej pořád a opečovávala.
Lékařské "tvrdé" tvrzení mne hodilo do totální beznaděje.
Nedávají vůbec šanci na další pokračování těhotenství.
Dělali mi i dost kruté vyšetření v podobě injekce do bříška, to se miminku asi vůbec nelíbilo.
Drahá Wahl, děkuji, když se ještě podíváte na plán miminka v tomto světě.
Závisí to především na dušičce, jaký bude další průběh?
Posílám Vám náruč lásky a velkého Díky.
S velkým pozdravem.
Jindruša 28.01.2016
Drahá Wahl.
Bohužel lékařské tvrzení se potvrdilo a byl prokázán u mého miminka Downův syndrom.
Je to strašně těžké, ale rozhodli jsme se pro ukončení těhotenství.
Sdělili nám, že by miminko mělo i spousty jiných vad.
Cítím se nejhůř ve svém životě.
Opakuje se situace již podruhé (loni zamlklé těhotenství) a já ztrácím víru v sebe i v život.
Myslíte, že dušička pochopí, co se bude dít, když jí vše sdělím?
Moc Vám za vše děkuji.
S pozdravem.
Jindruša 28.01.2016
Krásný den přeji,milá Wahlgrenis.
Mám ještě potřebu Vám sdělit, jak můj příběh skončil.
Po oznámení nemoci mého miminka jsem neměla na výběr a musela jsem okamžitě do nemocnice na zákrok.
Chvíle, co jsem prožívala, byly otřesné.
Bolest, jež mne provázela, se do slov nedá popsat.
Komunikovala jsem s dušičkou a vysvětlovala jí, co se vůbec děje.
Nevím, zda to celé věděla.
Zkrátka bylo mně snad nejhůře doposud v mém životě.
Tak jsem si miminko dlouho přála, vždyť vloni nám také samo odešlo a nyní, když jej můžu mít, má vrozené vady a je nemocné.
Jsem tudíž nucena jej "vrátit", odkud přišlo.
Downův syndrom je tak ojedinělý jev, kladu si otázku: Proč zrovna já?
Je tedy něco, proč ke mně miminka nepřichází nebo jen "omyl" přírody...
Jsem již tak zmatená, že nevěřím ničemu.
S blížícími se 40. narozeninami také trochu "ztrácím naději", zda ještě otěhotním.
Tolik si miminko přejeme, byli jsme tak šťastní.
Teď zbyl jen velký smutek a beznaděj.
Včera jsme s mužem dělali rituál a napsali odpouštěcí dopis.
Byly to těžké chvíle.
Zároveň jsme napsali tzv. přací dopis do vesmíru, zda by dušička mohla zase přijít k nám, ale ve zdravém tělíčku.
Věřím, že tímto můj příběh nekončí.
Milá Wahl, děkuji za vše, sic jste mi psala, že je vše v pořádku, ale nevím, jak už mám všemu "rozumět".
Jsem zmatená a asi to tak má být.
Myslíte, že dušička k nám přeci jen zavítá?
Děkuji a přeji krásné dny plné sluníčka a květin kolem.
Jindruša 01.02.2016
Milá Wahlgrenis,
ráda Vás opět kontaktuji.
Obracím se na Vás po delší době (cca 8 měsíců), vlastně od té události, kdy jsem podstoupila přerušení těhotenství kvůli diagnostikovanému Down. syndromu u mého miminka.
Všechny testy se tak potvrdily.
Upřímně, nebyla jsem si jistá, zda bych tuto "zkoušku" zvládla a miminko to asi vycítilo a musela jsem jet na zákrok vzhledem k odtékající plodové vodě..
Byly to nejtěžší chvíle v mém životě.
Nikdy předtím jsem se nedostala tak hluboko ve své duši a ve svém srdci.
Však od té chvíle toužím a toužím.. situace se již dvakrát opakovala, každý měsíc "oplakávám menstruaci" a chvílemi již přestávám věřit, že k nám někdy miminko ještě přijde.
Dvakrát již odešlo..
Definitivně jsem odešla z práce, hledám si práci, jež mne bude skutečně naplňovat, kde to budu já.
Snažím se dělat si radosti v běžném životě, hodně jsem se zklidnila a zvolnila životní tempo.
Však podvědomě si každý měsíc říkám: "Co kdyby...".
Nyní se mi zpozdila ms o 4 dny, což vůbec není běžné, a já jsem se zase začínala těšit, zase se ve mne probudily skryté touhy...
Wahl, prosím, můžeš se podívat na můj příběh, co se děje, že mimi k nám nepřichází...
Děkuji velice a přeji Ti krásné dny.
S velkým pozdravem.
Jindruša 04.10.2016
